Britney Spears prodala práva na svoji hudbu za čtyři miliardy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal nabídku Spojených států na uspořádání dalšího kola jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Rozhovory by se měly uskutečnit příští týden, pravděpodobně v úterý nebo ve středu, uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro Bloomberg. Není však jasné, zda Rusko bude souhlasit s jednáním na území USA.

Hlavním tématem nadcházejících jednání má být otázka území, která zůstává klíčovým sporným bodem konfliktu. Na stole je mimo jiné americký návrh na vytvoření svobodné ekonomické zóny jako nárazníkového pásma ve východním Donbasu. Podle Zelenského se však k tomuto návrhu obě strany stavějí skepticky. „Ani jedna strana z myšlenky svobodné ekonomické zóny nadšená není – ani Rusové, ani my,“ uvedl. Dodal, že se k návrhu mají vrátit s konkrétnější představou na příštím setkání.

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa v poslední době zintenzivnili diplomatické úsilí o ukončení ruské invaze, která se blíží k pátému roku trvání. Předchozí kolo jednání mezi ruskými, ukrajinskými a americkými představiteli se konalo začátkem měsíce v Abú Zabí. Zelenskyj je označil za konstruktivní a uvedl, že při jednáních vedených v dobré víře by válka mohla skončit během několika měsíců.

Rusko přijme protiopatření, varoval Lavrov kvůli militarizaci Grónska

Politika

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pohrozil možnou reakcí Moskvy na posilování vojenské přítomnosti západních zemí v Grónsku. Reagoval tak podle agentury AFP na nedávné nasazení malých kontingentů evropských vojsk na tomto arktickém ostrově. Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat. Severoatlantická aliance dnes v arktickém regionu zahájila vojenské cvičení Arctic Sentry (Arktická stráž).

ČTK

Přečíst článek

Kyjev preferuje řešení, podle něhož by v Donbasu zůstaly jednotky podél současné frontové linie. Kreml nadále požaduje kontrolu nad celým regionem, včetně oblastí, které se mu nepodařilo vojensky obsadit. V otázce správy případné nárazníkové zóny podle Zelenského musí Spojené státy jasně vymezit svou pozici. „Pokud je to naše území – a je to naše území – pak by jej měla spravovat země, které patří,“ uvedl.

Zelenskyj také připomněl, že americké listopadové volby vytvářejí tlak na administrativu Donalda Trumpa, aby dosáhla mírové dohody. Podle něj Trumpův tým navrhl uzavřít všechna potřebná jednání do června. Americká strana chce podepsat všechny dokumenty současně, zatímco Ukrajina bude muset případnou mírovou dohodu schválit buď hlasováním parlamentu, nebo v celostátním referendu.

Ukrajinský prezident opakovaně uvedl, že referendum o mírové dohodě plánuje vyhlásit po ukončení bojů. Předseda jeho parlamentní frakce David Arachamija minulý měsíc sdělil, že návrh zákona o referendu by mohl být dokončen do konce února a hlasování by se mohlo konat společně s prezidentskými volbami.

Nedávná jednání ve Spojených arabských emirátech se podle Zelenského soustředila také na technické nastavení příměří a jeho monitorování za účasti Spojených států. Finální dohoda však vyžaduje politická rozhodnutí na vyšší úrovni. „Rusové mají jednu formulaci, my druhou a Američané třetí,“ uvedl prezident s tím, že je třeba dopracovat znění a detaily.

Ukrajina v EU už příští rok? Brusel jedná o částečném členství, překážkou je Orbán

Politika

Evropská unie zvažuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině umožnit částečné členství v EU už v příštím roce. Jak uvádí server Politico s odvoláním na deset evropských činitelů a diplomatů, cílem iniciativy je posílit ukotvení Ukrajiny v Evropě a zároveň ji definitivně vyvést z ruské sféry vlivu.

nst

Přečíst článek

Poválečná obnova

Další kolo rozhovorů má zahrnovat i bilaterální jednání s Washingtonem o poválečné obnově a ekonomických otázkách. Do delegace se připojí ministr hospodářství Oleksij Sobolev, který má se Spojenými státy projednat takzvaný balíček prosperity.

Zelenskyj zároveň varoval, že Ukrajina čelí obtížné situaci při financování obnovy a udržení vojenských kapacit. Bez jasného finančního mechanismu s účastí evropských zemí podle něj hrozí ekonomický šok. Ani případné využití zmrazených aktiv ruské centrální banky by podle něj dlouhodobě nestačilo.

Ruské vzdušné útoky na energetickou infrastrukturu navíc vyřadily až deset gigawattů výrobní kapacity, což vede k denním výpadkům elektřiny v rozsahu pěti až šesti gigawattů během špičky. Některá zařízení nebude možné opravit před příští topnou sezonou, uvedl Zelenskyj.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pohrozil možnou reakcí Moskvy na posilování vojenské přítomnosti západních zemí v Grónsku. Reagoval tak podle agentury AFP na nedávné nasazení malých kontingentů evropských vojsk na tomto arktickém ostrově. Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat. Severoatlantická aliance dnes v arktickém regionu zahájila vojenské cvičení Arctic Sentry (Arktická stráž).

„V případě militarizace Grónska a budování vojenských kapacit zaměřených proti Rusku samozřejmě přijmeme odpovídající protiopatření, včetně těch vojensko-technických,“ prohlásil Lavrov v projevu k ruským zákonodárcům. Šéf ruské diplomacie zároveň obvinil Kodaň, že s 57 tisíci obyvateli arktického ostrova zachází jako s občany druhé kategorie, a dodal, že Spojené státy, Dánsko a Grónsko si musí celou situaci vyřešit samy.

Trump své snahy o získání ostrova dlouhodobě zdůvodňuje jeho strategickým významem pro USA a nedostatečným zabezpečením Arktidy, která je tak podle amerického prezidenta vystavena ruskému a čínskému vlivu. Jeho záměr získat ostrov a výhrůžky evropským zemím, které se proti jeho plánu postavily, způsobily mezi Evropou a USA diplomatickou krizi.

„Nemáme slov.“ Dánští vojenští veteráni protestovali proti Trumpovi

Politika

Asi 10 tisíc lidí se zúčastnilo pochodu k velvyslanectví USA v Kodani, který uspořádalo sdružení dánských válečných veteránů, píše agentura AFP. Pochod byl tichým protestem proti nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zlehčoval roli vojáků ze spojeneckých zemí NATO v Afghánistánu. Trump tvrdil, že se drželi mimo frontu.

ČTK

Přečíst článek

Trump se však v lednu na fóru v Davosu s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem dohodl na rámcové dohodě o budoucnosti tohoto arktického ostrova a posílení bezpečnosti v celé arktické oblasti. Trump avizoval, že podrobnosti k rámcové dohodě o Grónsku sdělí zhruba za dva týdny. Vedoucí představitelé Grónska i Dánska však nadále zdůrazňují, že ostrov není na prodej a Grónsko o připojení ke Spojeným státům zájem nemá.

Cvičením Arctic Sentry se NATO snaží v arktickém regionu posílit svou roli a zmírnit napětí mezi Spojenými státy a evropskými spojenci. Už v době, kdy diplomatická krize mezi Trumpem a Evropou byla nejhlubší, zahájilo Dánsko společně s desítkou evropských zemí v lednu v Grónsku vojenské cvičení Arctic Endurance (Arktická odolnost).

Dnes také oznámila britská vláda, že do tří let zdvojnásobí počet vojáků rozmístěných v Norsku z 1000 na 2000. Vláda krok odůvodnila posílením bezpečnosti v Arktidě, a to s ohledem na rostoucí hrozby právě ze strany Ruska.