Investika posiluje domácí portfolio. Kupuje kanceláře Butovice Offices v Praze

Češi vývoj cen elektřiny příliš nesledují. Téměř polovina z nich se ve fakturách za energie nevyzná a kontroluje pouze konečnou částku. Každá desátá domácnost ani netuší, kolik za dodávky měsíčně utrácí. Vyplývá to průzkumu agentury Ipsos pro skupinu Klik.cz.

Zhruba 46 procent Čechů v průzkumu, který se uskutečnil mezi 1039 respondenty, přiznalo, že se ve fakturách za energie nevyzná a kontroluje pouze finální částku. Dalších sedm procent pak neřeší ani tu a platby si nechává samovolně strhávat z účtu inkasem. Asi pětina lidí nerozumí struktuře plateb a poplatkům za distribuci a další služby.

Kolem 45 procent domácností má podle průzkumu uzavřen fixní tarif, nejčastěji na jeden až dva roky. „Fixace se vyplatí zejména v době, kdy jsou ceny nízko, což je právě teď. Rozumnou volbou je dvouletá fixace, která poskytuje stabilitu, ale zároveň nezaváže na příliš dlouho. Zákazník tak zůstává dostatečně flexibilní pro případ, že by se situace na trhu zásadně změnila,“ uvedl vedoucí oddělení energií Klik.cz Miren Memiševič.

To, že je pro Čechy problematika energií náročná, dokládá podle firmy i fakt, že každý pátý respondent průzkumu uvedl, že podle jeho názoru se po skončení fixace smlouva automaticky prodlužuje o jeden rok. U některých typů smluv jsou ale podmínky nastaveny tak, že zákazník přechází na tarif podle aktuálně platného ceníku bez fixace, tedy na dobu neurčitou. S lepší retenční nabídkou od stávajícího dodavatele počítá 41 procent lidí. Předpokládají, že dosáhnou lepší cenu, když pohrozí odchodem k jinému dodavateli.

Ochota lidí měnit dodavatele podle průzkumu postupně roste. Nabídky dodavatelů si čas od času srovnává asi 32 procent lidí, přičemž v případě lepší nabídky jsou ochotni přejít k jinému obchodníkovi. Každý čtvrtý je poté ochoten měnit dodavatele pouze za předpokladu, že by s jeho službami či jednáním byl opravdu nespokojený, vyplývá z něj.

Lukáš Kovanda: Elektřina zlevní o tisíce. Tady jsou propočty

Názory

Na spadnutí je výrazné zlevnění elektřiny. I když dnes ERÚ oznámí zvýšení regulované složky, domácnosti mohou počítat s úsporou i třeba 23 tisíc korun oproti loňsku.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Zlato září, ropa bledne. Komodity zažívají největší rozdíly za roky

Trhy

Ceny komodit se letos na světových trzích vesměs zvyšují, drahé kovy od ledna do konce listopadu zdražily o desítky procent. Výrazně stoupla i cena mědi a kávy. Naopak podstatně zlevnil zemní plyn, dále ropa, kakao a pomerančový džus. Komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku vykazuje desetiprocentní růst, vyplývá z burzovních statistik.

ČTK

Přečíst článek

Evropská pravidla v ESG, kyberbezpečnosti, umělé inteligenci i dodavatelských řetězcích mění způsob, jakým musí firmy fungovat. Advokátka Natálie Cmíralová, advokátka PRK Partners upozorňuje, že rozsah povinností dopadajících na členy představenstev je dnes největší za poslední roky – a riziko jejich osobní odpovědnosti výrazně roste.

Budoucí rok vstoupí do praxe nové regulace v oblasti ESG, odměňování nebo umělé inteligence. Znamená to, že odpovědnost členů představenstev se dál zvyšuje?

Ano. Regulace je dnes výrazně rozsáhlejší než v minulosti a dopadá přímo na vedení společností, které musí zajistit nejen formální deklaraci plnění povinností, ale i jejich skutečné naplňování. Nejcitlivější oblastí je ESG - kromě právního rámce s sebou nese i reputační rizika, která mohou mít okamžitý dopad na investory.

Můžete uvést příklad, kdy se rozdíl mezi proklamacemi a reálným fungováním firmy projevil i ve vztahu k investorům?

Ano. Případ německé společnosti DWS z letošního roku ukázal, jak zásadní může být nesoulad mezi tvrzením a skutečností. Za nepravdivé deklarace o ESG investicích byla této společnosti uložena pokuta 25 milionů eur - a důvěra investorů klesla prakticky okamžitě.

V praxi - při jakých situacích nejčastěji vzniká otázka osobní odpovědnosti vedení?

Nejčastěji jde o porušení péče řádného hospodáře. Projevuje se pasivním výkonem funkce, přehlížením varovných signálů, nedostatečným vyhodnocováním rizik nebo čistě formálním přístupem k plnění povinností. Problémem bývají administrativní a daňová pochybení, podpis smluv bez řádné právní prověrky nebo rozhodnutí o výplatě dividend či záloh na dividendy v rozporu se zákonem.

Stává se, že vedení podcení moment, kdy firmě hrozí úpadek?

Ano, stává se to. U samotného úpadku mají členové statutárních orgánů většinou povinnost podat insolvenční návrh na paměti, ale méně známé je to, že mají určité povinnosti už ve chvíli tzv. hrozícího úpadku. V této fázi musí jednat aktivně a hledat řešení, která mohou úpadku předejít.

Jak velmi se v praxi liší to, co firmy komunikují navenek, od toho, jak fungují interně?

Nejvýraznější je to v oblastech, které se rychle vyvíjí - ESG, ochrana osobních údajů nebo opatření proti zneužívání trhu. Mnohé společnosti mají procesy nastavené spíše formálně a neimplementují je do každodenní praxe. V horším případě se interní procesy nastavují až v okamžiku, kdy dojde k incidentu a na nastavení interních procesů se začne doptávat státní orgán nebo regulátor.

Kde konkrétně vznikají největší nedostatky v praxi emitentů cenných papírů?

Nejčastěji u povinností, které se plní průběžně a kontinuálně. Týká se to zejména nakládání s vnitřními informacemi, jejich správného uveřejňování a interních procesů, které mají zabránit jejich zneužití. Tyto oblasti jsou zásadní pro důvěru investorů i regulátora.

Digitalizace zrychlila rozhodování. Přináší to i právní rizika?

Ano. Pokud nejsou procesy správně nastaveny ve stanovách, může elektronické rozhodování způsobit komplikace - například při identifikaci účastníků nebo samotném průběhu hlasování. Pozitivní je ale vývoj judikatury v této oblasti: soudy dnes prosté elektronické podpisy, například prostředky typu DocuSign, ve většině případů považují za dostatečné pro platnost písemného právního jednání.

Při fúzích nebo vstupu investorů se nejvíce ukáže připravenost vedení. Na co si musí představenstva dávat pozor?

Nejdůležitější je schopnost prokázat, že vedení rozhodovalo informovaně a obezřetně. Základem je kvalitní právní, daňová a finanční due diligence - slouží jako podklad pro další vyjednávání o transakci i jako doklad toho, že vedení společnosti postupovalo s náležitou péčí.  

Investoři dnes sledují nejen výsledky, ale i způsob řízení. Co je pro ně nejvýraznějším signálem profesionality?

Klíčová je transparentnost. Pokud jsou rozhodovací a interní procesy ve společnosti neprůhledné, nejasné či nesrozumitelné, je to pro investora varovný signál. Pozitivně působí také funkční systém řízení rizik a compliance - kontrolní mechanismy, systém oznamování protiprávního jednání - tzv. whistleblowing či pravidla pro předcházení a řešení střetu zájmů.

Jaká bývají nejčastější očekávání investorů při vstupu do společnosti?

Investoři očekávají, že společnost má jasně nastavené rozhodovací procesy, přehlednou dokumentaci a důsledně plní své informační a reportovací povinnosti. Chtějí vidět, že vedení dokáže včas identifikovat potenciální rizika a že udrží stabilitu společnosti i v období změn.

Do jaké míry dnes rostou požadavky na dokumentaci a reporting?

Velmi výrazně. Evropské regulace kladou důraz na průběžné plnění povinností - nikoli na jednorázové formální kroky. Společnosti by měly dokumentovat procesy, rozhodnutí i způsob vyhodnocování rizik. A právě v této kontinuitě se nejvíce ukazuje rozdíl mezi aktivním a formálním výkonem funkce.

Pokud byste měla doporučit jeden praktický způsob, jak může dnes vedení chránit sebe i firmu, který by to byl?

Aktivní výkon funkce. Rozumět svým povinnostem, dokumentovat rozhodnutí, přizvat odborníky tam, kde končí vlastní znalosti. A mít dobře nastavené interní procesy - ideálně doplněné o kvalitní D&O pojištění.

Natálie Cmíralová je advokátkou v PRK Partners se specializací na právo kapitálových trhů, cenných papírů a korporátní právo. V praxi se věnuje mimo jiné nastavení vztahů mezi akcionáři, vstupům investorů, restrukturalizacím a právnímu poradenství emitentům na regulovaných trzích.