Zajímá nás
Exguvernér slovenské centrální banky Ivan Šramko: Rusko zneužívá plyn pro geopolitické cíle. A bude pokračovat
Ruská invaze na Ukrajinu a hrozba velké války bude mít vliv na evropskou, potažmo českou ekonomiku. Jak drtivý ten dopad bude, to bude záležet na rozsahu a délce konfliktu, míní bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko. Samozřejmě ovlivní ceny energií, které tlačí na inflaci. „Kvůli tomu je těžké odhadovat, kdy Česká národní banka bude moci zahájit snižování sazeb,“ dodává Šramko v rozhovoru pro newstream.cz.
Jak konkrétně a jak výrazně se podle vás projeví rusko-ukrajinský konflikt na ekonomické kondici Evropy? Co bude hrát tu největší roli? Sankce, pohyb ceny ropy?
Aktuálně není možné úplně přesně předpovídat, jak se ruská invaze na Ukrajinu projeví na ekonomické kondici Evropy. Bude to záviset na rozsahu a délce celého konfliktu a také na reakci Evropské unie a dalších zemí. Ale je jasné, že válka zvyšuje riziko dalšího růstu cen energií a celkové inflace. Je zjevné, že Rusko využívá své pozice dominantního dodavatele plynu a ropy pro prosazování svých geopolitických cílů a dá se očekávat, že v této politice bude i pokračovat.
Konflikt na východě Ukrajiny výrazně promlouvá například do úspěchů České národní banky a její výrazně jestřábí politice. Jak její kroky za poslední půlrok hodnotíte?
Kroky ČNB v uplynulém půlroce hodnotím jako přiměřenou reakci na cenový vývoj v posledním období. Riziko vyšší inflace se ukazovalo už před pandemickou krizí, ta vlastně inflaci na čas dokonce utlumila. A vystřelila až ve chvíli, kdy se ekonomika začala zotavovat. Pokud jsou inflační tlaky alespoň zčásti dovezené, tedy způsobené externími faktory, jsou dopady činů ČNB menší a působí pomaleji. Centrální banka nedokáže ovlivnit vývoj veškerých faktorů, které působí proinflačně, proto může být vývoj jiný, než jaký očekávala.
Bude v této politice pokračovat navzdory tomu, že inflace je nadále hrozivá a zároveň kurz koruny nijak výrazněji neklesá právě kvůli nejistotě na východ od EU?
Podle vyjádření bankovní rady je ČNB nadále připravena využívat svých nástrojů na boj s inflací, dokud tato nezačne klesat. Považuji to za konzistentní pokračování ohlášených měnových opatření. Na kurz české koruny má vliv daleko víc faktorů než jen měnová politika ČNB, podepisuje se na něm geopolitická situace a také změny měnové politiky Fedu a dalších centrálních bank.
Šest let působení guvernéra České národní banky bylo poněkud divokých. Musel se potýkat nejen s dopady covidu na ekonomiku, ale i s rekordní inflací, jakou země jednu generaci nezažila. V červnu ve funkci končí, jeho nástupce určí prezident. Základní sazby, od kterých se odvíjejí třeba ceny hypoték, jsou na rekordní úrovni. Příští rok by podle něj však měl být klidnější. Jisté to však není.
Guvernér ČNB Rusnok: Sazby zase půjdou dolů. Nehnal bych se do dlouhých fixací hypoték
Money
Co říkáte na občas zmiňovaný argument, že se ČNB v současnosti nedaří srážet inflaci a navíc svou politikou sráží ekonomický růst. Ostatně nebudeme jmenovat, ale někteří radní tento názor také zastávají.
Na to, aby se projevily účinky zvýšených úrokových sazeb v zastavení růstu inflace, je potřeba delší čas, nejméně jeden rok, zvláště pokud je inflace zapříčiněná i jinými faktory. V české ekonomice je navíc ještě jedno specifikum – trh práce, kde rychle rostou mzdy, dokonce rychleji než produktivita. Prognózy ekonomického růstu zatím nepočítají s jeho zhoršením, k němuž by mělo dojít v souvislosti v měnovými opatřeními. A podle mého názoru i nadále bude platit, že na růst české ekonomiky bude mít největší vliv vývoj ekonomik hlavních partnerů.
Na to, aby byla měnová politika úspěšná, je důležité, aby byla správně nastavená inflační očekávání a aby ekonomické subjekty důvěřovaly, že se inflace bude vyvíjet podle očekávání ČNB a podle toho nastavili svou cenovou strategii. Co se týče konkrétních vyjádření vámi zmíněných „některých radních“, tak ta neznám, ale vždy je důležité, aby vzali do úvahy stanoviska ČNB.
Válka na Ukrajině roztočí v Česku druhé kolo inflace. Tentokrát už půjde převážně o inflaci „válečnou“, nikoli „pandemickou“. Ovšem obě inflační kola na sebe navazují, dokonce se překrývají, takže výsledkem bude ještě vleklejší výrazná inflace.
Lukáš Kovanda: V Česku se roztočí „válečná inflace“, bude vleklá a dvouciferná
Názory
Co může ČNB dál dělat? Za jakých podmínek by mohla začít zase snižovat sazby a jaké úrovně úrokových sazeb se podle vás v tomto aktuálním cyklu dočkáme?
Předpokládám, že Česká národní banka bude pokračovat v měnové politice, kterou dělá čitelně. Očekávatelně zatím probíhají i transmisní mechanismy této politiky, tedy postupně se zvyšují úroky na vkladech, díky nimž výše vkladů poroste, stejně tak se postupně zvyšují také úroky na úvěrech, což naopak povede ke snížení poptávky. Snižování sazeb pak přirozeně nastane ve chvíli, kdy inflace začne klesat. Ale do jaké výše sazby porostou, to si v tuto chvíli netroufám předpovídat.
Jak byste vy sám poradil běžným lidem při snaze uchránit majetek před inflací? A teď myslím v Česku a pak na Slovensku?
Pokud bude inflace jen krátkou epizodou, nedoporučoval bych běžným střadatelům žádná unáhlená opatření. Mohou využít zvýšené úroky na vklady, které banky již začaly nabízet. Pokud má větší objem volných peněz, mohou využít alternativních možností, jako jsou investice do akciových či podílových fondů, investovat do komodit, samozřejmě pokud jsou si vědomi rizik, která jsou s investováním spojena.
Rostoucí inflace v posledních měsících přeje i prodeji zámků a historických objektů v Česku jako možnost dobré investice proti znehodnocování úspor, a to i když cena často památkově chráněných objektů činí až desítky milionů korun před nákladnou rekonstrukcí. A v Česku jich je stále ke koupi i opravě hned několik desítek, vyplývá z nabídek tuzemských realitních kanceláří.
Zájem o koupi zámků v Česku roste. I když stojí desítky až stovky milionů
Money
A reality? Vyplatí se například sehnat úvěr v eurech, kde jsou úroky ještě stále nízko?
Podle řady odborníků jsou nemovitosti již příliš drahé, tudíž je investice do nich již riziková. Co se týče úvěrů v eurech, tak pokud nemáte příjmy v eurech, může na vás dopadnout také riziko budoucího zvyšování úrokových sazeb. A to i v případě, že se nepočítá s tak razantním nárůstem sazeb jako třeba v Česku. Navíc by případný investor měl počítat také s kurzovým rizikem. Vyprávět by o tom mohli lidé v Maďarsku a Polsku, kteří si v minulé dekádě brali ve velkém úvěry právě v eurech a vývoj kurzu jim pak činil velké problémy se splácením. Navíc je potřeba počítat s ochlazením realitního trhu, který by mohl vést až ke snížení cen nemovitostí.
Ivan Šramko (64)
Bratislavský rodák, absolvent VŠE v Bratislavě. Do roku 1990 pracoval v Železničnom staviteľstve Bratislava. Poté byl dva roky ve vedení VÚB, zakládal společnou banku VÚB - Credit Lyonnais. V letech 1992 až 1998 byl šéfem Istrobanky, poté členem vedení Tatrabanky. V letech 2002 až 2004 byl viceguvernérem Národnej banky Slovenska, posléze až do roku 2010 jejím guvernérem. Působil mimo jiné jako velvyslanec Slovenska u OECD, do loňska byl předsedou Rady pre rozpočtovú zodpovednosť. Nyní působí jako člen dozorčí rady Trinity Bank, je předsedou dozorčí rady společnosti Slovenské elektrárne.
Vysokoškolské vzdělání má mnohem víc žen než mužů. Ale podmínky na trhu ženy nesmyslně brzdí, tvrdí hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Až společnost přijme částečné úvazky, ekonomika poroste mnohem výrazněji, říká muž, který je známý svými originálními a podloženými postoji. Češi jsou podle něj maniodepresivní. Když nyní poslouchají řadu negativních zpráv o zdražování či zvyšování sazeb, mohli by podle něj upadnout do depresivní fáze. A to by byl problém.
Ekonom Navrátil z České spořitelny: Ženy potáhnou rodinné příjmy i ekonomiku
Money
Zájem o hypotéky mezi Čechy chladne, neboť na ně jednoduše nemají. A bude hůř.
Lukáš Kovanda: Hypotéka se sedmiprocentním úrokem? Nejspíš ještě letos
Názory
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
