Umělá inteligence je všude, jen si to lidé neuvědomují, říká vývojář
Technologii umělé inteligence většina lidí využívá téměř každý den, aniž by si to uvědomovala. Toto označení patří programům, které používají například Google Maps nebo internetové překladače. Pozornost získaly v poslední době také jazykové modely jako chatbot ChatGPT. Umělá inteligence je strojové učení, název je spíše marketingovým tahem, řekl David Herel z Českého vysokého učení technického.
„Například překladače dříve fungovaly jinak než nyní. Teď fungují na principu neuronových sítí. Neumí to vyhledávat nebo upravovat text, je to naučené pouze překládat," uvedl Herel. "Jazykový model funguje na principu takové černé skříňky, která se snaží uhádnout další slovo, což dělá z dat na internetu,“ popisuje příklad.l.
ChatGPT a jemu podobné mohou působit podle Herela na člověka jako myslící stroj, ale je to pouze program, který se snaží uhádnout každé nadcházející slovo. Proto v případě, když neví, co má následovat, tak si může vymýšlet. Záleží, co má jazykový model ve svých tréninkových datech. „Vývojáři si mohou hodně modifikovat ten model a hodně záleží, z jakých dat model vychází. Každý model se od sebe může z tohoto důvodu lišit,“ řekl.
Problematickým u jazykových modelů je podle Herela fakt, že jsou trénované se zpožděním. Cokoli co se stane později, než je v tréninkových datech, model neví a vymýšlí si. Většina společností, co vyvíjí jazykové modely, to ale neuvádí, protože to vnímají jako obchodní tajemství. Čím jsou lepší data, tím i výsledný produkt a kvůli konkurenci takové informace nesdělují.
Čína letos zvýší výdaje na vědu a výzkum ze státního rozpočtu o deset procent oproti loňskému roku. Chce tak umožnit příklon své ekonomiky k rozvoji špičkových technologií. Současně ji motivuje závod se Spojenými státy o technologickou převahu ve světě.
Technologická válka vrcholí. Čína v ní poráží Evropu
Zprávy z firem
Data z kontextu
Zajímavé na jazykových modelech je, že velice dobře funguje takzvané hraní rolí. Například mu člověk zadá pokyn, aby napsal odpověď na otázku jako studentka střední školy nebo naopak akademik. Herel to vysvětluje tím, že model sbírá z dat i kontext.
„Když mu řeknete, ať napíše povídku, tak ji napíše jako průměrný člověk. Avšak když zadáte pokyn, aby to napsal, jak osmileté dítě, tak vychází z dat a ví, jak píšou osmileté děti a proto povídku vygeneruje s největší pravděpodobností jako osmileté dítě,“ uvedl Herel s tím, že to je chápaní kontextu je kouzlo jazykových modelů. „Proto je schopen rozlišovat mezi slova jako koruna jako předmět a koruna jako měna,“ dodal.
„Většina vědců pracuje spíše na matematických modelech, neuronových sítích a technologiích, které máme dnes. Komunita lidí, která vyvíjí umělou inteligenci například s vědomím sebe sama, je velice malá. Zatím je ten postup neúspěšný a negeneruje to žádné zisky,“ přiblížil Herel, který v současné době pracuje na technologii, jejíž myšlenka je využít modely na principu umělé inteligence k zjištění veřejného mínění z internetových dat.
Svět letos čeká na pět desítek volebních klání, ve kterých patrně bude možné sledovat šíření dezinformací s využitím umělé inteligence (AI), která se rozvíjí závratnou rychlostí. Prakticky kdokoli s nekalými úmysly vybavený chytrým telefonem může snadno stvořit příspěvek, který oklame voliče. Zvláště nebezpečné budou takzvané deepfakes, tedy uměle vytvořené nebo zmanipulované obrázky, zvukové nahrávky nebo videa, píše agentura AP.
Zmatené lidstvo. Do volebního roku 2024 razantně promluví dezinformace a deepfakes
Politika
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
