Technologická válka vrcholí. Čína v ní poráží Evropu
Čína letos zvýší výdaje na vědu a výzkum ze státního rozpočtu o deset procent oproti loňskému roku. Chce tak umožnit příklon své ekonomiky k rozvoji špičkových technologií. Současně ji motivuje závod se Spojenými státy o technologickou převahu ve světě.
Na zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců, tedy čínského parlamentu, které v Pekingu skončilo začátkem tohoto týdne, byly představeny nové plány na financování vědeckého a technologického výzkumu ze státního rozpočtu v letošním roce. Mají dosáhnout hodnoty 371 miliard jüanů (1,189 bilionu korun). Představuje to nárůst o 10 procent oproti loňsku a současně největší zvýšení za posledních pět let.
Čína chce letos zvýšit výdaje na obranu o 7,2 procenta proti loňskému roku. Cíl pro růst hrubého domácího produktu (HDP) si Peking stanovil na pět procent, což je stejný cíl jako loni a nižší v porovnání s předchozími lety. 
Čínské plány. Země zvýší výdaje na obranu, sjednocení s Tchaj-wanem už nemá být mírové
Politika
Soukromý sektor investuje mnohonásobně víc
A to je řeč jenom o státních penězích. Když se připočítají ještě mnohem vyšší prostředky, které do vědy a techniky investují soukromé firmy, bude to podle oficiálních údajů představovat celkem 3,3 bilionu jüanů (10,6 bilionu korun).
Podle expertů citovaných vědeckým časopisem Nature, tak Čína reaguje na skutečnost, že Spojené státy jí omezují přístup ke klíčovým technologiím v takových oblastech, jako jsou umělá inteligence, polovodiče či kvantová výpočetní technika. Čína se teď snaží o dosažení technologické soběstačnosti a zvýšení svých možností stát se špičkovou technologickou velmocí schopnou dodávat své výrobky do světa.
Jak vyplynulo z jednání čínského parlamentu, mimořádnou pozornost by země měla věnovat elektromobilům, jimiž chce Čína zásobovat svět (momentální pokles zájmu o elektromobily je považován za dočasný), vývoji nových materiálů, biotechnologií, ale také komerčním letům do vesmíru.
Čínský výrobce chytrých telefonů Xiaomi začne tento měsíc dodávat svůj první elektromobil SU7, uvedla agentura Reuters. Xiaomi vstupuje na největší automobilový trh uprostřed cenové války. Uvedení automobilu na trh se čeká 28. března, kdy by měla firma oznámit i jeho cenu.
Přijíždí nový elektromobil. Xiaomi se chce se svým vozem stát jedním z lídrů trhu
Zprávy z firem
Zaostávání za USA
Celkové výdaje na vědecký a technologický výzkum a vývoj, státní i firemní (tedy zmíněných v přepočtu 10,6 bilionu korun), tak v Číně tvoří asi 2,6 procenta celkového hrubého domácího produktu.
Oproti tomu v USA dosahuje tentýž ukazatel hodnoty 3,6 procenta hrubého domácího produktu, což představuje 806 miliard dolarů (18,6 bilionu korun) z veřejných i soukromých zdrojů (tato data se ovšem týkají ještě roku 2021, z něhož jsou k dispozici poslední čísla, od té doby však nenastal vývoj, který by mohl pořadím zamíchat).
I pro americkou Národní radu pro vědu, která připravuje doporučení pro Kongres a prezidenta, je tento stav překvapením, hodnotí zpravodajský web Science|Business. Národní rada pro vědu totiž už v roce 2018 považovala za nevyhnutelné, že Číně v investicích do vědy Spojené státy předběhne. Nestalo se tak v důsledku obrovského nárůstu investic amerického průmyslu, zejména v oboru výpočetních technologií a farmaceutických společností.
Rostoucí poptávka po sluneční energii povzbuzuje nabídku i od výzkumníků. A tak v posledních dnech přinesly vědecké časopisy odborné texty o dalších vylepšeních solárních panelů. Autoři kompaktních, účinných a odolných panelů vesměs pocházejí z Číny.
Čínští vědci mění sluneční energetiku
Money
Náskok před Evropou
V nepříjemném srovnání s Čínou se bohužel ocitá Evropská unie jako celek. Podle statistického úřadu Eurostat výdaje EU na výzkum a vývoj v roce 2022 z veřejného i soukromého sektoru celkově dosáhly sumy 354 miliard eur (8,9 bilionu korun), což představuje 2,23 procenta hrubého domácího produktu (šlo o mírný pokles oproti předchozímu roku, kdy dosahovaly 2,27 procenta HDP).
Více než je evropský průměr v podílu na HDP investovaly Belgie, Švédsko, Rakousko, Německo, Finsko, Dánsko a Nizozemsko. Zbývajících dvacet zemí, včetně České republiky, investovaly pod tímto průměrem.
Evropské investice do výzkumu tedy v absolutní sumě i v podílu na HDP zaostávají za výdaji Číny a opravdu hodně zaostávají za výdaji Spojených států.
Letoun vypadá jako dron na hraní, ale je výrazně větší. Připravuje se na to, že bude létat mezi mrakodrapy v jihočínském Kantonu. Vejdou se do něj dva cestující. Pilot nebude zapotřebí, stroj poletí automaticky. Další takové létající taxíky se připravují různě po světě. Nevyjasněnou otázkou zůstává, jestli má opravdu smysl pouštět nad přeplněné ulice ještě robotické stroje.
Čína povolila první létající taxík, a ještě bez pilota. Osvědčí se ve městě?
Zprávy z firem
Znalostní ekonomika nevyroste ze vzduchu
Česko, jak už bylo zmíněno, je ještě pod průměrem Evropské unie. Data Českého statistického úřadu ukazují, že v roce 2022 dosáhly veřejné i soukromé výdaje na výzkum a vývoj částky 133 miliard korun, což je 1,96 procenta hrubého domácího produktu (o rok dříve to byly dvě procenta a rok předtím 1,99 procenta).
Často se mluví o tom, že jenom znalostní ekonomika a špičkové technologie mohou zajistit prosperitu. Ale ty nevyrostou ze vzduchu, potřebují finanční podporu a investice. V USA to vědí, v Číně pro to také hodně dělají.
Jistě, každá koruna (dolar, euro nebo jüan) investovaná do vědy není rovnocenná. Při dobrém nápadu se z ní vytěží hodně, při neúspěšném nápadu z ní není téměř nic. Ale rozdíl mezi investicemi v Číně (a natož teprve v USA) a v Evropě se jenom případným úsilím chytrých hlav dohnat nedá. Bohužel většina zemí Evropské unie, včetně té naší, to odmítá vzít na vědomí.
Tři univerzity z České republiky získaly prostředky z evropských strukturálních fondů na výzkum široké škály technických fenoménů zahrnutých do oboru nanotechnologií. Organizátoři předpokládají, že přilákají i vědce ze zahraničí. A chtějí při výzkumu nových technologií spolupracovat i s právníky, filozofy a teology.
Půl miliardy korun na vývoj nanotechnologií v Česku. Mají prospět průmyslu, energetice i zdravotnictví
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
