Nemoc vás může stát tisíce. Vláda chystá návrat karenční doby
Návrat karenční doby by firmám ušetřil téměř deset miliard korun ročně, zaměstnanci by však za první tři dny nemoci nedostali nic. Nejvíc by opatření zasáhlo lidi s nižšími příjmy a bez finanční rezervy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda navrhuje návrat karenční doby, během níž by zaměstnanci za první tři pracovní dny nemoci nedostávali náhradu mzdy. Firmám by opatření ušetřilo bezmála deset miliard korun ročně. Účet by však zaplatili samotní nemocní. Nejcitelněji lidé s nízkými příjmy a bez finanční rezervy.
Návrh, aby zaměstnanci v Česku během prvních tří dnů pracovní neschopnosti opět nedostávali náhradu mzdy, má ekonomické opodstatnění. Současně však přináší výrazné sociální náklady, které by dopadly zejména na nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Návrat takzvané karenční doby znamená, že zaměstnanec během prvních tří pracovních dnů nemoci nedostane náhradu mzdy. Pro pracovníky s nižšími příjmy představuje takový výpadek relativně závažnější újmu než pro lépe vydělávající zaměstnance.
Od poloviny roku 2019 platí, že zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy již od prvního pracovního dne nemoci. Podle ministerstva financí budou letos náhrady za první tři dny pracovní neschopnosti stát firmy přibližně 8,5 až devět miliard korun.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) podpoří návrat takzvané karenční doby, který chtějí navrhnout koaliční Motoristé. V diskusním pořadu Poledne s Moravcem řekl, že zrušení proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci chtějí zaměstnavatelé. Současný stav podniky stojí miliardy korun ročně.
Marodění tři dny zadarmo opět na scéně. ANO to kdysi zrušila, Juchelka by byl teď pro
Politika
Firmám by klesly náklady
Z pohledu zaměstnavatelů je argument pro návrat karenční doby poměrně silný. Opatření může omezovat motivaci využívat pracovní neschopnost při velmi krátkých nebo hraničních zdravotních obtížích a současně snižuje náklady firem. Po zrušení karenční doby navíc počet pracovních neschopností výrazně vzrostl.
Výmluvné je srovnání s rokem 2018, posledním celým rokem, kdy karenční doba platila. Tehdy Češi nastoupili do pracovní neschopnosti 1,85milionkrát, zatímco loni to bylo téměř 2,5milionkrát. Počet případů se tak zvýšil přibližně o 35 procent.
Celkový počet prostonaných dnů však vzrostl pouze o jedno procento. Čísla tedy ukazují především na výrazně vyšší počet krátkých pracovních neschopností. Návratu karenční doby tím poskytují určitý ekonomický argument, sama o sobě však nedokazují, že celý nárůst způsobilo právě její zrušení.
Nejvíce ztratí lidé bez finanční rezervy
Pro domácnosti by měl návrat karenční doby opačný efekt. Největší zásah by pocítili nízkopříjmoví zaměstnanci a lidé, kteří nemají vytvořenou finanční rezervu.
U člověka s hrubou mzdou 35 tisíc korun mohou tři neplacené pracovní dny znamenat ztrátu přibližně dvou až tří tisíc korun disponibilního příjmu. Přesná částka závisí na rozvržení směn, délce pracovní doby a příslušných redukčních hranicích.
Pro vysokopříjmovou domácnost jde o nepříjemnost. Pro rodinu žijící od výplaty k výplatě však může být takový výpadek citelným zásahem do rozpočtu.
Nemocní mohou chodit do práce
Karenční doba má navíc nepřímý náklad v podobě presenteeismu, tedy situace, kdy lidé chodí do práce navzdory nemoci. Část zaměstnanců se bude snažit vyhnout ztrátě příjmu, čímž ovšem může nakazit kolegy a v konečném důsledku způsobit ještě větší výpadek pracovních sil.
Zvlášť problematické je toto riziko ve školství, zdravotnictví, gastronomii, obchodu nebo ve výrobních provozech. Jde o odvětví, v nichž zaměstnanci zpravidla nemohou svou práci vykonávat z domova.
Ještě v únoru ministr práce Aleš Juchelka vysvětloval, že vyšší podpora chrání lidi před chudobou a pomáhá jim najít lepší práci. O půl roku později ji chce snížit, protože prý představuje zbytečné utrácení. Vláda tak našla 4,5 miliardy korun přesně tam, kde se hledají nejsnáze: u lidí, kteří právě přišli o příjem.
Michal Nosek: ANO myslí na naše lidi. Proto jim vezme až deset tisíc měsíčně
Politika
Náklad nezmizí, pouze se přesune
Argument ministerstva práce a sociálních věcí, že se zavedení karenční doby neprojeví ve státním rozpočtu, je účetně správný, ekonomicky však neúplný. Náklad totiž nezmizí, pouze se přesune.
V současnosti jej nesou zaměstnavatelé. Po zavedení karenční doby by finanční náklady prvních tří dnů nemoci v podstatě nesli sami zaměstnanci.
Nelze proto vyloučit, že vláda po očekávatelné kritice, například ze strany odborů, návrh zmírní a přistoupí na kompromis. Nemuselo by jít o úplný návrat k úpravě platné před červencem 2019, ale například o zavedení jediného karenčního dne místo tří.
Další možností je poskytnout zaměstnancům několik placených zdravotních dnů, takzvaných sick days, a karenční dobu uplatnit až po jejich vyčerpání. Takové řešení by zachovalo část motivace proti zneužívání krátkodobých pracovních neschopností, zároveň by však nevytvářelo tak vysokou finanční penalizaci za běžnou krátkou nemoc.
