Ve Švédsku se platí téměř bezhotovostně. Část populace je tím vyřazována ze společnosti

Švédsko je zemí, která zřejmě nejrychleji na světě směřuje k odstranění „opravdových“ peněz. V drtivé většině se zde za všechno platí bezhotovostně. Nový výzkum ukazuje, že organizace tohoto přechodu do moderního technologického světa přináší části populace velké problémy.

Výzkum Moy Petersénové a Leny Halldeniusové, profesorek švédské Lundské univerzity, ukazuje, že bezhotovostní svět znemožňuje zejména chudým a starý lidem normálně žít a dokonce i komunikovat s úřady.

Švédsko má samozřejmě zákon, který určuje, že švédské koruny jsou zákonným platidlem a musejí být všude přijímány. Jenže současně platí i jiný zákon, který umožňuje „smluvní svobodu“. V praxi to znamená, že je pouze na podnikatelích, včetně bank, jestli budou hotovostní platby přijímat.

A tak veřejná doprava, obchody či služby obvykle platby v hotovosti odmítají a nemají už ani postupy pro zacházení s hotovými penězi. A protože bezhotovostně už funguje i většina bank, není ani možné přinést hotové peníze tam a od přepážky je poslat na placení účtů.

Zatím vypomáhají humanitární organizace, které lidem v nouzi zprostředkují bezhotovostní platby. Anebo zprostředkovatelé, kteří zaplatí platbu ze svého účtu, zaúčtují si tučnou provizi a získanou hotovost si uloží v některé bankovní pobočce, která ji ještě od klientů bere.

Platba hotovostí pomalu mizí. Češi na dovolené v zahraničí preferují karty

Money

Češi začínají na zahraničních dovolených platit čím dál méně hotově. Letos platilo na dovolené 11 procent Čechů pouze hotovostí, zatímco ještě před rokem to bylo 24 procent. Nejpočetnější skupinou na dovolených jsou aktuálně Češi, kteří platí většinou kartou a občas hotovostí. Jde o 36 procent turistů. Vyplývá to z průzkumu společnosti STEM/Mark pro Home Credit mezi 510 respondenty.

ČTK

Přečíst článek

Bez banky nejde ani snadno komunikovat s úřady

Pro většinu Švédů je bezhotovostní ekonomika pohodlná a rychlá. Od roku 2017 se v zemi používají hotové peníze méně než kdekoli jinde v Evropě. Skupina bank v roce 2012 vytvořila mobilní platební aplikaci Swish, která vyžaduje, aby uživatel měl účet ve švédské bance, a pak mu urychluje platební styk.

Ale nejenom to. Banky také vydávají občanům elektronické průkazy potřebné pro přístup k veřejným službám, jako je třeba vyřizování daní, vyplácení dávek v nemoci, při invaliditě nebo v nezaměstnanosti.

Připomíná to služby, které v Česku zajišťuje systém Portál občana. Ten také umožňuje elektronickou komunikaci se státní správou a pro jeho využití je nutné mít například bankovní přihlašovací údaje, nebo datovou schránku či občanský průkaz s čipem (jiný se už ani nevydává), k němuž si však musí člověk ještě koupit čtečku čipových karet.

Rozdíl je však v tom, že v Česku si člověk bez bankovní identity, bez datové schránky nebo bez elektronického bankovnictví ještě nějak poradí. Ve Švédsku je však už ztracen a dokonce přichází o přístup k veřejným službám. Systém Swish používá 80 procent občanů. Ti ostatní, zejména chudí a také starší lidé, už mohou mít velké problémy.

Z ulic mizí bankomaty i pobočky pošt. A cashback získává na popularitě

Money

Češi přicházejí na chuť cashbacku. Tedy výběru hotovosti při nakupování. V obchodech si díky této službě vybírají hotovost rok od roku ve větším počtu i objemu, jak je zřejmé ze statistik Sdružení pro bankovní karty (SBK). Ještě před pěti lety přitom o tuto službu velký zájem zrovna moc nebyl. Proč se tedy chování Čechů i obchodníků nyní mění?

Věra Tůmová

Přečíst článek

„Žijeme jako roboti“

Zmíněné výzkumnice popisují lidi, jejichž nízké příjmy jim neumožňují mít bankovní účet. Třeba bezdomovci bydlící v automobilech (v bohatém Švédsku nemusí bezdomovci bydlet jenom pod mostem) nemohou bezhotovostně zaplatit za parkování, a přibývá jim pak konfliktů s úřady.

Ukrajinský uprchlík, který si kvůli migračnímu statusu nemůže založit bankovní účet, technicky nedokáže zaplatit účet v lékařské ordinaci. Babička si našetřila, aby mohla vnučce koupit dárek, ale u pokladny jí řekli, že její peníze nepřijímají. Vnučka byla u toho. „Připadala jsem si jako zlodějka,“ popsala žena výzkumnicím.

Přechod na bezhotovostní ekonomiku se jeví jako nevyhnutelný, a nejenom v Evropě. Jak cituje Financial Times, bezhotovostní budoucnost plánují i centrální banky Baham, Libanonu, Nigérie, Peru, Rwandy, Šalomounových ostrovů, Thajska či ostrovní státy Východokaribské měnové unie.

Někteří odborníci připomínají, že mohou nastat situace, kdy je hotovost nezbytná (živelní katastrofy, velké výpadky elektřiny a přenosů dat, hackerské útoky na počítačové sítě), ale toto riziko bývá podceňováno.

Cesta k technologické budoucnosti, jak ukazuje výzkum ve Švédsku, které se dostalo v bezhotovostní budoucnosti nejdál, však připomíná praktické i emocionální potíže, jež při tom vznikají. Výzkumnice popsaly pocit jednoho z účastníků výzkumu, který hodnotil: „Nejde jen o bezhotovostní placení. Mám pocit, že lidské bytosti se vytrácejí. Žijeme jako roboti: klikněte sem, klikněte tam. Digitalizace způsobila, že lidé jsou osamělí.“