Technologičtí giganti se přetahují o AI experty. Nabízejí obří odměny
Technologické společnosti jako Meta, OpenAI nebo Alphabet vedou stále intenzivnější boj o špičkové experty na umělou inteligenci, přičemž výše nabízených odměn dosahuje extrémních částek. Nejlépe placení výzkumníci v oboru si mohou podle serveru listu Financial Times ročně přijít i na více než deset milionů dolarů (209,5 milionu korun). Běžné mzdové balíčky v oboru zahrnující základní mzdu i různé bonusy se přitom pohybují mezi třemi a sedmi miliony.
Společnost OpenAI stojící za populárními modely ChatGPT zvažuje revizi systému odměn poté, co přišla o několik klíčových zaměstnanců, které jim odlákala konkurence. Na odchody zareagovala také tím, že zaměstnancům nabídla více volna. Vedení se kromě toho snaží intenzivně komunikovat s pracovníky, kteří obdrželi nabídky od konkurence.
Meta provozující sociální sítě Instagram a Facebook podle šéfa OpenAI Sama Altmana nabídla některým inženýrům AI nástupní bonusy ve výši až 100 milionů dolarů. Šéf Mety Mark Zuckerberg je podle agentury Bloomberg zklamaný výkonem a přijetím nejnovějšího velkého jazykového modelu Meta Llama 4.
Česko v pátek šokoval masivní výpadek elektrického proudu. Nešlo ale ani o přetížení sítě soláry, ani o kyberútok. Hlavně nepanikařit a nedělat předčasné závěry, říkají odborníci. Výhodu v takových situacích mají decentralizované systémy.
Nebyl to blackout, říká Palaščák
Leaders
V červnu Meta oznámila investici 15 miliard dolarů do start-upu ScaleAI a zároveň najala jeho generálního ředitele Alexandra Wanga, který povede nový tým pro vývoj obecné AI. Obecná AI označuje teoretický koncept umělé inteligence, která má za cíl replikovat kognitivní schopnosti člověka.
Výrazně rostou i mzdy na nižších úrovních. Výzkumní pracovníci zaměření na AI ve středním a vyšším managementu nyní u velkých technologických firem obvykle pobírají mezi 500 tisíci a dvěma miliony dolarů ročně. Pro srovnání, softwaroví inženýři bez specializace na AI si přijdou na 180 tisíc až 220 tisíc dolarů. OpenAI obecně nabízí vyšší mediánovou odměnu než Meta, i když její nejvyšší platové rozpětí je mírně nižší.
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
Trump škrtí výzkum. Vývoj léků může úplně zkolabovat, říká biochemik Hostomský
Leaders
Přestože peníze hrají zásadní roli, mnozí výzkumníci při výběru zaměstnavatele zohledňují také prestiž týmu, míru nezávislosti a smysluplnost práce. „Je tu vždy riziko, že v Metě nebudete pracovat na tak zajímavých problémech jako v DeepMind, OpenAI nebo Anthropicu,“ uvedl Firas Sozan z náborové firmy Harrison Clarke. Kromě technologických gigantů o AI experty stále častěji usilují i firmy z pojišťovnictví, zábavního průmyslu nebo finančních služeb.
Podle spoluzakladatele start-upu zaměřeného na AI Hugging Face Thomase Wolfa lze za plat jednoho inženýra v Silicon Valley najmout v Evropě tři až čtyři pracovníky na obdobné úrovni. To by podle FT zejména menší a méně známé firmy mohlo vést k tomu, že se budou obracet na tento trh. Zakladatel německého start-upu Aleph Alpha Jonas Andrulis upozornil, že kandidáti se navíc stále více zajímají i o etiku, dopad výzkumu na společnost nebo možnost publikovat své výstupy v odborných periodicích.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
