Investování v roce 2022 bude zkouškou nervů. Ne všichni jsou připraveni, zvláště nováčci ne
Strach z inflace vhání Čechy do sítě investic. Ne všichni ale mají silné nervy na to, co přijde. Pro letošní rok snad více než kdy jindy platí, že minulé výnosy nejsou zárukou těch budoucích.
Češi mají v investičních fondech zhruba 700 miliard korun, historicky rekordní sumu. Mnozí v uplynulých týdnech a měsících vložili své peníze do investičního fondu vůbec poprvé. Dosud si vystačili třeba jen se spořícím účtem nebo termínovaným vkladem v bance. Případně své úspory použili na nákup nemovitosti. Jenže byty a domy jsou rovněž rekordně drahé – a k tomu zdražují nejvýrazněji v celé EU. Takže stále více Čechů svěřuje své peníze právě fondům. Chtějí úspory uchránit před inflací, jež letos bude nejvýraznější od 90. let, přičemž už nejsou tolik jako dříve ochotni činit tak prostřednictvím pořízení nemovitosti, když jsou reality stále hůře dostupné.
V nebývale širokém houfu se tak tuzemští investiční zelenáči vydávají na burzy. Jsou namlsáni jejich loňským výkonem, kdy třeba akcie na pražské burze zhodnotily o 40 procent, přičemž hlavní titul parketu, ČEZ, dokonce o 60 procent. Marketing bank, fondů, obchodníků s cennými papíry a nejrůznějších investičních „guru“ je utvrzuje v dojmu, že i letos se na burzách dočkají zhodnocení, které vysoce předčí inflaci. Takže nezbývá než připomenout a podtrhnout známou, snadno však opomíjenou poučku: minulé výnosy nejsou zárukou těch budoucích.
Rozkmitané burzy
Ne snad, že by akciové investování bylo nerozumem. Určitě ne. V dlouhodobém ohledu vynáší tolik jako máloco jiného. Jenže přechodně jej provází třeba i dosti hluboké propady. Na ně je možná zvyklý otrlý investor, pohybující se na burzách desítky let, nikoli však investiční začátečník.
Zejména lidé, kteří se vydávají na burzy nově, by si tudíž měli nejprve rozmyslet, zda na něco takového vůbec mají nervy a žaludek. Pokud jim strach ze špatného investičního rozhodnutí a následného chudnutí rozhodí trvaleji spánek či jinak sníží kvalitu života, může být rozumnější – i ekonomicky – se na burzy vůbec nevydávat. Špatné spaní nebo stres z akciových pádů se po nějaké době promítnou ve zhoršeném zdraví, které má i své finanční náklady, často nezanedbatelné.
Letošní rok přitom bude podle všeho na burzách – té pražské i světových – mnohem rozkmitanější než ten loňský. Zrovna v době, kdy se na burzy i v Česku vrhl houf zelenáčů, tedy nastanou pořádné poryvy. Ty v minulém týdnu signalizovalo vystoupení šéfa americké centrální banky – Fedu – Jeroma Powella.
Ne snad, že by si Powell přál příliš rozkolísané burzy. Jenže nepřeje si ani inflaci. Ta je v USA na čtyřicetiletém maximu a mnozí Powellovi a jeho kolegům vyčítají, že s jejím krocením zaspali. Lze tak sázet na to, že Fed nyní bude ve svém tažení proti inflaci razantnější. Ostatně jeho zákonnou rolí je dbát právě o cenovou stabilitu (a zaměstnanost), nikoli přinášet potěchu a zisky burziánům.
Každým dnem tak teď stoupá riziko, že Powellův tým bude muset pořádně rozkolísat burzy, aby ve výhledu srazil inflaci. Protože jinak než utahováním své měnové politiky inflaci nezkrotí.
Akciové trhy po celém světě ve středu i ve čtvrtek čeká náraz. Pád. Možná i splasknutí bubliny, ba dokonce „superbubliny“. Burzovní pesimisté se předhánějí v ponurých předpovědích toho, co nastane po skončení probíhajícího dvoudenního zasedání vedení americké centrální banky – Fedu. 
Držte si peněženky, Fed zasedá. Dojde k prasknutí superbubliny?
Názory
Utahování měnové politiky v případě Fedu znamená popořadě následující: nejprve ukončení programu nákupu aktiv za nově vytvářené miliardy dolarů, poté zahájení cyklu zvedání základní úrokové sazby a nakonec také zeštíhlování rozvahy, například i přímým rozprodejem části aktiv. Každý z těchto tří kroků je špatnou, rozkolísávající zprávou pro akciové trhy. Záleží tak na tom, do jaké míry už jsou tyto „špatné zprávy“ do cen akcií nyní započítány.
Pokud nejsou započítány zcela, budou se akcie dále propadat od New Yorku po Prahu. Propad akcií ustane tehdy, až burzy „špatné zprávy“ do cen akcií započítají zcela. Potíž je v tom, že americká centrální banka přichází se stále horšími a horšími zprávy. Její výhled je z hlediska burz nyní ještě potemnělejší, než byl minulý měsíc, v prosinci. A za měsíc mohou být ve Fedu ještě pesimističtější než dnes.
Letošní leden rozhodně nepatří k těm novoročním startům, na které by veřejně obchodované společnosti rády vzpomínaly. Nedařilo se nejen existujícím akciovým titulům, ale ani nováčkům, kteří se v tomto období pokusili vstoupit na burzu. Globálně poslali investoři do nově zalistovaných firem „pouze“ 26,7 miliardy dolarů, což je v meziročním srovnání propad o 60 procent. IPO za více než šest miliard dolarů firmy raději skrečovaly, píše Bloomberg. 
Krvavý leden odradil řadu firem od vstupu na burzu, IPO propadly o šedesát procent
Money
„Špatné zprávy“ Fedu jsou určující pro celý svět, i pro pražskou burzu, neboť vesměs znamenají takzvané stahování likvidity z globálních trhů. Dolar, nad nímž Fed bdí, je totiž světovou rezervní měnou číslo jedna a Spojené státy pak nejsilnější globální ekonomikou.
Stahování dolarové aktivity pak jednoduše znamená to, že ve světě je méně a méně peněz zejména k rizikovějšímu investování, mezi něž se řadí i investování do akcií. A ještě méně peněz pak k extrémně rizikovému investování, třeba toho do kryptoměn. Proto se třeba bitcoin oproti loňskému listopadu propadl na méně než polovinu své ceny.
Pokud byste si na začátku roku 2021 koupili jeden bitcoin, zaplatili byste za něj kolem 29 tisíc dolarů. Během podzimu prolomil maximum 68 tisíc dolarů a teď na začátku roku 2022 roku se obchoduje po prudkém pádu za cenu kolem 35 tisíc dolarů. Cena bitcoinu v posledním roce kolísá každým dnem a minutou. Kam zamíří podle předpovědí v roce 2022? 
Tři předpovědi, kam by bitcoin mohl zamířit v roce 2022
Money
Strojek na peníze se zadrhl
Není to tak, že jakákoli investice do akcií nebo kryptoměn je tím automaticky odepsána, jen nyní investoři musí mnohem obezřetněji než loni nebo předloni vybírat skutečně perspektivní akcie nebo i kryptoměny. Jenže to už je práce spíše pro investičního profesionála než zelenáče. A i profesionálové se v prostředí rozkmitaných trhů mýlí častěji, než by bylo příjemné jejich klientům, zejména těm z řad zelenáčů se slabšími nervy.
V tuto chvíli ani ve Fedu nevědí, s jak moc „špatnými zprávami“ a v jakém počtu letos přijdou, resp. budou muset přijít, aby zkrotili inflaci. Tím pádem burzy po celém světě neví už vůbec, nač mají být připraveny. Fed například nyní stále častěji naznačuje, že v březnu zahájí cyklus utahování své úrokové sazby jejím zvýšením hned o 0,5 procentního bodu, namísto obvyklých 0,25 procentního bodu.
Jednalo by se o první tak výrazné jednorázové zvýšení od roku 2000. Přitom Fed nevylučuje, že od března dále bude zvyšovat sazbu na každém svém zasedání. Oboje představuje „špatnou zprávou“, která ještě není do akcií zcela započítána. A takových zpráv může letos rychle přibývat.
Bude to chtít pevné nervy. A budou je potřebovat i lidé, kteří investují třeba jen do akcií na burze v Praze, která ještě loni představovala celkem zaručený, pohodlný „strojek na peníze“.
Na pražské burze letos akcie a výnosy rostou jako nikde jinde v Evropě a v celém vyspělém světě. Parketu pomáhá růst úroků ČNB, poměrně silná koruna i rekordní zdražování energií a povolenek. A během dneška navíc pražský trh vystoupal na nejvyšší hodnotu od roku 2008.
Zlatá sázka na pražskou burzu. Vydělává nejvíc z burz vyspělého světa
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
