Norsko brzy ovládnou elektromobily. Dlouhodobá ekologická politika se vyplácí
V norských autosalonech mají napřesrok zůstat jen elektromobily. To je lehce dosažitelný cíl, protože vozy s elektrickým pohonem už celkově převažují nad benzínovými a bezkonkurenčně dominují prodejům nových aut. Proč se Norsku daří tam, kde Evropská unie selhává?
Norsko míří k tomu, aby se stalo první zemí na světě, kde ve vozovém parku převládnou elektromobily. Auta s elektrickými motory nyní překročila jeden zásadní milník, nyní jich ve skandinávské zemi jezdí víc než těch s benzínovým pohonem. Nejpočetnější skupinou jsou sice stále naftová auta, ale i jejich prodeje rychle klesají.
Norsko razí v oblasti elektromobility velmi ambiciózní strategii, ačkoli paradoxně patří k největším producentům ropy a zemního plynu. V zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory plánuje Evropskou unii o deset let a omezení chystá už na příští rok.
V našich končinách se to může zdát jako nedostižitelný cíl, nicméně Norům už do jeho splnění moc nezbývá. Elektromobily dlouhodobě hrají prim v prodejích nových vozů, v srpnu tvořily více než 94 procent nových registrací. To je diametrálně odlišné číslo od prodejů v EU, kde elektromobily představují pouhých necelých 13 procent a trend je spíše klesající.
Věděli jste, že majitelé elektromobilů mohou v Praze stále využívat bezplatné a dostupné parkoviště pro elektromobily? Pokud jste se rozhodli pořídit si elektrické nebo hybridní vozidlo, můžete i vy své auto zaparkovat v modrých a fialových zónách bez obav o parkovací hodiny. 
S elektromobilem zaparkujete zdarma i v centru Prahy. Jen do konce roku
Zprávy z firem
Elektromobil se vyplácí
Jak to tedy Norové dělají? Nikdo je k tomu nenutí ani nepenalizuje řidiče „znečišťovatele“. Za čísly však stojí přes třicet let trvající cílevědomá politika, která pozitivně motivuje řidiče, aby přešly z benzinu a nafty na elektřinu. Důležité je, že postup nových vlád je dlouhodobý a stabilní. Mezi hlavními politickými stranami se zformovala většina podporující princip, kdy elektromobil musí být vždy výhodnější než spalovací motor, takže jedna vláda nelikviduje úsilí té předchozí.
Jezdit ekologicky se v Norsku jednoduše vyplácí. Dnes už není pořízení elektromobilu takovým ternem, dříve se řidiči elektromobilu dostávalo opravdu velkých výhod, podpora ale tvá dodnes. Nákup nebo dovoz nepodléhal mezi lety 1990-2022 žádné dani, nyní se sice daně platí, záleží však na hmotnosti auta. Stejně tak byla elektrická auta osvobozena od 25 procent DPH, což dnes platí pro auta s nákupní cenou 500 tisíc norských korun nebo vyšší. Do roku 2021 neplatili řidiči žádnou silniční daň.
Elektromobily si mohly rovněž užívat cestování bez placení mýtného a bez jakýchkoliv poplatků na trajektech. To už dnes sice neplatí, ovšem třicetiprocentní sleva na mýto je stále příjemná. Zvýhodněné jsou i nákupy do firemních flotil a ještě leccos dalšího, včetně možnosti využívat na silnici pruhy pro autobusy.
Čím víc elektromobilů brázdí české silnice, tím horlivější diskuze se vedou o nutnosti vybudování dostatečné dobíjecí infrastruktury. Na pokrytí potřeb dobíjení všech elektromobilů proudí miliony ze státní kapsy, ale i ze soukromých firem. Jaká je budoucnost dobíjecí infrastruktury v Česku?
Seriál Elektromobilita: Česko má mít 35 tisíc dobíjecích míst. Bude to stačit?
Money
Bez infrastruktury to nejde
Tato politika by určitě tak dobře nefungovala, kdyby přechodu na elektromobilitu neodpovídala i infrastruktura. Právě ta bývá obvyklým kamenem úrazu. Kde by si své vozy nabíjeli například lidé z českých mnohatisícových sídlišť? To obyvatelé norských bytových domů mají zákonem zaručené právo na nabíječku, ostatní si dobíjejí „šťávu“ u sebe v garáži a mnoho možností najdou i mimo domov.
Pro delší cesty je nutné využít rychlonabíjení. Takové stanice jsou k dispozici na každé hlavní silnici, přičemž už v roce 2022 se mohlo v jednu chvíli rychlo-nabíjet více než 5600 aut. „Spotřebitelé jsou ochotni za službu rychlého nabíjení zaplatit vyšší cenu. V průměru třikrát více, než platí za elektřinu v domácnosti,“ uvádí web elbil.no věnovaný norské elektromobilitě.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
