Úspěch Schillerové? Rozpočet v lednu skončil v přebytku desítek miliard
Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy korun.
Rozpočtové příjmy v prvním měsíci roku dosáhly 181,4 miliardy korun, ve srovnání s loňským lednem se zvýšily o 12,1 procenta. K nárůstu přispěly vyšší výběr daní i větší příjmy z Evropské unie. Výdaje do konce ledna dosáhly 149 miliard korun, meziročně se snížily o 13,9 procenta.
Přijde zhoršení
Analytik Komerční banky Jaromír Gec předpokládá, že po skončení rozpočtového provizoria se saldo státního rozpočtu začne zhoršovat. „Po skončení rozpočtového provizoria dojde k navýšení výdajů. Spíše dočasný charakter mají pravděpodobně také zvýšené příjmy z EU fondů, které mohou být dány pouze dočerpáváním předfinancovaných projektů z loňska,“ uvedl.
Příjmy meziročně vzrostly o 19,6 miliardy korun a většinu z tohoto nárůstu zajistily peníze z EU. Česko v lednu z unie získalo 24,1 miliardy korun, meziročně o 13,3 miliardy korun víc. „Naše vláda si vzala evropské peníze jako svou prioritu a výsledkem jsou o 13 miliard korun vyšší příjmy než loni na konci ledna. Nejedná se o rekordní lednové evropské příjmy, ale spíše návrat k normálu,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Z hlavních daňových titulů nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob. Stát na ní vybral 17,5 miliardy korun, meziročně o 8,5 procenta víc. Podle ministerstva financí se na vyšším inkasu projevuje růst mezd a platů. Na povinném pojistném stát získal 68,8 miliardy korun, meziročně o 5,8 procenta víc. Inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně vzrostlo o 3,9 procenta na 43,6 miliardy korun. Na spotřebních daních se vybralo 16,4 miliardy korun, proti loňskému lednu o 5,6 procenta víc.
Rozpočtové provizorium
Vývoj výdajů ovlivnilo rozpočtové provizorium, které stanovuje měsíční limit ve výši jedné dvanáctiny celkových výdajů předchozího roku. V lednu se to podle ministerstva financí projevilo v běžných výdajích zejména dočasným tlumením financování školství a výzkumu, vývoje a inovací.
Největší výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 82,5 miliardy korun, meziročně o 3,8 procenta víc. Z celkové částky tvořily 64,1 miliardy korun důchody, jejich objem proti loňskému lednu vzrostl o 3,1 procenta.
Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily o šest miliard korun na 8,3 miliardy korun. Z toho 4,4 miliardy korun byly transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo financí upozornilo, že kapitálové výdaje jsou v lednu tradičně nízké kvůli realizaci investic převážně ve druhé polovině roku.
Česko letos začalo rok v rozpočtovém provizoriu, protože vláda Andreje Babiše (ANO) odmítla návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun od předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS). Vlastní návrh rozpočtu se schodkem 310 miliard korun schválil Babišův kabinet před týdnem, konečné schválení Sněmovnou se čeká v březnu. Loni skončil rozpočet schodkem 290,7 miliardy korun, byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.
Tvorba státního rozpočtu na rok 2026 se nachází v horké fázi. Česko nyní funguje v módu rozpočtového provizoria. V pondělí 26. ledna přinese na vládu návrh rozpočtu Alena Schillerová, ministryně financí. „Neakceptuji žádné nadpožadavky ministrů,“ říká tvrdě Schillerová.
Alena Schillerová: Schodek rozpočtu bude nižší, než mnozí očekávají
Politika
První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.
Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
