O peníze jde v politice až v první řadě, zajímavé je na tento aspekt podívat.
Kolik kampaně stály a kdo byli sponzoři, oficiálně uvádění ve výročkách stran, i ti neoficiální, skrytí (třeba u SPD a Motoristů to budou zajímavá investigativní zjištění, tuším). A také kolik strany dostanou jen za získané hlasy od státu, ze státního rozpočtu. Politické strany jsou fakticky politické neziskovky štědře placené státem. Za každý hlas ve volbách dostanou 100 korun ze státního rozpočtu.
Takže reálně ANO teď dostane skoro 200 milionů, SPOLU 130 mega, STAN 63, Piráti 50, Okamura 43, Mortoristé 38. A samozřejmě i Stačilo má jistých svých 24 mega (takže možná ten zastavený barák KSČM nebudou muset prodávat). A to je jen první státní příspěvek. Pak budou peníze za mandáty, za každého poslanace ročně 900 tisíc (takže jen ANO ročně zhruba 70 mega). A několik dalších příspěvků. Je dobré vidět i tento důležitý aspekt hry.
Stanislav Šulc: Strach z Ruska pokračuje a začali jsme mít rádi ženy. Jaká jsou poučení z voleb
Volby nepředstavují jenom nové rozdělení moci ve státě. Jsou také důležitým zdrojem informací o nás všech a našich sousedech. Podstatné zjištění je například to, že se Češi stále hodně bojí Ruska. Další je zajímavější – v poslaneckých lavicích zasedne nejvyšší počet žen. A do třetice: Češi mají rádi velké partaje.
Jednoznačné volební vítězství hnutí ANO mezinárodní investory nezneklidní. Budou ale bedlivě sledovat, zda a do jaké míry nová česká vláda, kterou zřejmě právě hnutí ANO bude sestavovat, uvolní rozpočtovou politiku. Nelze ale očekávat, že by Česko v dalších čtyřech letech předpokládaného řádného působení nového kabinetu narazilo na dluhovou brzdu, odpovídající úrovni 55 procent veřejného dluhu v poměru k HDP.
Prezident pověří vítěze voleb sestavením vlády a Babiš začne své kolo jednání s ostatními stranami, potřebuje dalších 20 kusů, aby mohl vládnout, sám nebo s někým. Bude to připomínat směs koňského trhu a symbolického líbání prstenu – ovšem z obou stran.
Ještě v pátek dopoledne stáli u výstupu z metra Dejvická v Praze tři Piráti a rozdávali kolemjdoucím svůj předvolební leták. Jedním z těch členů byla Olga Richterová. Snahu nelze Pirátům upřít. A proč byli zrovna v Dejvicích? Je tam ČVUT, procházejí tudy stovky studentů. „Mladí, přijďte k volbám,“ halekal jeden z těch Pirátů. Leták jsem si vzal, prolétl očima, staré známé marketingové řeči. Odhodil v nedalekém koši.
Ta věta, mladí, pojďte volit, ve mě rezonovala. To jako že já si vezmu leták, ale už nemusím chodit volit? Že už na mě nezáleží?
Pirátům strategie vyšla. Zatímco v minulé koalici se Starosty získali jen čtyři poslance, nyní to vypadá na pěknou sklizeň. Určitě víc než deset poslanců. I Richterová. V minulých volbách převálcovali Piráty Starostové. Vít Rakušan tak dobře rétořil, že pobral z této dvojičky většinu hlasů.
Piráti našli druhý dech
Takže když bývalý dlouholetý šéf Pirátů Ivan Bartoš zpackal digitalizaci stavebního řízení, a byl vyhozen z vlády, zdálo se, že tato strana mladých mele z posledního. Opak je pravdou. Našla druhý dech. Je málo pochopitelné, že chlapec z Moravy Zdeněk Hřib, tak trochu komunikačně kostrbatý politik, který to v minulosti dopracoval až na primátora Prahy, dokáže tuto stranu opět dostat do Poslanecké sněmovny.
Povedlo se. Dokonce porazil i Okamurovu SPD. To nikdo nečekal. V čem se nachází kouzlo Pirátů? To tuší jenom mladí.
Jsme připraveni podpořit menšinovou vládu ANO, uvedl Fiala z SPD
S nižším než očekávaným výsledkem je hnutí SPD připraveno podpořit menšinovou vládu hnutí ANO. Zatím se rýsující výsledek SPD a spolupracujících uskupení pod deseti procenty se nedá označit za úspěch. Zdá se, že část voličů přešlo k hnutí ANO, řekl místopředseda SPD Radim Fiala. Zásadní podle něj je, že skončí vláda nynějšího premiéra Petra Fialy (ODS).
Babišovo vítězství v Česku podle expertů znamená varování pro Brusel, ne však katastrofu. Na rozdíl od Orbána je Babiš spíše technokrat a pragmatik, který se evropské unii spíše přizpůsobí, než aby ji otevřeně konfrontoval.
Vítězství Andreje Babiše v českých sněmovních volbách není pro Brusel dobrou zprávou, bude však záležet na konečné podobě jeho vlády, uvedli oslovení analytici. Český expremiér založil společně s maďarským premiérem Viktorem Orbánem politickou frakci Patrioti pro Evropu a často s ním bývá srovnáván. Podle bruselských expertů však Babiš není takovým ideologem ani silně euroskeptickým stratégem, spíše jde o pragmatického politika. To by mohlo naznačovat, že v české zahraniční politice nenastane radikální obrat.
„Vítězství hnutí ANO není samo o sobě překvapením, jde spíše o potvrzení dlouhodobého trendu. Babišovi se velmi efektivně podařilo využít nespokojenosti velké části české společnosti se současnou vládou, která byla mnohými vnímána jako odtržená od problémů běžných lidí a příliš technokratická,“ uvedl Martin Vokálek, šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum. Podle něj dokázalo ANO tuto frustraci přetavit v mobilizaci svých voličů a v závěru kampaně přetáhnout část podporovatelů „extremistických a protestních stran, zejména SPD a Stačilo!“.
Právě tento fakt podle něj naznačuje, že voliči nechtějí úplnou změnu ve směřování země. „Česká společnost dala najevo, že touží po změně a jiném vedení, ale zároveň nechce úplný odklon od demokratického rámce a evropské orientace země,“ řekl Vokálek. „V zahraniční politice pod taktovkou pravděpodobného budoucího premiéra Babiše neočekávám zásadní či radikální obrat, ačkoliv i zde bude do určité míry záležet na konečné podobě jeho vlády,“ dodal s tím, že „každopádně dojde ke změně tónu, stylu a priorit“.
Babiš podle bruselského experta není ideologický euroskeptik, ale pragmatik, který využívá evropskou agendu pro domácí politiku. „Bude více zdůrazňovat národní zájmy, méně evropskou solidaritu a pravděpodobně omezí českou proaktivitu v zahraničněpolitických tématech, například v podpoře Ukrajiny,“ dodal Vokálek.
Podle belgického politologa Jeana-Michela De Waeleho z bruselské univerzity ULB je výsledek voleb „nepopiratelným vítězstvím“ Andreje Babiše, nicméně zároveň nejde „o politické zemětřesení“. „Uvidíme, jakou koalici bude Babiš schopen vybudovat. V každém případě to bude komplikované,“ uvedl politolog. „S kým bude schopen koalici vytvořit? A za jakou cenu? Co od něj budou strany požadovat? Bude to většinová vláda, nebo naopak menšinová s podporou někoho dalšího?“ Tyto otázky podle profesora z ULB zatím zůstávají otevřené.
„Pokud jde o dopady na Evropskou unii, rozhodně to není dobrá zpráva – v Bruselu určitě nebouchají šampaňské,“ uvedl De Waele. Babiš v čele české vlády podle něj může zkomplikovat budování silnější a jednotnější Evropy z ekonomického, sociálního i vojenského hlediska. „Nicméně Andrej Babiš není Viktor Orbán. Orbán je ideolog, má svou vizi světa a ve svém myšlení je extrémně stabilní. Nemyslím si, že Babiš je ideolog. Charakterizuje ho pragmatismus a to, že jde tam, kam ho táhnou jeho zájmy,“ řekl belgický politolog.
Aktualizováno
ONLINE: Podle prezidenta volby potvrdily, že si lidé přejí zachování prozápadní orientace Česka
Česko rozhodlo o složení nové Poslanecké sněmovny. Redakce sledovala průběh voleb v přímém přenosu: od otevírání volebních místností, přes první odhady účasti až po uzavření uren a sčítání hlasů. Nyní začínáme povolební online. Česká politika se po volbách přeskupuje, Andrej Babiš hledá partnery pro novou vládu a ostatní strany vyhodnocují, co bude dál. Pověření k sestavení vlády od prezidenta v neděli zatím Babiš nezískal, sám tento případný krok označil zatím za předčasný. Prezident Pavel tento okamžik zasadil na začátek Listopadu. Sledujeme všechny klíčové momenty v reálném čase.
Sčítání hlasů pokračuje a největší strany se ještě mohou těšit na další desítky tisíc hlasů. Již nyní však má hnutí ANO za sebou jeden důležitý milník. Za své působení na české politické scéně dostalo ANO letos vůbec největší počet hlasů. A tedy také dostane největší příspěvek na fungování strany.
Zatímco se bude řešit, kdo s kým složí vládu (a teď to vypadá, že silnou pozici budou mít Motoristé), uvnitř méně úspěšných stran se rozjede tradiční povolební očista. Začne se hledat, na koho hodit nedobrý výsledek. Přijdou vnitřní spory, mimořádné sněmy, rezignace i nože v zádech – politická reality show v přímém přenosu. Kdo tedy skončí?
