Schodek rozpočtu klesá. Listopadový deficit je nejnižší za šest let
Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.
Rozpočtové příjmy do konce listopadu dosáhly 1,87 bilionu korun, ve srovnání s loňskem se zvýšily o 7,6 procenta. Za růstem stál zejména vyšší výběr daní a pojistného, uvedlo ministerstvo. Výdaje meziročně vzrostly o 5,3 procenta na 2,102 bilionu korun.
„Náš dosluhující kabinet v demisi předá příští vládě rozpočet v mnohem lepší kondici, než v jaké jsme jej přebírali my. V porovnání s posledním rozpočtem předchozí vlády z roku 2021 je letošní průběžný schodek na konci listopadu lepší o zhruba 170 miliard korun, což jde jednoznačně na vrub úspěšné konsolidace a rozpočtové disciplíny této vlády,“ uvedl ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS).
Z hlavních daní nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmů právnických osob. Meziročně se zvýšilo o 14,7 procenta na 175,8 miliardy korun. Inkaso daně z neočekávaných zisků (windfall tax), kterou platí energetické a petrochemické společnosti a velké banky, vyneslo do konce listopadu 32,8 miliardy korun, o 20,2 procenta víc než loni.
Průměrná česká domácnost plánuje v letošním roce utratit za vánoční svátky 12 600 korun, podobně jako loni. Největší část výdajů jde na dárky, nejčastěji mezi 5000 až 10 tisíci korunami. Půjčku na Vánoce plánují dvě procenta Čechů, úvěr si zřizují nejčastěji u bank. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos mezi tisícovkou respondentů.
Vánoční rozpočet opět roste. Kde letos Češi nejvíc utratí?
Money
Daň z příjmu fyzických osob přinesla do rozpočtu 167,6 miliardy korun, o 11,8 procenta víc než před rokem. Podle ministerstva financí se do vyššího výběru promítá hlavně růst mezd. Ten stojí i za zvýšeným výběrem povinného pojistného, který se zvýšil o 7,1 procenta na 730,8 miliardy korun.
Inkaso daně z přidané hodnoty vyneslo 377,4 miliardy korun, meziročně se zvýšilo o 8,4 procenta. Podle ministerstva financí ho pozitivně ovlivňují zvýšené výdaje domácností. na spotřebních daních se vybralo 153,4 miliardy korun, meziročně o 2,9 procenta víc. U spotřebních daní z tabáku a z lihu za vyšším inkasem stojí zvýšení sazeb daně, u spotřební daně z motorových olejů jsou to vyšší přepravní výkony v důsledku vyššího výkonu ekonomiky.
Hlavní výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, na kterých stát do konce listopadu vyplatil 845,6 miliardy korun, meziročně o dvě procenta víc. Z toho 656 miliard korun šlo na výplaty důchodů. Náklady na obsluhu státního dluhu vzrostly o 15,7 procenta na 86 miliard korun.
Sněmovna hlasy nastupující vládní koalice složené z ANO, Motoristů a SPD vrátila návrh rozpočtu na příští rok vládě k dopracování. Podle ANO v návrhu chybí zhruba 96 miliard korun na dopravní stavby, spolufinancování projektů v zemědělství či část mandatorních výdajů ministerstva práce a sociálních věcí. Vláda v demisi má nyní 20 dní na úpravy. Má se zaměřit na příjmy rozpočtu v souvislosti s příznivější predikcí růstu ekonomiky a také ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou prověřit některé sociální výdaje.
Rozpočet se vrací na start. Chybí 96 miliard, tvrdí hnutí ANO
Politika
Kapitálové výdaje do konce listopadu dosáhly 197,1 miliardy korun, meziročně narostly o 20,2 procenta. Ministerstvo financí ale upozornilo, že se zatím podařilo naplnit pouze 74,1 procenta plánovaného celoročního objemu investic. Významně rostly zejména investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI), které se meziročně zvýšily o 43,3 procenta na 76,9 miliardy korun.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie nemoci covid-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.