Češi se i letos chystají uctít památku svých blízkých. Dušičky, svátek, při němž si lidé připomínají zesnulé, už dávno nejsou pouze duchovní událostí. Z ekonomického pohledu jde o jednu z největších maloobchodních sezón roku. Spolu s Vánocemi, Velikonocemi a Silvestrem patří k obdobím, kdy obchody zaznamenávají nejvyšší tržby.
Podle odhadů utratí Češi letos za dušičkové zboží přibližně 1,7 miliardy korun, zatímco loni to bylo zhruba 1,6 miliardy. Průměrná útrata na dospělou osobu přesahuje dvě stě korun. Nejčastěji lidé pořizují svíčky, květiny a menší vzpomínkové dekorace.
Analýza společnosti Česká distribuční, která sleduje akční letáky sedmi největších obchodních řetězců, ukazuje, že ceny dušičkového sortimentu se letos vyvíjejí rozdílně. Skleněné hřbitovní lampy zlevnily téměř o pětinu a jejich průměrná cena klesla z 43 korun na 35 korun. Umělé květinové vazby zlevnily v průměru o deset procent a vyjdou zhruba na stovku. Mírně naopak podražily plastové svíčky – přibližně o tři procenta, na necelých 18 korun.
Trh s květinami jako celek dál roste. Češi za ně loni utratili rekordních 18,14 miliardy korun, což je meziročně o 1,8 miliardy více. Květináři zároveň pozorují rostoucí zájem o přírodní a udržitelné dekorace. Stále častěji se prodávají věnce z mechu, chvojí nebo sušených rostlin, zatímco plastové výrobky ztrácejí popularitu.
Lukáš Kovanda: Slovensko má vážný problém. Zachránit jej může jedině Orbán
Zájem o dušičkové zboží je pro obchodníky vítaným impulzem po klidnějším konci léta. Inflace sice zpomalila, ale poptávka po zboží spojeném s tradicemi zůstává stabilní. Právě tato stabilita činí z Dušiček jistotu maloobchodního kalendáře.
Dušičky zůstávají především svátkem střední a starší generace. S věkem roste i průměrná výše útraty za vzpomínkové předměty. Mladší lidé utrácejí méně a část z nich dává přednost Halloweenu, který připadá na 31. října. Není proto neobvyklé, že se v obchodech vedle sebe objevují dýně i dušičkové věnce.
Související
Lukáš Kovanda: Češi za Mezinárodní den žen utratí zhruba 680 milionů
Společnost Pivovar Clock z Potštejna na Rychnovsku čeká další růst odbytu nealkoholického piva, uvedl jednatel pivovaru Jiří Andrš. V jeho portfoliu se letos stalo nejprodávanějším pivem. Minipivovar, který za rok uvaří asi 40 druhů piv, dělá i bezlepkové pivo z čiroku. Letošní výstav pivovaru by se měl zvednout k rekordním až 10 tisícům hektolitrům piva po loňských 9090 hektolitrech.
„Trend růstu nealkoholických piv bude pokračovat. Lidé dnes chtějí jíst a pít zdravě a alkohol je tak trošku na pranýři. Také chuťový profil dobrého nealko piva lidé tak rozdílně nevnímají,“ uvedl Andrš. Konzumenti se podle něj v poslední době také odklonili od silnějších piv, nicméně tradiční ležák si své pozice drží.
Nealkoholické pivo Krystus, které letos výstavem překonalo desítku Hektor, se v portfoliu pivovaru řadí k dalším pěti základním pivům. Jejich podíl na výstavu je v souhrnu kolem 50 procent. Z pohledu odbytu podle obalů pivovar zaznamenává růst prodej piva v plechovkách. Jejich podíl na odbytu zatím dosáhl 25 procent. „Sudové pivo roste s výstavem a jeho podíl je na úrovni 50 až 60 procent. Zbytek připadá na lahvové pivo, které stagnuje,“ uvedl Andrš s tím, že největším odbytištěm pivovaru je Praha.
První piva Pivovar Clock podnikatelů Andrše a Ivo Muthsama uvařil v roce 2014 v objektu historického pivovaru v centru Potštejna. Postupem času již zařízení přestávalo kapacitou stačit, a tak pivovar začal v roce 2021 vařit pivo v areálu bývalé potštejnské továrny Fenetra. Tehdejší investice do pořízení a rekonstrukce továrního areálu a do nové technologie zhruba s trojnásobným výkonem činila asi 50 milionů korun. V původním areálu pivovar provozuje pivnici s restaurací a pekárnu.
Stanislav Bernard: Jdeme vlastní cestou. A prostě vaříme pivo, které chutná
Rodinný pivovar Bernard loni uvařil rekordních 419 tisíc hektolitrů piva. Z ruiny v Humpolci se za 30 let provozu stal respektovaný hráč českého pivovarnictví. Na byznysové začátky vzpomíná spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard, který brzy oslaví sedmdesátiny. V devadesátkách se podle něj podnikalo svobodněji než dnes. „Dá se říci, že v té době jsme rozhodovali sami a nikdo nám do toho nekecal,“ řekl. Dnes podle něj podnikatele brzdí byrokracie – jak z Bruselu, tak z českých úřadů.
S pořízením nové technologie pivovar začal vařit i bezlepková piva. Jako částečnou náhradu za sladovnické ječmeny potštejnští pivovarníci zvolili čirokový slad z odrůdy Rufuss, kterou vyšlechtilo Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu. „Šlo o propojeni výzkumu s praktickým využitím. Chtěli jsme nabídnout bezlepkové pivo celiakům i ostatním konzumentům. Bezlepkové pivo má budoucnost, zájem o něj roste, řada podniků jej má od nás na čepu,“ uvedl Andrš. Čirok používaný v Potštejně pochází od pěstitelů z Česka a Slovenska.
Tržby Pivovar Clock, který má 27 zaměstnanců, loni zvýšil o 11 procent na 50,1 milionu korun. Letos předpokládá nárůst na úroveň 55 milionů korun. Zisk podniku by měl být letos vyšší než loňských 529 tisíc korun.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
České pivo lidé pořídí nejčastěji v lahvích, roste ale obliba plechovek
Sankce americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa na ruské ropné podniky Rosněfť a Lukoil mohou mít katastrofální důsledky pro jejich podnikání v Evropě, zejména pak v případě Lukoilu, uvádí server Politico. Lukoil ovšem může být nucen prodat své podíly v zahraničních projektech i mimo Evropu, například v Egyptě či Iráku.
Trumpovy sankce však nepředstavují problém jen pro zmíněné dva ruské podniky, jež se dohromady podílejí ze zhruba dvou třetin na celkovém ruském ropném vývozu, čítajícím v průměru 4,4 milionu barelů denně.
V rámci EU jsou potenciálně zvláště tíživým problémem pro Maďarsko a Slovensko, s možným dopadem na Česko. Maďarsko a Slovensko jsou totiž dvě zbývající země EU, které zůstávají vysoce závislé na potrubních dodávkách ruské ropy. Ta podle Politica představuje 86 až 100 procent jejich celkového ropného dovozu.
Tajemný sponzor. Pentagon přijal obří anonymní dar na výplaty vojáků
Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů (2,7 miliardy korun), který využije na částečné pokrytí výplat amerických vojáků ve službě. V USA totiž trvá omezení provozu federálních úřadů, takzvaný shutdown, protože Kongres se dosud nedohodl na financování vlády.
Trumpovy zmíněné sankce ovšem znamenají, že Budapešť ani Bratislava nemusí být schopny ruské straně za ropu zaplatit. Po letošním 21. listopadu, kdy sankce natvrdo vstupují v platnost, totiž ty banky a další finanční společnosti, které se budou účastnit transakcí s oběma zmíněnými ruskými podniky, ale i jejich dceřinými společnostmi, v nichž mají Rosněfť a Lukoil nadpoloviční podíl, riskují odstřižení od dolarového platebního systému. Takové odstřižení, které má v gesci ministerstvo financí USA, může být pro banky likvidační.
V praxi to vše znamená, že maďarský petrochemický podnik MOL, který zajišťuje dovoz ruské ropy do Maďarska a na Slovensko, své tamní dceři Slovnaftu, nebude moci ruské straně zaplatit. To by vedlo k ukončení dodávek, takže by se obě země musely obrátit na alternativní dodavatele. To mohou být stále i ruské podniky, protože například na Tatněfť se Trumpovy zmíněné sankce nevztahují.
Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“
Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.
Další možností je navýšení dovozu prostřednictvím jadranského ropovodu Adria, který by Maďarsku a Slovensku mohl zajistit dodávky ropy, která předtím do Chorvatska doputuje námořní cestou. Maďarsko a Slovensko ale již delší dobu poukazují na to, že poplatky za využívání Adrie jsou vysoké a že ropovod hlavně ani nemá dostatečnou kapacitu.
Pokud Trumpovy sankce skutečně natvrdo vstoupí v platnost, dovoz ruské ropy na Slovensko by se zastavil, připouští podle webu Politico nejmenovaný představitel slovenské vlády. Bratislava se ale prý bude snažit zajistit si udělení výjimky od Trumpovy administrativy. Podobně bude postupovat Maďarsko, jak již naznačil jeho premiér Viktor Orbán. Ten má s Trumpem nadstandardní vztahy, které za stávající situace mohou být tím jediným a posledním, co ještě ruskou ropu pro Maďarsko a Slovensko „zachrání“.
Lukoil by se v důsledku Trumpových sankcí, vystoupí-li v platnost, musel také vzdát vlastnických či spoluvlastnických podílů v rafinériích v Nizozemsku, Rumunsku či Bulharsku. A také stovek čerpacích stanic, které po Evropě provozuje – například jen v Belgii jich má zhruba 200.
Cena bitcoinu ještě letos překoná svůj dosavadní rekord, věří analytici
Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin by se do konce roku mohla vrátit nad úroveň 120 tisíc dolarů, tedy zhruba 2,5 milionu korun, a pravděpodobně i atakovat rekordní hranici 125 tisíc dolarů. Nereálná není ani cena nad 130 tisíc dolarů. Poslední čtvrtletí bývá pro bitcoin nejsilnější s průměrným růstem o 57 procent. Uvedli to analytici a obchodníci.
Nejasný je také osud společnosti Rosneft Deutschland. Dceru Rosněfti, která vlastní rafinérie ve východní části Německa, má od roku 2022 ve správě německá vláda, avšak dosud nepřikročila k jejímu plnému znárodnění.
Případné zastavení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko by vytvořilo silný tlak na růst cen pohonných hmot v celém středoevropském regionu, tedy i v Česku, jehož zejména východní část zásobuje pohonnými hmotami zmíněný Slovnaft. Od letošního června Slovnaft musí Česku dodávat výhradně paliva vyrobená z neruské ropy, avšak zastavení dodávek ruské ropy by alespoň přechodně tlačilo na růst cen pohonných hmot obecně, neboť Slovnaft by například mohl být nucen slovenskou vládou k omezení exportu a upřednostnění dodávek pro domácí, slovenský trh.
Česko letos od ledna do srpna dovezlo ze Slovenska ropné produkty typu motorové nafty v hodnotě 8,6 miliardy korun. Jednalo se o zhruba 511,5 tisíce tun ropných produktů, meziročně o 18,2 procenta více, vyplývá z dat ČSÚ. Slovensko se tedy letos podílí ze sedmnácti procent na celkovém dovozu rafinovaných ropných produktů do Česka. Je druhým největším dovozcem po Německu. Ovšem i německý dovoz do ČR může být alespoň přechodně ochromený, pokud by Trumpovy sankce vedly k výpadku výroby ve zmíněných rafinériích podniku Rosneft Deutschland.
