Leyenová prozradila, kolik peněz bude Ukrajina v příštím roce potřebovat od EU
Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na 70 miliard eur, tedy 1,7 bilionu korun, finanční pomoci. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise členským zemím, ze kterého cituje agentura AFP. Podle von der Leyenové státy EU mají tři způsoby, jak pokrýt tuto potřebu. Jeden ze způsobů počítá s využitím ruského zmraženého majetku, což šéfka EK sdělila minulý týden i europoslancům.
„Rozsah v deficitu financování Ukrajiny je rozsáhlý,“ uvedla von der Leyenová. Ukrajina nedokáže podle propočtů Evropské komise na základě odhadů Mezinárodního měnového fondu pokrýt ze svých zdrojů výdaje ve výši 70 miliardy eur v příštím roce, z nichž 52 miliard eur představují výdaje na zbraně a armádu. V roce 2027 to má být 64 miliard.
Bez pomoci by se Ukrajina dostal do finančních problémů na konci prvního čtvrtletí příštího roku. Dá se předpokládat, že velkou část finanční pomoci budou muset poskytnout unijní státy. „Evropa si nemůže dovolit paralýzu, ať už způsobenou váhavostí nebo hledáním perfektních nebo jednoduchých řešení, která neexistují,“ stojí v dopise von der Leyenové.
Šéfka komise by chtěla, aby se státy na řešení financování dohodly na summitu v polovině prosince.
Předseda ANO Andrej Babiš zůstává jediným kandidátem tohoto hnutí na premiéra. Serveru iDNES.cz to sdělil místopředseda ANO Karel Havlíček v reakci na vyjádření prezidenta Petra Pavla v souvislosti s Babišovým střetem zájmů. Pavel míní, že pokud by předseda ANO střet zájmů uspokojivě nevyřešil, bylo by dobré, aby hnutí jako vítěz říjnových sněmovních voleb navrhlo jiného kandidáta do pozice ministerského předsedy. Hnutí ANO skládá kabinet s hnutím SPD a s Motoristy.
Havlíček zareagoval na Pavla: Náš kandidát na premiéra je jediný, a tím je Andrej Babiš
Politika
Tři varianty
Podle Evropské komise existují tři hlavní řešení pro financování Ukrajiny. „Mohou se kombinovat nebo na sebe navazovat,“ uvádí dopis. První možné řešené spočívá v tom, že se členské státy na pomoc složí podle váhy svého DPH a Ukrajině poskytnou nevratné financování. Na pomoc si Evropská unie může půjčit na finančních trzích s tím, že státy poskytnou garance a pokryjí náklady na úroky.
Jako další možnost financování von der Leyenová označuje „zajištěný úvěr spojený s peněžní zůstatky zmrazeného (ruského) majetku“, píše agentura Reuters. Právě o možnosti, že by se pro financování pomoci Ukrajině využil zmrazený ruský majetek, unijní státy v posledních měsících rozsáhle diskutují.
Evropské unie poskytuje finanční pomoc Ukrajině různými způsoby. Letos Kyjevu vyplatila na 18 miliard eur v rámci makrofinanční asistence. Tu tvoří zvýhodněné půjčky, které postupně umořují mimořádně výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Po začátku invaze v roce 2022 EU zmrazila majetek ruského státu včetně zhruba 210 miliard eur finančních aktiv ruské centrální banky.
Zatímco mezi unijními zeměmi panují spory, zda je možné využít na pomoc Ukrajině samotný zmrazený majetek, země EU a skupiny G7 se shodly na využívání výnosů, který tento finanční majetek generuje. Evropská unie opakovaně deklarovala, že ruský majetek zůstane zmrazený do doby, než Rusko vyplatí Ukrajině reparace za škody spáchané válkou.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
