Státy obvykle mají v čele diplomacie politika, jehož úkolem je hájit dlouhodobé zájmy jeho země. Nikoliv však Česko. My jsme si zvolili člověka, jehož neskrývaným programem je české zájmy podrývat. Zbývá jediná otázka: dělá to jen z neschopnosti nebo záměrně?

Evropská krajní pravice i populistické strany se postupně odvracejí od amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dříve býval jejich idolem, ale zejména jeho zahraniční politika Evropanům moc radosti nepřináší. I populistům to došlo. Jak začala politika zatěžovat peněženky voličů, je nutné změnit kurz.

Velkým příznivcem Trumpa byl i britský populista Nigel Farage, nyní se však spojení mezi jeho Reform UK a americkým MAGA táborem pokouší upozadit. Zůstává inspirace antiimigrační politikou i dalšími postupy Trumpovy administrativy, červenou čapku ale už raději nechává doma. Podobný ústup od Trumpa je vidět i třeba u Alternativy pro Německo.

Kdo by měl Česko zastupovat na summitu NATO? Většina Čechů by Macinku nechala doma

Politika

Zájmy České republiky by měl na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře zastupovat především premiér Andrej Babiš z ANO. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury NMS pro server Novinky.cz, v němž se pro Babišovu účast vyslovilo 57 procent respondentů.

nst

Přečíst článek

Česko má v tomto ohledu svou výjimku, a to Motoristy sobě, kteří jsou přinejmenším jednou z mála stran, která se k obdivu k Trumpovi stále hlásí. Přitom jsou to právě motoristé (s malým m), kteří Trumpovi vděčí za vysoké účty za pohonné hmoty. Celé angažmá nejmenší vládní strany zatím nabízí logiky poskrovnu.

Malá vlastizrada

Vezměme si například šéfa Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinku, který nic nebuduje, cestuje po světě a obvykle pronáší šokující slova, kterými vtlouká klín mezi naše dosavadní spojence. Zůstává za ním jen chaos a často i ostuda.

Jeho vztah k MAGA navíc ukazuje, že vůbec nechápe, jaká je role šéfa diplomacie. V nedávném rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung se nechal slyšet, že k americkým republikánům má zvláštní vztah, protože s nimi sdílí stejný politický boj. Toto vyjádření by nedávalo smysl, ani kdyby byl řadovým poslancem, dalo by se ale svým způsobem pochopit. Obě strany ostatně jsou zaměřené proti progresivismu, proto je také lidé většinou volí. Pokud ale takto mluví jako ministr zahraničí, a z jaké jiné funkce může mluvit pro německá média, je to taková malá vlastizrada.

Zájmy republikánů jsou totiž na hony vzdálené zájmům České republiky. Je to strana plná izolacionistů, kteří nejsou příliš oddáni transatlantické spolupráci, obraně Ukrajiny nebo zahraniční politice založené na hodnotách. MAGA diplomacie je politikou silnějšího, využívá cel, donucování a diktování, nikoliv partnerství. Neustálý chaos, výkyvy trhů, přetrhávání dodavatelských řetězců, nevynucené ekonomické šoky. Pro malé státy, jako je Česko, to znamená být ve vleku velmocí. Nikdo (inteligentní) nemůže říci, že se Česku od nástupu Trumpa daří lépe.

Dalibor Martínek: Otázka pro Babiše nezní, co s Pavlem. Zní, co s Motoristy

Názory

Babišovi visí na krku Macinka s Turkem, a taky Okamura. Solidní zátěž. Ale Andrej Babiš si ji sám vybral, chce vládnout. Chce pomník. Zůstat u vládnutí, dokud mu v mozku nepraskne cévka.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Ministr amatér

Macinka coby ministr zahraničí by měl být především reprezentantem státu, hlídat jeho zájmy, citlivě si udržovat spojence a hledat nové, přičemž v civilizovaných zemích se diplomacie dělá do jisté míry nadstranicky, protože strategické zájmy se nemění s větrem ani s ročními obdobími. Je to svým způsobem jiný svět a jiné řemeslo než domácí politika.

Co ale můžeme čekat od člověka, který se do čela ministerstva zahraničí dostal takřka náhodou? Životní prostředí nebo diplomacie, hodinky nebo holínky. Zapadnout by nemělo ani to, že se zástupce cca pětiprocentní strany promenáduje po světě a vypráví pohádky, u čehož si připadá jako Henry Kissinger, a snaží se změnit dlouhodobé směřování státu. Macinkova role je hluboce rozdělující, doma i v Evropě. Rusko i další Evropě konkurující velmoci si nemohou přát nic lepšího.

Toto je výsledek populistické politiky. Nikdo nemá vizi přesahující volební období. Všechno se dělá jen pro domácí popularitu, neexistuje ekonomická, klimatická ani zahraniční strategie. Populisté tvrdí, že zastupují obyčejné lidi, ale zastupují jen sami sebe a svá ega. Obyčejné lidi nezastupuje nikdo. V době populistické politiky se na obyčejné lidi kašle víc, než se na ně kašlalo dříve. A že se na ně kašlalo dost. Čím dřív nám to dojde, tím dřív se můžeme pustit do nápravy škod. 

Další texty Karla Pučelíka

Vláda chce přetavit současných 626 stavebních úřadů do jednotné státní stavební správy. Vzniknout má Úřad rozvoje území se čtrnácti krajskými ředitelstvími a 205 pobočkami, naplno má systém fungovat od ledna 2028. Jenže digitalizace stavebního řízení má v ostrém provozu přijít až v roce 2030 a plně fungovat dokonce až od roku 2031. Reforma, která má Česko zbavit stavebního chaosu, tak zatím vypadá jako další stavba bez spočtené statiky.

Ministerstvo pro místní rozvoj uklidňuje veřejnost, že nová centrální stavební správa přinese konečně pořádek. Jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko. V českých poměrech to zní skoro revolučně. A také trochu podezřele. Přibližně jako slib, že digitalizace stavebního řízení bude jednou fungovat.

Jednou skutečně bude. Podle současných plánů se nový Centrální agendový informační systém má vyvíjet a testovat v letech 2027 až 2029, ostrý provoz má začít v roce 2030 a plnohodnotné fungování se očekává až od roku 2031. Tedy v době, kdy už má nová stavební správa dávno běžet. Stát tak znovu předvádí svůj oblíbený manažerský postup. Nejdřív přestavět dům, pak hledat projekt, a nakonec založit pracovní skupinu pro strategické vyhledávání zedníků. A nakonec to celé překolaudovat.

Dalibor Martínek: Rychlejší bytová výstavba v Česku? Blouznivý sen

Názory

Od novely stavebního řízení, která právě prochází parlamentem, si popravdě málokdo slibuje urychlení bytové výstavby. Jendo řízení, jedno razítko, to je motto, do kterého je tlustospis zabalený. Všichni však vědí, jak funguje česká rakousko-uherská byrokracie.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Na papíře vypadá reforma působivě. Dosavadních 626 stavebních úřadů má nahradit centrální Úřad rozvoje území, k tomu 14 krajských ředitelství a 205 poboček. Nový úřad má vzniknout od ledna 2027, během roku se má systém skládat dohromady a od 1. ledna 2028 fungovat naplno. Papír má ovšem ve veřejné správě jednu pozoruhodnou vlastnost. Snese úplně všechno, dokud podle něj někdo nemusí skutečně pracovat.

A právě u lidí začíná být stavba nového úředního domu podezřele vratká. Odbory upozorňují, že podle jejich průzkumu se do nového systému nechystají zhruba dvě třetiny zaměstnanců stavebních úřadů. Do nové státní mašinerie by dle aktuálního průzkumu bylo ochotno přejít jen 33 procent pracovníků. Dalších 27 procent by raději zůstalo na současných obecních, městských nebo krajských úřadech a 40 procent uvedlo, že by ze systému odešlo úplně, případně do důchodu.

Ministerstvo vidí sklenici z poloviny plnou. Úředníci v ní zřejmě vidí spíš poslední zbytky nervů

Resort tvrdí, že úředníky propouštět neplánuje a na některých místech bude naopak potřeba nové lidi přijímat. To je jistě uklidňující věta. Jen trochu připomíná oznámení, že požár je pod kontrolou, protože hasičský sbor zahajuje nábor dorostu.

Zvlášť půvabná je víra, že personální krizi vyřeší koordinátoři, jednání v regionech a náborová kampaň. Osm regionálních koordinátorů MMR má od dubna objíždět kraje, mapovat situaci a odpovídat na dotazy samospráv. To jistě není zbytečné. Jen je otázka, zda se dá nedostatek odborníků vyřešit mapováním toho, že odborníci chybějí.

Digitální slepenec

Mezitím se dál lepí digitalizace. Ministerstvo samo připouští, že systémy nejsou plně funkční, obsahují systémové chyby a jejich odstraňování se daří jen částečně. Povinné používání Národního geoportálu územního plánování se má navíc odložit do 30. června 2027, protože dle ministryně nejsou plně otestované všechny jeho funkce. Jinými slovy. Digitální budoucnost je připravena tak dokonale, že ji raději ještě chvíli nebudeme používat.

Celé to má být reforma, která zrychlí stavební řízení, omezí úřední ping-pong a dá stavebníkům jedno kontaktní místo. To je správný cíl. Jenže český stát opakovaně dokazuje, že umí velmi dobře kreslit organizační pavouky, ale podstatně hůř zajišťovat, aby v nich seděli živí lidé, funkční systémy a jasná odpovědnost.

Úprk úředníků

Vzniká tak další velká česká reforma. Na prezentaci sice subtilní, moderní a efektivní; v praxi zatím závislá na tom, zda se podaří přesvědčit dost úředníků, aby neopustili obor, který stát roky dusí, přetěžuje a nakonec jim oznámí, že budou pracovat jinde, jinak a možná i pro někoho úplně nového.

Centrální stavební správa může být krokem vpřed. Česká republika rychlejší a přehlednější povolování staveb zoufale potřebuje. Jenže reforma, která má začít fungovat dřív než její klíčové digitální nástroje, a která počítá s lidmi, kteří do ní podle odborů masově nechtějí, nepůsobí jako promyšlený plán. Působí jako další ministerské perpetuum mobile. Systém, který se reformuje tak dlouho, až potřebuje další reformu ještě před spuštěním.

Úředníkům i stavebníkům proto nezbývá než popřát pevné nervy. A ministerstvu trochu méně prezentací a trochu více reality. Protože stavební řízení se nedá opravit tiskovou konferencí, organizačním pavoukem ani vírou, že z jednoho razítka automaticky vznikne rychlejší stát. To není reforma. To je stavební povolení na katastrofu.

Dalibor Martínek: Sen Pražanů se naplnil, konečně bytelně vydlážděné náměstí

Názory

Velkolepá a nákladná rekonstrukce pražského Náměstí Jiřího z Poděbrad se po víc než dvou letech pomalu chýlí ke konci. Zástupci místní radnice a magistrátu otevřeli první polovinu náměstí. Mělo být víc zeleně, je víc dlažby.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Vláda chystá regulaci Airbnb. Bez bonzáků se neobejde

Reality

Vláda chystá opatření, které má regulovat takzvané sdílené ubytování. Typicky přes známé platformy Airbnb, Booking nebo Tripadvisor. Na ministerstvu pro místní rozvoj se líhne návrh zákona, podle kterého by se měl monitorovat tento způsob ubytování. Do koaliční rady by měl jít návrh v červnu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek