Reklama

Chcete, aby vám věda předpověděla nezvratný osud? Snad ani ne

Chcete, aby vám věda předpověděla nezvratný osud? Snad ani ne
iStock
Josef Tuček

Vědci pracují na tom, aby dokázali v dlouhém předstihu zjistit, zda člověk bude v blízké či vzdálenější budoucnosti trpět Alzheimerovou nemocí. Už proto, že by tím zdravotnictví ušetřilo spoustu peněz. Jinou věcí je, jestli se budoucí pacient chce opravdu dozvědět, co ho čeká.

Reklama

Možná se z vás za pět, deset, dvacet let stane troska, která si nic nepamatuje, nedokáže mluvit a jejíž mozek zvolna degeneruje. Neboli – čeká vás Alzheimerova nemoc. Že jste na to třeba příliš mladí? No, tohle onemocnění se občas, naštěstí jen občas, objevuje i u čtyřicátníků.

Tak tedy, máte zájem vědět o budoucím onemocnění v předstihu? Nebo byste se pravdy báli? Nedá se vyloučit, že si tuto otázku budeme třeba už brzy skutečně klást.

Podezřelé varianty genů

V minulých dnech zveřejnil odborný časopis Nature Genetics výsledky rozsáhlého výzkumu možných dědičných příčin vzniku Alzheimerovy nemoci. Členové početného mezinárodního týmu z mnoha odborných institucí prozkoumali geny více než 100 tisíc lidí, kteří trpěli Alzheimerovou chorobou nebo měli rodiče s tímto onemocněním. Porovnali je s více než 600 tisíci zdravými lidmi, kteří tuto anamnézu v rodině neměli.

Autonomní robotický systém uskutečnil čtyři experimentální laparoskopické operace na prasatech, a nastoupil tak dlouhou cestu k chirurgii bez chirurgů.

Robotický chirurg téměř samostatně uskutečnil první operace. Na prasatech

Označení „robotická chirurgie“ se v posledních letech často používá, ale je zatím hodně nadsazené. Časem by však už mohlo nabýt doslovného významu a změnit celý tento medicínský obor.

Přečíst článek

Je to suverénně největší soubor osob zkoumaných kvůli této nemoci; dosud největší studie na toto téma zahrnovala 22 tisíc pacientů. Obvykle však výzkumy probíhají spíše na vzorcích desítek, nejvýše stovek lidí. Je to tak z důvodů finančních, ale i praktických – pacient často z výzkumu předčasně vypadne, protože si jej odvezou příbuzní, odejde do pečovatelského ústavu, nebo zemře.

Reklama

Zmíněná studie v Nature Genetics potvrdila roli 33 genových variací, které byly s chorobou spojovány už dříve, a přidala k nim dalších 42 specifických genových variací. To samozřejmě neznamená, že každý, kdo má v sobě takovouto variantu genu, nutně onemocní. Ve hře budou spíše některé jejich kombinace, to se teprve ukáže.

Mimochodem, podobný výzkum, ovšem se 120 pacienty, uskutečnili i odborníci z Psychiatrické kliniky 1. lékařská fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zkoumali některé geny, ale také biochemické látky zjistitelné v krvi, která se dá snadno odebrat. Z výsledků podobných studií publikovaných v odborných periodicích se postupně skládá mozaika, z níž – snad – vyplyne, jak blížící se onemocnění odhalit mezi ještě zdravými lidmi, tedy dřív, než se objeví první příznaky.

kočka ilustrační foto

Připravuje se kočka, která nevyvolá u lidí alergie a otevře genovému inženýrství cestu na trh se zvířaty

Až u patnácti procent lidí se projevují alergické reakce na kočky. Americká společnost InBio proto vyvíjí geneticky upravená zvířata, která by přecitlivělé reakce nevyvolávala, takže by se mohla prosadit na trhu s domácími mazlíčky. A rozšířit jej i pro hospodářská zvířata.

Přečíst článek

Účinný lék není

K čemu je dobré mít takhle včasnou či vlastně předčasnou diagnózu? Pokud pro onemocnění existují léčebné postupy, je to fajn, lékaři mohou vytipovaného člověka sledovat. Možná dokážou vzniku onemocnění úplně zabránit, anebo hned v jeho začátku poskytnou nemocnému včasnou léčbu.

Jenže u Alzheimerovy nemoci to neplatí. Tam účinnou léčbu neznáme. Loni byl v USA schválen na tuto chorobu lék s komerčním názvem Aduhelm, který obsahuje účinnou látku aducanumab od farmaceutické společnosti Biogen. O jeho účincích se však vedou spory a v ČR zatím povolení nedostal.

Věda a byznys Josefa Tučka

Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh

Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.

Přečíst článek

Něco se však dá dělat, i když neexistuje možnost vyléčení. Pokud je Alzheimerova nemoc zachycena v rané fázi, pacientovi je doporučeno soustavné trénování paměti, čtení knih, hodně pohybu a aktivit. Podávané léky pouze mírní příznaky – tlumí neklid, poruchy chování a spánku, zmírňují psychotické stavy či rovnou agresivitu nemocného. Tím se může postup nemoci zpomalit, člověk může žít déle a být déle doma. Pro něj je to příjemnější než žít v neznámém ústavním prostředí. A zdravotnické a sociální systémy to vyjde levněji.

Delší život za cenu stresu

Ale vraťme se k otázce z úvodu, kterou můžeme formulovat i takto: Co je lepší – vědět dlouho dopředu, jaká nemoc nás čeká, snažit se ji oddálit, ale stejně pořád žít se stresující myšlenkou nevyhnutelného konce? Anebo osud poznat, až už opravdu není vyhnutí?
U Alzheimerovy nemoci ještě nemusíme odpovídat, její hodně včasná a přitom dostupná diagnostika zatím neexistuje. Zatím. Za pár let se už možná budeme moci rozhodnout.

Anebo můžeme být optimisty a doufat, že vědci budou úspěšní a najdou účinný lék dostatečně včas, takže se nepříjemnému dilematu přece jen vyhneme.

Když dostane sameček komára tropického (na snímku) v laboratoři do těla gen, který ovlivňuje potomstvo, jím zplozené narozené samičky umírají, aniž se stačily rozmnožit, samečkové gen šíří dál a populace komárů se zmenšuje.

Jak se zbavit komárů? Vědci se snaží naučit je bojovat proti sobě, či nasadit bakterie

Za nejnebezpečnější živočichy – hned po lidech –jsou často označováni komáři. Přenášejí totiž vážné nemoci. A ještě k tomu jsou otravní, kazí zisky rekreačnímu průmyslu, vadí hospodářským zvířatům. Co s nimi? Část vědců říká – zbavme se jich. A využijme při tom třeba genetického inženýrství. 

Přečíst článek

Reklama

Související

váha, obezita

Dobrá zpráva: jsou tu nové léky na hubnutí. Cvičit a nejíst je ale pořád lepší

Přečíst článek
kočka ilustrační foto

Připravuje se kočka, která nevyvolá u lidí alergie a otevře genovému inženýrství cestu na trh se zvířaty

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme