Reklama

Chytrou krajinu u Lán za 100 milionů obdivuje celý svět, říká rektor ČZU Sklenička

Rektor České zemědělské univerzity profesor Petr Sklenička
ČTK
Stanislav Šulc

Česká krajina po roce 2050 bude vypadat bohužel jinak, než jsme dnes zvyklí, říká rektor České zemědělské univerzity, profesor Petr Sklenička. „Abychom si to představili, můžeme se zajet podívat do Řecka, Španělska nebo třeba Portugalska. Ale ne do přímořských hotelových resortů all inclusive, kam jezdíme na dovolenou. Pěkně do vnitrozemí, kde zelenou barvu v krajině vystřídala šedá,“ říká akademik, který stojí za stamilionovým projektem Chytrá krajina 2030+.

Reklama

Jaké jsou hlavní cíle projektu Chytrá krajina 2030+?

Je to souhrnné označení pro několik pilotních projektů, které se pro základní typy krajiny snaží nalézt systémová řešení adaptace krajiny na klimatickou změnu. Jde o jakési vize sofistikovaných krajinných systémů a způsobů hospodaření, které se realizují v terénu a které budou odolné proti extrémnímu suchu i proti stále častějším povodním v klimatických podmínkách druhé polovině tohoto století.

Tyto pilotní projekty ve výsledku poslouží hned k několika účelům. Jednak adaptují danou krajinu, současně přinesou výsledky výzkumu, který zjednodušeně řečeno zjistí způsoby, jak navrhnout takové krajinné systémy, ale taky zjistí jejich účinnost a náklady potřebné k jejich vybudování. Ve finále budou principy tvorby chytré krajiny generalizovány do podoby, která bude metodicky uchopitelná pro projektanty pozemkových úprav, územních plánů, lesních hospodářských plánů nebo třeba rekultivací. Díky tomu bude možné tato systémová opatření navrhovat v podobných krajinných typech u nás i kdekoliv ve světě.

Pilotní projekt jste spustili před více než třemi lety na Rakovnicku. Jaké jsou dosavadní poznatky?

Tento pilotní projekt je ze všech nejdále. Jde o zemědělskou krajinu v lokalitě Amálie u Lán, která spadá do nejsuššího regionu Čech. Výhodou této lokality je, že již dnes zde zažíváme některé parametry klimatu, které naše země v průměru zažije za dvě až tří desetiletí. Navíc všechny pozemky patří České zemědělské univerzitě, takže na nich bez průtahů můžeme realizovat vše, co navrhneme.

Reklama

Klimatická konference Glasgow

Analýza: Do udržitelných investic tečou stamiliardy. Problémem je „lakování nazeleno”

Lídři celého světa nyní řeší, jak dosáhnout shody na klimatických cílech. Investiční mašina se mezitím už pořádně rozjela. Jen zmatek zůstává dál.

Přečíst článek

Chytrý boj se suchem

Co se tam momentálně děje?

Byla tam vybudována celá řada opatření. Například rekonstrukce odvodňovacích systémů, které vodu z krajiny rychle odváděly, avšak s novými retardačními a regulačními prvky umožnují vodu v trubkách zadržet, a dokonce s ní i zavlažovat. Pro zachycení odtékající vody z území bylo vybudováno několik menších retenčních nádrží, byla zrealizována různá protierozní opatření, výsadby rozptýlené vegetace, založili jsme biopásy, zkoušíme různé alternativy agrotechniky, které pomáhají udržet vodu v půdě a zkoušíme i nové plodiny méně náročné na vodu.

V návrhu jsou zavlažovací systémy, se kterými nám pomáhají naši izraelští kolegové, využíváme metody precizního zemědělství. Je to poměrně hodně za ty tři roky, ale je třeba zdůraznit, že to jsou doposud jednotlivosti a že se stále nejedná o plně fungující adaptovaný systém.

Jak bude projekt na Amálii pokračovat?

Zbývá celý tento systém dokončit a jeho činnosti zautomatizovat. Kvůli potřebě rychlého přenosu dat jsme s firmou Cesnet přivedli optický kabel, s T- Mobilem sem zavádíme 5G síť. Díky mnoha senzorům dokážeme v této krajině zjistit okamžitý nedostatek vody v daném místě a během chvilky tam tuto vodu dostat v podobě závlahy.

V tuto chvíli začínáme budovat závlahovou nádrž, chystáme založení agrolesnických kultur na několika pozemcích. Je toho hodně a nejsložitější bude všechny tyto polyfunkční prvky propojit do dobře fungujícího systému, aby došlo k synergii pozitivních vlivů jednotlivých opatření. Teprve potom bude schopna tato krajina obstát v klimatických podmínkách, které nás tu do budoucna čekají. Taková krajina náš uživí, bude ekologicky stabilní a bude se v ní komfortně žít.

výkonná sekretářka Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu Patricia Espinosa v projevu při zahájení summitu COP26 v Glasgow

Celé národy zmizí z povrchu zemského, varovala OSN… v červnu 1989

Lídři zemí skupiny G-20, tedy dvacítky nejvyspělejších a nejvýznamnějších světových ekonomik, nevyslali před dnes začínajícím klimatickým summitem OSN v Glasgow příliš silný signál. Na svém římském summitu, který dnes končí, mezi nimi totiž stále přetrvává rozpor ohledně stanovení zřetelného klimatického závazku.

Přečíst článek

Kolik to stojí?

Na pěti stech hektarech v lokalitě Amélie očekáváme náklady kolem sta milionů korun. Běžné náklady na realizaci takové krajiny v případech pilotních projektů zvyšuje nutnost monitorovat a vyhodnocovat všechny parametry prostředí. Navíc jsou tyto krajiny koncipovány jako vzdělávací polygony s naučnými stezkami.

Už dnes máme velké množství zájemců z celého světa, kteří chtějí naši chytrou krajinu vidět a účastnit se našich výzkumů. Je to ve světě unikátní projekt. Velkou část nákladů jsme pokryli z výzkumných projektů Technologické agentury ČR a Lesů ČR, využili jsme dotace ze Státního fondu životního prostředí a jsme rádi za skvělou spolupráci se Státním pozemkovým úřadem.

A soukromý sektor se na financování nepodílí?

Jsme rádi za významné finanční příspěvky od Monety Money Bank, od České spořitelny i dalších soukromých partnerů a sponzorů. I přes četné a štědré příspěvky je stále financování projektů nejvíce limitujícím prvkem tempa jeho realizace.

klimatický summit OSN COP26 v Glasgow

Dalibor Martínek: Můj klimatický coming-out. Nevěřím, a CO2 je fajn

V Glasgow začala další konference o klimatu. V Británii se patrně západní státy opět budou mrskat za domnělou škodu na klimatu. Média budou čekat „větší závazky“. Státům z Asie, Afriky nebo Jižní Ameriky to bude dál jedno. Čína již zveřejnila, že bude do vzduchu oxid uhličitý vypouštět dál v nezmenšené míře. Tolik stručný úvod.

Přečíst článek

Šance pro vytěžená území

Chystáte další podobné projekty?

Letos jsme zahájili další pilotní projekt chytré lesní krajiny, běží nám několik dílčích projektů chytré urbanizované krajiny a jednáme o zahájení projektu chytré posttěžební krajiny v severních a západních Čechách.

Zmiňoval jste hned několik firem, které se na vašich projektech podílejí. Proč to dělají? A kde se mohou přihlásit?

Stačí, když zkontaktují někoho z Centra pro vodu, půdu a krajinu při ČZU nebo se mohou obrátit přímo na vedení univerzity. Jsem rád, že máme několik významných soukromých partnerů či sponzorů Chytré krajiny. Zpravidla je na projektu nadchne spojení moderních technologií a přírodního prostředí jako řešení adaptace na klimatickou změnu.

Firmy přesně vědí, co v daném území zaplatily a mohou si i vybrat. Některé chtějí spíše technologie, jiné dávají přednost vidět jako výsledek svého příspěvku vybudovanou vodní nádrž, sofistikovaný umělý mokřad nebo revitalizovanou nivu potoka. I menší sponzoři mohou přispět třeba na nektarodárný biopás, na výsadbu rozptýlené vegetace a podobně.

Jste rektorem České zemědělské univerzity. Jak se vlastně nyní vychovávají mladí zemědělci? Je o sektor zájem?

Zájem o studium na u nás je veliký, jsme jedna z pěti největších univerzit v zemi. Bohužel není dostatečný zájem o studijní programy, které jsou v praxi nejvíce žádány. Tedy o agronoma, zootechnika nebo mechanizátora. V těchto programech bychom uvítali více zájemců. Snažíme se jim vycházet vstříc modernizací studia, zaváděním nových technologií, nových předmětů.

Příkladem může být obor precizního zemědělství. Obávám se ale, že nedostatečný zájem je znát už na středních zemědělských školách, ze kterých se zájemci o tyto obory rekrutují především. Bavíme se s nevládními zemědělskými reprezentacemi i s ministerstvem zemědělství, jak zlepšit propagaci zemědělství jako oboru i jako způsobu života.

Společnost AppHarvest v americkém státě Kentucky provozuje obrovskou hydroponickou farmu o rozloze 25 hektarů zaměřenou zejména na pěstování rajčat.

Rostou z vody nebo ze vzduchu a oživují potravinový trh

Rostliny, které vyrůstají bez půdy, se stávají šlágrem – přibývá jich zejména ve Spojených státech, ale koupíte je také v Česku. Ostatně naši zemi reprezentují i na světové výstavě Expo v Dubaji.

Přečíst článek

Vznikly třeba již i nějaké nové předměty?

Na ČZU otevíráme nové studijní programy, které se zemědělstvím úzce souvisejí a je o ně velký zájem. Mám na mysli zejména obory s potravinářskou a nově i s veterinární problematikou. V posledních letech se více soustředíme na infekční nemoci zvířat, které mimo jiné úzce souvisejí se současnou pandemií a rozšiřujeme naši pedagogickou i výzkumnou základnu v oblasti bioekonomie.

Zvrátit změnu klimatu nemůžeme, ale zpomalit ano

Jak se moderní poznatky, ESG kritéria a vůbec snaha o ekologizaci všeho, tedy i zemědělství, akcentují ve výuce?

Naše univerzita je lídrem mezi českými vysokými školami, pokud jde o udržitelnost nebo společenskou odpovědnost. Jsme v první padesátce univerzit na světě v udržitelnosti našeho kampusu včetně našich vzdělávacích a výzkumných aktivit v něm. Naše obory předpokládají, že pedagogové průběžně reagují na nové trendy, tedy i na ekologizaci zemědělství a lesnictví, na klimatickou změnu, na udržitelný rozvoj venkova nebo třeba na kvalitu potravin. Velmi intenzivně se nám rozvíjí Fakulta životního prostředí, kde jsou všechny studijní programy takto zaměřeny.

mléko

Nová „hračka” Billa Gatese: Klimaticky neutrální mléko

Americká firma Neutral začala nabízet mléko, jež má být klimaticky neutrální. Její ambicí je prodávat i další potraviny, které budou mít minimální uhlíkovou stopu. Firmu podpořil fond Billa Gatese.

Přečíst článek

Často se skloňuje rok 2050. Jak podle vás bude vypadat česká krajina? A také české podnebí, zemědělství, voda… A lze nějak zvrátit trendy, které nyní prožíváme?

Zvrátit současné trendy ve vývoji klimatu nemůžeme. Můžeme je ale znatelně zpomalit, aby mělo lidstvo více času na adaptaci. Děsí mě, když vidím, že hrozba běžící a stále se zrychlující klimatické změny vyburcuje politiky tak málo. Ale nesvádějme všechno na politiky. Obávám se, že i většina lidí ve vyspělých zemích není stále svolná k nutným změnám. Jestli nebudeme postupovat dost razantně proti klimatické změně, v našich podmínkách dojde ke zvýšení průměrné teploty možná i o několik stupňů, budeme zažívat několikanásobně vyšší počet tropických dní a nocí než dnes, dešťové srážky budou přicházet méně často, zato ve větších přívalech.

Jaké si to uděláme, takové to budeme mít

Jak se to projeví na krajině?

Česká krajina po roce 2050 bude vypadat bohužel jinak, než jsme dnes zvyklí. Abychom si to představili, můžeme se zajet podívat do Řecka, Španělska nebo třeba Portugalska. Ale ne do přímořských hotelových resortů all inclusive, kam jezdíme na dovolenou. Pěkně do vnitrozemí, kde zelenou barvu v krajině vystřídala šedá. Kde zelené ostrůvky v zemědělské krajině tvoří jen zavlažovaná půda. Uvidíme vyprázdněnou krajinu, ze které lidi utíkají do měst. Tak takhle nějak to bohužel bude pravděpodobně vypadat u nás ve druhé polovině tohoto století, pokud se nevzpamatujeme a nebudeme rychle naši krajinu adaptovat.

Zelené peníze

Evropský Green Deal: Jaké jsou jeho příležitosti i rizika

Evropská unie se chce stát lídrem v transformaci ekonomiky na takzvaně bezemisní. Připravila k tomu celou řadu regulí a cílů. Co to přinese jí samotné a třeba také jednotlivým občanům?

Přečíst článek

Jak vůbec vnímáte tu aktuální debatu o klimatu?

Je zřejmé, že musíme rychle a účinně konat. Patříme mezi vyspělé státy, které by měly jít příkladem v mitigaci (snižování emisí skleníkových plynů a posilování jejich propadů - pozn. red.). Bez ohledu na to, že náš příspěvek ke globálnímu stavu se dá vyjádřit ve zlomcích promile. Na druhou stranu jsem proti hurá akcím, které nejsou vyzkoušené, které experimentují s vesměs levicovými politickými nástroji a které mohou spíše podkopat ochotu lidí přijmout nutné kroky.

Co tedy můžeme, nebo možná máme dělat?

Zcela ve svých rukou máme adaptaci naší české krajiny. Tady bych použil klasické „jaké si to uděláme, takové to budeme mít“. V minulých letech se v tomto směru naše aktivity zrychlily, nicméně pořád nedostatečně. Rychlost klimatické změny je stále větší než tempo adaptace naší země na ni.

A váš komentář ke klimatické konferenci v Glasgow?

Svými výsledky mě nijak nepřekvapila. Zástupci dvou ze čtyř největších znečišťovatelů se jí vůbec nezúčastnili. Závazek ostatních zemí je sice úctyhodný, ale nebude to stačit. Vnímám tato omezení jako velikou příležitost pro skokový rozvoj technologií a jako šanci pro cestu, kterou nebudou trasovat sociální inženýři, ale vědci společně s politiky. K tomu máme ovšem pořad ještě daleko.

Český pavilon na Expu v Dubaji.

Jak přinést do pouště zeleň? Prohlédněte si český EXPO pavilon

Český pavilon na Expu v Dubaji láká nejenom na české sklářské umění, ale i technologické inovace.

Přečíst článek

Reklama

Související

pšenice, pšeničné pole (ilustrační foto)

Rusové čekají rekordní úrodu pšenice. Hladovějící svět má ale smůlu – na export obilí nepůjde

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme