Zahraniční obchod ČR vykázal v listopadu 2025 jen zhruba poloviční přebytek, než jaký analytici předpokládali. Přebytek činil 16,2 miliardy korun, zatímco expertní předpoklad byl, že to bude 30,6 miliardy korun. Nepříznivě se promítl zejména meziročně o 6,2 miliardy nižší přebytek obchodu s automobily.
Za slabší než očekávaný přebytek může svým způsobem ovšem také rostoucí spotřebitelský apetýt Čechů, podepřený růstem reálných mezd. Část svých rostoucích výdajů Češi pochopitelně utrácí i za zboží z dovozu. I proto se tak dovoz v listopadu meziročně snižoval méně než vývoz, který navíc stále naráží na slabší poptávka v hospodářsky klopýtajícím Německu.
Meziročně tak byl souhrnný přebytek zahraničního obchodu ČR za leden až listopad o pět miliard korun slabší.
Prosinec tradičně bývá z hlediska výsledku zahraničního obchodu ČR slabším měsícem, takže pravděpodobnost, že dojde k překonání historicky dosud nominálně nejvyššího přebytku ČR, toho za rok 2024, je spíše nižší. Souhrnný přebytek za leden až listopad 2025 činil 207,7 miliardy korun. Zato celkový přebytek roku 2024 činil 220,5 miliardy korun.
Je však pravděpodobné, že přebytek za loňský rok překoná psychologickou úroveň 200 miliard korun, takže bude z nominálního hlediska s náskokem druhý nejvyšší v celé novodobé historii ČR, píšící se od roku 1993. To je zvláště cenné v mezinárodně poměrně napjaté situaci, charakterizované zaváděním poměrně vysokých cel, jaké Česká republika od svého otevření se a zapojení do mezinárodních trhů v 90. letech minulého století dosud nezažila.
Když člověk plánuje, Bůh se směje, říká jedna varianta slavného pořekadla. A to se právě nyní možná někde odehrává poté, co premiér Andrej Babiš představil ambiciózní plán nové vlády. V něm se dočteme, že vláda zároveň opět sníží věk pro odchod do důchodu a také nebude zvyšovat daně. Povede se to té „lepší vládě“, jak se před volbami Babišova vláda označila?
Východní Evropa podniká dosud nejrazantnější pokus získat zastoupení v nejužším vedení Evropské centrální banky. Kandidáti z Estonska, Lotyšska a Chorvatska se ucházejí o post místopředsedy, který v květnu uvolní Luis de Guindos. I v případě neúspěchu se však regionu otevírá další příležitost – do konce roku 2027 se uvolní ještě tři ze šesti míst ve výkonné radě ECB.
Stavební spořitelna Modrá pyramida stavební spořitelna ze skupiny Komerční banka ukončila ke konci roku 2025 poskytování vlastního hypotečního produktu Hypoúvěr. Smlouvy stávajících klientů zůstávají beze změny, nové financování bydlení skupina od začátku letošního roku nabízí výhradně prostřednictvím Hypotéky KB.
Rozhodnutí je součástí sjednocování produktové nabídky v rámci skupiny Komerční banky. Modrá pyramida se dlouhodobě profiluje jako centrum financování bydlení celé skupiny a kromě vlastních produktů zajišťuje také správu hypoték Komerční banky. Nově tak skupina místo dvou hypotečních produktů nabízí jednotnou hypoteční řadu.
„U hypoték dává smysl mít jednotnou nabídku, která je pro klienty přehlednější,“ uvedla generální ředitelka Modré pyramidy Monika Truchliková, která odpovídá i za řízení hypotečního byznysu Komerční banky. Dodala, že do Hypoték KB banka postupně promítla parametry, které klienti oceňovali na původním Hypoúvěru.
Na jejich základě Komerční banka například zvýšila maximální hranici LTV u hypoték bez nemovitosti na 90 procent, prodloužila maximální věk klientů při splatnosti úvěru a upravila podmínky pro hypotéky na výstavbu a rekonstrukci. Klienti mohou v průběhu výstavby čerpat až 100 procent LTV, v některých případech i jednorázově.
video
Hypotéka není jen o sazbě. Opočenský radí, jak přemýšlet o bydlení jako o kapitálu
Získat hypotéku dnes může stát hodně úsilí. Ceny nemovitostí rostou, podmínky jsou přísné. „Klienti většinou řeší hned úrokovou sazbu, ale to má smysl až ve chvíli, kdy je hypotéka prakticky hotová,“ říká v pořadu Newstream Byznys Talks úvěrový analytik společnosti OVB Allfinanz Michael Opočenský.
Hypotéky Komerční banky lze využít nejen na pořízení nemovitosti, ale také na rekonstrukce či méně standardní situace. Banka umožňuje sjednat hypotéku i s předstihem před výběrem konkrétní nemovitosti, přičemž klienti mají až tři roky na její nalezení.
Podle letošního průzkumu agentury Market Vision obsadila Komerční banka první místo v hodnocení obsluhy zájemců o hypoteční úvěr s celkovým výsledkem 75,9 procenta. Průzkum vyzdvihl zejména odbornost poradců, vstřícný přístup ke klientům a schopnost řešit i nestandardní požadavky.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Hypoteční boom nekončí. Banky však mění pravidla hry
Od Prahy přes Ostravu až po regiony se nenápadně bourá. Nejde o náhodu ani o módu, ale o přirozený důsledek třicetiletého vývoje měst a infrastruktury.
Stavby vzniklé krátce po roce 1989 dnes vstupují do fáze, kdy se jejich další osud znovu otevírá. U části z nich končí technická životnost, jiné přestávají vyhovovat provozně. Nejčastěji ale neodpovídají hodnotě a intenzitě využití území, v němž stojí.
Typickým příkladem je provozní budova Českých drah z let 1993–1994, navržená architektkami Alenou Šrámkovou a Hanou Kačírkovou, která po třech dekádách ustupuje nové etapě rozvoje okolí Hlavního nádraží. Konkrétní podoba nové stavby zatím veřejně představena nebyla, ale je poměrně jasné, jaký typ developmentu má na místě vzniknout.
Provozní budova Českých drah ŠJů, zdroj: Wikimedia Commons
Provozní budovu Českých drah má totiž nahradit městská zástavba, která naváže na administrativní komplexy Churchill I a Churchill II v okolí Florence. Území rozvíjí developerská skupina CR-City (společný projekt Českých drah, Sudop Group a Penta Real Estate), která zde dlouhodobě připravuje smíšený projekt, který má urbanisticky zacelit území mezi Florencí a Karlínem.
Podobný osud se dotkl i dalšího železničního brownfieldu v lukrativní části metropole. Na Smíchově dnes postupně ustupuje především stará železniční a technická infrastruktura bývalého nákladového nádraží, ať už nevyužívané koleje, skladové haly, provozní budovy i drobné servisní stavby, které desítky let sloužily logistice a zázemí železnice. Na jejich místě vzniká bloková zástavba s bydlením, kancelářemi a službami v parteru, doplněná o parky, veřejná prostranství a nový městský bulvár.
Smíchov: demolice železniční infrastruktury a vznik nové čtvrti
Současně se „bourá“ i na samotném nádraží Praha–Smíchov, kde zastaralé přístřešky, lávky a technická zařízení nahrazuje přehledný multimodální terminál propojující vlaky, metro, tramvaje, autobusy i pěší a cyklistickou dopravu. Území, které bylo po desetiletí vnímáno spíše jako zadní trakt města a dopravní bariéra, se tak postupně mění v plnohodnotnou městskou adresu.
Podobný vývoj však není omezen jen na jednotlivé administrativní či provozní objekty. Dotýká se také porevolučního retailu, dopravní infrastruktury i rozsáhlých brownfieldů, které dnes města postupně přehodnocují.
Podobně rychle jako provozní architektura zestárla také část porevolučního retailu. Velkoplošné obchodní domy a hobbymarkety, které v 90. letech symbolizovaly otevření trhu a nové spotřební návyky, dnes často narážejí na změněnou strukturu měst. Příkladem je bývalý Bauhaus v centru Ostravy, dokončený v roce 1994, který v posledních letech dočasně ožil jako kulturní prostor, než ustoupil výstavbě justičního areálu. Nejde přitom o výjimečný případ, ale o širší posun: retail se stěhuje na okraje měst a do logistických uzlů, zatímco centra znovu hledají institucionální a veřejné funkce.
Bauhaus v Ostravě, zdroj: Profimedia.cz
Ještě zřetelněji se tento proces projevuje u dopravní infrastruktury, zejména mostů. U staveb, které byly navrhovány pro jiné zatížení, jinou intenzitu provozu a jiné bezpečnostní normy, dnes města i stát čelí otázce, zda je zachovat, přestavět, nebo nahradit. Případy Libeňského mostu a železničního mostu na Výtoni ukazují, že rozhodování se posouvá od jednoduchého schématu „zbourat, nebo zachovat“ k alternativbím řešením, která kombinují původní konstrukce s novými prvky.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Malešice jako nové Vinohrady? Je tu jeden velký projekt