Další dražební fiasko. Ani osmý pokus o prodej státního zámku Veleslavín nevyšel
Pražský zámek Veleslavín se nepodařilo prodat ani na osmý pokus. Do elektronické aukce se sice přihlásil jeden zájemce, ve stanoveném termínu ale neučinil žádný příhoz, vyplývá z aukčního webu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v tiskové zprávě uvedl, že nyní vyhodnotí další postup. Zámek se nepodařilo prodat, přestože majetkový úřad za posledních deset měsíců snížil vyvolávací cenu na 296 milionů korun z původně požadovaných 580 milionů korun.
Majetkový úřad v minulosti navrhoval zařadit zámek Veleslavín do výměny nemovitostí mezi Prahou a státem, ze které ale nakonec sešlo. Žádost hlavního města o bezplatný převod majetkový úřad odmítl. Možnost odkupu nemovitosti za vyvolávací cenu magistrát i městská část v minulosti odmítly, označovaly ji za příliš vysokou. Šestá městská část má areál zámku v bezplatné výpůjčce.
Zámek Veleslavín s historickým parkem se rozkládá na třech hektarech a pochází přibližně z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. V první polovině 20. století sloužil jako neurologické sanatorium, které založili Leo Kosák a jeden z objevitelů Alzheimerovy choroby Oskar Fischer. Léčily se tam například Charlotta Garrigue Masaryková či Milena Jesenská.
Majetkový úřad v současnosti nabízí k prodeji v aukcích šest desítek staveb. Aukce nemovitostí s vysokou vyvolávací cenou ale v poslední době končily zpravidla neúspěšně. Opakovaně se nepodařilo prodat například středočeský zámek Štiřín, pražský Národní dům na Vinohradech nebo pražský Palác Broadway. Úspěchem naopak skončila březnová aukce pražského domu U Hybernů, který se prodal za 447 milionů korun a znamenal druhý nejvýnosnější prodej v historii ÚZSVM.
Zámek Štiřín se neprodal ani v osmé aukci, pořádané státem. Cena za jeden rok aukce od aukce padala ze 3,4 miliardy korun až na 796 milionů korun. Do poslední aukce se sice přihlásil „zájemce“, jenže nepřihazoval, takže i tato aukce skončila fiaskem. Další aukce ve stávajícím formátu zřejmě nebude, stát se domluvil s obcí Kamenice, kde zámek stojí, že jí přenechá některé pozemky. „Volby by na tyto domluvy neměly mít vliv, ale obávám se, že mohou mít,“ říká Pavel Čermák, starosta Kamenice.
Kauza Štiřín: Zámek nechceme, přilehlý park ano, říká starosta Kamenice
Reality
Zámek Štiřín, který leží dvacet kilometrů jižně od Prahy, v devadesátých letech využívali poslanci jako rekreační sídlo. Ceny tam byly nízké, provoz dotoval stát. Poslední rok se stát toto pozdně barokní sídlo snaží prodat v elektronické aukci. Vloni v září začala první aukce za vyvolávací cenu 3,4 miliardy korun. Nikdo se nepřihlásil. Tento týden končí osmý a poslední pokus o prodej, vyvolávací cena je už jen 796 milionů korun.
Dalibor Martínek: Neuvěřitelný příběh zámku Štiřín. Končí osmá aukce, další už nebude
Reality
Situace na trhu s historickými nemovitostmi není předvídatelná a nehodnotí se tak snadno jako ostatní segmenty realitního trhu, říká Lenka Munter, makléřka z realitní kanceláře Luxent, která se na prodej zámků věnuje. Pravidelně také odhaduje hodnotu majetku britské královské rodiny pro americký časopis Forbes. A jak se podle ní cena zámků vyvíjí? „Nezaznamenala jsem ani nárůst ani pokles, cena každé takové nemovitosti je stanovena velmi individuálně,“ říká Munter.
Makléřka: Rusové se zámků zbavují, kupují je Češi. Ti se o ně lépe starají
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
