Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Schodek rozpočtu klesá. Listopadový deficit je nejnižší za šest let

Ministerstvo financí
ČTK
 ČTK

Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.

Rozpočtové příjmy do konce listopadu dosáhly 1,87 bilionu korun, ve srovnání s loňskem se zvýšily o 7,6 procenta. Za růstem stál zejména vyšší výběr daní a pojistného, uvedlo ministerstvo. Výdaje meziročně vzrostly o 5,3 procenta na 2,102 bilionu korun.

„Náš dosluhující kabinet v demisi předá příští vládě rozpočet v mnohem lepší kondici, než v jaké jsme jej přebírali my. V porovnání s posledním rozpočtem předchozí vlády z roku 2021 je letošní průběžný schodek na konci listopadu lepší o zhruba 170 miliard korun, což jde jednoznačně na vrub úspěšné konsolidace a rozpočtové disciplíny této vlády,“ uvedl ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS).

Z hlavních daní nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmů právnických osob. Meziročně se zvýšilo o 14,7 procenta na 175,8 miliardy korun. Inkaso daně z neočekávaných zisků (windfall tax), kterou platí energetické a petrochemické společnosti a velké banky, vyneslo do konce listopadu 32,8 miliardy korun, o 20,2 procenta víc než loni.

Nakupování dárků

Vánoční rozpočet opět roste. Kde letos Češi nejvíc utratí?

Průměrná česká domácnost plánuje v letošním roce utratit za vánoční svátky 12 600 korun, podobně jako loni. Největší část výdajů jde na dárky, nejčastěji mezi 5000 až 10 tisíci korunami. Půjčku na Vánoce plánují dvě procenta Čechů, úvěr si zřizují nejčastěji u bank. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos mezi tisícovkou respondentů.

Přečíst článek

Daň z příjmu fyzických osob přinesla do rozpočtu 167,6 miliardy korun, o 11,8 procenta víc než před rokem. Podle ministerstva financí se do vyššího výběru promítá hlavně růst mezd. Ten stojí i za zvýšeným výběrem povinného pojistného, který se zvýšil o 7,1 procenta na 730,8 miliardy korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty vyneslo 377,4 miliardy korun, meziročně se zvýšilo o 8,4 procenta. Podle ministerstva financí ho pozitivně ovlivňují zvýšené výdaje domácností. na spotřebních daních se vybralo 153,4 miliardy korun, meziročně o 2,9 procenta víc. U spotřebních daní z tabáku a z lihu za vyšším inkasem stojí zvýšení sazeb daně, u spotřební daně z motorových olejů jsou to vyšší přepravní výkony v důsledku vyššího výkonu ekonomiky.

Hlavní výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, na kterých stát do konce listopadu vyplatil 845,6 miliardy korun, meziročně o dvě procenta víc. Z toho 656 miliard korun šlo na výplaty důchodů. Náklady na obsluhu státního dluhu vzrostly o 15,7 procenta na 86 miliard korun.

Sněmovna hlasy nové vládní koalice vrátila vládě rozpočet k přepracování

Rozpočet se vrací na start. Chybí 96 miliard, tvrdí hnutí ANO

Sněmovna hlasy nastupující vládní koalice složené z ANO, Motoristů a SPD vrátila návrh rozpočtu na příští rok vládě k dopracování. Podle ANO v návrhu chybí zhruba 96 miliard korun na dopravní stavby, spolufinancování projektů v zemědělství či část mandatorních výdajů ministerstva práce a sociálních věcí. Vláda v demisi má nyní 20 dní na úpravy. Má se zaměřit na příjmy rozpočtu v souvislosti s příznivější predikcí růstu ekonomiky a také ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou prověřit některé sociální výdaje.

Přečíst článek

Kapitálové výdaje do konce listopadu dosáhly 197,1 miliardy korun, meziročně narostly o 20,2 procenta. Ministerstvo financí ale upozornilo, že se zatím podařilo naplnit pouze 74,1 procenta plánovaného celoročního objemu investic. Významně rostly zejména investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI), které se meziročně zvýšily o 43,3 procenta na 76,9 miliardy korun.

Letos by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie nemoci covid-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Schodek pro příští rok bude maximálně 231 miliard. Víc nedovolí zákon, uvedl Stanjura

Přečíst článek
Český prezident Petr Pavel

Nynější návrh rozpočtu pro příští rok je polotovar, uvedl Pavel

Přečíst článek

Strnad míří na další pražskou pětihvězdu. Po Four Seasons chce i Augustine

hotel Augustine
Zdeněk Pečený / Newstream
 nst
nst

Zbrojařský magnát Michal Strnad, šéf skupiny CSG a jeden z nejagresivnějších českých investorů posledních let, pokračuje ve své tiché, ale vytrvalé expanzi do luxusního ubytovacího byznysu. Poté, co letos získal zhruba třetinový podíl v pražském hotelovém paláci Four Seasons, se podle informací serveru Seznam Zprávy, zaměřil na další pražskou ikonu: hotel Augustine na Malé Straně.

Pokud by k transakci došlo, Strnad by si připisoval další „trofejní“ zářez – a zároveň jednu z nejzajímavějších hotelových nemovitostí v celé střední Evropě. Augustine totiž patří mezi architektonické unikáty. Sídlí v bývalém augustiniánském klášteře ze 13. století, jeho pokoje zdobí původní fresky, kamenné oblouky či dřevěné trámy, a provozně jej zastřešuje síť Marriott International. Letos si navíc vysloužil prestižní ocenění Michelin Key, které dostávají jen mimořádně kvalitní hotely.

Hodnota objektu se podle lidí z byznysu může pohybovat mezi 1,5 a 2,2 miliardy korun, v závislosti na stavu nemovitosti a výkonu hotelu. Seznam Zprávy přitom s odkazem na zdroje z trhu upozorňují, že Augustine je na trhu už delší dobu, a právě Strnad může být jedním z mála kupců, kteří si tak velkou akvizici mohou dovolit bez většího váhání.

Riverside Karlin

Kellnerová, Strnad, Lapčík: Prémiové pražské nemovitosti se vracejí do českých rukou

Trinity Banking Group finančníka Radomíra Lapčíka kupuje za 7,25 miliardy korun celý kancelářský kampus Riverside Karlín, jeden z nejvýraznějších moderních areálů v metropoli. Jde o největší akvizici Trinity v Praze a další důkaz, že prémiové české nemovitosti se po letech opět vracejí do domácích rukou, zní z trhu.

Přečíst článek

„Hotel Augustine se 101 pokoji (z toho šestnáct apartmánů) v prestižní lokaci na Malé Straně by mohl mít hodnotu 1,8 až 2,2 miliardy korun,“ odhadl pro Seznam Zprávy Jan Adámek, majitel společnosti Jan Hospitality. 

„Cena by se mohla pohybovat ve výši 15 až 18 milionů korun za jeden pokoj. To by ocenilo Augustine na částku mezi 1,5 až 1,8 miliardy korun,“ řekl Seznam Zprávám zdroj z finančních kruhů, který si nepřál být jmenován. 

FOTOGALERIE: Podívejte se, jak vypadá brunch v hotelu Augustine

CSG má letos rekordní výsledky: tržby za tři čtvrtletí vyskočily o 82 procent na 4,49 miliardy eur, provozní zisk překročil 26 miliard korun. Investice do hotelů tak pro Strnada představují jednak prestižní vizitku, jednak logickou diverzifikaci byznysu, který stojí především na obranném průmyslu.

Strnad si nákupem hotelů buduje portfolio míst, kde může ubytovat zahraniční partnery, vládní návštěvy a významné delegace, které do Prahy míří kvůli jeho podnikání. Augustine by tak doplnil Four Seasons a další reprezentativní adresy, které už jeho skupina vlastní.

Z PPF je největší hoteliér v Česku. Byznys je to ztrátový, zatím

Po miliardových investicích a změně vlastníka dostal Hilton Praha nové jméno i směr. Největší hotel v Česku, který nyní patří skupině PPF Renáty Kellnerové, loni navýšil tržby a snížil ztrátu. A čeká jej další etapa proměny. Hilton není jediným realitním úlovkem skupiny PPF, letos v březnu koupila také pražský hotel Four Seasons, také jeho ekonomická situace se zlepšuje.

Přečíst článek

Český kapitál se vrací na nejprestižnější adresy

Pražský hotelový trh v posledních dvou letech výrazně ožil a přitahuje kapitál silných českých investorů. Největší transakce provedla PPF, která za poslední období nakoupila hotely Hilton, Diplomat a podíl ve Four Seasons. Patria investiční společnost koupila hotel Ibis Na Poříčí, skupina Atlanis zase získala budovu s hotelem Ramada a knihkupectvím Luxor na Václavském náměstí. Po letech, kdy pražské hotely ovládaly převážně zahraniční fondy, se tak situace mění – a český kapitál se vrací na nejprestižnější adresy v metropoli.

Augustine mezitím zůstává jednou z nejvyhledávanějších pražských pětihvězdiček. Kombinace historie, polohy a provozu pod silným mezinárodním brandem dělá z hotelu unikátní aktivum, které se na trhu objeví jen výjimečně. Není divu, že kolem něj krouží Strnad, jehož skupina se připravuje i na další zásadní krok – plánovaný vstup na burzu v prvních měsících roku 2026.

Pokud akvizice dopadne, Strnad potvrdí, že jeho investiční strategie je jednoduchá: kupovat to nejlepší, co Praha nabízí. A měnit tím mapu tuzemského luxusního hotelového trhu.

PPF získá další pražský hotel, za 1,8 miliardy korun kupuje dejvický Diplomat

Renáta Kellnerová rozšíří hotelové impérium. PPF Real Estate může koupit pražský hotel Diplomat

Společnost PPF Real Estate může koupit hotel Diplomat v pražských Dejvicích. Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval v tiskové zprávě. PPF hotel kupuje od thajské firmy Rabbit Holdings. Investiční skupina PPF, kterou vlastní Renáta Kellnerová s dcerami, za hotel zaplatí 73 milionů eur, tedy zhruba 1,8 miliardy korun.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Šéf Revolutu naštval briské úředníky. Protože bydlí v Arábii

Nik Storonsky, zakladatel Revolutu
By Web Summit - HMZ_8748, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=124956860
 nst
nst

Brit ruského původu, zakladatel Revolutu Nik Storonskij, již není Britem. Osobní sídlo přesunul do Spojených arabských emirátů. Jen to zapomněl říci úřadům.

Na hvězdu fintechnového světa, devětatřicetiletého zakladatele litevské banky Revolut Nika Storonského, se dosud spíše smálo štěstí. Původem Rus, syn manažera Gazpromu, během dekády vytvořil banku, která expandovala do 40 zemí. Dekádu žije v Británii, stal se naturalizovaným občanem poté, co se po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 vzdal ruského občanství. Ovšem nyní se evidentně přesunul do Spojených arabských emirátů, a úřadům to neřekl.

Podle britských médií firemní dokument uvedl  generálního ředitele Revolutu jako rezidenta Spojených arabských emirátů. Litevký fintech zde čeká na plnou bankovní licenci.

Úředníci z ministerstva financí, Úřadu pro finanční etiku (FCA) a Bank of England se o změně místa pobytu Nika Storonského údajně poprvé dozvěděli poté, co Financial Times v říjnu informoval o změnách uvedených v dokumentech rejstříku Companies House pro jeho family office, že se jeho rezidence změnila z Velké Británie na SAE, zatímco dokumenty samotného Revolutu jej nadále uvádějí jako britského rezidenta. Regulátoři obvykle očekávají, že budou o takových změnách adres klíčových osob informováni dříve, než se objeví ve firemních dokumentech.

Revolut

Revolut stále nezískal plnou bankovní licenci v Británii

Britská finanční společnost Revolut ani po více než roce nezískala plnou bankovní licenci ve Spojeném království, píše list Financial Times. Podle něj jsou za tím obavy regulátorů, zda má firma dostatečné mechanismy řízení rizik, které by odpovídaly jejímu rychlému mezinárodnímu růstu. Úředníci centrální banky (BoE) podle tří zdrojů FT požadují od společnosti závazek, že vybuduje adekvátní infrastrukturu řízení rizik.

Přečíst článek

Úřednícii vyžádali vysvětlení a ujištění, že toto geografické rozdělení neovlivní fungování banky se sídlem v Londýně. Storonskij spoluzaložil Revolut — dnes největší evropský fintech — v roce 2015 a stále je jeho největším akcionářem i generálním ředitelem. Svou family office prý řídí z Dubaje, a Revolut prý informoval úřady o tom, že šéf už roky tráví čas mezi několika domovy v Londýně, Dubaji, Barceloně, Brazílii a USA.  „Revolut působí na 39 trzích a náš generální ředitel, Nik Storonskij, dělí svůj čas mezi Spojené království a naše klíčové mezinárodní regiony, což odráží globální povahu našeho podnikání. V jeho roli ani odpovědnostech ve společnosti Revolut nedošlo k žádné změně a jeho registrované údaje u Companies House zůstávají ve Spojeném království,“ uvedla firma. 

V posledním kole financování uzavřeném minulý týden byl Revolut oceněn na 75 miliard dolarů, protože má do konce tohoto roku získat britskou licenci. Minulý rok získal startup schválení pro počáteční licenci s omezeními po tříletém sporu s regulátory. 

Revolut proto zatím zůstává v regulační přechodné, takzvané „mobilizační fázi“, během níž může držet celkové vklady pouze do výše 50 tisíc liber. Od společností se očekává, že vybudují svou infrastrukturu, než opustí mobilizační fázi a stanou se plnohodnotnou bankou.

Plná licence společnosti Revolut je zdržována kvůli obavám, zda její kontrolní mechanismy rizik dokážou držet krok s rychlým růstem jejích zahraničních operací, jak již dříve informoval deník FT. Žádná společnost velikosti Revolutu – která má 65 milionů zákazníků ve zhruba 40 zemích – nikdy nevstoupila do mobilizační fáze.

Revolut

Revolut stále nezískal plnou bankovní licenci v Británii

Britská finanční společnost Revolut ani po více než roce nezískala plnou bankovní licenci ve Spojeném království, píše list Financial Times. Podle něj jsou za tím obavy regulátorů, zda má firma dostatečné mechanismy řízení rizik, které by odpovídaly jejímu rychlému mezinárodnímu růstu. Úředníci centrální banky (BoE) podle tří zdrojů FT požadují od společnosti závazek, že vybuduje adekvátní infrastrukturu řízení rizik.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme