Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Migrační dohoda EU je pro Česko horší než konsolidační balíček vlády
Migrační dohoda EU může českého daňového poplatníka vyjít dráž než konsolidační balíček. Přesto se o jejích dopadech na veřejné finance vůbec nediskutuje – na rozdíl od balíčku, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků, se bude podílet na přijetí buď nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo na platbě ročně minimálně 600 milionů eur, tedy dle dnešního kursu více než 14 miliard korun.
Česko je otevřená ekonomika v dynamickém světě, populace nám stárne a ekonomika dlouhodobě potřebuje nové lidi. Na trhu chybí 180 tisíc pracovníků, firmy akutně žádají stát o aktivní a koordinovanou spolupráci. Ale migrační politika je víceméně stejná posledních 25 let, rigidní, pomalá, neprůhledná. Neděláme chytrou migrační politiku, bohužel. A to podvazuje potenciál českých firem a tím rozvoj celé ekonomiky, píše ve svém komentáři pro Newstream David Ondráčka, protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International.
David Ondráčka: Neděláme chytrou migrační politiku, bohužel
Názory
Obě číselné částky jsou ale minimální. Česku tak na základě migrační dohody může být určen i citelně vyšší počet migrantů k přijetí. A v případě neochoty je přijmout to může být i výrazně vyšší částka. To, kolik má Česko přijmout uprchlíků, přitom určí Evropská komise, stejně jako případně částku, kterou se může země z jejich přijímání „vykoupit“. Nemusí jít o zanedbatelné peníze.
Možná až 80 tisíc migrantů
Jeden příklad za všechny. Představme si, že se třeba za tři nebo čtyři roky, když už bude po válce na Ukrajině, zopakuje rok 2015 a do EU jako tehdy přijde přes 1,2 milionu migrantů ze zemí Afriky nebo Blízkého východu. Evropská komise dle nyní podepsané migrační dohody určí, že má Česko přijmout 80 tisíc z nich, což je realistický předpoklad.
Není to jen brexit, který zastavil příliv pracovníků z Evropské unie do Velké Británie. Evropské ekonomiky od Polska až po Portugalsko teď totiž nabízejí víc pracovních míst a lepší mzdy než Británie. Podle tamního Národního statistického úřadu byl loni počet příchozích ze zemí Evropské unie zhruba poloviční oproti roku 2019. A to navzdory rekordní celkové migraci do Spojeného království čítající celkem 606 tisíc osob.
Británie v potížích, tok pracovníků z Evropské unie vysychá. Poláci se mají lépe doma
Money
Proč realistický? Protože jedna z nejlidnatějších zemí EU a šestá největší ekonomika unie, Polsko, se na dojednané „povinné solidaritě“ podílet nebude. Maďarsko také ne. Jižní země EU, jako je Itálie nebo Řecko, jsou migranty přetíženy již nyní.
Tlak na EU dvou největších ekonomik
Německo může říci, že značný počet migrantů přijalo již právě při migrační krizi roku 2015. Navíc tam nyní dramaticky sílí preference protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD). Ta už je tam druhou nejsilnější stranou; má v průzkumech preferencí dvacet procent, tedy více než vládní sociální demokraté kancléře Olafa Scholze.
Průmyslová výroba v Německu se v dubnu meziměsíčně zvýšila o 0,3 procenta, zatímco v březnu o 2,1 procenta klesla, oznámil dnes německý statistický úřad. Je to slabší růst, než se čekalo. Statistika tak po pondělní zprávě o nečekaném poklesu zakázek německého průmyslu přispívá k chmurnému výhledu německé ekonomiky, uvedla agentura Reuters.
Chmurný výhled pro německou ekonomiku i Česko. Průmyslová výroba roste hlemýždím tempem
Money
Pokud tedy za tři nebo čtyři roky AfD nebude přímo v německé vládě, tamní vláda se bude obávat, že by se tak stát mohlo a bude usilovat – skrze Evropskou komisi – přerozdělit více migrantů právě třeba do Česka. Berlín může argumentovat tím, že Česko vlastně dosud žádné migranty ze zemí Afriky nebo Blízkého východu nepřijímalo.
Podobně může argumentovat také Francie, v jejíž společnosti antiimigrační nálady také spíše houstnou, což bude za další tři nebo čtyři roky – jako v Německu – ještě patrnější. Tlak dvou nejsilnějších ekonomik EU a další zmíněné faktory pak snadno mohou zapříčinit, že Česku bude Bruselem určeno k přijetí právě oněch 80 tisíc běženců z celkového počtu před 1,2 milionu.
Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí.
AKTUALIZOVÁNO: Schodek rozpočtu v květnu je nejvyšší v historii ČR. Musíme šlápnout na brzdu, prohlásil Stanjura
Politika
V Česku ovšem – předpokládejme dále – bude vládnout kabinet mnohem méně nakloněný přijímání imigrantů ze zemí Blízkého východu či Afriky, než je současná vláda. Takže tento kabinet imigranty přijmout odmítne. Česko tak realisticky v takovém případně zaplatí za nepřijetí zhruba 40 miliard korun.
Z dohody plyne tísnivá nejistota
To nejsou zanedbatelné peníze. Vždyť je to o pět miliard korun více, než kolik činí inkaso ze všech daňových a odvodových navýšení obsažených pro příští rok v tolik diskutovaném konsolidačním balíčku. Vše na základě podepsané migrační dohody. Je paradoxní, jak se do mrtě debatuje zatím jen návrh konsolidačního balíčku, ale opatření, které má potenciálně ještě větší dopad na veřejné finance, projde zcela bez debaty a jakékoli pozornosti.
Lidé nechápou a nadávají: proč si vláda půjčuje 140 miliard, když přitom říká, že je třeba šetřit? Vláda se chytla do pasti svého strašení rozvratem veřejných financí, míní hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Lidé nadávají, proč si vláda půjčí 140 miliard, když říká, že je třeba “utahovat opasky”?
Názory
Z makroekonomického hlediska dopadu na veřejné finance a tvorbu veřejných rozpočtů je obzvláště tísnivá právě nejistota plynoucí z migrační dohody EU. Česko nemusí s dostatečným předstihem dost dobře vědět, kolik migrantů mu Evropská komise určí přijmout, případně kolik tedy bude platit za jejich odmítnutí. Migrační vlny z Afriky či Blízkého východu navíc mohou časem sílit nejen z důvodu tamních možných konfliktů a válek, ale i z důvodu klimatických nebo z důvodů vnitropolitického vývoje v jiných evropských zemích.
Závislost na vývoji v Africe i v Německu
Pokud například v příštích německých parlamentních volbách ještě výrazněji uspějí tamní Zelení, kteří jsou k přijímání migrantů relativně vysoce vstřícní i v porovnání s dalšími německými stranami, lze předpokládat vyšší příliv migrantů nejen do Německa, ale obecně do EU, včetně do Česka.
Celkové výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi od začátku ruské agrese loni v únoru do konce letošního března činily 33,5 miliardy korun, z toho přímo ze státního rozpočtu šlo 23,4 miliardy korun. Údaje zveřejnilo ministerstvo financí. Částka je dvacetkrát nižší, než kolik stát vyplatil na důchodech, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Ne, vláda neupřednostňuje migranty před seniory. Jeden důchodce „stojí“ Česko tolik, co čtyři ukrajinští uprchlíci
Názory
Podepsáním migrační dohody EU se tak vývoj českých veřejných financí stává závislejším na obtížně předvídatelném vývoji politické situace v Africe, na Blízkém východě, ale i v zemích typu Německa. V krajním případě může za triumf Zelených v německých volbách platit český důchodce, neboť i do Česka pak zamíří více migrantů, jejichž odmítnutí tak bude tím nákladnější – a odpovídající částku může být v rámci zachování udržitelných veřejných financí nutné seškrtat penze.
Ale to vše je zahaleno mlhou nejistoty, která ekonomice, jak známo, nikdy nesvědčí. Jedinou jistotou se tak nyní zdá být, že migrační dohoda EU představuje další zátěž pro české veřejné rozpočty. Jde nyní jen o to, o jak velkou. Což ale v tuto chvíli nikdo neví; stanoveno je jen to, kolik tato zátěž bude činit minimálně, nikoli to, jak je její maximální částka.
Migrace je obvykle přínosná, ale něco stojí
Ano, imigrace je velmi často – ovšem spíše až dlouhodobě – ekonomicky přínosná. Zvláště v ekonomikách demograficky stárnoucích s přehřátým trhem práce, což je přesně případ Česka. Musí se s ní ovšem náležitě a promyšleně pracovat. Záleží také z velké míry na tom, jaké náklady si vyžádá začlenění imigrantů na pracovní trh hostitelské země. Z čím vzdálenějších civilizačních okruhů migranti pochází, zpravidla tím větší nároky (a náklady) vznikají na její imigrační politiku.
Počet obyvatel Česka je nejvyšší v historii, ke konci letošního března činil 10,85 milionu. Úbytek způsobený nadměrným počtem zemřelých na covid více než kompenzuje příliv Ukrajinců prchajících před válkou, což může být pro českou ekonomiku vzpruha, komentuje čerstvá data Českého statistického úřadu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. 
Počet obyvatel Česka je nejvyšší v historii. Covidové zemřelé více než nahradili Ukrajinci
Money
Český stát přitom nedokáže zvládnout ani na roky dopředu dobře předvídatelnou vnitrostátní migraci, totiž přistěhovalectví Čechů z venkova či menších měst do metropole Prahy, o čemž svědčí třeba aktuálně kritický tamní nedostatek tisíců míst pro zápis na střední školu.
Opravdu lze věřit, že tento samý stát, jenž „nezvládá sám sebe“ a své vlastní lidi, totiž děti, zvládne začlenit nepředvídatelnou migrační vlnu z Afriky či Blízkého východu, ročně čítající desetitisíce lidí bez kvalifikace a bez jazykové znalosti, aby byla ekonomicky přínosná?
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde
Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14 500 lidí. 
ČR má nejvíce uprchlíků z Ukrajiny v přepočtu na obyvatele. Dvě pětiny chtějí zůstat
Politika
