Zajímá nás
Dušan Janovský: Dilema bezohledného strávníka aneb S energií je nutno šetřit, ne ji dotovat
Současná situace na trhu s energiemi v Evropě připomíná situaci, kdy v restauraci kamarádi platí společný oběd dohromady rovným dílem. Kdo si objedná levné jídlo, chová se iracionálně, protože sice zaplatí hodně, ale dobře se nenají. Proto je racionální objednat pro sebe drahé jídlo, což nakonec učiní všichni. Podobně i v současné energetické situaci v Evropě mají státy možnost domluvit se na úsporách. To ale neudělají, protože racionální je partnery zradit a nákup plynu dotovat. Plyn tak budou dotovat všichni, žádný plyn ani elektřina navíc tím nevznikne – jen si státy vyprázdní rozpočty, míní programátor a analytik Dušan Janovský.
Máme jako Evropa dost energie? Nikdo neví, ale spíše ne. Ne na celou zimu. Může to dopadnou dobře, pokud bude teplá a větrná zima a rozjedou se francouzské jaderky. Naopak to může dopadnout velmi špatně, pokud bude mráz (bude se muset hodně topit), bezvětří a smůla. Výslednou bilanci nikdo nezná, ale je vysoce pravděpodobné, že několik procent plynu a elektrické energie, počítáno z loňské spotřeby, bude chybět.
Elektřina a plyn už nepřibude. Už se nepodaří obstarat žádné další dodávky plynu než ty, se kterými Evropa už počítá a ze kterých se kalkulují ceny. Plynovody nebo nová ložiska plynu za pár měsíců otevřít nejde. Další lodě s LNG nepřijedou (krom těch již nasmlouvaných), ani kdyby se jim královsky zaplatilo. Z toho plyne jednoduchý závěr:
Někdo bude muset energiemi strašně moc šetřit. Kdo to bude?
Vývoz plynu z Ruska do Evropské unie letos klesne o 50 miliard metrů krychlových, což je třetina loňského objemu 150 miliard metrů krychlových. Podle agentury Interfax to řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Putin navíc hrozí, že pro Evropu zavře kohouty úplně, jestliže členské státy zavedou u ruského plynu cenový strop.
Dodávky ruského plynu do EU letos klesly o třetinu. Putin hrozí, že Evropu odstřihne úplně
Politika
O to, kdo bude šetřit a kdo ne, se právě teď hraje. Další plyn sice už nejde koupit na jiných kontinentech, ale různými čachry a omezeními lze vyšachovat evropské partnery a nakoupit ho v Evropě. Evropský trh s energiemi je stále ještě relativně hodně svobodný (čemuž částečně vděčíme za minulou dekádu levných energií).
Na takhle volném trhu se dají vzít veřejné peníze a rychle je nasypat velkým dodavatelům, aby místo do země A posílali plyn do země B. V malých množstvích to lze dělat při plnění plynových zásobníků a v ohromných množstvích se dají partnerské země vykoupit tím, že ze státního rozpočtu státy dotují cenu energií pro spotřebitele. Obchodníci podpoření státní dotací totiž můžou na evropských trzích nabídnout větší cenu a okolní země tím vykoupit.
Sebestředné Španělsko a Portugalsko
Jako první tenhle nápad dostali na Pyrenejském poloostrově. Správně si všimli, že cena elektřiny je vysoká kvůli ceně závěrných zdrojů, tedy plynových elektráren, které mají nyní drahý plyn, ale které se na celkové výrobě elektřiny podílejí jen málo. Naprostá většina elektřiny se vyrábí levněji. Kdyby se relativně malou dotací na plyn podařilo snížit cenu elektřiny z plynových elektráren, klesla by cena pro celý trh.
Vlastník jedné z největších textilek u nás prozradil, že kvůli rostoucím nákladům na energie firma již musela omezit výrobu a propustit část lidí. Není navíc jisté, že Juta na státní pomoc dosáhne, prozradil Jiří Hlavatý.
Miliardář Hlavatý: Zastropování cen energií pro průmysl by bylo lepší řešení. Dotace je ale lepší než nic
Leaders
Vidíte tu moudrost španělských ekonomů? Malým zásahem udělají velkou změnu ceny pro spotřebitele! Vypadá to jako skvělý nápad. Evropská komise jim dotování schválila na rok a cena elektřiny za Pyrenejemi klesla ze 400 na 200 euro za MWh. Mezi ekonomy a energetiky se začala španělsko-portugalská metoda s uznáním chválit. A tahat do zbytku Evropy.
Samozřejmě je to ale průšvih. Tímhle dotováním a zastropováním ceny vztyčili Španělé prostředníček před tváří zbytku Evropy, aniž by si toho Evropa všimla. Ve skutečnosti vztyčili ty prostředníčky čtyři – pojďme si je probrat:
- dotovaná elektřina je jen pro Španěly (respektive Portugalce). To dává smysl, ale znamená to zavedení vývozních cel na elektřinu, protože jinak by vývozci dotovanou elektřinu výhodněji prodali v zahraničí (typicky ve Francii, která má běžně cenu kolem 400 euro). Zavedení vývozních cel je ale to nejmenší.
- zastropováním ceny odrazují své spotřebitele od úspor. Přitom úspory jsou teď to jediné, na čem bude v Evropě opravdu záležet, ale co bude taky nejvíc bolet. Španělé dali najevo, že hru na úspory hrát nechtějí a svým voličům žádné špatné zprávy říkat nebudou, aby si politicky neuškodili.
- dotace nakonec zaplatí Němci. Španělsko a Portugalsko jsou země hluboce zadlužené a jako takové už by dávno byly v bankrotu, kdyby Evropská centrální banka soustavně nevykupovala jejich vládní dluhopisy. Můžou si ze svých státních rozpočtů prodotovat klidně mrtělijády eur, protože jsou zvyklí a vědí, že ECB za ně zaplatí jakýkoli dluh. To mi přijde jako nejvtipnější vztyčený prostředníček – že to neplatí oni.
- nejdůležitější fuck-up je ale vykupování ostatních evropských zemí. Už jsem to zmínil. Tím, že mají španělské a portugalské plynové elektrárny dotovanou nákupní cenu plynu, můžou si ho dovolit objednat víc za vyšší cenu. Lodě s plynem, které by jinak pluly třeba do Francie, jezdí do Španělska. To na zbytku kontinentu zvyšuje nedostatek plynu a šponuje ceny.
Takže si představte, jak se vám tihle evropští partneři na summitu smějou do očí a ještě ve své absolutní ekonomické naivitě doporučují, abyste ten jejich způsob zavedli taky, když je tak super. Je to super jenom pro ně. Zkusme si tedy představit, co by se stalo, kdyby všechny státy EU zastropovaly ceny elektřiny a dotovaly produkci závěrných zdrojů.
Co až budou plyn dotovat všichni?
Začal jsem tím, že Evropa na zimu nemá dost plynu. Ne při předpokládané spotřebě a průměrném počasí. Když se tedy všechny státy budou snažit dotovat plyn pro plynové elektrárny a domácnosti, kde ho asi tak vezmou? Na volném evropském trhu? A na jakém? Už žádný nebude. Na trhu bude už jenom spousta kupců s plnýma rukama státních peněz (z různých států), ale žádný plyn.
Vláda určila maximální cenu silové elektřiny 6 korun za kWh a plynu 3 koruny. Nižší ceny poznají lidé již během listopadu. Platí pro domácnosti i živnostníky. Kritici poukazují na to, že tak drahé energie nikdo neplatí. Výhodou podle vlády ale je, že ceny neporostou nad tento strop.
Přelomové rozhodnutí: Fialova vláda zastropovala ceny energií
Money
Kam v tu chvíli vystoupají ceny? To nikdo neví, ale teoreticky k astronomické částce odpovídající astronomické ochotě evropských států ruinovat svoje rozpočty. Sice to teoreticky můžou být relativně malé objemy plynu, ale i malé množství krát nekonečno rovná se nekonečno.
Dilema bezohledného strávníka
Znalci teorie her už v situaci, kdy si jednotlivé státy navzájem vykupují nedostatkový plyn, postřehli vězňovo dilema pro N hráčů, kterému se dá říkat Dilema bezohledného strávníka (Unscrupulous diner's dilemma). To popisuje situaci, kdy v restauraci kamarádi platí společný oběd dohromady rovným dílem. Kdo si v takové situaci, kdy útrata je společná, objedná levné jídlo, chová se iracionálně, protože sice zaplatí hodně, ale dobře se nenají. Proto je racionální objednat pro sebe drahé jídlo, což učiní všichni a nastane Nashova rovnováha – situace, ve které se nikomu nevyplatí změnit strategii.
Podobně i v současné energetické situaci v Evropě mají státy možnost domluvit se na úsporách (opakuji: úspory jsou jediné řešení). To ale neudělají, protože racionální je partnery zradit a nákup plynu dotovat. Vede to k Nashově rovnováze, kdy plyn dotují všichni. Žádný plyn ani elektřina tím nevznikne, jen si státy vyprázdní rozpočty.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to po jednání vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že výzvu se všemi požadavky vypíše do konce letošního roku. Vláda také schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku.
Stát podpoří osm tisíc tuzemských, energeticky náročných firem 30 miliardami korun
Politika
Ze stejného důvodu opravdové úspory tažené jednotlivými státy pravděpodobně také nenastanou. Kdyby dnes nějaký stát zavedl opravdu drastické úspory, které jsou potřeba, moc by si nepomohl, protože na volném evropském trhu by jeho úspora jenom snížila cenu a dovolila by ostatním státům úspory odkládat. Například kdyby se vládním nařízením v ČR zavřely bazény, mohlo by Rakousko říkat: podívejte, u nás se bazény zavírat nemusejí, děláme to lépe. To je také dilema bezohledného strávníka.
Dilema bezohledného strávníka je teoretická hra, přičemž teorie předpokládá, že se hráči nemůžou předem domluvit. Hra má takový tvar, že taková nedomluva vede k prohře pro všechny. Paradoxní na téhle hře je, že při domluvě by si všichni pomohli. Sudba Nashovy rovnováhy se dá zlomit jenom tím, že se hráči vynutitelně domluví na úsporné strategii. Tolik teorie. V praxi by bylo fajn, kdyby se evropské státy domluvily, že z pekla vzájemného se přeplácení ze státních rozpočtů nějak utečou. Třeba tím, že se přestanou upínat na ceny nebo omezování trhu a začnou hledat opravdové úspory.
Každý stát i velcí distributoři mají svou regulační politiku. V plynárenství máme vyhlášku o stavu nouze se šesti kategoriemi odběratelů a deseti odběrovými stupni. V energetice máme sedm regulačních stupňů, regulační plán a vypínací plán. Plány říkají, komu se bude odběr vypínat dříve (průmyslu) a komu až nakonec (kritické infrastruktuře). Jenomže nikdo si nepřeje, aby na nějaké vypínání došlo, politici ze všeho nejméně, ale dělají pro ten nedostatek hodně. Zatím se všichni tváří, že se energie nakonec někde nakoupí za nějaké peníze.
Proč je elektřina tak drahá?
Protože ji i za cenu 600 euro za MWh někdo kupuje. Není drahá jen proto, že se mezní jednotka draze vyrábí z plynu. Je také drahá, protože si spotřebu energie nedokážeme odepřít. Jak moc musí někdo tu elektřinu potřebovat, aby si ji za 600 euro koupil? A protože je elektřina z různých zdrojů tatáž elektřina, je přirozené, že za ni výrobci na volném trhu požadují stejnou, tedy co nejvyšší cenu. Stejně tak distributoři nechtějí platit víc než jiní, takže cena je krom nejdražšího zdroje určena i nejlevnější poptávkou.
Příspěvky státu lidem a firmám platícím vysoké účty za elektřinu a plyn, zastropování cen energií a další. To jsou opatření, která vláda Petra Fialy (ODS) či EU přijaly či se chystají přijmout na zmírnění dopadů rapidně vysokých cen energií vyhnaných k rekordům v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Tady je jejich přehled.
PŘEHLED: Opatření vlády či EU na snížení dopadů drahých energií
Money
Určitě čtete v novinách, že evropští politici chtějí „oddělit cenu elektřiny od ceny plynu". Cena elektřiny přirozeně cenu plynu kopíruje. Proč? Protože bez výroby elektřiny z plynu by nebylo dost elektřiny (hlavně by chyběla pro regulaci sítě). Proto stále někde musí běžet plynové elektrárny, jinak bychom měli blackout. Jak je plynu málo, je plyn drahý, takže plynové elektrárny vyrábějí draze. Potom musejí žádat za elektřinu vysokou cenu a jak jsme si už vysvětlili, ostatní výrobci vidí, že to stále někdo za tu vysokou cenu kupuje, tak žádají tu samou cenu.
Politické oddělení ceny elektřiny od plynu útočí právě na tuto zřejmou snahu jiných výrobců říct si tržní cenu. Politicky se může – přes daně, cla, dotace a regulace ceny – podařit přinutit neplynové výrobce prodávat elektřinu levněji než odpovídá ceně elektřiny z plynových elektráren. Ve velkém objemu to může hrát velkou peněžní úsporu pro spotřebitele. Ale nepodaří se politicky získat takovou levnou energii v množství, které by bylo potřeba pro celý trh. Dotovat výrobu z plynu a uměle tím srážet ceny je možné lokálně, ne v celé Evropě.
Má smysl zastropování ceny ruského plynu?
Nemá. Vůbec nechápu, jak to někoho mohlo napadnout. Motivací asi bylo zabránit tomu, aby se evropští odběratelé při nákupu přepláceli. Toho ale cenovým stropem dosáhnout nejde, protože bude obcházen, případně zabrání obchodování úplně. Efektivnější by bylo uvalit na ruský plyn dovozní clo – ve výši asi 30 procent, což je stejné procento, které si z plynu bere ruská vláda.
Ceny mají v ekonomice roli informace. Pokud je tedy na burzách běžně cena elektřiny kolem 400 eur, což je hodně (předloni bylo i 50 euro moc), znamená to, že elektřina je prostě vzácná. Tuhle informaci je potřeba dát lidem, firmám a státu. Lidé na informace nereagují, pokud se jich netýkají. Cena, kterou musejí zaplatit, je jediný způsob, jak se jich ta informace týkat začne. Vůbec neříkám, že se má půl národa v důsledku vysokých cen vrhnout do exekuce. Vlastně s uznáním hledím na různá rozhodnutí vlády, kdy se nebojí mluvit o dani z mimořádného zisku pro výrobce energie z levných zdrojů (nebo je hrozbou té daně motivuje k jednání) a kdy deklaruje, že z výnosu pomůže těm, na koho dopadne osud nejvíc.
Opatření české vlády stanoví maximální ceny energií, představené unijní opatření určí maximální výnosy výrobců a zajistí finanční prostředky do státních rozpočtů na pomoc odběratelům zasaženým vysokými cenami energií. Rozdíl v národním a celoevropském řešení na Twitteru krátce popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Síkela: Český strop cen energií znamená úplně něco jiného než ten unijní
Politika
Chápu i plošnost těch opatření, prostě se nic cíleného už nestihne. Ale zastropování cen mou podporu nemá, protože to povede k tomu, že ti, kdo by za cenu 400 eur energii šetřili, za cenu 200 euro šetřit s elektřinou nezačnou. Fakt netuším, proč má stát dotovat zbytnou spotřebu energie. Zbytečné spotřeby energie kolem sebe vidím pořád hodně, počínaje monitory počítačů přes stále zapnuté domácí televize až po infrazářiče na zahrádkách pražských turistických restaurací.
Přál bych si dohodnout se v rámci celé Evropy na úsporných opatřeních ve veřejném sektoru. Klidně to může být zhasínání památek, snížení teploty vytápění ve veřejných institucích (na výrazně méně než ohlašovaných 19°C), zrušení dotací na osvětlení sportovišť, cokoliv. Důležité ale je, aby to bylo významné a plošné všude v EU, jinak hrozí, že si z NEspoření někdo nabrnká politické body. Po pravdě řečeno nechápu, proč se památky ještě vůbec osvětlují. Máme energetickou krizi, každou hodinu se už teď pálí na výrobu energie významné množství plynu, které by bylo možné ušetřit v zásobnících na zimu. Opakuji: ani v ČR není chvíle, kdy by byly plynové elektrárny zcela vypnuté.
Co chystá česká vláda?
Zastropování cen energie někde kolem 240 euro/MWh, zastropování ceny plynu kolem 120 euro/MWh. Pravděpodobně zavede vývozní cla na elektřinu, aby výrobci preferovali domácí spotřebitele. Pravděpodobně dotace pro výrobce elektřiny z plynu ve výši rozdílu k dotované ceně. Tedy něco hodně podobného španělsko-portugalskému modelu, ale uprostřed Evropy.
Aktuální trh s elektřinou, kde se cena určuje podle nejdražšího způsobu výroby potřebného k uspokojení poptávky, není spravedlivý ke spotřebitelům. Před europoslanci to řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Slíbila „hlubokou a komplexní reformu“. 
Šéfka EK: Na současnou krizi náplast nestačí, žádá si hlubokou reformu. Vodík je cesta
Leaders
Pro okolní evropské země je to nepříjemné, protože od nás elektřinu dovážejí (krom Polska, to vyváží a rádo by vyváželo víc, ale síť to nedává). Považuju za pravděpodobné (a tak trochu doufám), že se nějaká evropská instituce do plánu české vlády pokusí hodit nějaké vidle, například že to je nepovolená dotace, nepovolená cla, vandalizace vnitřního trhu atd. Zatímco v případě elektřiny může být česká vláda relativně vysmátá (zdrojů máme dost a s dobrými úsporami se to zvládne), v případě zemního plynu nechápu český optimismus. Domácí zdroje nejsou a pokud si před okolím uzavřeme domácí trh s elektřinou, lze na oplátku čekat neochotu ostatních států otevírat nám trh s plynem. Cesta zpátky ale není, protože už to slíbili v televizi.
Kdo za to všechno může?
Současná situace nevznikla náhodou. Je to čirý záměr ze strany Ruské federace vedené Putinem. Lze v tom spatřovat jistou genialitu. Rusko zásobovalo Evropu po desetiletí velmi levným plynem (krom volného trhu druhý důvod energetické prosperity minulých dekád), aby mělo silnou geopolitickou zbraň v případě jeho omezení. V postsovětském prostoru v minulosti nízké ceny Rusko používalo jako páku ve prospěch svých klientských režimů a vysoké ceny jako zbraň proti vládám Rusku protivným. A fungovalo to. Obávám se, že to bude fungovat i proti Evropské unii. Jsme jako závislák, který byl záměrně naučen brát drogu ve formě levného plynu, takže nedávalo smysl stavět drahé alternativy. Musíme si teď prodělat svůj absťák.
Slýchám argument, že za omezení dodávek plynu z Ruska můžou jen sankce. To klidně může být i pravda (spíše není), nic by to ale neměnilo na nevýhodnosti odebírat plyn ze země, která jej používá jako politickou zbraň. Příště by klidně omezení dodávek mohlo dopadnout na vládu Andreje Babiše nebo Tomia Okamury, a to by jistě nechtěli ani jejich příznivci. Je potřeba pracovat na úsporách a výhledově na alternativách k plynu.
Článek je převzat se souhlasem autora z jeho facebookového účtu.
Autor je český webmaster, webdesigner, propagátor moderních webových technologií a standardů. Na českém internetu, kde má přezdívku Yuhů, je známý díky svému projektu JakPsátWeb. V minulosti pracoval Seznam.cz a Google, v roce 2006 byl v anketě Křišťálová Lupa odbornou veřejností nominován v kategorii Osobnost roku mezi 5 nejvýraznějších a v následném hlasování veřejnosti obsadil druhé místo.
