Partneři projektu

Vědci objevili molekuly sloučeniny, která neměla existovat. Může to znamenat průlom ve výrobě léčiv

Vědci objevili molekuly sloučeniny, která neměla existovat. Může to znamenat průlom ve výrobě léčiv
iStock
 ČTK

Vědci objevili sloučeninu, která neměla existovat, takzvaný hydrát chloridu cesného. Klíčem k jeho přípravě je speciální způsob mražení. Tento objev může otevřít nové cesty ke vzniku nestabilních molekul, včetně léčiv, a pomoci lépe porozumět chemickým reakcím ve vesmíru. Informoval o tom Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR (AV ČR), jehož experti na objevu spolupracovali s odborníky z Innsbrucké univerzity.

Hydráty chloridu cesného vznikly při extrémně rychlém zchlazení mikroskopických kapiček slaného roztoku na minus 196 stupňů Celsia nebo stlačením obyčejného ledu pod tlakem 1,6 gigapascalu při stejné teplotě.

„Při takovém zchlazení se nevytvoří krystalky ledu, a voda tak zůstává zamrzlá v neuspořádané podobě typické pro kapalinu. Při následném ohřevu amorfního ledu se molekuly přeuspořádají a vzniknou drobné ledové krystalky,“ uvedla Ľubica Vetráková z ústavu.

Tato krystalizace z amorfního stavu za nízkých teplot se od běžného mrznutí kapaliny výrazně liší. To je i důvod, proč vědci v takto připraveném ledu objevili molekuly, které by podle dosavadních experimentálních výsledků a výpočtových modelů vůbec neměly existovat.

Nové molekuly vědecký tým objevil díky kombinaci kalorimetrie, která měří změny tepla při chemických či fyzikálních procesech, rentgenové difrakci a pokročilé elektronové mikroskopie.

Podle odborníků přináší tento přístup naději na laboratorní tvorbu dalších nestabilních molekul, které jsou obtížně připravitelné konvenčními metodami. Mohlo by jít například o některá léčiva.

Metoda je mimo jiné zajímavá pro výzkum chemických procesů ve vesmíru, protože amorfní led se běžně vyskytuje na kometách a v mezihvězdném prachu. Při zahřátí komet na dráze ke Slunci může docházet ke krystalizaci amorfního ledu a také vzniku doposud neznámých molekul.

Objev publikoval vědecký časopis ACS Physical Chemistry Au. Výzkum financoval program Strategie AV21, program Functional Materials Science na Innsbrucké univerzitě a Rakouská grantová agentura FWF.

Robot ze želatiny udělá, co má, a bezpečně se rozpadne. Brzy to zvládne i v lidském těle

Nový posun ve vývoji „měkkých robotů“: zatím experimentální robotické rameno ze želatiny a bavlníku vytvořili čínští výzkumníci z univerzity v městě Chang-čou. Zařízení by se mělo dát použít i při lékařských zákrocích v lidském těle, v němž pak může zůstat a rozložit se, aniž by pacienta ohrozilo.

Přečíst článek

Fyzikové vytvořili foie gras, která méně ubližují drůbeži. A labužníci nepoznají rozdíl

Foie gras neboli ztučnělá játra hus či kachen jsou považována za špičkovou delikatesu. Jenomže k jejímu získání je nutné s ptáky dost ošklivě zacházet. Lepší přístup nabízí možná nečekaná věda – fyzika.

Přečíst článek

Bioreakor

Karbanátek ze vzduchu. Investory zaujali výrobci jídla z mikrobů

Už přibližně pětadvacet společností ve světě se snaží dosáhnout stavu, kdy budou vyrábět potraviny ze vzduchu, ovšem „propasírovaného“ přes bakterie.

Přečíst článek

Ozempic: Lék pro diabetiky, který se stal hitem na hubnutí, přihrává byznys chirurgům

Dominový efekt. Lék pro diabetiky, který se stal hitem na hubnutí, přihrává byznys chirurgům

Byznysová koule zvaná Ozempic se dál nabaluje. Z léku proti cukrovce druhého typu se během necelého roku stal hit nabízející zázračné zhubnutí. Velký váhový úbytek ovšem přináší povislé rysy v obličeji i přebytky kůže na těle, a tak Ozempic či jemu podobný přípravek Wegovy přihrává nový byznys také plastickým chirurgům.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Aleš Svoboda, astronaut

Třináct českých experimentů pro vesmír. Mají stát deset milionů eur a přinést prospěch vědě i průmyslu

Přečíst článek

Biochemik Hostomský: V Americe se z neúspěchu otřepete. V Evropě vás provází celý život

Přečíst článek