Počet pracovních neschopností v Česku výrazně vzrostl, zaměstnanci však celkově nepromarodí více času než před pandemií. V roce 2025 bylo nahlášeno téměř 2,5 milionu případů, o 31 procent více než v roce 2019. Počet prostonaných kalendářních dnů přitom klesl z 81,2 milionu na 78 milionů. Denně chybělo v práci v průměru 213,8 tisíce lidí, o téměř devět tisíc méně než před pandemií covidu.
Zdánlivý rozpor vysvětluje zkracování jednotlivých neschopenek. Jejich průměrná délka se od roku 2019 snížila ze 42,4 na 31,2 dne. Přibylo tedy především kratších případů. Podíl pojištěnců, kteří jsou v průměru každý den v pracovní neschopnosti, se drží kolem 4,5 procenta a od předpandemické úrovně se výrazně neliší.
Nejvíc nových nemocenských je v autoprůmyslu
Nejvyšší počet nových případů v přepočtu na sto pojištěnců vykazuje zpracovatelský průmysl. Loni na ně připadalo 69 neschopenek, ve výrobě motorových vozidel dokonce 81,6. V informačních a komunikačních činnostech to bylo pouze 31,3 případu.
Montana pouští pacienty k neschváleným lékům. Riziko i cenu ponesou sami
V americkém státě Montana začala platit pravidla, podle nichž smí farmaceutická firma prodat pacientům experimentální lék, který ověřila třeba jen na pouhých deseti dvaceti lidech. Takový medikament nemá nejmenší šanci projít standardním schvalovacím řízením. Ale tady ho může nemocný získat. Pokud na něj má.
Část rozdílu může souviset s povahou práce. Výroba vyžaduje fyzickou přítomnost zaměstnance, zatímco některé kancelářské profese umožňují práci na dálku i při lehčích zdravotních obtížích. Samotná statistika však příčiny odvětvových rozdílů neurčuje.
Pro budoucí vývoj bude důležitá také věková struktura pracovní síly. Lidé ve věku padesáti a více let představovali přibližně třetinu případů, ale připadala na ně téměř polovina prostonaných dnů. Jedna jejich pracovní neschopnost trvala v průměru 44,8 dne.
Spalničky v USA lámou rekordy. Odpůrce vakcín Kennedy teď sám vyzývá k očkování
Spojené státy zažívají nejhorší vlnu spalniček za 35 let a do očkovací kampaně se nečekaně zapojil i Robert F. Kennedy mladší. Ministr zdravotnictví a dlouholetý kritik vakcín v rozhovoru pro CNN vyzval rodiče, aby nechali děti očkovat. Ještě donedávna přitom očkování proti spalničkám označoval hlavně za osobní volbu.
Pokud bude podíl starších pracovníků růst, může se zvyšovat počet zameškaných dnů, aniž by muselo přibývat neschopenek na jednoho zaměstnance.
Na nemocenském bylo loni vyplaceno 35,8 miliardy korun, meziročně o pět procent více. Vyšší výdaje samy o sobě nedokládají odpovídající růst nemocnosti, protože výše dávek se odvíjí také od příjmů zaměstnanců, a tedy od růstu mezd. Celkové náklady jsou navíc vyšší, protože část zátěže nesou zaměstnavatelé prostřednictvím náhrady mzdy a výpadků provozu.
Související
Lukáš Kovanda: Zrušení pracovních lékařských prohlídek trhu prospěje, uleví firmám a lidi budou zdravější
V americkém státě Montana začala platit pravidla, podle nichž smí farmaceutická firma prodat pacientům experimentální lék, který ověřila třeba jen na pouhých deseti dvaceti lidech. Takový medikament nemá nejmenší šanci projít standardním schvalovacím řízením. Ale tady ho může nemocný získat. Pokud na něj má.
Cesta nového preparátu od prvních pokusů v laboratoři až do lékárny trvá i mnoho desetiletí. Nemocní, kteří o vývoji vědí třeba z pacientských spolků nebo z médií, někdy zoufale doufají, že by jim pomohl, a žádají, aby jej mohli zkusit. Ale zdravotnické úřady vyspělých zemí světa smějí schválit jen léčivý přípravek, u něhož existují jasná data o účinku i bezpečnosti.
Probíhá to tak, že preparát, u nějž vědci předpokládají léčivé vlastnosti, se zkouší nejdříve na buněčných kulturách ve zkumavce a poté na laboratorních zvířatech. Když vypadá nadějně, mohou začít testy na lidech. Ale pozor, začíná se obvykle na pár desítkách zdravých dobrovolníků a ověřuje se především bezpečná dávka a vedlejší účinky.
Teprve poté se přechází k testování léčivého účinku na několika stovkách nemocných. Když i tady výsledky vypadají dobře, může dojít k testování na tisících pacientů. Často tak, že nemocný ani lékař nesmějí vědět, jestli je nemocnému opravdu podáván nový přípravek, anebo lék starý či jen neúčinné placebo. Je to proto, aby výsledky byly co nejpřesnější. A teprve když i tohle vyjde, může výrobce požádat o povolení k uvedení léku na trh.
Stojí to celkově přes dvě a půl miliardy dolarů a může to trvat klidně deset i více let. Tento systém se vyvinul po mnoha malérech v minulosti, aby jejich počet minimalizoval (úplně se jim zabránit nedá, protože svět medicíny není a nemůže být úplně bezpečný).
Ale pacienti zatím čekají a čekají.
Začíná miliardový závod: Místo ozařování přijdou radioaktivní léky
Prvky, které mají vylepšit ničení rakovinných nádorů, se dají vyrábět v urychlovačích a dalších přístrojích – anebo také najít v radioaktivních odpadech. Jejich využití v medicíně se postupně rozbíhá a slibuje do pěti let vznik trhu v hodnotě 35 miliard dolarů.
Americký stát Montana se rozhodl tenhle pořádek obejít. Od roku 2015 povolil poskytovat neschválené léky smrtelně nemocným (což povolují i jiné zdravotnické orgány ve světě), ale v roce 2023 zákon rozšířil na všechny pacienty a od konce letošního července platí prováděcí předpisy.
A ty jsou docela jednoduché. Firma, která chce svůj neschválený lék prodávat, zaplatí 12 500 dolarů a podá přihlášku hodnotící komisi. V ní musí sedět lékař s montanskou licencí, vědci a etik. Montana míří nejen na léky proti nebezpečným onemocněním, ale i na nové léky prezentované jako preventivní terapie podporující dlouhověkost. Čili na takové, kde praxe přinese výsledky až za opravdu dlouhou dobu.
Zatím přišly přihlášky i na léky, které prošly fází testů třeba jen na deseti zdravých lidech, kvůli vyloučení nežádoucích účinků, ale které ještě vůbec nemají reálné výsledky v léčení nemocných.
Pokud to hodnotící komise povolí (což se předpokládá), výrobce může lék prodat prostřednictvím některé z klinik provádějících experimentální léčbu. Člověk, který medikament chce, ještě podepíše informovaný souhlas o tom, že chápe, že si může ublížit, a nebude z toho nikoho jiného vinit. A pak si léčivo smí koupit. Pokud na ně samozřejmě bude mít, protože cena není nijak omezená.
Z liberálního pohledu je to dobře. Člověk tím získává možnost svobodně rozhodovat o svém zdraví. I za cenu, že se může šeredně zmýlit.
Vědci hledají šetrnější cestu k početí. Spermie zkoušejí navádět magnetem
Reprodukční medicína hledá šetrnější metody, jak pomoci párům s neplodností. Jedna z nich zní téměř jako sci-fi. Spermie zmagnetizují a pomocí magnetického pole navádějí přímo k vajíčku. Zatím vše funguje pouze v laboratoři. Ale třeba jednou?
Ovšem co se může stát, ukázal případ z Číny. Potvrdil, že nabídka neověřené léčby se umí rozjet rychleji než důkazy.
Chirurg Sie Čching-pching z nemocnice v Chang-čou začal pacientům s Alzheimerovou chorobou napojovat krční mízní cesty na žíly, aby z mozku rychle odváděl bílkoviny, které se při nemoci hromadí mezi nervovými buňkami. V roce 2024 popsal padesát operovaných v odborném časopise a zveřejnil video muže, jenž po operaci vstal z lůžka a svižně chodil. Jediný případ není přesvědčivý a dá se vysvětlit všelijak.
Video se rozšířilo po čínském internetu. S ním i poptávka. Než čínská Národní zdravotní komise zákrok mimo výzkum zakázala kvůli chybějícím důkazům o bezpečnosti i účinnosti, operaci již podstoupilo podle odhadů přes dva tisíce lidí ve zhruba třech stovkách nemocnic, mnohdy u plastických chirurgů. Ceny šly od desítek tisíc po několik set tisíc jüanů (jeden jüan představuje 3,1 koruny).
Pomohlo to pacientům? Nevíme. Poškodilo je to? Ani to vlastně nevíme. Data se rozptýlila, přesvědčivé závěry z nich nejsou.
Možná se podobně bude vyvíjet i situace v Montaně. Pacienti si svobodně vyberou a zaplatí. Jejich případy budou snad zaznamenány, ale je otázka, jestli je půjde dobře porovnat s jinými a o nasazených lécích díky tomu zjistit, jestli opravdu k něčemu jsou.
Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí
Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Hantavirus, ebola... Smrtící infekce hrozí, ale vakcíny proti nim se nevyplácejí
Spojené státy zažívají nejhorší vlnu spalniček za 35 let a do očkovací kampaně se nečekaně zapojil i Robert F. Kennedy mladší. Ministr zdravotnictví a dlouholetý kritik vakcín v rozhovoru pro CNN vyzval rodiče, aby nechali děti očkovat. Ještě donedávna přitom očkování proti spalničkám označoval hlavně za osobní volbu.
Spojené státy hlásí nejvyšší počet případů spalniček za 35 let. Americké úřady letos evidují 2371 nakažených, zatímco loni jich bylo 2289. Vyšší bilanci zaznamenaly USA naposledy v roce 1991.
Moderátorka Dana Bashová ho požádala, aby se obrátil přímo na americké rodiče a vyzval je k očkování, protože je podle ní bezpečné a může dětem zachránit život.
Hantavirus, ebola... Smrtící infekce hrozí, ale vakcíny proti nim se nevyplácejí
Hantavirus a virus ebola, které se vynořily v posledních týdnech, neohrožují (aspoň zatím) mnoho obyvatel bohatého světa. A tak farmaceutický průmysl nespěchá s vývojem léků nebo vakcín proti nim. A nové cesty, jak zaplatit výzkum nových léčiv a získat je dostatečně včas, zatím nefungují.
„Rodiče by měli své děti nechat očkovat proti spalničkám. Vakcína proti spalničkám je efektivní, předchází spalničkám ve zhruba 97 procentech případů. Lidé by se měli nechat očkovat,“ odpověděl Kennedy. Později doplnil, že lidé by měli dostat kombinovanou vakcínu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.
Změna postoje
Kennedyho vyjádření znamená výrazný odklon od jeho dřívějších postojů. Podle deníku The Guardian po léta zpochybňoval přínos očkování, včetně kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Po nástupu do úřadu prezentoval očkování proti spalničkám jako osobní volbu a tvrdil, že účinnost vakcíny slábne.
Pozůstalí po zemřelých kvůli očkování proti covidu mohou žádat odškodnění. Rozhodl Nejvyšší soud
Nejvyšší soud otevřel cestu k odškodnění pozůstalých po očkování proti covidu-19. Vyhověl totiž dovolání muže z Prahy, který po státu žádá náhradu za duševní útrapy po smrti otce, který krátce po aplikaci třetí dávky vakcíny zemřel na plicní embolii.
Kennedy je členem administrativy republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí na Trumpův popud v lednu snížilo počet doporučených vakcín pro americké děti. Tento krok znepokojil dětské lékaře i odborníky. Kennedy uvedl, že změny sbližují USA s podobně smýšlejícími zeměmi a zvyšují transparentnost a informovaný souhlas.
Spalničky patří podle Světové zdravotnické organizace mezi nejinfekčnější viry, které napadají člověka. Nemoc může vést ke komplikacím, jako jsou zápal plic, zánět mozku nebo dehydratace, a může také oslabit obrannou paměť imunitního systému proti různým patogenům.
Projevuje se horečkou, rýmou, kašlem a typickou vyrážkou s malými skvrnami, které postupně tmavnou.
Související
Honda škrtá elektroplány. Poprvé za téměř 70 let je v červených číslech
