Chcete, aby vám věda předpověděla nezvratný osud? Snad ani ne
Vědci pracují na tom, aby dokázali v dlouhém předstihu zjistit, zda člověk bude v blízké či vzdálenější budoucnosti trpět Alzheimerovou nemocí. Už proto, že by tím zdravotnictví ušetřilo spoustu peněz. Jinou věcí je, jestli se budoucí pacient chce opravdu dozvědět, co ho čeká.
Možná se z vás za pět, deset, dvacet let stane troska, která si nic nepamatuje, nedokáže mluvit a jejíž mozek zvolna degeneruje. Neboli – čeká vás Alzheimerova nemoc. Že jste na to třeba příliš mladí? No, tohle onemocnění se občas, naštěstí jen občas, objevuje i u čtyřicátníků.
Tak tedy, máte zájem vědět o budoucím onemocnění v předstihu? Nebo byste se pravdy báli? Nedá se vyloučit, že si tuto otázku budeme třeba už brzy skutečně klást.
Podezřelé varianty genů
V minulých dnech zveřejnil odborný časopis Nature Genetics výsledky rozsáhlého výzkumu možných dědičných příčin vzniku Alzheimerovy nemoci. Členové početného mezinárodního týmu z mnoha odborných institucí prozkoumali geny více než 100 tisíc lidí, kteří trpěli Alzheimerovou chorobou nebo měli rodiče s tímto onemocněním. Porovnali je s více než 600 tisíci zdravými lidmi, kteří tuto anamnézu v rodině neměli.
Označení „robotická chirurgie“ se v posledních letech často používá, ale je zatím hodně nadsazené. Časem by však už mohlo nabýt doslovného významu a změnit celý tento medicínský obor.
Robotický chirurg téměř samostatně uskutečnil první operace. Na prasatech
Enjoy
Je to suverénně největší soubor osob zkoumaných kvůli této nemoci; dosud největší studie na toto téma zahrnovala 22 tisíc pacientů. Obvykle však výzkumy probíhají spíše na vzorcích desítek, nejvýše stovek lidí. Je to tak z důvodů finančních, ale i praktických – pacient často z výzkumu předčasně vypadne, protože si jej odvezou příbuzní, odejde do pečovatelského ústavu, nebo zemře.
Zmíněná studie v Nature Genetics potvrdila roli 33 genových variací, které byly s chorobou spojovány už dříve, a přidala k nim dalších 42 specifických genových variací. To samozřejmě neznamená, že každý, kdo má v sobě takovouto variantu genu, nutně onemocní. Ve hře budou spíše některé jejich kombinace, to se teprve ukáže.
Mimochodem, podobný výzkum, ovšem se 120 pacienty, uskutečnili i odborníci z Psychiatrické kliniky 1. lékařská fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zkoumali některé geny, ale také biochemické látky zjistitelné v krvi, která se dá snadno odebrat. Z výsledků podobných studií publikovaných v odborných periodicích se postupně skládá mozaika, z níž – snad – vyplyne, jak blížící se onemocnění odhalit mezi ještě zdravými lidmi, tedy dřív, než se objeví první příznaky.
Až u patnácti procent lidí se projevují alergické reakce na kočky. Americká společnost InBio proto vyvíjí geneticky upravená zvířata, která by přecitlivělé reakce nevyvolávala, takže by se mohla prosadit na trhu s domácími mazlíčky. A rozšířit jej i pro hospodářská zvířata.
Připravuje se kočka, která nevyvolá u lidí alergie a otevře genovému inženýrství cestu na trh se zvířaty
Enjoy
Účinný lék není
K čemu je dobré mít takhle včasnou či vlastně předčasnou diagnózu? Pokud pro onemocnění existují léčebné postupy, je to fajn, lékaři mohou vytipovaného člověka sledovat. Možná dokážou vzniku onemocnění úplně zabránit, anebo hned v jeho začátku poskytnou nemocnému včasnou léčbu.
Jenže u Alzheimerovy nemoci to neplatí. Tam účinnou léčbu neznáme. Loni byl v USA schválen na tuto chorobu lék s komerčním názvem Aduhelm, který obsahuje účinnou látku aducanumab od farmaceutické společnosti Biogen. O jeho účincích se však vedou spory a v ČR zatím povolení nedostal.
Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.
Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh
Money
Něco se však dá dělat, i když neexistuje možnost vyléčení. Pokud je Alzheimerova nemoc zachycena v rané fázi, pacientovi je doporučeno soustavné trénování paměti, čtení knih, hodně pohybu a aktivit. Podávané léky pouze mírní příznaky – tlumí neklid, poruchy chování a spánku, zmírňují psychotické stavy či rovnou agresivitu nemocného. Tím se může postup nemoci zpomalit, člověk může žít déle a být déle doma. Pro něj je to příjemnější než žít v neznámém ústavním prostředí. A zdravotnické a sociální systémy to vyjde levněji.
Delší život za cenu stresu
Ale vraťme se k otázce z úvodu, kterou můžeme formulovat i takto: Co je lepší – vědět dlouho dopředu, jaká nemoc nás čeká, snažit se ji oddálit, ale stejně pořád žít se stresující myšlenkou nevyhnutelného konce? Anebo osud poznat, až už opravdu není vyhnutí?
U Alzheimerovy nemoci ještě nemusíme odpovídat, její hodně včasná a přitom dostupná diagnostika zatím neexistuje. Zatím. Za pár let se už možná budeme moci rozhodnout.
Anebo můžeme být optimisty a doufat, že vědci budou úspěšní a najdou účinný lék dostatečně včas, takže se nepříjemnému dilematu přece jen vyhneme.
Za nejnebezpečnější živočichy – hned po lidech –jsou často označováni komáři. Přenášejí totiž vážné nemoci. A ještě k tomu jsou otravní, kazí zisky rekreačnímu průmyslu, vadí hospodářským zvířatům. Co s nimi? Část vědců říká – zbavme se jich. A využijme při tom třeba genetického inženýrství. 
Jak se zbavit komárů? Vědci se snaží naučit je bojovat proti sobě, či nasadit bakterie
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
