Daň za brexit. Z Británie stále prchají davy milionářů
Britská finanční smetánka loni pokračovala v úprku ze země. Země má zase o 1400 lidí se jměním přesahujícím milion dolarů méně. Důvodem jsou dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie v roce 2020. Počet bohatých exulantů ale loni přece jen ve srovnání s předcovidovými lety klesl, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na analýzu společnosti Henley & Partners.
Nová zpráva poradenské firmy Henley & Partners zjistila, že v roce 2022 se ze Spojeného království odstěhovalo víc milionářů, než se do něj přistěhovalo. Tento rozdíl činil 1400 lidí s majetkem převyšujícím milion dolarů (přes 22 milionů korun). V roce 2017 – prvním po odhlasování brexitu v referendu – to bylo 4200, o rok později 2800 a v roce 2019 pak 2200.
Britská premiérka Liz Trussová rezignovala po pouhých 45 dnech v úřadu. Není se čemu divit, s průšvihem, který si bývalé impérium na sebe upletlo, nedokázala nic dělat. Stejně jako to nedokázal Boris Johnson, před ním Theresa Mayová. A nedokáže to ani příští britský premiér. Tady je hned několik důvodů, proč se Británie bude dusit ve vlastní šťávě ještě několik let. A možná dekád. 
Stanislav Šulc: Británie prožívá nejhlubší krizi identity ve svých dějinách
Názory
Odchody po brexitu tak pokračují uprostřed turbulentního politického klimatu, kdy se loni v létě během dvou měsíců vystřídali na postu premiéra tři osoby, a skřípající ekonomiky, uvedl Bloomberg.
Před covidem milionářů v Británii přibývalo
Naopak v letech před hlasováním o brexitu počet milionářů stěhujících se do Británie převládal nad těmi, kteří zemi opustili. Během covidu v letech 2020 a 2021 nebyla zveřejněna žádná data, protože počet migrujících lidí byl kvůli proticovidovým opatřením velmi nízký a nevypovídající.
Zázračný ekonomický růst a blahobyt, které slibovali zastánci brexitu, se zatím nekonají. Naopak. Naříkají především britští exportéři, že je odchod z Evropské unie připravil o byznys.
Kritika brexitu sílí. Exportéři přicházejí o kšefty
Money
Odchody částečně odráží pohyb dobře placených obchodníků a bankéřů z londýnské City do finančních center v EU, jako je Paříž a Milán. I když v některých odvětvích, jako je bankovnictví, došlo k méně odchodům, než někteří očekávali, obecně převládá nedostatek kvalifikovaných pracovníků a expertů.
Oslabený finanční trh
Podíl Londýna na celkových příjmech z evropských primárních nabídek akcií klesl v loňském roce na nejnižší úroveň od roku 2009. Podle údajů agentury Bloomberg vynesly primární nabídky v Londýně loni do poloviny prosince jen 1,8 miliardy dolarů (41,5 miliardy korun), což představuje devět procent z celkového výnosu primárních nabídek v Evropě. Zpráva je další známkou toho, že vliv Británie mezi globálními finančními trhy slábne, uvedla tehdy agentura. Londýnská burza také v listopadu na deset dnů po mnoha letech přišla o post největší burzy v Evropě.
Sektor finančních služeb v Británii čekají zásadní změny, které budou podle vládních úředníků největší za více než 30 let, respektive od vlády premiérky Margaret Thatcherové. 
Británie řeší další finanční Big Bang. Nastolí nová pravidla bankám i shortařům
Politika
Podle analýzy Centra pro evropskou reformu brexitové omezení imigrace vedlo v Británii k nedostatku 330 tisíc pracovníků, což přispělo k napjatějšímu trhu práce a podpořilo inflaci, která byla v posledních měsících nejvyšší za čtyři desítky let od vlády Margaret Thatcherové.
Kvůli nedostatku praktických lékařů se například téměř každý čtvrtý člověk v Británii uchýlil k samoléčbě nákupem léků na internetu nebo v lékárně bez doporučení lékaře. Ukázal to nedávný průzkum institutu pro výzkum veřejného mínění Savanta ComRes, o kterém informovala stanice ITV.
Velká Británie prožívá turbulentní období. Sérii přehmatů, špatných rozhodnutí i stín populismu. Během nastalého chaosu zemřela královna Alžběta, což mnozí interpretovali jako ústup staré éry. Někdejší slávy. Zesnulá královna tak je další z osobností roku 2022 byznysového portálu newstream.cz.
Éru královny Alžběty vystřídala doba Harryho a Meghan. Snad ne napořád
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
