Reklama

Genové inženýrství se zase přiblížilo k evropským polím

GMO, kukuřice
iStock
Josef Tuček

Genově upravené zemědělské plodiny by se mohly už příští rok objevit na polích v Anglii. Ta by se tak mohla stát vzorem pro Evropskou unii, která genově upraveným rostlinám klade spoustu administrativních překážek, komentuje vědecký novinář Josef Tuček. I v EU se ale prosazuje názor, že nepoužívat poznatky vědy škodí zemědělcům i spotřebitelům.

Reklama

Tuto středu předložila britská vláda do parlamentu návrh zákona, který má umožnit využívat v zemědělství některé techniky genového inženýrství. Záležitost je administrativně komplikovaná – pokud bude zákon schválen, zemědělci budou smět pěstovat takto genově upravené plodiny na polích v Anglii.

Oproti tomu ve Skotsku a Walesu by jejich pěstování možné nebylo, avšak úroda by se tam dala prodávat. Zato v Severním Irsku, na které se v rámci brexitových dohod vztahují některá pravidla EU, by nebyl možný ani prodej.

Evropská odlišnost

Genově modifikované plodiny už od poloviny devadesátých let úspěšně rostou na amerických polích. Postupně je zaváděly další země na obou amerických kontinentech, v Asii, Austrálii, Africe. Některé pěstované plodiny (například sóju) už ani jiné než genově modifikované téměř nenajdete. Jenom Evropa se odlišuje.

Společnost AppHarvest v americkém státě Kentucky provozuje obrovskou hydroponickou farmu o rozloze 25 hektarů zaměřenou zejména na pěstování rajčat.

Rostou z vody nebo ze vzduchu a oživují potravinový trh

Rostliny, které vyrůstají bez půdy, se stávají šlágrem – přibývá jich zejména ve Spojených státech, ale koupíte je také v Česku. Ostatně naši zemi reprezentují i na světové výstavě Expo v Dubaji.

Přečíst článek

Reklama

Původně se v některých evropských zemích včetně České republiky tyto plodiny začaly po roce 2000 pěstovat. Nejoblíbenější byla kukuřice od americké společnosti Monsanto (dnes je součástí německého Bayeru). Do rostliny výzkumníci v laboratoři vnesli gen z běžné půdní bakterie, díky němuž se v rostlině vytváří toxin, jenž zabije hmyzí škůdce, kteří ji začnou požírat. Zemědělci tedy nepotřebují chemické pesticidy. Toxin neškodí jiným živočichům, samozřejmě ani člověku.

Jiným příkladem z českých polí byly brambory Amflora z německého koncernu BASF. V nich byl uměle vyřazen z činnosti jeden gen, takže se bramborový škrob z nich dal lépe zpracovat v papírenství, textilním průmyslu, při výrobě lepidel, stavebních materiálů či třeba kosmetiky.

Ale to skončilo. Evropské ekologické organizace, veřejné mínění a následně politikové nebyli genovému inženýrství v zemědělství nakloněni.

Profesor Jaroslav Doležel při praktické výuce v Saúdské Arábii

Čeští genetici šlechtí v Saúdské Arábii superodolné plodiny. Využití najdou i u nás

Je tam extrémní horko, extrémní sucho a ještě k tomu půda zasolená mořskou vodou. Saúdská Arábie je místem, kde čeští výzkumníci mohou zkoumat plodiny, které ve vyhrocených podmínkách přežijí a ještě dají úrodu. Poznatky se, bohužel, mohou kvůli změně klimatu hodit i u nás.

Přečíst článek

V polovině členských států EU není povoleno, v jiných je tak sešněrováno předpisy, že se prakticky nevyužívá. Je to pokrytecké. Produkty z genově upravených plodin se dovážejí ze zahraničí. Například zmíněná sója je zapotřebí v potravinářství a nebylo by bez ní čím krmit hospodářská zvířata.

Jen genová editace

Kdyby v Británii prošel navržený zákon, mohl by to být příklad pro EU, i když ji Británie opustila. Zákon se zabývá jen jedním typem genových úprav.

V počátcích genového inženýrství vědci vybrané kousky DNA vnášeli pomocí virů nebo dokonce stříleli do zárodečných buněčných kultur malými kuličkami ze zlata nebo wolframu vymáchanými v požadované DNA. Když se vše podařilo, nový kousek genetického materiálu se v genomu uchytil a způsobil požadovanou změnu předávanou i do dalších generací.

Průlom – prasečí srdce geneticky upravené tak, aby se dalo transplantovat lidskému pacientovi.

Orgány geneticky upravených zvířat? Cesta k transplantacím „na míru“

Transplantace orgánů geneticky upravených prasat nemocným lidem mohou zase o kousek posunout vývoj léčebných postupů tak, aby byly individuální pro každého pacienta přesně podle jeho potřeby. Odborná média probírají souvislosti nynějších případů přenesení orgánu z geneticky modifikovaného prasete do lidského organismu, takzvané xenotransplantace. Do tohoto oboru se zapojují i další firmy a některé věří, že operace, byť velice nákladné, mohou být ekonomicky návratné.

Přečíst článek

Od roku 2012 se však používá přesnější metoda označovaná jako CRISPR/Cas9. Pomocí biochemických nástrojů najde právě ten úsek DNA, který má být upraven. Buď z něj nechtěný genetický materiál „vystřihne“, nebo umožní vložit požadovaný kus DNA. Proto se tomuto postupu říká genová editace. Než se takto upravená rostlina dostane na pole, projde kontrolami mnohem přísnějšími, než jaké se používají při běžném šlechtění.

A právě metody genové editace se týká navržený britský zákon. A ještě jen té její části, která „napodobuje“ to, co je možné v přírodě. Například odstranění části DNA se stává docela běžně. Zato přenesení genu z úplně cizorodého organismu je možné i v přírodě, ale hodně nepravděpodobné. To by zákon nedovoloval.

Příklad pro kontinent

Jestli zákon britským parlamentem projde, není jisté. Podporují jej státní úřady včetně ekologických i Národní unie zemědělců. Proti jsou některé nevládní ekologické organizace a průzkumy veřejného mínění ukázaly, že ani veřejnost neprojevuje nadšení.

22 technologií, které ovládnou rok 2022: Tištěné domy, tichá letadla, umělé maso

Proslulý bonmot, připisovaný obvykle dánskému jadernému fyzikovi Nielsi Bohrovi, říká: Předpověď je velmi obtížná, zvlášť, když se týká budoucnosti. Na jednu takovou si troufli redaktoři vědecké sekce britského či spíše světového časopisu The Economist. Prognózují, které technologie by se měly vylepšit nebo dostat více do praxe v roce 2022.

Přečíst článek

Kdyby byl zákon schválen, mohly by se genově editované plodiny objevit na polích už příští rok, pravděpodobně by to však zemědělci zvládli až později. Nicméně byl by to příklad i pro EU. Jak zmiňuje časopis The Economist, rovněž Evropská komise plánuje zmírnění pravidel pro využívání genového editování.

Genově upravených plodin ve světě stále přibývá. Zemědělci s nimi mají míň práce, nemusí na ně používat tolik chemie, ušetří čas a pohonné hmoty při péči o pole. Spotřebitelé z nich mají víc vitaminů a vhodných živin. A s narůstající změnou klimatu právě genové úpravy slibují, že dodají plodiny odolné horku, suchu a dalším nepříznivým vlivům.

I Evropa to nakonec bude muset vzít na vědomí.

S aplikacemi vědy v byznysu vás na Newstreamu seznamuje Josef Tuček. Další jeho příspěvky čtěte zde 

Chlebíček v karlínském bistru Jana Paukerta

Chlebíček je český vynález. Znají ho turisté a pochutnávají si na něm i vegani

Francouzi mají amuse bouche, Britové sendvič a Češi chlebíček. Jak se změnil za 100 let? A dá se na něm vydělat?

Přečíst článek

Potravinový trh by měly změnit „pravé mléčné výrobky“, které neviděly krávu

Mléko, které ve skutečnosti není mlékem, a maso, jež není masem, je možné znát z vegetariánských a veganských obchodů a restaurací. Ale to, co přichází nyní, je něco revolučně jiného: mléčné výrobky, které svým složením odpovídají kravskému mléku, ale nepocházejí od krávy, nýbrž z bioreaktoru. Ekonomicky i ekologicky by to mohl být průlom.

Přečíst článek

Reklama

Související

Budvar

Budvar za desítky miliard? Nechte si zdát, kvůli sporům to může být výrazně méně, míní analytik

Přečíst článek
Kyselé ovoce a zelený čaj pomáhají odbourávat kyselinu močovou.

Biohacking: Pětina světové populace má příliš kyseliny močové. Pomoci může půst

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme