Marže čerpacích stanic nejsou plošně nepřiměřené, říká ministerstvo. Možná si jen nechce přidělávat problémy

Ministerstvo financí při kontrole prodejních cen pohonných hmot neodhalilo plošně nepřiměřené marže čerpacích stanic. Nemá ani podezření na kartelovou dohodu. „Problém je, že ministerstvo nezkoumalo marže rafinérií. Možná záměrně. Pokud by se totiž potvrdil trvalejší trend vyšších cen pohonných hmot, špatně by se mu odráželo volání dopravců za zrušení spotřební daně z paliv,“ komentuje zjištění resortu ekonom Lukáš Kovanda.

Kontroly prodejních cen pohonných hmot českých čerpacích stanic zatím neprokázaly potřebu regulace, uvedlo ministerstvo financí. Podle prvních předběžných výsledků cenové kontroly provozovatelé čerpacích stanic zvyšováním cen pohonných hmot převážně reagovali na výhled dramaticky rostoucích cen a vývoj na komoditní burze.

„Kontrolou cenové politiky čerpacích stanic se ukázalo, že situace nemá jednoznačného viníka. Marže pumpařů byly ve sledovaném období velmi rozkolísané, někde vyšší, jinde i záporné. Dosavadní analýza zatím ale neprokázala plošně nepřiměřené marže, prodejní ceny zcela ustřelené od velkoobchodních cen na burze, ani podezření na kartelovou dohodu na úkor motoristů,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Radim Jančura: Kdo nemá na benzín, ať chodí pěšky. Auto je luxus

Leaders

Drahá nafta není takový problém, jak někteří dopravci tvrdí. Jejich demonstrace nechápu, říká Radim Jančura, majitel vlakového dopravce RegioJet a autobusů Student Agency. Podnikatel se podle něj musí se zdražením paliv umět vyrovnat. Drahá paliva podle něj naopak nahrávají veřejné dopravě.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

„To vše může být pravda, a přitom to nevylučuje možnost, že motoristé platili za pohonné hmoty nadstandardní marže poměrně plošně. Ministerstvo totiž nezkoumalo marže rafinérií. Na ně se čerpací stanice často odvolávaly při vysvětlování své cenotvorby,“ komentoval závěr ministerstva Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. 

„U vývoje cen pohonných hmot jsme viděli paniku na burzách, která se promítla na totemy čerpacích stanic a rozšířila se mezi spotřebitele, kteří se začali masivně předzásobovat,“ dodal Stanjura. V takové situaci podle Stanjury ničemu nepomohou „laciná a instantní populistická opatření typu snižování daní nebo stanovování cenových stropů. V Maďarsku vidíme, jak cenovou regulaci záhy doprovází další restrikce a policejní dozor na pumpách,“ dodal ministr. Cenový monitoring, respektive povinnost denních hlášení od pumpařů, bude podle náměstka ministra financí Romana Bindera (ODS) trvat do konce dubna.

Provedená analýza podle ministerstva prokázala dílčí cenové odchylky oběma směry, kdy v jednotlivých případech byly vidět i prodeje se zápornou marží. Vyšší kolísání prodejních cen lze s ohledem na mechanismus cenotvorby podle ministerstva proto považovat do jisté míry za pochopitelnou, protože většina čerpacích stanic po obdržení dodávky pohonných hmot zná cenu někdy až za 30 dnů a musí v současném nestabilním prostředí na cenové výkyvy operativně denně reagovat.

Všem dopravcům v Česku teď hrozí krach. Chtějí, ať vláda zruší spotřební daň z pohonných hmot

Zprávy z firem

Již tak závratná rychlost zdražování pohonných hmot v ČR se ještě zvyšuje. Benzín včera přes noc zdražil o 1,70 koruny na litr, nafta o 2,15 koruny. Rekordy. Za poslední měsíc litr nafty zdražil skoro o 12 korun. Dopravci podezřívají čerpací stanice, že situace zneužívají a navyšují si marže. Provozovatelé čerpaček to odmítají. Pohonné hmoty každopádně rychle zdražují k úrovni 50 korun za litr.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Hodnocení ministerstva, že ceny nebyly „zcela ustřelené“, otevírá podle Kovandy prostor interpretaci, že ustřelené, alespoň přechodně, přece jenom byly. Tím také argumentovali krtici vysokých cen pohonných hmot, když uváděli, že ně mohou nejen čerpací stanice, ale také navýšené marže rafinérií či distributorů pohonných hmot. Tuto obavu ovšem analýza ministerstva nijak nesnižuje.

„Ministerstvo zřejmě jedná i politicky. Kdyby připustilo závažnější pochybení, muselo by přistoupit k razantnějším nápravným opatřením, do nichž se mu zatím nechce. Již déle totiž argumentuje, že celá situace je zejména výsledkem přechodné paniky – a že se tedy ‚vyřeší sama’. Pokud by nešlo jen o paniku, ale o trvalejší trend vyšších cen pohonných hmot, ministerstvo by obtížněji odráželo volání – třeba dopravců –, aby už nyní provádělo opatření typu zrušení spotřební daně z pohonných hmot,“ vysvětlil Kovanda.

Pokles cen pohonných hmot z posledních dní se v Česku zastavil. Průměrná cena benzinu v pondělí poprvé po deseti dnech stoupla, a to o čtyři haléře na 44,02 koruny za litr. Po předchozích sedmi dnech poklesů zdražila v úvodu týdne i nafta. Její průměrná cena stoupla proti neděli o devět haléřů na 46,08 koruny. Například letos 10. března litr benzinu Natural 95 stál v průměru 47,26 Kč a litr dieselu 13. března podle společnosti CCS stál 49,57 koruny.

Ceny ropy zahájily týden výrazným růstem. Ropa Brent nyní stojí kolem 116 dolarů za barel, před týdnem se pohybovala pod 100 dolary. V maximech přesahovala cena barelu ropy Brent během ruské invaze na Ukrajinu i hranici 130 dolarů za barel.

Paliva v Česku opět zdražují. Obchodníky s ropou zneklidňuje Bidenův výrok, že Rusko může na Ukrajině použít chemické zbraně

Money

Včera skončila několikadenní etapa často historicky rekordně prudkého zlevňování jak benzínu, tak nafty. Důvod? Zdražující ropa, která reaguje na stupňující se boje na Ukrajině.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek