Šéfka EK: Na současnou krizi náplast nestačí, žádá si hlubokou reformu. Vodík je cesta

Aktuální trh s elektřinou, kde se cena určuje podle nejdražšího způsobu výroby potřebného k uspokojení poptávky, není spravedlivý ke spotřebitelům. Před europoslanci to řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Slíbila „hlubokou a komplexní reformu“.

Rekordní růst cen elektřiny nahrává jejím producentům, kteří k její výrobě nevyužívají plyn a dosahují tak mimořádných zisků. Evropská komise proto navrhuje omezit jejich přijmy. Krizové opatření má členským zemím Evropské unie přinést 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv, dodala.

Unijní exekutiva také chce, aby členské země povinně omezily spotřebu elektřiny v nejvytíženějších hodinách o pět procent. Celkovou poptávku po elektřině doporučuje komise do konce března příštího roku snížit o desetinu. Hodlá rovněž pracovat na dlouhodobé reformě energetického trhu.

Jan Kocián z Penta Investments: Energetická krize může způsobit katastrofu v domovech seniorů

Leaders

Jedničkou mezi soukromými poskytovateli sociálních služeb se letos stala skupina Alzheimer Home, kterou v roce 2015 založili Boris Šťastný a Milan Šedivý. O tři roky později do sítě domů se speciální péčí vstoupila Penta a začala skupinu výrazně rozšiřovat. A plánuje i další expanzi. „Dnes žije v České republice zhruba do 500 tisíc lidí nad 80 let. Do roku 2050 se číslo zvýší zhruba na milion. Přesně z téhle věkové skupiny se primárně rekrutují klienti pro pobytové sociální služby. A vybudovat dostatečné kapacity není triviální věcí. Je to nesmírně náročné finančně i organizačně,“ říká Jan Kocián v rozhovoru pro newstream.cz.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Komise přichází s návrhy pět dní po mimořádném jednání ministrů energetiky, kteří unijní exekutivu vyzvali k rychlé přípravě konkrétních kroků k omezení dopadu vysokých cen na obyvatele a firmy. V jejich rámci chce EK podle dosud neoficiálních informací uniklých do médií stanovit nejvyšší prodejní cenu elektřiny vyráběné ze solárních, větrných, jaderných, hnědouhelných zdrojů či biomasy na 180 eur za megawatthodinu. Veškerý zisk nad tuto cenu budou moci využít státy na svá podpůrná opatření.

Důvod krize je jediný – Rusko

Členským zemím by měla pomoci i možnost odebrat 33 procent nadměrných zdanitelných zisků z letošního roku ropným firmám a producentům dalších fosilních paliv. Týkat se to bude letošních zisků, které o 20 procent převýší průměrné zisky z posledních tří let.

Von der Leyenová zopakovala, že zásadní podíl na bezprecedentním zdražování mají ruské manipulace s dodávkami plynu. „Raději plyn spálí, než by ho dodávali... Tenhle trh už nefunguje,” prohlásila na adresu Moskvy šéfka komise.

„Současná krize žádá ´změnu paradigmatu´, skok do budoucnosti, nikoli pouze rychlou záplatu na palčivé problémy,” dodala předsedkyně EK v projevu v Evropském parlamentu a slíbila hlubokou a komplexní reformu na trhu s elektřinou.

Síkela: Český strop cen energií znamená úplně něco jiného než ten unijní

Politika

Opatření české vlády stanoví maximální ceny energií, představené unijní opatření určí maximální výnosy výrobců a zajistí finanční prostředky do státních rozpočtů na pomoc odběratelům zasaženým vysokými cenami energií. Rozdíl v národním a celoevropském řešení na Twitteru krátce popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

ČTK

Přečíst článek

V projevu také vyzdvihla potenciál vodíku. Ohlásila vytvoření nové „banky”, která má pomoci vybudovat trh s tímto zdrojem. 

„Vodík může v Evropě znovu rozdat karty,” prohlásila šéfka EK. Počátky energetické transformace už jsou podle ní patrné, například na severu Německa, kde jezdí vlaky poháněné „zeleným vodíkem”. „Musíme naši vodíkovou ekonomiku posunout z něčeho okrajového do velkého měřítka,” pokračovala.

Evropská komise podle ní za tímto účelem zřídí „Evropskou vodíkovou banku”, která pomůže vybudovat budoucí trh s vodíkem. Nový orgán prý bude moci investovat tři miliardy eur (přes 70 miliard korun) a bude těžit především z prostředků z unijního fondu pro inovace. „Musíme vytvořit tvůrce trhu s vodíkem, ve snaze zacelit mezeru v investicích a propojit budoucí dodávky s poptávkou,” dodala.

PŘEHLED: Opatření vlády či EU na snížení dopadů drahých energií

Money

Příspěvky státu lidem a firmám platícím vysoké účty za elektřinu a plyn, zastropování cen energií a další. To jsou opatření, která vláda Petra Fialy (ODS) či EU přijaly či se chystají přijmout na zmírnění dopadů rapidně vysokých cen energií vyhnaných k rekordům v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Tady je jejich přehled.

Dušan Kütner, ČTK

Přečíst článek

Vše k energetické krizi čtěte zde