Akciové trhy mají za sebou chaotický týden, který se nesl v duchu zpřísňování měnových politik jejich autoritami. Americká, britská ale překvapivě i švýcarská centrální banka sáhly ke zvýšení úrokových sazeb. To je špatná zpráva pro akcie, které zažily nejhorší týden srovnatelný s nejslabšími týdny v roce 2020, kdy svět zasáhla koronavirová pandemie s obřími ztrátami na životech.

Burzovní trhy v závěru pracovního týdne sice odmazaly část ztrát, ale i tak pro ně byl uplynulý týden nejhorším za poslední téměř dva roky. Americký index S&P 500 odepsal 5,8 procenta, Dow Jones a Nasdaq pak shodně 4,8 procenta. V Evropě se týdenní ztráty také držely vysoko nad čtyřmi procenty. Německý DAX smázl 4,6 procenta a britský FTSE 4,4 procenta.

A velká volatilita z trhu podle analytiků jen tak nezmizí. Na vině je úporně vysoká inflace, která znervózňuje investory. „Trh bude kolísat dokud nebude jasné, že inflace skutečně dosáhla svého vrcholu,” podotkla například analytička Megan Hornemanová ze společnosti Verdence Capital Advisors.

Akcie mohou padnout o dalších minimálně deset procent, míní analytik

Money

Po týdnu relativního klidu na akciových trzích se na ně v pátek odpoledne vrátil rychlý výprodej. Investory děsí hlavně rostoucí inflace. „Čeká se, že americká centrální banka bude muset proti inflaci zasáhnout rychlejším a výraznějším utahováním měnové politiky,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Podle něj proto stále existuje prostor pro dvouciferný pokles akciových indexů.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Většina centrálních bank v čele s americkým Fedem začala přecházet od uvolněné měnové politiky ke zpřísňujícím opatřením, která zvyšují riziko, že dojde ke zpomalení ekonomik a způsobí recesi.

„Ve Spojených státech je nyní inflace nejvyšší za více než 40 let,“ podotýká Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. „Investoři se obávají, že kvůli tomu porostou úrokové sazby v USA ještě více, než doposud avizovala americká centrální banka (Fed). Na to trh reaguje prudkým poklesem,“ vysvětluje Křeček.

Fed v uplynulém týdnu sáhl ke zvýšení základní úrokové sazby o 75 bazických bodů. Jde o nejrazantnější zvýšení sazeb v USA od roku 1994. „Je to razance, kterou Fed doposud odmítal. Vidíme doprovodný nárůst dluhopisových výnosů, který sráží dolů akciové valuace,“ říká Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Nečekaně ke zvýšení sazeb sáhla také švýcarské centrální banka, která sazby zvýšila o půl procentního bodu na -0,25 procenta, a k utažení měnové politiky sáhla také britská centrální banka (Bank of England). Ta zvýšila sazbu již popáté v řadě o 25 bodů na aktuálních 1,25 procenta.

Dno teprve přijde

Zvyšování sazeb odčerpává likviditu a vyvolává ztráty u řady aktiv. Burziáni stále váhají, jakým směrem se Fed bude ubírat a jaký dopad by to mělo na ekonomiku. Očekávání samotných členů Fedu hovoří o sazbách na 3,5 procenta na konci letošního roku. Tedy dvojnásobku současného pásma 1,50 – 1,75 procenta.

Pokles akciových trhů podle analytiků ještě není u konce. „Pokles potrvá do té doby, dokud neuvidíme smysluplné zpomalení inflačních čísel. Dokud inflace nevyvrcholí, budou investoři neustále přehodnocovat směrem nahoru své sázky na počet zvýšení sazeb, což může způsobit turbulence,“ myslí si Pfeiler.

Kromě inflace se nyní pozornost investorů soustředí na nezaměstnanost v USA. „Všichni vědí, že když lidé budou mít práci, krize i větší potíže se americké ekonomice vyhnou. Jakmile ale začne nezaměstnanost růst, povede to k dalšímu výraznému zhoršení nálady na trzích,“ říká Křeček.

Kryptotrh přešel do volného pádu

Pohled na vývoj cen kryptoměn, včetně bitcoinu připomíná volný pád. Bitcoin se od začátku letošního roku již propadl ze 46,8 tisíce dolarů (1,1 milionu korun) na 20,2 tisíce dolarů (475 tisíc korun). Od chvíle, co do digitálních měn začali investovat velcí institucionální hráči, kopíruje jejich vývoj pohyby cen ostatních rizikových aktiv. Například akcií mladých technologických firmem. „Když burzy zachvátí averze k riziku, tento typ aktiv citelně oslabuje,“ podotýká Pfeiler.

Takhle nízko bitcoin už nebyl 18 měsíců. Je čas nakupovat? Spíš ne, míní tradeři

Money

Začínají se rozrůstat řady investorů, podle nichž bitcoin může vyklesat až k hodnotě v jednotkách tisíc dolarů. Momentálně spadl pod hranici 24 tisíc dolarů, což je nejnižší cena bitcoinu za rok a půl. A padají také další kryptoměny v čele s etherem. Důvod? Odliv investic z rizikových aktiv kvůli hrozbě rostoucí inflace.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Vysoké ceny bitcoinu i jiných virtuálních mincí souvisely především s extrémně uvolněnou politikou centrálních bank. „V momentě, kdy centrální banky otočily kormidlem a likvidita začíná pomalu vysychat, nedávají předchozí euforické ceny absolutně žádný smysl,“ dodává Pfeiler.

Již loni před Vánoci řada provokujících komentátorů predikovala, že bitcoin letos klesne až k 10 tisícům dolarů. „Skutečně tímto směrem míříme. Je však možné, že tuto zatáčku smrti vybere ještě před tím, než se podívá pod hranici deseti tisíce dolarů,“ myslí si Křeček. „Z dlouhodobějšího pohledu však platí, že bitcoin má kam padat a odmazání posledních dvou let vývoje na trhu jsme v historii zažili již mnohokrát u různých typů aktiv,“ uzavírá Křeček.

Gates: Do krypta investují jen blázni a ještě větší hlupáci

Leaders

Fenomén kryptoměn a NFT je stoprocentně založen na teorii většího blázna, řekl miliardář a jejich vrchní odpůrce Bill Gates. Do komentáře se pustil v době, kdy zejména bitcoin zažívá velký propad své ceny.

vku

Přečíst článek

Zlato mělo chránit před inflací. Proč tedy i jeho cena klesá?

Money

Zlato je vykreslováno jako bezpečný přístav v dobách nejistoty a inflace zvlášť. Takto jej prodejci nabízejí i drobným klientům. V posledním kvartále přitom cena zlata klesla o více než pět procent. 

tzv

Přečíst článek