Reklama

Těžký úkol vlády. Zbavit veřejné finance miliardových mank

Těžký úkol vlády. Zbavit veřejné finance miliardových mank
ČTK
Lukáš Kovanda

„Fialova drahota“ se blíží, nová pravicová vláda bude muset znovu dojednat Green Deal. Jinak si proti sobě poštve miliony důchodců a skoro milion frustrovaných, jejichž hlas u voleb propadl.

 Nová vláda, kterou velmi pravděpodobně dříve či později sestaví koalice Spolu a PirStan, má šanci provádět přiměřenou pravicovou politiku. K pohodlnému vládnutí totiž „koalice koalic“ nebude ve Sněmovně potřebovat čtyři pirátské poslance. Bez nich má stále většinu 104 křesel. Debakl Pirátů je navíc zřetelným vzkazem od voličů, že si nepřejí vládní zastoupení takzvané nové progresivní levice. Právě Piráti ji v Česku reprezentují nejvýrazněji.   

Hlavním úkolem nové vlády bude nejprve předložení plánu dlouhodobého, třeba desetiletého ozdravování tuzemských veřejných financí. Ve volebním programu se koalice Spolu zavazuje mít v roce 2025, do dalších řádných voleb, schodek veřejných financí čítající 1,5 procenta hrubého domácího produktu. To znamená, že musí do té doby zbavit veřejné rozpočty „manka“ v rozsahu 220 miliard korun ročně. Například naplnění klíčového cíle jejího volebního programu, „antibyrokratické revoluce“, propuštění třinácti procent úředníků, ale vynese jen ani ne 4,5 miliardy ročně. To je o dva řády jinde.  

Pokud Spolu počítá mezi „úředníky“ všechny státní zaměstnance, úspora by mohla být až desetinásobně vyšší, tedy už „jen“ o řád jinde. Jenže pak už jsou propouštěním ohroženi třeba policisté, hasiči, zdravotníci či učitelé, kteří všichni představují státní zaměstnance. Hrozí tedy citelný růst míry nezaměstnanosti. 

Vláda bude muset slevit z požadavků na ozdravování veřejných financí

Opravdu těžko si tedy lze představit naplnění stěžejního slibu koalice Spolu bez citelného zvyšování daní. To, že „koalice koalic“ potřebuje k vládnutí také hlasy Pirátů a Starostů, tedy spíše Starostů a Pirátů, vlastně jen Starostů, znamená, že při sestavování vládního programového prohlášení bude moci se zdůvodněním hledání konsensu poněkud slevit ze svých požadavků na ozdravování veřejných financí a zároveň přitom neztratit tvář. PirStan má totiž ve volebním programu snížení schodku veřejných financí do roku 2025 pouze pod úroveň tří procent HDP. To znamená, že musí smazat „manko“ „jen“ za 120 miliard korun ročně. 

Reklama

Pokud tedy „koalice koalic“ má naplnit svůj klíčový slib ozdravování veřejných financí, musí být schopna během čtyř let umět smazat „manko“ za zhruba 200 miliard korun ročně (tato cifra vychází z průměru zmíněných údajů 220 a 120 miliard, který je vážený mandáty čtyř stran, na nichž nyní vládnutí bude fakticky stát, tedy ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN).     

OECD

Svět se dohodl na globální dani

Mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent.

Přečíst článek

Aby „koalice koalic“ mohla skutečně realizovat pravicový program, zejména pak ozdravit veřejné finance, musí postupovat přiměřeně. Ve volbách totiž propadl nebývalý počet hlasů. Ty by mohla nepřiměřená pravicová politika ujednotit a mobilizovat, což by v krajním případě zemi dovedlo k předčasným volbám.  

Vláda musí postupovat přiměřeně

Vždyť ve skončených volbách propadlo takřka 770 tisíc hlasů voličů Přísahy, ČSSD, KSČM a Volného bloku. Tito voliči z velké části sympatizují se starou konzervativní levicí, která fatálně doplatila na svoji roztříštěnost. Pokud tyto strany sjednotí odpor k pravicové politice nadcházející vlády, tak jako vítěznou „koalici koalic“, resp. voliče stran ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN, sjednotil program „Antibabiš“, může v konečném důsledku nastat již poměrně brzy politické zemětřesení. Voliči těchto stran, často lidé s nižší kvalifikací a příjmy, jsou již nyní frustrováni, neboť volby z jejich hlediska dopadly krajně nepříznivě. Pokud by nová vláda nepostupovala ve své pravicové politice přiměřeně, tyto lidi si může poštvat proti sobě v nebezpečně ujednoceném šiku. A je pak druhořadé, zda by jej vedl Andrej Babiš, Róbert Šlachta nebo třeba Lubomír Volný.       

Aby nadcházející vláda dosáhla přiměřenosti své pravicové politiky, aby snížila „manko“ veřejných rozpočtů v objemu 200 miliard korun ročně, musí ze všeho nejdříve nutně na úrovni EU znovu otevřít a dojednat Green Deal, respektive politiky EU vedoucí k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Kvůli vysoké závislosti na průmyslové výrobě prostě Česko potřebuje specifický, pozvolnější postup v ozeleňování své ekonomiky. A zároveň jednou provždy prosadit na úrovni EU jádro jako čistý zdroj. 

Plyn, vytápění

Domácnosti v EU si v zimě připlatí za energie 100 miliard eur

Babiš tak má šanci prosadit nulovou DPH na elektřinu či plyn pro domácnosti.

Přečíst článek

Jedině tak nebude dosahování environmentální udržitelnosti v ČR vykoupeno fatálním rozklížením společnosti, ergo ztrátou sociální soudržnosti, a nakonec tedy i sociální udržitelnosti. Vysoké účty za energie, elektřinu či plyn, což je zamýšlený důsledek zelených politik EU, dopadnou zvláště neblaze na peněženky zmíněných skoro 800 tisíc voličů, jejichž hlasy u voleb propadly. A také na peněženky důchodců, kteří ve velkém odevzdali svůj hlas hnutí ANO, takže rovněž mohou snadno nabýt dojmu, že nová vláda jejich zájmy nezastupuje ani omylem. Nové vyjednání Green Dealu a zelených politik EU, včetně například systému emisních povolenek, je tedy vlastně nutnou podmínkou pro to, aby Česko mohlo udržitelně nastoupit cestu k dlouhodobému ozdravování veřejných financí a k naplnění klíčového slibu jak koalice Spolu, tak Pirstan.  

Daně se zvyšovat budou, ale jaké?

Realisticky viděno je další nutnou podmínkou k dosažení tohoto slibu již zmíněné navyšování daní. Jakkoli jsme před volbami od vítězných stran převážně slýchali, že daně zvyšovat nebudou, tomuto slibu nebylo nikdy možné zcela věřit. Prakticky žádná ze stran, jež se voleb účastnily, totiž nepřišla alespoň se vzdáleně uspokojivým návrhem, kde jinde chce peníze brát.  Tím méně je slibu možné věřit dnes, kdy se touha po voličských hlasech doslova přes noc transformovala v touhu po moci a její udržení, tedy i financování.  

průmyslová výroba, ilustrační foto

Odstávky automobilek srazily výsledky celého průmyslu. Stavebnictví zase tlumí inflace

Český průmysl v srpnu přešel do meziročního poklesu o 1,4 procenta z červencového růstu o 6,8 procenta. Důvodem poklesu výroby byly zejména neplánovaně prodloužené dovolené v automobilovém průmyslu a plánované odstávky v energetice. Stavební výroba poslední letní měsíc mírně zrychlila meziroční růst na 1,2 procenta z červencových 0,5 procenta. Tlumí ji zrychlující navyšování cen stavebních prací i materiálů.

Přečíst článek

Otázkou není, zda se budou daně zvyšovat, ale jaké. Takřka jistě se tedy dočkáme stavu, kdy je – poněkud paradoxně – zvýší pravicová vláda. Alternativu představuje autenticky pravicové opatření, tedy razantní osekání veřejných výdajů, případně i alespoň částečná privatizace podniků typu České pošty nebo Českých drah, ale ta si budou žádat mnoho politické odvahy a vysokou míru jednoty koaliční vlády pěti, respektive čtyř stran. To vše v době, kdy se v krajním případě může „na ulici“ rychle mobilizovat masa nespokojenců, poražených letošních voleb a důchodců, kterým zvláště přitíží vyhlídka pomalejšího růstu dávek, důchodů, ale také vyhlídka inflace, růstu cen energií v důsledku zelených politik EU, takzvaná „greenflation“, nebo mezinárodní čipový hladomor a s ním související aktuální nebývalé potíže českého autoprůmyslu.  

Český volič, jak známo, má krátkou paměť. Inflace bude ještě zrychlovat v příštích měsících. Nebude dlouho trvat a nemusí si mnoho žádat, aby se z „Babišovy drahoty“ stala „Fialova drahota“.

Vila v Kostelci nad Ohří vznikla podle návrhu architektů ze studia ADR.

Na místě cihelny stojí vila s bazénem a heliportem

Horizontální vila s dřevěným obkladem stojí na místě někdejšího industriálního areálu. Objekt vznikl podle projektu architektonického ateliéru ADR.

Přečíst článek

Restaurace Noma v Kodani.

Nejlepší restaurace na světě je opět kodaňská Noma

Nejlepší restaurací na světě podle prestižního gastronomického žebříčku The Best 50 se opět stala kodaňská Noma. České podniky se v padesátce nejlepších restaurací neumístily.

Přečíst článek

Reklama
Doporučujeme