Technologičtí giganti se přetahují o AI experty. Nabízejí obří odměny
Technologické společnosti jako Meta, OpenAI nebo Alphabet vedou stále intenzivnější boj o špičkové experty na umělou inteligenci, přičemž výše nabízených odměn dosahuje extrémních částek. Nejlépe placení výzkumníci v oboru si mohou podle serveru listu Financial Times ročně přijít i na více než deset milionů dolarů (209,5 milionu korun). Běžné mzdové balíčky v oboru zahrnující základní mzdu i různé bonusy se přitom pohybují mezi třemi a sedmi miliony.
Společnost OpenAI stojící za populárními modely ChatGPT zvažuje revizi systému odměn poté, co přišla o několik klíčových zaměstnanců, které jim odlákala konkurence. Na odchody zareagovala také tím, že zaměstnancům nabídla více volna. Vedení se kromě toho snaží intenzivně komunikovat s pracovníky, kteří obdrželi nabídky od konkurence.
Meta provozující sociální sítě Instagram a Facebook podle šéfa OpenAI Sama Altmana nabídla některým inženýrům AI nástupní bonusy ve výši až 100 milionů dolarů. Šéf Mety Mark Zuckerberg je podle agentury Bloomberg zklamaný výkonem a přijetím nejnovějšího velkého jazykového modelu Meta Llama 4.
Česko v pátek šokoval masivní výpadek elektrického proudu. Nešlo ale ani o přetížení sítě soláry, ani o kyberútok. Hlavně nepanikařit a nedělat předčasné závěry, říkají odborníci. Výhodu v takových situacích mají decentralizované systémy.
Nebyl to blackout, říká Palaščák
Leaders
V červnu Meta oznámila investici 15 miliard dolarů do start-upu ScaleAI a zároveň najala jeho generálního ředitele Alexandra Wanga, který povede nový tým pro vývoj obecné AI. Obecná AI označuje teoretický koncept umělé inteligence, která má za cíl replikovat kognitivní schopnosti člověka.
Výrazně rostou i mzdy na nižších úrovních. Výzkumní pracovníci zaměření na AI ve středním a vyšším managementu nyní u velkých technologických firem obvykle pobírají mezi 500 tisíci a dvěma miliony dolarů ročně. Pro srovnání, softwaroví inženýři bez specializace na AI si přijdou na 180 tisíc až 220 tisíc dolarů. OpenAI obecně nabízí vyšší mediánovou odměnu než Meta, i když její nejvyšší platové rozpětí je mírně nižší.
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
Trump škrtí výzkum. Vývoj léků může úplně zkolabovat, říká biochemik Hostomský
Leaders
Přestože peníze hrají zásadní roli, mnozí výzkumníci při výběru zaměstnavatele zohledňují také prestiž týmu, míru nezávislosti a smysluplnost práce. „Je tu vždy riziko, že v Metě nebudete pracovat na tak zajímavých problémech jako v DeepMind, OpenAI nebo Anthropicu,“ uvedl Firas Sozan z náborové firmy Harrison Clarke. Kromě technologických gigantů o AI experty stále častěji usilují i firmy z pojišťovnictví, zábavního průmyslu nebo finančních služeb.
Podle spoluzakladatele start-upu zaměřeného na AI Hugging Face Thomase Wolfa lze za plat jednoho inženýra v Silicon Valley najmout v Evropě tři až čtyři pracovníky na obdobné úrovni. To by podle FT zejména menší a méně známé firmy mohlo vést k tomu, že se budou obracet na tento trh. Zakladatel německého start-upu Aleph Alpha Jonas Andrulis upozornil, že kandidáti se navíc stále více zajímají i o etiku, dopad výzkumu na společnost nebo možnost publikovat své výstupy v odborných periodicích.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
