Umělá inteligence je všude, jen si to lidé neuvědomují, říká vývojář

Technologii umělé inteligence většina lidí využívá téměř každý den, aniž by si to uvědomovala. Toto označení patří programům, které používají například Google Maps nebo internetové překladače. Pozornost získaly v poslední době také jazykové modely jako chatbot ChatGPT. Umělá inteligence je strojové učení, název je spíše marketingovým tahem, řekl  David Herel z Českého vysokého učení technického.

„Například překladače dříve fungovaly jinak než nyní. Teď fungují na principu neuronových sítí. Neumí to vyhledávat nebo upravovat text, je to naučené pouze překládat," uvedl Herel. "Jazykový model funguje na principu takové černé skříňky, která se snaží uhádnout další slovo, což dělá z dat na internetu,“ popisuje příklad.l.

ChatGPT a jemu podobné mohou působit podle Herela na člověka jako myslící stroj, ale je to pouze program, který se snaží uhádnout každé nadcházející slovo. Proto v případě, když neví, co má následovat, tak si může vymýšlet. Záleží, co má jazykový model ve svých tréninkových datech. „Vývojáři si mohou hodně modifikovat ten model a hodně záleží, z jakých dat model vychází. Každý model se od sebe může z tohoto důvodu lišit,“ řekl.

Problematickým u jazykových modelů je podle Herela fakt, že jsou trénované se zpožděním. Cokoli co se stane později, než je v tréninkových datech, model neví a vymýšlí si. Většina společností, co vyvíjí jazykové modely, to ale neuvádí, protože to vnímají jako obchodní tajemství. Čím jsou lepší data, tím i výsledný produkt a kvůli konkurenci takové informace nesdělují.

Technologická válka vrcholí. Čína v ní poráží Evropu

Zprávy z firem

Čína letos zvýší výdaje na vědu a výzkum ze státního rozpočtu o deset procent oproti loňskému roku. Chce tak umožnit příklon své ekonomiky k rozvoji špičkových technologií. Současně ji motivuje závod se Spojenými státy o technologickou převahu ve světě.

Josef Tuček

Přečíst článek

Data z kontextu

Zajímavé na jazykových modelech je, že velice dobře funguje takzvané hraní rolí. Například mu člověk zadá pokyn, aby napsal odpověď na otázku jako studentka střední školy nebo naopak akademik. Herel to vysvětluje tím, že model sbírá z dat i kontext.

„Když mu řeknete, ať napíše povídku, tak ji napíše jako průměrný člověk. Avšak když zadáte pokyn, aby to napsal, jak osmileté dítě, tak vychází z dat a ví, jak píšou osmileté děti a proto povídku vygeneruje s největší pravděpodobností jako osmileté dítě,“ uvedl Herel s tím, že to je chápaní kontextu je kouzlo jazykových modelů. „Proto je schopen rozlišovat mezi slova jako koruna jako předmět a koruna jako měna,“ dodal.

„Většina vědců pracuje spíše na matematických modelech, neuronových sítích a technologiích, které máme dnes. Komunita lidí, která vyvíjí umělou inteligenci například s vědomím sebe sama, je velice malá. Zatím je ten postup neúspěšný a negeneruje to žádné zisky,“ přiblížil Herel, který v současné době pracuje na technologii, jejíž myšlenka je využít modely na principu umělé inteligence k zjištění veřejného mínění z internetových dat.

Zmatené lidstvo. Do volebního roku 2024 razantně promluví dezinformace a deepfakes

Politika

Svět letos čeká na pět desítek volebních klání, ve kterých patrně bude možné sledovat šíření dezinformací s využitím umělé inteligence (AI), která se rozvíjí závratnou rychlostí. Prakticky kdokoli s nekalými úmysly vybavený chytrým telefonem může snadno stvořit příspěvek, který oklame voliče. Zvláště nebezpečné budou takzvané deepfakes, tedy uměle vytvořené nebo zmanipulované obrázky, zvukové nahrávky nebo videa, píše agentura AP.

ČTK

Přečíst článek