Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Velký zásah v centrále VZP: Policie zadržela 19 lidí kvůli zakázkám

Všeobecná zdravotní pojišťovna v Praze
Dušan Kütner / Newstream
 ČTK

Policie při zásahu v pražské centrále Všeobecné zdravotní pojišťovny zadržela 19 lidí. Zásah Národní centrály proti organizovanému zločinu se týká veřejných zakázek, u kterých je zadavatelem zejména VZP, uvedlo Vrchní státní zastupitelství v Praze, které případ dozoruje.

„V současné době jsou prováděny úkony trestního řízení, v rámci kterých bylo policejním orgánem zadrženo celkem 19 osob. S ohledem na stadium trestního řízení nelze k jeho průběhu v tuto chvíli poskytnout žádné podrobnější informace,“ napsal státní zástupce Miloš Klátik.

VZP už dříve uvedla, že v dané věci vystupuje v pozici poškozeného a je vázána mlčenlivostí.

Zakázky na IT služby

Server Odkryto.cz už dříve uvedl, že se detektivové zajímali o zakázky na IT služby. Na místě byla dnes krátce po 06:00 asi desítka mužů s policejními páskami na rukou. Podle serveru byli v budově přítomni také pracovníci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). 

Všeobecná zdravotní pojišťovna je s více než šesti miliony klientů největší zdravotní pojišťovnou v České republice. Letos hospodaří s rozpočtem 320 miliard korun a plánovaným schodkem 7,5 miliardy. Loni činil schodek pět miliard korun.

Letos ve druhé polovině září detektivové navrhli obžalovat bývalého poslance ODS Marka Šnajdra, podnikatele Pavla Dovhomilju a bývalého náměstka ředitele VZP Tomáše Knížka kvůli hospodaření pojišťovny. V případu souvisejícím s kauzou Dozimetr je viní z úplatkářství, informoval v září server Seznam Zprávy. Státní zástupce Adam Borgula ČTK potvrdil, že v případu od kriminalistů obdržel návrhy na obžalobu tří osob.

Vnitro nakoupí stovky elektromobilů za půl miliardy

Ministerstvo vnitra chce během tří let pořídit 400 elektrických vozů v hodnotě přes půl miliardy korun. Polovinu z nich využije policie, zbytek doplní flotilu referentských vozidel.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Miloslav Ludvík

David Ondráčka: Kauza Ludvík ukazuje, jak je na tom české zdravotnictví. Miliardy přitékají, systém zůstává

Přečíst článek

Evropě hrozí energetická rána. Katar zvažuje stopku LNG kvůli unijním regulím

Evropě hrozí energetická rána. Katar zvažuje stopku LNG kvůli unijním regulím
ČTK
 ČTK

Katar přestane dodávat zkapalněný zemní plyn do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit nebo zrušit směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Na konferenci o energetice v Abú Zabí to podle agentury Reuters řekl katarský ministr energetiky Saad Kaabí. Na stejném fóru před dopady zmíněné směrnice varoval také šéf americké těžební společnosti ExxonMobil Darren Woods. Podle něj by Exxon musel ukončit obchodování v EU, pokud směrnice začne platit v nezměněné podobě.

„Pokud se nám nepodaří být úspěšnou společností v Evropě, a co je důležitější, pokud se začnou snažit prosadit svou škodlivou legislativu po celém světě, kde podnikáme, bude nemožné tam zůstat,“ řekl Woods na konferenci ADIPEC v Abú Zabí.

Katar je po Spojených státech druhým největším vývozcem LNG na světě. Většina katarského vývozu směřuje do Asie, v Evropě mu patří mezi dovozci LNG třetí místo s podílem 11 procent. V brzké době by přitom produkce v Kataru měla stoupnout. Státní společnost QatarEnergy, jejímž je ministr Kaabí generálním ředitelem, bude první LNG v rámci rozšíření rozsáhlého projektu North Field podle Kaabího produkovat v polovině příštího roku. Původní plán byl stihnout to ještě letos.

„Při plném výkonu by projekt rozšíření North Field měl do roku 2027 produkovat 126 milionů tun LNG ročně, což by zvýšilo produkci QatarEnergy přibližně o 85 procent z aktuálních 77 milionů tun ročně,“ uvedl Kaabi.

uhlí

Povolenky EU musí roku 2030 stát 668 eur, aby se plnil program Fit for 55

Emise v EU musí v nadcházejících letech výrazně zdražit, pokud jejich ceny mají zajistit plnění programu Fit for 55. Jestliže by cena emisí – vtělená do cen emisních povolenek pro průmysl (ETS1) i cen chystaných povolenek pro firmy a domácnosti (ETS2) – měla být jediným prostředkem, který obyvatelstvo EU přiměje k nutným změnám v chování, které jsou třeba k dostatečné dekarbonizaci a splnění Fit for 55, bude muset cena povolenky činit v zemích eurozóny 668 eur za kus, spočetli ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer.

Přečíst článek

Kaabí už na konci října se svým americkým protějškem Chrisem Wrightem v této věci zaslal společný dopis hlavám států EU. Napsali v něm, že směrnice představuje významné riziko pro dostupnost a spolehlivost důležitých dodávek energií pro domácnosti a podniky v celé Evropě a existenční hrozbu pro budoucí růst, konkurenceschopnost a odolnost ekonomiky EU.

Právní výbor Evropského parlamentu v říjnu podpořil plány na zmírnění směrnice, které chce prosadit do konce roku. Podle Kataru navržené změny neřeší klíčové problémy.

„Spíše to jen zamlžuje jazyk a podle mého názoru ještě více zvyšuje riziko, protože se tím zvětšuje prostor pro interpretaci,“ dodal Woods, jehož společnost prosazuje úplně zrušení směrnice.

CSDDD ukládá velkým podnikům působícím v EU povinnost kontrolovat, zda jejich dodavatelské řetězce nevyužívají nucenou práci nebo neškodí životnímu prostředí. Za nesplnění povinností jim hrozí pokuty. Členské státy mají směrnici převést do své legislativy do června 2026, největší podniky se jí mají řídit již o rok později, menší podniky o dva roky později a nejmenší o tři roky později.

Evropská unie se zkapalněným plynem z Kataru a ze Spojených států snaží částečně nahrazovat dodávky plynu z Ruska, na které uvalila sankce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. V roce 2024 se LNG na celkovém dovozu zemního plynu do EU podílel 37 procenty. Z toho dodávky z USA a Kataru se na celkových dodávkách LNG do EU podílely téměř 60 procenty.

Související

Trump po tlaku z Moskvy mění názor: Kyjev zůstane bez střel Tomahawk

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump vyloučil, že by Spojené státy poskytly Ukrajině střely dlouhého doletu Tomahawk, o které Kyjev žádá. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.

„Ne, ani ne,“ odpověděl Trump na novinářský dotaz, zda uvažuje o dodání tomahawků Ukrajině.

Washington jedná s Kyjevem o požadované zbrani již delší dobu, prezident Volodymyr Zelenskyj o střely žádal při své říjnové návštěvě v Bílém domě. Trump dříve řekl, že je třeba prověřit, zda dodání Ukrajině neohrozí zásoby pro americkou armádu. Americká televizní stanice CNN v pátek uvedla, že Pentagon dal poskytnutí tomahawků Ukrajině zelenou, když vyhodnotil, že by dodávky neměly mít negativní dopad na zásoby těchto zbraní v USA.

Do Washingtonu však mířila už řada varování z Ruska. Trump na začátku října tomahawky Ukrajině nejdříve v zásadě přislíbil, ale později, po telefonátu s ruským protějškem Vladimirem Putinem, naznačil, že už o poskytnutí střel Kyjevu neuvažuje, protože by to podle něj mohlo znamenat eskalaci. Putin později prohlásil, že útoky proti cílům hluboko na ruském území s nasazením střel Tomahawk nebo jiných zbraní dalekého doletu by vyvolaly reakci, kterou označil za ohromující.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro

Maduro volá o pomoc: Venezuela žádá Rusko a Čínu o zbraně proti USA

Venezuela se v čase, kdy se v Karibiku shromažďují americké vojenské síly, obrací o pomoc na Rusko, Čínu a Írán. Venezuelský prezident Nicolás Maduro v dopise požádal Rusko o rakety, radary a modernizovaná letadla. S odkazem na interní dokumenty americké vlády o tom píše deník The Washington Post.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme