Technologická válka vrcholí. Čína v ní poráží Evropu

Čína letos zvýší výdaje na vědu a výzkum ze státního rozpočtu o deset procent oproti loňskému roku. Chce tak umožnit příklon své ekonomiky k rozvoji špičkových technologií. Současně ji motivuje závod se Spojenými státy o technologickou převahu ve světě.

Na zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců, tedy čínského parlamentu, které v Pekingu skončilo začátkem tohoto týdne, byly představeny nové plány na financování vědeckého a technologického výzkumu ze státního rozpočtu v letošním roce. Mají dosáhnout hodnoty 371 miliard jüanů (1,189 bilionu korun). Představuje to nárůst o 10 procent oproti loňsku a současně největší zvýšení za posledních pět let.

Čínské plány. Země zvýší výdaje na obranu, sjednocení s Tchaj-wanem už nemá být mírové

Politika

Čína chce letos zvýšit výdaje na obranu o 7,2 procenta proti loňskému roku. Cíl pro růst hrubého domácího produktu (HDP) si Peking stanovil na pět procent, což je stejný cíl jako loni a nižší v porovnání s předchozími lety.

ČTK

Přečíst článek

Soukromý sektor investuje mnohonásobně víc

A to je řeč jenom o státních penězích. Když se připočítají ještě mnohem vyšší prostředky, které do vědy a techniky investují soukromé firmy, bude to podle oficiálních údajů představovat celkem 3,3 bilionu jüanů (10,6 bilionu korun).

Podle expertů citovaných vědeckým časopisem Nature, tak Čína reaguje na skutečnost, že Spojené státy jí omezují přístup ke klíčovým technologiím v takových oblastech, jako jsou umělá inteligence, polovodiče či kvantová výpočetní technika. Čína se teď snaží o dosažení technologické soběstačnosti a zvýšení svých možností stát se špičkovou technologickou velmocí schopnou dodávat své výrobky do světa.

Jak vyplynulo z jednání čínského parlamentu, mimořádnou pozornost by země měla věnovat elektromobilům, jimiž chce Čína zásobovat svět (momentální pokles zájmu o elektromobily je považován za dočasný), vývoji nových materiálů, biotechnologií, ale také komerčním letům do vesmíru.

Přijíždí nový elektromobil. Xiaomi se chce se svým vozem stát jedním z lídrů trhu

Zprávy z firem

Čínský výrobce chytrých telefonů Xiaomi začne tento měsíc dodávat svůj první elektromobil SU7, uvedla agentura Reuters. Xiaomi vstupuje na největší automobilový trh uprostřed cenové války. Uvedení automobilu na trh se čeká 28. března, kdy by měla firma oznámit i jeho cenu.

ČTK

Přečíst článek

Zaostávání za USA

Celkové výdaje na vědecký a technologický výzkum a vývoj, státní i firemní (tedy zmíněných v přepočtu 10,6 bilionu korun), tak v Číně tvoří asi 2,6 procenta celkového hrubého domácího produktu.

Oproti tomu v USA dosahuje tentýž ukazatel hodnoty 3,6 procenta hrubého domácího produktu, což představuje 806 miliard dolarů (18,6 bilionu korun) z veřejných i soukromých zdrojů (tato data se ovšem týkají ještě roku 2021, z něhož jsou k dispozici poslední čísla, od té doby však nenastal vývoj, který by mohl pořadím zamíchat).

I pro americkou Národní radu pro vědu, která připravuje doporučení pro Kongres a prezidenta, je tento stav překvapením, hodnotí zpravodajský web Science|Business. Národní rada pro vědu totiž už v roce 2018 považovala za nevyhnutelné, že Číně v investicích do vědy Spojené státy předběhne. Nestalo se tak v důsledku obrovského nárůstu investic amerického průmyslu, zejména v oboru výpočetních technologií a farmaceutických společností.

Čínští vědci mění sluneční energetiku

Money

Rostoucí poptávka po sluneční energii povzbuzuje nabídku i od výzkumníků. A tak v posledních dnech přinesly vědecké časopisy odborné texty o dalších vylepšeních solárních panelů. Autoři kompaktních, účinných a odolných panelů vesměs pocházejí z Číny.

Josef Tuček

Přečíst článek

Náskok před Evropou

V nepříjemném srovnání s Čínou se bohužel ocitá Evropská unie jako celek. Podle statistického úřadu Eurostat výdaje EU na výzkum a vývoj v roce 2022 z veřejného i soukromého sektoru celkově dosáhly sumy 354 miliard eur (8,9 bilionu korun), což představuje 2,23 procenta hrubého domácího produktu (šlo o mírný pokles oproti předchozímu roku, kdy dosahovaly 2,27 procenta HDP).

Více než je evropský průměr v podílu na HDP investovaly Belgie, Švédsko, Rakousko, Německo, Finsko, Dánsko a Nizozemsko. Zbývajících dvacet zemí, včetně České republiky, investovaly pod tímto průměrem.

Evropské investice do výzkumu tedy v absolutní sumě i v podílu na HDP zaostávají za výdaji Číny a opravdu hodně zaostávají za výdaji Spojených států.

Čína povolila první létající taxík, a ještě bez pilota. Osvědčí se ve městě?

Zprávy z firem

Letoun vypadá jako dron na hraní, ale je výrazně větší. Připravuje se na to, že bude létat mezi mrakodrapy v jihočínském Kantonu. Vejdou se do něj dva cestující. Pilot nebude zapotřebí, stroj poletí automaticky. Další takové létající taxíky se připravují různě po světě. Nevyjasněnou otázkou zůstává, jestli má opravdu smysl pouštět nad přeplněné ulice ještě robotické stroje.

Josef Tuček

Přečíst článek

Znalostní ekonomika nevyroste ze vzduchu

Česko, jak už bylo zmíněno, je ještě pod průměrem Evropské unie. Data Českého statistického úřadu ukazují, že v roce 2022 dosáhly veřejné i soukromé výdaje na výzkum a vývoj částky 133 miliard korun, což je 1,96 procenta hrubého domácího produktu (o rok dříve to byly dvě procenta a rok předtím 1,99 procenta).

Často se mluví o tom, že jenom znalostní ekonomika a špičkové technologie mohou zajistit prosperitu. Ale ty nevyrostou ze vzduchu, potřebují finanční podporu a investice. V USA to vědí, v Číně pro to také hodně dělají.

Jistě, každá koruna (dolar, euro nebo jüan) investovaná do vědy není rovnocenná. Při dobrém nápadu se z ní vytěží hodně, při neúspěšném nápadu z ní není téměř nic. Ale rozdíl mezi investicemi v Číně (a natož teprve v USA) a v Evropě se jenom případným úsilím chytrých hlav dohnat nedá. Bohužel většina zemí Evropské unie, včetně té naší, to odmítá vzít na vědomí.

Půl miliardy korun na vývoj nanotechnologií v Česku. Mají prospět průmyslu, energetice i zdravotnictví

Enjoy

Tři univerzity z České republiky získaly prostředky z evropských strukturálních fondů na výzkum široké škály technických fenoménů zahrnutých do oboru nanotechnologií. Organizátoři předpokládají, že přilákají i vědce ze zahraničí. A chtějí při výzkumu nových technologií spolupracovat i s právníky, filozofy a teology.

Josef Tuček

Přečíst článek