Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Guvernér ČNB Rusnok: Sazby zase půjdou dolů. Nehnal bych se do dlouhých fixací hypoték

Jiří Rusnok, guvernér ČNB
poskytnuto ČNB
Dalibor Martínek

Šest let působení guvernéra České národní banky bylo poněkud divokých. Musel se potýkat nejen s dopady covidu na ekonomiku, ale i s rekordní inflací, jakou země jednu generaci nezažila. V červnu ve funkci končí, jeho nástupce určí prezident. Základní sazby, od kterých se odvíjejí třeba ceny hypoték, jsou na rekordní úrovni. Příští rok by podle něj však měl být klidnější. Jisté to však není.

Reklama

Sledujete dění na Ukrajině? Jaký může mít vliv na českou ekonomiku?

Sledujeme, a musíme ho sledovat. Sledujeme všechny relevantní společenské události, které na nás mohou mít vliv. Je jasné, že to nějaký vliv, minimálně krátkodobý, bude mít. Musíme postupně vstřebávat, co se děje a co se dít bude. Neznámých je celá řada. Určitě je to komplikace pro návrat naší měnové politiky k normálním časům. Vymotali jsme se z covidu, a chvíli na to tu máme geopolitické komplikace. Bude to zřejmě proinflační tlak a možná i tlak na zpomalení růstu ekonomiky. Ale musíme počkat.

Německo oznámilo, že neotevře plynovod Nord Stream 2. Znamená krize na Ukrajině další budoucí zdražování energií? A následnou reakci ČNB, tedy zvyšování sazeb?

Jeden z klíčových dopadů by mohly být právě ceny energií. Mohlo by to vést k dalšímu růstu cen energetických komodit, nebo minimálně k jejich setrvání na vysokých úrovních. Ale to je ještě předčasné hodnotit. Naštěstí máme příští měnově-politické zasedání až koncem března, bude tedy čas to ještě zanalyzovat. Ale máte pravdu, že to může vést ke zmražení obchodu s Ruskem nebo Ukrajinou. Uvidíme. Zatím to nemá jednoznačné vyznění.

Reklama

Nord Stream 2, výstavba plynovodu, ilustrační foto

Německo pozastavilo certifikaci projektu Nord Stream 2. Kvůli postupu Kremlu na Ukrajině

Nynější postup Ruska vůči Ukrajině znemožňuje udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2, prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ruské uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny je jasným porušením mezinárodního práva, které nezůstane bez odpovědi. Oznámení přivítal Bílý dům, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovou „příliš málo".

Přečíst článek

Jemnou kalibraci sazeb nevylučuji

Co znamená lednová meziroční inflace ve výší 9,9 procenta pro vaše uvažování o dalším případném zvyšování sazeb? Posune se základní sazba ze současných 4,5 na pět procent?

Deset procent vnímáme jako obrovské číslo. Bohužel se asi dočkáme podobných čísel v dalších měsících. Nelze vyloučit, a je to pravděpodobné, že půjdeme přes desítku. 

Z hlediska nastavení sazeb bude záležet, co nám ukážou prognózy v horizontu rok, rok a půl, kdy mají kroky měnové politiky nejvyšší účinek. Stávající inflaci už nijak zásadně neovlivníme. Nastavení sazeb zůstane vysoké minimálně do doby, dokud neuvidíme výrazné snížení inflačního tlaku. A nelze ani vyloučit, že sazby ještě půjdou nahoru. Už to nebudou skoky, jako jsme zažili na podzim, nicméně nějaké doladění, lepší kalibrace vůči nově identifikovaným inflačním tlakům, může určitě být.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

Ekonom David Marek: Všichni zchudneme. Ani nemovitosti nás nemusí ochránit

Lednová rekordní inflace nemusí být nejvyšší číslo letošního roku, tvrdí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Rozhodující bude vývoj cen energií. Aby lidé své peníze ochránili a „nesežrala“ jim je inflace, musí je investovat, tvrdí ekonom. To však obnáší riziko. Ani investice do nemovitostí podle něj už nemusejí být výhodné.

Přečíst článek

Někteří ekonomové, a dokonce i někteří členové vaší bankovní rady tvrdí, že poslední zvyšování sazeb bylo příliš rychlé, příliš skokové…

Příliš rychlá byla také inflace. Kterou jsme začali předvídat už na přelomu let 2020 a 2021. Tušili jsme, že je na horizontu inflační epizoda. Zdaleka jsme netušili, že bude takto významná. Sešlo se tam mnoho okolností najednou.

Jak je možné, že Česká národní banka se svým obřím aparátem nerozpoznala včas, že inflace může takto rychle růst?

Jak říkám, sešlo se několik výrazných vlivů. My jsme jako jedni z prvních na světě začali reagovat na to, že tu máme podhoubí pro růst inflace, které vzniklo před covidem. Byl tu nepoměr mezi růstem mezd a produktivitou práce. Dlouhodobě více volných pracovních míst než uchazečů o práci. Máme tu dlouhodobě eskalující trh nemovitostí. Inflační tlaky jsme viděli. A reagovali jsme na ně. 

Ale přišel covid, nastala obrovská nejistota. Nikdo nevěděl, co se bude dít, jak to poškodí ekonomiku. Bylo to úplně nové. Měli jsme komfort, že jsme aspoň mohli snížit sazby. Když se ukázalo, že se lidstvo dokáže covidu ubránit, bylo jasné, že se vrátí inflační tlak. Doufali jsme, že covid aspoň ochladí trh práce, ale to se nestalo. 

Trh byl pokryt fiskální expanzí, vládními opatřeními. Jenom vypadla nabídka, protože se nevyrábělo. Začala se vracet domácí inflace, a připojily se vnější faktory. Nebyly dodávky všeho možného. Výkyv cen ropy nebyl takovým překvapením. K tomu ale přistoupil nový fenomén, ceny energií. Všechny faktory se sešly v krátkém čase. To jsme skutečně nedokázali předpovídat. Rozhodně jsme nebyli méně pozorní než kdokoliv na světě, spíše naopak.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny

Ekonom Navrátil z České spořitelny: Ženy potáhnou rodinné příjmy i ekonomiku

Vysokoškolské vzdělání má mnohem víc žen než mužů. Ale podmínky na trhu ženy nesmyslně brzdí, tvrdí hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Až společnost přijme částečné úvazky, ekonomika poroste mnohem výrazněji, říká muž, který je známý svými originálními a podloženými postoji. Češi jsou podle něj maniodepresivní. Když nyní poslouchají řadu negativních zpráv o zdražování či zvyšování sazeb, mohli by podle něj upadnout do depresivní fáze. A to by byl problém.

Přečíst článek

Vražedné inflační náloži jsme se ubránili

Je tu takový paradox. Na jedné straně vám někteří vytýkají, že vám utekla inflace, že jste ji neohlídali. A z druhé strany je vám vytýkáno příliš drastické a rychlé zvyšování sazeb…

Hodnotím to tak, že jsme konali správně. Nešli jsme cestou žádných extrémů. Kdybychom zvedali sazby již loni na jaře, byli bychom považování za pošetilce. Už tak jsme byli výjimka, když jsme v červnu poprvé zvyšovali sazby. Čas ukázal, že jsme měli pravdu, že inflace bude, a že není dočasná. Nemůžeme nereagovat na evidentní cenové tlaky, které nejsou jednorázové. Někdo nám vyčítá, že zvedání sazeb bylo rychlé a velké. Vzhledem k inflační náloži to nebylo ani rychlé, ani příliš. Žádnou měnově-politickou chybu jsme neudělali.

Dva členové bankovní rady (Oldřich Dědek a Aleš Michl – pozn. red.) si to nemyslí. Aleš Michl prohlásil v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že nechápe, jak přemýšlíte...

Banku řídí sedmičlenná rada. O všech rozhodnutích se vedou diskuse. Kolegové mají jiný názor. Také bych mohl říct, že jim v mnohém nerozumím. Ale nebudu to zbytečně komentovat. Čas ukáže, kdo měl pravdu. Na názorech kolegů je podivuhodné, že oni nikdy nepodporují v posledních hlasováních zvýšení sazeb, ale když jsem se jich opakovaně ptal, zda jsou pro snížení sazeb, tak to nikdy nenavrhují. Vychází mi z toho, že podporují naše zvyšování sazeb, ale jsou vždy o jedno zasedání pozadu.

Michal Skořepa, ekonom České spořitelny

ČNB má splněno, další růst sazeb nečekám, říká ekonom Skořepa

Čekal jsem růst sazeb o půl procentního bodu, národní banka byla razantnější, říká ekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa. Česká ekonomika podle něj růst základní sazby dobře vstřebá, zejména díky vysoké zaměstnanosti. Další rychlé zvyšování sazeb už nečeká.

Přečíst článek

V minulosti jste uvedl příměr, že Češi jsou maniodepresivní. Že se radují, když k tomu není velký důvod, a upadají do deprese, když k tomu také není důvod. Nemůže vaše „šlápnutí na brzdu“, tedy rychlé zvyšování sazeb a tím zdražování půjček a hypoték, uvrhnout Čechy do deprese, která povede k pádu ekonomiky?

Myslím, že ne. Pokud dojde k rychlejšímu utlumení spotřebitelské poptávky, bude to v tuto chvíli krátkodobě prospěšné. Největší problém nyní máme s enormní inflací. Ta je pětkrát vyšší než náš cíl. Ochlazení spotřebitelské poptávky je cena, kterou musíme zaplatit, abychom rychle zvládli inflaci.

Za poslední dva roky stouply úspory domácností na rekordní úroveň přes tři biliony korun. Nebylo za co utrácet, a stát platil lidi, kteří nepracovali. Ale inflace jim tyto úspory nyní sežere. Je to tak?

V zásadě je to pravda. Jestliže budeme mít průměrnou roční inflaci na úrovni osmi nebo devíti procent, skutečně je to jakási „daň“. A zdaňuje více ty, kteří mají méně. Nejvíce postihne střední a nižší střední vrstvu obyvatel. Bohatí si najdou cestu, jak se uchránit před inflací. Postoj „počkáme, ono to nějak přejde“, je škodlivý.

Snad raději los než bitcoin

Co mají lidé s úsporami dělat, aby neztratily hodnotu?

Na to není univerzální rada. Prodejci různých finančních produktů ji nabízejí, ale ona není. Já sám jsem v tomto směru ultra konzervativní člověk, většinu úspor mám v konzervativních produktech, jako jsou spořící účty. I mě inflace postihne. Letos mi sebere osm nebo devět procent reálné hodnoty úspor. Kdo má odvahu a chuť, může investovat do produktů, které slibují vyšší výnos. Kryptoměny vysloveně nedoporučuji, to je vyloženě loterie. To je možná lepší koupit si los.

Jinými slovy, letos všichni zchudneme?

Bohužel, je to tak. A je to nerovnoměrné, někdo má valorizaci mezd a důchodů, jiný ji nemá.

Můžeme v druhé polovině roku čekat snižování sazeb?

Pokud by se naplnily, v tuto dobu možná dost optimistické předpoklady, že se inflace začne zejména koncem roku rychle snižovat, na jaře příštího roku až k námi vysněným a cílovaným dvěma procentům, bylo by takové očekávání ospravedlnitelné. Já už se v roli guvernéra snižování sazeb asi nedožiji. Jestli ho kolegové budou dělat, tak nejdříve ve druhém pololetí. Sazby, které nyní máme, a mohou se teoreticky ještě zvýšit, nejsou neutrální. Jsou to sazby restriktivní, vyšší. Neutrální sazba je kolem tří procent, my jsme nad ní.

Ceny bytů letí vzhůru, všude ve světě, ilustrační foto.

Analýza: Nejdelší fixace na hypotékách jsou nejlevnější. Ale pozor na ně

Na trhu je nový trend: Nejlevnější hypotéky jsou ty s fixací úrokové sazby na 10 či 15 let. U nich se lze u některých bank dostat i pod čtyři procenta. Ve skutečnosti však nejde o až tak výhodnou nabídku, jak by se mohlo zdát.

Přečíst článek

Takže když vidím aktuální nabídku hypoték s desetiletou fixací na úrovni 4,5 procenta, chápu správně, že bych ji neměl využít?

Asi bych se dnes nehnal do nějaké dlouhé fixace. Na druhé straně, je to jakási sázka na jistotu a někomu to může vyhovovat. Nechci vysílat signály, které by pro někoho mohly být zklamáním, že třeba potom sazby neklesnou. Výhled křivky našich sazeb je nejistý. Inflace se určitě sníží. Nevím, co by se muselo dít, aby ne. Rozhodně nezůstane na těchto extrémních úrovních. Ale jestli se sníží dostatečně, to nevím. Doufám, že ano.

Jelikož nemáme euro, mohli jste razantně zvedat sazby. Je to podle vás argument pro ponechání si koruny?

V této fázi vývoje a v současné konstelaci eurozóny je pro nás koruna výhoda. Není to žádná překážka. Ale musíme s tím umět zacházet. Což jsme za posledních téměř třicet let osvědčili. Možnost autonomní měnové politiky, možnost reagovat na specifické podmínky se ukazuje jako výhoda. V Pobaltí ceny rostou dvouciferně, a to ještě nemají ve svém cenovém indexu náklady na vlastnické bydlení. A sazby mají na nule, protože eurozóna se samozřejmě nebude řídit tím, co se děje v Litvě nebo v Lotyšsku. V tomto kontextu je koruna v pořádku, není to žádný handicap.

Až budete mluvit s prezidentem Zemanem, doporučíte mu za svého nástupce (od července 2022 – pozn. red.) jednoho ze svých viceguvernérů?

To si nechám až na okamžik, až budu mluvit s panem prezidentem. Je to myslím přirozená varianta kontinuity, která se osvědčila. Uvidíme.

Radovan Vávra, předseda představenstva SimpleCell Networks, investor, bývalý bankéř a popularizátor finanční gramotnosti a investování

Digitální token místo akcie? Nic pro nezkušené investory

Twitterová celebrita Radovan Vávra svým projektem uvedeným na připravovanou tokenovou burzu XIXOIO podpořil zájem o nové formy firemního financování. Ovšem projekt již nyní zpochybňují jiná známá jména.  

Přečíst článek

Co říkáte myšlence, kterou nadhazují někteří ekonomové, že by byl oživením příchod zahraničního ekonoma?

Nevím, jestli je toto post, kde by zahraniční zkušenost přinesla oživení. Je třeba si uvědomit, že banku řídí sedm členů bankovní rady. Guvernér je jenom jeden z nich. V případě rovnosti má hlas navíc, ale rovnost hlasů jsem tu možná ještě nezažil. 

A za druhé, Česká národní banka je klíčovou veřejnou institucí tohoto státu. To není jako národní tým ve fotbale nebo v hokeji. Tato země je schopná vygenerovat dostatek kandidátů. Nejsem příznivcem této myšlenky. Nejde o technickou funkci. Uvnitř banky máme expertů dost. Ale nakonec se vždy rozhoduje v kontextu situace celé země, ekonomiky, Evropy a světa. A guvernér by toto všechno měl obsáhnout v českém kontextu. Jsme Česká národní banka.

Jiří Rusnok (61)

Je ekonom a politik, od června 2013 do ledna 2014 byl předsedou tzv. úřednické vlády České republiky. Poté člen bankovní rady České národní banky a  od července 2016 je její guvernér. Šestiletý mandát mu skončí už letos. 

Magazín newstream CLUB

Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh. 

V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.

Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Jiří Rusnok, guvernér ČNB

Jan Bureš: Rusnok se bojí o hospodářský růst, jestřábí politika zařadí zpátečku

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme