Technologičtí giganti se přetahují o AI experty. Nabízejí obří odměny
Technologické společnosti jako Meta, OpenAI nebo Alphabet vedou stále intenzivnější boj o špičkové experty na umělou inteligenci, přičemž výše nabízených odměn dosahuje extrémních částek. Nejlépe placení výzkumníci v oboru si mohou podle serveru listu Financial Times ročně přijít i na více než deset milionů dolarů (209,5 milionu korun). Běžné mzdové balíčky v oboru zahrnující základní mzdu i různé bonusy se přitom pohybují mezi třemi a sedmi miliony.
Společnost OpenAI stojící za populárními modely ChatGPT zvažuje revizi systému odměn poté, co přišla o několik klíčových zaměstnanců, které jim odlákala konkurence. Na odchody zareagovala také tím, že zaměstnancům nabídla více volna. Vedení se kromě toho snaží intenzivně komunikovat s pracovníky, kteří obdrželi nabídky od konkurence.
Meta provozující sociální sítě Instagram a Facebook podle šéfa OpenAI Sama Altmana nabídla některým inženýrům AI nástupní bonusy ve výši až 100 milionů dolarů. Šéf Mety Mark Zuckerberg je podle agentury Bloomberg zklamaný výkonem a přijetím nejnovějšího velkého jazykového modelu Meta Llama 4.
Česko v pátek šokoval masivní výpadek elektrického proudu. Nešlo ale ani o přetížení sítě soláry, ani o kyberútok. Hlavně nepanikařit a nedělat předčasné závěry, říkají odborníci. Výhodu v takových situacích mají decentralizované systémy.
Nebyl to blackout, říká Palaščák
Leaders
V červnu Meta oznámila investici 15 miliard dolarů do start-upu ScaleAI a zároveň najala jeho generálního ředitele Alexandra Wanga, který povede nový tým pro vývoj obecné AI. Obecná AI označuje teoretický koncept umělé inteligence, která má za cíl replikovat kognitivní schopnosti člověka.
Výrazně rostou i mzdy na nižších úrovních. Výzkumní pracovníci zaměření na AI ve středním a vyšším managementu nyní u velkých technologických firem obvykle pobírají mezi 500 tisíci a dvěma miliony dolarů ročně. Pro srovnání, softwaroví inženýři bez specializace na AI si přijdou na 180 tisíc až 220 tisíc dolarů. OpenAI obecně nabízí vyšší mediánovou odměnu než Meta, i když její nejvyšší platové rozpětí je mírně nižší.
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
Trump škrtí výzkum. Vývoj léků může úplně zkolabovat, říká biochemik Hostomský
Leaders
Přestože peníze hrají zásadní roli, mnozí výzkumníci při výběru zaměstnavatele zohledňují také prestiž týmu, míru nezávislosti a smysluplnost práce. „Je tu vždy riziko, že v Metě nebudete pracovat na tak zajímavých problémech jako v DeepMind, OpenAI nebo Anthropicu,“ uvedl Firas Sozan z náborové firmy Harrison Clarke. Kromě technologických gigantů o AI experty stále častěji usilují i firmy z pojišťovnictví, zábavního průmyslu nebo finančních služeb.
Podle spoluzakladatele start-upu zaměřeného na AI Hugging Face Thomase Wolfa lze za plat jednoho inženýra v Silicon Valley najmout v Evropě tři až čtyři pracovníky na obdobné úrovni. To by podle FT zejména menší a méně známé firmy mohlo vést k tomu, že se budou obracet na tento trh. Zakladatel německého start-upu Aleph Alpha Jonas Andrulis upozornil, že kandidáti se navíc stále více zajímají i o etiku, dopad výzkumu na společnost nebo možnost publikovat své výstupy v odborných periodicích.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
