Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Zájem o koupi zámků v Česku roste. I když stojí desítky až stovky milionů

Zámek Luka nad Jihlavou
Se svolením Chateau.cz
Petra Nehasilová

Rostoucí inflace v posledních měsících přeje i prodeji zámků a historických objektů v Česku jako možnost dobré investice proti znehodnocování úspor, a to i když cena často památkově chráněných objektů činí až desítky milionů korun před nákladnou rekonstrukcí. A v Česku jich je stále ke koupi i opravě hned několik desítek, vyplývá z nabídek tuzemských realitních kanceláří.

Firmy nenabízejí jen portfolio nemovitostí ke koupi, ale i rekonstrukci. Nejčastěji totiž zámky a další historické objekty trpí špatným až havarijním stavem. „Naším hlavním cílem bylo již od začátku najít kupce pro historický, většinou zchátralý objekt a následně pomoci ho zrekonstruovat,“ říká Lucie Soukupová, spoluzakladatelka realitní kanceláře Chateau.cz.

Podívejte se, jaké hrady a zámky jsou nyní v Česku k mání:

Za dobu svojí existence má realitka za sebou celou řadu prodaných objektů od vil, přes tvrze až po zámky. A poptávka ze strany investorů je podle Soukupové čím dál větší. „O zámky se zajímají nejen velcí investoři, kteří hledají památku pro komerční využití typu senior house, hotel, specializovaná zdravotnická centra, ale i ti menší, kteří chtějí historický objekt k soukromému využití,“ přibližuje Soukupová. 

Zájem o zámky roste v posledních dvou letech 

Zvýšený zájem o památky, a to nejenom za účelem investice, eviduje především ve dvou posledních letech. „Mnohdy zámek v havarijním stavu koupí někdo, kdo chce jednoduše takový objekt zachránit, aniž by s ním měl již od začátku konkrétní záměr,“ říká Soukupová. 

A zvýšil se nejenom počet potenciálních klientů, ale také počet dokončených prodejů. Celkovou částku transakcí za tuto dobu Soukupová nekomentovala. V portfoliu realitky se ale najdou nemovitosti v hodnotě několika milionů až vyšší desítky milionů korun. Záleží samozřejmě na mnoha faktorech, jako je stav, velikost, velikost parku a dalších. 

Kosnar, Cimex

Klášter Gabriel Loci proměníme v hotel. Bylo by fajn, kdyby nás to nestálo dvě miliardy, říká investor

Majitel zchátralého kláštera sv. Gabriela na pražském Smíchově, skupina Cimex, už má jasno o jeho budoucnosti. Komplex přestaví na pětihvězdičkový hotel. Rozsáhlá rekonstrukce by měla začít za dva až tři roky. Takové jsou plány. A kolik to celé bude stát? „Zpočátku jsme si s nadsázkou říkali, že jdeme do miliardového projektu a nyní se budeme snažit nepřekročit miliardy dvě,” říká Miroslav Kosnar, šéf Cimexu.

Přečíst článek

Investoři pochází jak z Česka, tak i zahraničí. Nejčastěji ale historické nemovitosti kupují Češi a Slováci, případně také Češi žijící v zahraničí, kteří se plánují do Česka vrátit. 

Roste zájem o komerční využití

„Typicky je to zámek střední velikosti, kde chce nový majitel s rodinou žít a zároveň podnikat. Velké zámky mají ale také svoji klientelu, ideálně se hodí k přestavbě na hotel či různá zdravotnická zařízení,“ uzavírá Soukupová. 

V minulosti hrály v prodejích prim především menší zámecké nemovistosti, kupovali je nadšenci, kteří je roky opravovali se záměrem v nich bydlet. Těch ale kvůli pandemii a zdražování výrazně ubylo. „V tom jsem zaznamenala změnu na trhu," dodává Lenka Munter z realitní kanceláře Luxent.cz.

Zámecké objekty si podle ní nyní kupují většinou ti, kteří mají přebytek vlastních prostředků a potřebují rozložit rizika. V zámku plánují zčásti vlastní bydlení a zčásti komerční využití.O tyto specifické reality je nyní velký zájem, registruji minimálně 50procentní nárůst. Je také mnohem větší zájem o historické nemovitosti, například zámky, po rekonstrukci nebo částečné rekonstrukci než před rekonstrukcí, o které byl větší zájem před pandemií,” dodává Munter.

Bytová výstavba, ilustrační snímek
video

Nabídky nových bytů v Praze atakují hranici 140 tisíc za metr čtvereční

Nabídkové ceny nových bytů v Praze se na konci letošního třetího čtvrtletí vyšplhaly v průměru na 137 518 korun za metr čtvereční, meziročně se jedná o nárůst o více než pětinu. Prodejní ceny bytů v metropoli se zvýšily téměř o 15 procent a ve všech obvodech přesáhly cenu 115 tisíc korun za metr. Ukazují to data ze společné analýzy tří velkých developerských společností Central Group, Trigema a Skanska Reality.

Přečíst článek

Investoři, kteří potřebují rozumně naložit s finančními prostředky, podle ní navíc uvítají, pokud k nemovitosti přiléhá i pozemek – zahrada, park, les, vodní plocha.

Koupím zámek. Zn. Platím hotově

Větší zámky před rekonstrukcí stojí řádově desítky milionů, výjimečně do deseti milionů. Větší zámky po rekonstrukci stovky milionů, menší zámečky po rekonstrukci desítky milionů. Poslední zámek před rekonstrukcí z portfolia se prodal za 50 milionů korun.

„Z vlastní zkušenosti s mými klienty a zrealizovanými obchody, na tyto nemovitosti si neberou úvěry. Jedná se o velmi specifický segment trhu. Nejde o typ nemovitosti, kde se dá jednoznačně spočítat ziskovost a stanovit záruky, parametry důležité pro získání úvěru,” dodává Munter.

Mohab Samak, šéf dubajské realitky

Dubajský realitní makléř: Evropané berou trh útokem

Vyšší výnosy, ale také možnost úniku z evropské zimy a lockdownů. To jsou důvody, proč se dubajské nemovitosti dostaly do hledáčku Evropanů. „Největší nárůst jsme zaznamenali u Francouzů,“ říká Mohab Samak, šéf dubajské pobočky realitní kanceláře Engel & Völkers. Ceny nemovitostí během dvou let vzrostly až o 45 procent.

Přečíst článek

miliardář Marcel Soural, šéf developerské společnosti Trigema

Lidé zapomněli, že peníze se vydělávají prací, říká miliardář Soural

Marcel Soural se letos poprvé dostal do žebříčku sta nejbohatších Čechů, který sestavuje časopis Forbes. Ten majetek jednoho z největších českých developerů odhadl na 2,6 miliardy korun. V klubu nejbohatších Čechů tak obsadil 97. místo. Po pádu Bohemia Energy Jiřího Písaříka je o příčku výše. První velký rozhovor po oznámení výsledků poskytl Soural pro newstream.cz. 

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Zámek Książ ve Slezsku

REPORTÁŽ: Lesk aristokracie a beton nacistů. Polský zámek Książ vstal z popela Rudé armády

Přečíst článek
Dům v Jihlavě

Kam za skvělou architekturou? V Jihlavě opravili renesanční Stříbrný dům, má i novou funkci

Přečíst článek