Firmy už jsou z nejhoršího venku. Vítáme jejich křehký optimismus, říká bankéř Prokop

Po letech spojených s uzavíráním provozů a energetickou krizí začínají mít české firmy už zase chuť opatrně investovat a rozšiřovat podnikání. Nálada českých firem a podnikatelů se vrací podle Indexu očekávání firem, který dnes zveřejnila ČSOB, do období před příchodem pandemie covid-19. „České firmy jsou neuvěřitelně vitální a schopné ustát ekonomické nástrahy a výzvy, a to nás vede k mírnému a velmi křehkému optimismu do budoucna,“ zdůraznil v rozhovoru Pavel Prokop, výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB. 

Jak dnes firmy v České republice vnímají současnou ekonomickou situaci?

Myslím, že docela realisticky. Uvědomují si rizika, se kterými se musejí v tuto chvíli popasovat, ať už to jsou ta ekonomická, geopolitická či regulatorní. Vnímají velká rizika i na straně omezeného trhu pracovní síly a vysoké inflace. Na druhou stranu – klobouk dolů před tím, jak toto všechno dokážou zvládnout a posoudit. Celkově tak za poslední půlrok zesílil jejich optimismus, a to zhruba o 20 bodů na naší škále Indexu očekávání firem. Ten se tak poprvé od podzimu 2021 vrátil i do kladného pole, když vyskočil o 19,4 bodu na dnešních 3,7 bodu. Dá se tak říci, že firmy budoucnost vidí pozitivně, byť je jejich optimismus křehký.

A jak vypadá taková optimistická firma v reálu? Je to vidět na jejím chování?

Ne. Kdyby se nějaká firma chovala optimisticky, tak bychom měli problém, protože bych si myslel, že je tam něco v nepořádku. Myslím, že za tím optimismem jsou kroky, které firmy dělají. Kdyby byly pesimistické, tak by mohly uzavírat svoje provozy, mohly by propouštět, mohly by neinovovat a neinvestovat do nových věcí. Ten optimismus čtu v tom, že firmy dělají pravý opak. Reflektují rostoucí poptávku a jdou jí naproti tím, že investují do inovací. Investují do změn služeb a výrobků, které po ní klienti chtějí a tyto investice, ať už ty dlouhodobé či krátkodobé rostou. A to interpretuji právě jako ten křehký optimismus.

Firmy musí být flexibilní i předvídat budoucnost

Co firmám nejvíce chybí? Čeho se obávají?

Především to je dostatek a cena vstupů a energií. To je zásadní. Pak je to ekonomický vývoj jako celek, aby to hospodářství nezhavarovalo a byla tu dostatečná legislativní opora, a to prostředí se příliš neměnilo. V neposlední řadě chybí na některé typy prací kvalitní zaměstnanci. Nezaměstnanost je tady trvale rekordně nízká, takže v tomto ohledu musí firmy dobře volit mezi tím, zda investovat do technologií nebo směrem k navyšování zaměstnanců. Obě tyto cesty musí vést k růstu produktivity, jinak to je cesta slepá. 

Kde vidíte to největší riziko pro firmy?

Není to o jednom riziku. Kdyby to bylo jenom to jedno, tak ho snadno ošetříte. Zrádný je ten mix. Těch věcí, které se firmám mění pod rukama, je hodně a ony musí umět kombinovat a být velmi flexibilní na to, co se děje. Musí být schopny anticipovat nebo předvídat budoucnost. Z druhé strany změna jednoho faktoru, dramatický pokles nebo nárůst inflace nebo změna kurzu, může hodně změnit to, jak to měly namyšlené. Není v lidských silách, aby člověk měl rozmyšlené všechno. A je tak občas i nutné obrátit se na experta. ČSOB takovým partnerem firmám je. 

Nábytkářským řetězcům pandemie neublížila. Jysk zvýšil v Česku meziročně zisk i tržby

Zprávy z firem

Dánské nábytkářské síti Jysk v uplynulém finančním roce, který trval od 1. září 2021 do 31. srpna 2022, stoupl v Česku meziročně čistý zisk o zhruba 35,5 procenta na 899,8 milionu korun. Tržby firmě vzrostly o přibližně 24 procent na 4,7 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.

ČTK

Přečíst článek

Kdo za vás firmám radí? 

Máme specializované bankéře pro potřeby firem od těch nejmenších až po ty největší firmy. Tito bankéři jsou schopni s klientem takovou diskusi vést a nabídnout mu reflexi nebo svůj názor a musí dostatečně do hloubky znát i jeho typ podnikání. V případě specializovaných oblastí, jako je finanční nebo dotační poradenství, tak tam si k ruce obvykle vezmou dalšího experta. Těch máme v bance stovky a pokrýváme celou republiku. 

Je mezi firmami rozdíl v dalším očekávání a v jejich chování i podle sektorů?

Standardně největší ohrožení vnímají podnikatelé v zemědělství, lesnictví a rybářství a dále také ve zpracovatelském průmyslu, výrobě a strojírenství. Naopak největší optimismus je generálně u těch větších firem, u těch, které mají obrat 40 milionů plus. 

Čeští strojaři se o živobytí bát nemusí. Jejich práce se ale promění, míní podnikatel Hlavinka

Leaders

Servis výrobků nemá v Česku takovou tradici jako strojírenská produkce. „Jsme spíše národem kutilů. Čech vezme do ruky šroubovák, kladivo a snaží se vše opravit sám,“ říká v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Vladimír Hlavinka, který se také věnuje vrcholové manažerské práci – šéfuje výrobci a exportérovi kogeneračních jednotek Tedom. V Německu naopak zákazníci očekávají, že když se porouchá motor nebo cokoliv jiného, rychle přijede dokonale vybavený opravář, který zajistí vše potřebné. „To samé třeba v Americe,“ dodává Vladimír Hlavinka.

Jan Žižka

Přečíst článek

Čím si to vysvětlujete?

Je to i o tom, že v takových firmách není člověk na řešení všeho sám. Je tam vyšší specializace a větší schopnost problémy řešit a je tam i finanční stabilita. 

Zlepšení ekonomiky na dohled?

Dá se tedy očekávat, že se naše ekonomika už rozpohybuje?

Neříkám, že se firmy tváří optimisticky. Říkám, že převládá křehký optimismus od minule, kdy jsme se vloni na podzim s Indexem pohybovali v negativním teritoriu, více pesimistickém. A to že jsme se posunuli teď nahoru, je vlastně strašně dobrá zpráva. Pokud by ty firmy vyslaly opačný signál, tak by nás to jako koncové klienty nebo ani jako občany České republiky nepotěšilo. A kdyby byly firmy super optimistické, nevěřil bych tomu. Ta současná míra optimismu je vlastně nyní fajn a reflektuje to, co se v ekonomice nyní děje. Když bude optimistický koncový uživatel, když se bude dařit ČNB a dalším snižovat míru inflace a české vládě se bude dařit udržet finance nebo veřejný dluh pod kontrolou, tak tyto všechny věci působí synergicky a povedou ke zlepšení ekonomiky jako celku. Určitě to tedy není o tom, že firmy začnou být optimistické a najednou se nám začne dařit. 

Co firmy z hlediska firemního bankovnictví teď potřebují a jakým směrem se bankovnictví pro ně bude nyní ubírat?

Z produktového hlediska jsou firmy, které řeší více úvěry, jiné leasing nebo faktoring a jiné řeší depozita či produkty na finančních trzích. A rozsah těch produktů pak určuje způsob, jakým se na to téma můžete s klientem bavit. Jsme systémová banka, tak musíme být schopni nabízet širokou škálu takových produktů, a ne vše se dá dělat fyzicky, a ne vše digitálně. To, co my tedy musíme dělat, je, že pro tu obslužnou část klientům nabídnout plnohodnotnou kombinaci.

Dalibor Martínek: Vývoj inflace lze sledovat mezi regály. Ceny budou klesat

Názory

V obchodech s potravinami je nyní možné v reálném čase sledovat klesání inflace, které až za několik týdnů, v polovině příštího měsíce, potvrdí ve svých číslech statistický úřad. Ten vydá jakýsi údaj, pravděpodobně se blížící deseti procentům meziročního zdražení.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Bavíme se zatím především o malých a středních firmách. Myslíte i na živnostníky?

Jistě. To, co máme pro malé firmy nabízíme úplně stejně i živnostníkům. Online si založí účet firma i živnostník. Ta kombinace digitálního a fyzického světa je úplně stejně důležitá pro firmy i pro malé podnikatele. Od loňského února to nabízíme pod hlavičkou plnohodnotného bankovnictví CEB (tj. Company electronic banking) a to zahrnuje právě i Virtuální pobočku. Tento CEB pak slouží všem, od těch nejmenších firem až po ty největší. A když si chce firma otevřít nový produkt, vydat novou kartu nebo otevřít nějaký další nový účet nebo službu, tak to vše vyřídí právě přímo v tomto bankovnictví a nemusí ani nikam chodit, protože tam vše podepíšete třeba z mobilu. 

Umělá inteligence může pomáhat i s podnikáním

Je nějaká novinka, která ve firemním bankovnictví čeká na své uvítání?

Věcí je spousta, ale to, co je hodně skloňované, je AI, tedy umělá inteligence a její využití. V bance už to používáme na spoustu procesů, abychom dokázali dobře vyhodnotit data, která jsou novým zlatem této doby. Víme toho tedy spoustu, ale důležité je, abychom to dokázali správně vyhodnotit i pro klienta. Můžete si to představit tak, že by nám AI mohla pomáhat třeba s dobrými obchodními náměty a tipy. Klientům pak můžeme říci, že teď je vhodná příležitost udělat určitý krok. Naopak na straně bezpečnosti a fraudu, tak kdyby se někde dělo něco divného, co vybočuje z toho, jak se má firma nebo člověk chovat, tak by vás nějaký algoritmus měl upozornit, že tady se něco děje a můžete to tak zastavit ještě v počátku. Al tedy může být perfektní monitoring a detekční systém a je to samozřejmě práce s daty. 

To, o čem ale hovořím v souvislosti s budoucností, je ještě daleko širší kombinace práce s daty a daleko větší analytika a náměty, co všechno ta data vám umožňují a mohou nabídnout i pro klienty. AI vám navíc jako podnikateli může pomoci i proobchodně. Může vám nabídnout náměty, že určité věci, služby budete nabízet správným klientům.

Umělá inteligence ztíží odhalování podvodů a dezinformací, varuje Steve Wozniak

Leaders

K zástupu lídrů technologického světa varujících před zneužitím prudce se rozvíjející umělé inteligence (AI) se přidal i spoluzakladatel Applu Steve Wozniak. Všechny výtvory AI by měly být podle něj jasně označené, jinak to lidem a úřadům ztíží odhalování podvodů a boj s šířením dezinformací, prohlásil podle BBC.

duk

Přečíst článek