PŘEHLEDNĚ: Kolik zaplatí domácnosti za energie po vládním zásahu

Až o desítky tisíc korun zaplatí domácnosti za letošní a příští rok za energie více, než byly zvyklé. Vyplývá to z materiálů, které vláda zveřejnila. Nejvíc zaplatí lidé, kteří topí elektřinou.

Domácnosti budou za energie platit meziročně více, a to i přesto, že vláda stanovila jejich maximální ceny. V některých případech se účty za energie zvýší meziročně až o několik desítek tisíc korun. Stanovením cenového stropu ale vláda přibrzdí zvýšení, které by v některých případech mohlo přesahovat meziročně i 100 tisíc korun. Vyplývá to z materiálů, které zveřejnila vláda.

Vláda stanovila maximální ceny silové elektřiny na šest korun za jednu kilowatthodinu (kWh) včetně DPH, u plynu bude maximální cena tři koruny za kWh. Úspory se týkají domácností, které by v příštím roce platily vysoké ceny energií přesahující stanovený strop.

Přelomové rozhodnutí: Fialova vláda zastropovala ceny energií

Money

Vláda určila maximální cenu silové elektřiny 6 korun za kWh a plynu 3 koruny. Nižší ceny poznají lidé již během listopadu. Platí pro domácnosti i živnostníky. Kritici poukazují na to, že tak drahé energie nikdo neplatí. Výhodou podle vlády ale je, že ceny neporostou nad tento strop.

sta, ČTK

Přečíst článek

Úspora i přes 100 tisíc

Vláda například uvádí, že v letošním roce domácnost, která má běžnou spotřebu elektřiny, zaplatí zhruba 13 677 korun. Bez určení cenového stropu by v příštím roce mohla zaplatit až 38 385 korun, po zásahu vlády ale může očekávat vyúčtování ve výši 18 100 korun, bez stanovení maximální ceny by zaplatila o 20 tisíc korun více. S rostoucí spotřebou roste také rozdíl, o kolik domácnosti vydají za elektřinu méně, než původně hrozilo.

Rodiny využívající elektřinu také na ohřev vody mohly podle odhadů vlády v příštím roce zaplatit až 82 479 korun, v případě, že elektřinou ohřívají vodu i topí, se účet mohl vyšplhat až na 185 tisíc za rok. Zavedením cenového maxima ale zaplatí o 46 576 korun, uvedla vláda.

Růst inflace se skoro zastavil. Zůstává ale vysoká

Money

Pokles cen pohonných hmot byl hlavním důvodem zpomalení růstu cen v srpnu. Naopak ceny spojené s bydlením rostou raketově vzhůru, vychází z dat Českého statistického úřadu.

sta

Přečíst článek

V letošním roce přitom rodiny využívající elektřinu na ohřev vody podle kabinetu zaplatily 27 881 korun, domácnosti s vytápěním na elektřinu 53 869 korun. Oproti situaci bez cenového stropu domácnosti zaplatí měsíčně řádově o několik tisíc méně.

Velké rozdíly budou i u plynu

U plynu je situace obdobná. Rodiny, které na plynu jen vaří, letos podle modelu vlády zaplatí 2970 korun. Pokud by nebyl stanoven strop, hrozilo lidem vyúčtování ve výši 4892 korun, po zavedení stropu zaplatí 3399 korun.

S rostoucí spotřebou roste také rozdíl mezi výdaji, které domácnost měla zaplatit bez cenového stropu a mezi výdaji, které nakonec zaplatí reálně. U domácností využívajících plyn na ohřev vody i topení činí tento rozdíl až přes 70 tisíc korun.

Podle vlády hrozilo, že lidé budou muset v příštím roce platit za silovou elektřinu bez regulované složky až 12 korun za kWh. Letos se podle vlády platí průměrně osm korun za kilowatthodinu, ještě loni to byly tři koruny za kWh.

Dalibor Martínek: Soumrak hospod přichází. Kuchyňky firem se plní zaměstnanci s krabičkami

Názory

Hospodští dobře věděli, že je čeká poslední kloudná sezona. Proto napálili přes léto ceny všeho. Smažák za dvě stě osmdesát korun, párek v rohlíku za devadesát, všem těmto zradám na zákaznících jsme byli v Česku svědky.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Ondřej Boháč v podcastu Realitní Club: Česko je takový Hobitín uprostřed Evropy. Žijeme si zde vlastním tempem

Reality

„Česko vypadlo z infrastrukturní mapy Evropy. Z Berlína do Vídně se jezdí okolo, cestou o několik set kilometrů delší, přesto o několik hodin kratší. To si skutečně musíte klást otázku, jestli to tady děláme správně,“ říká ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč v dalším díle podcastové série Realitní Club. 

Petra Jansová

Přečíst článek