Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Technologičtí giganti se přetahují o AI experty. Nabízejí obří odměny

Technologičtí giganti se přetahují o AI experty. Nabízejí obří odměny
Profimedia
 ČTK

Technologické společnosti jako Meta, OpenAI nebo Alphabet vedou stále intenzivnější boj o špičkové experty na umělou inteligenci, přičemž výše nabízených odměn dosahuje extrémních částek. Nejlépe placení výzkumníci v oboru si mohou podle serveru listu Financial Times ročně přijít i na více než deset milionů dolarů (209,5 milionu korun). Běžné mzdové balíčky v oboru zahrnující základní mzdu i různé bonusy se přitom pohybují mezi třemi a sedmi miliony.

Společnost OpenAI stojící za populárními modely ChatGPT zvažuje revizi systému odměn poté, co přišla o několik klíčových zaměstnanců, které jim odlákala konkurence. Na odchody zareagovala také tím, že zaměstnancům nabídla více volna. Vedení se kromě toho snaží intenzivně komunikovat s pracovníky, kteří obdrželi nabídky od konkurence.

Meta provozující sociální sítě Instagram a Facebook podle šéfa OpenAI Sama Altmana nabídla některým inženýrům AI nástupní bonusy ve výši až 100 milionů dolarů. Šéf Mety Mark Zuckerberg je podle agentury Bloomberg zklamaný výkonem a přijetím nejnovějšího velkého jazykového modelu Meta Llama 4.

Jan Palaščák

Nebyl to blackout, říká Palaščák

Česko v pátek šokoval masivní výpadek elektrického proudu. Nešlo ale ani o přetížení sítě soláry, ani o kyberútok. Hlavně nepanikařit a nedělat předčasné závěry, říkají odborníci. Výhodu v takových situacích mají decentralizované systémy.

Přečíst článek

V červnu Meta oznámila investici 15 miliard dolarů do start-upu ScaleAI a zároveň najala jeho generálního ředitele Alexandra Wanga, který povede nový tým pro vývoj obecné AI. Obecná AI označuje teoretický koncept umělé inteligence, která má za cíl replikovat kognitivní schopnosti člověka.

Výrazně rostou i mzdy na nižších úrovních. Výzkumní pracovníci zaměření na AI ve středním a vyšším managementu nyní u velkých technologických firem obvykle pobírají mezi 500 tisíci a dvěma miliony dolarů ročně. Pro srovnání, softwaroví inženýři bez specializace na AI si přijdou na 180 tisíc až 220 tisíc dolarů. OpenAI obecně nabízí vyšší mediánovou odměnu než Meta, i když její nejvyšší platové rozpětí je mírně nižší.

Zdeněk Hostomský vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB).

Trump škrtí výzkum. Vývoj léků může úplně zkolabovat, říká biochemik Hostomský

Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.

Přečíst článek

Přestože peníze hrají zásadní roli, mnozí výzkumníci při výběru zaměstnavatele zohledňují také prestiž týmu, míru nezávislosti a smysluplnost práce. „Je tu vždy riziko, že v Metě nebudete pracovat na tak zajímavých problémech jako v DeepMind, OpenAI nebo Anthropicu,“ uvedl Firas Sozan z náborové firmy Harrison Clarke. Kromě technologických gigantů o AI experty stále častěji usilují i firmy z pojišťovnictví, zábavního průmyslu nebo finančních služeb.

Podle spoluzakladatele start-upu zaměřeného na AI Hugging Face Thomase Wolfa lze za plat jednoho inženýra v Silicon Valley najmout v Evropě tři až čtyři pracovníky na obdobné úrovni. To by podle FT zejména menší a méně známé firmy mohlo vést k tomu, že se budou obracet na tento trh. Zakladatel německého start-upu Aleph Alpha Jonas Andrulis upozornil, že kandidáti se navíc stále více zajímají i o etiku, dopad výzkumu na společnost nebo možnost publikovat své výstupy v odborných periodicích.

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Doporučujeme