Španělsko by příští rok mělo mít poprvé za téměř dvě desetiletí nižší rozpočtový deficit než Německo, upozornil list Financial Times. Španělský deficit se má podle nejnovější prognózy centrální banky letos snížit již pátým rokem za sebou, a to na 2,5 procenta hrubého domácího produktu. Příští rok pak dále klesne na 2,3 procenta. Rozpočtový schodek Německa se má podle nezávislé skupiny poradců vlády příští rok naopak zvýšit na 3,1 procenta z letošních 2,3 procenta HDP.

Španělsko, čtvrtá největší ekonomika v Evropě, bylo velkou obětí krize v eurozóně. Po letech robustního růstu a vyšších daňových příjmů se však zemi podařilo snížit deficit. Zhruba 17 let od ukončení dluhové krize v eurozóně jsou tak bývalé problémové ekonomiky regionu - Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko a Španělsko - na lepší fiskální trajektorii než země, které pomohly stabilizovat blok, tedy Německo a Francie.

Od krize v eurozóně se výrazně změnila finanční situace jednotlivých zemí eurozóny. Ekonomické vyhlídky Španělska se zlepšily, což se odrazilo v růstu poptávky po španělských státních dluhopisech, podobně jako u Itálie a Řecka. Díky tomu se snížil dodatečný úrok, který investoři požadují za držení španělských desetiletých státních dluhopisů proti německým vládním dluhopisům, který slouží jako měřítko obav investorů, na přibližně 0,5 procentního bodu, což je nejméně od doby před dluhovou krizí v eurozóně. V době krize činil více než šest procentních bodů.

Španělsko má nyní levnější půjčky než Francie, která byla dlouho považována za jednoho z nejbezpečnějších dlužníků v eurozóně. Německý dluh však zůstává bezpečným přístavem eurozóny, navzdory očekávanému růstu deficitu, a to díky síle největší ekonomiky bloku a nižšímu zadlužení oproti světovým ekonomikám, včetně USA.

Aktualizováno

Evropská ekonomika překvapila: Růst v roce 2025 předčil očekávání

Money

Evropská komise zlepšila výhled růstu ekonomiky EU na letošní rok a rok 2026 na 1,4 procenta. V předchozí jarní prognóze přitom letošní růst odhadovala na 1,1 procenta. Odhad hospodářského růstu na rok 2027 pak Evropská komise ještě zvýšila o desetinu procentního bodu, a to na 1,5 procenta. Komise také zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošek, a to na 2,4 procenta.

ČTK

Přečíst článek

Od spuštění eura v roce 1999 do dluhové krize Španělsko silně rostlo, což mu v desetiletí do roku 2007 umožnilo mít nižší rozpočtový deficit než Německo. Kombinace vysokého růstu a nízkých úrokových sazeb však vyústila v realitní bublinu a následnou bankovní krizi. Země pak získala nouzovou finanční pomoc z evropských fondů 41 miliard eur (991 miliard korun).

Španělsko se nyní řadí mezi nejrychleji rostoucí velké rozvinuté ekonomiky. Od roku 2022 činí průměrný čtvrtletní růst 3,9 procenta, zatímco v případě Německa je to pouze 0,3 procenta. Růst španělské ekonomiky pohání kombinace imigrace, cestovního ruchu, nízkých nákladů na energii a veřejných výdajů, včetně fondů EU.

V době krize v eurozóně rozpočtový deficit Španělska stoupl až na 11,5 procenta HDP. Celkový dluh země tak vyskočil na více než 100 procent HDP ze zhruba 35 procent v roce 2007. Celkový duh země ale i nadále zůstává vysoký. Podle Mezinárodního měnového fondu činí zhruba 100,4 procenta HDP, zatímco dluh Německa je 64,4 procenta HDP.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) nemá radost z toho, co se nyní v České republice odehrává. Řekl to při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Kritizoval například předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD), který se podle něj přiklání k extrémním názorům, nebo pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) mimo jiné za údajnou spolupráci s někdejší komunistickou Státní bezpečností.

„Ty 17. listopady jsou různé. Někdy sem chodím s radostí, někdy trochu s obavami. Tento 17. listopad patří k těm, kdy sem jdu spíše s obavami,“ řekl Fiala. Svoboda a demokracie podle něj vyžadují každodenní péči. „Když vidím, co se teď v naší zemi odehrává, žádnou radost z toho nemám,“ podotkl.

Novou vládu spolu formují ANO, SPD a Motoristé, ve Sněmovně mají většinu 108 z 200 poslanců. Předsedou dolní komory se stal šéf SPD Tomio Okamura. Po zvolení řekl, že to bere se vší pokorou a chce přispět k tomu, aby atmosféra v dolní komoře byla lepší než v uplynulém volebním období.

Podle Fialy se do čela Sněmovny teď dostal člověk, který pohrdá lidmi, hlásí se k extrémním názorům a propaguje proruské narativy. „Do čela vlády míří bývalý komunista a spolupracovník StB, který má obrovský střet zájmů a představuje nebezpečné oligarchické struktury. To jsou všechno věci, které určitě nejsou dobrými zprávami. Ale je potřeba si to uvědomovat, je potřeba to pojmenovávat a je potřeba s tím dále bojovat,“ sdělil Fiala.

Babiš vědomou spolupráci s StB popírá a roky vedl na Slovensku soudní spory. Nakonec uzavřel dohodu s tamním ministerstvem vnitra, které uznalo, že Babiš byl v dokumentech někdejší Státní bezpečnosti neoprávněně evidován jako agent a s StB vědomě nespolupracoval.

Dalibor Martínek: Upálili Palackého? K čemu jsou vlastně státní svátky

Názory

Státní svátky mají Češi spojeny především s otázkou, jestli budou otevřené velké obchody. Je v tom totiž zmatek. Každý si před přicházejícím svátkem hledá na internetu, zda bude otevřeno nebo zavřeno.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Fiala zdůraznil, že 17. listopad je pro něj osobně nejkrásnějším svátkem. Česká republika podle něj za 36 let ušla obrovský kus cesty. „Dnes jsme svobodnou, demokratickou, nezávislou a prosperující zemí a z toho bychom měli mít všichni radost,“ řekl. Pokud lidé přestanou být pozorní, tak podle něj mohou o svobodu a demokracii rychle přijít. Míní, že je potřeba se poučit i z minulosti. „Abychom ani o kousek té demokracie a svobody nepřišli, protože už to je nebezpečné,“ dodal.

Na Národní třídu k památníku událostí 17. listopadu 1989 přišel rovněž předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Studenti byli podle něj jak v roce 1939, tak 1989 obětí zla. Uvedl, že 17. listopad je i připomínkou toho, že proti zlu v jakékoliv podobě se musí bojovat a že to může někdy i bolet. Nic, ani demokracie a svoboda ale nejsou zadarmo, doplnil šéf horní komory.

Na Národní, která je tradičním centrem připomínky listopadových událostí, přišli například také bývalá předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a místopředseda této strany Jiří Pospíšil, ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura, ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix nebo europoslanec a bývalý disident Alexandr Vondra (všichni ODS).