Reklama

Rostou z vody nebo ze vzduchu a oživují potravinový trh

Společnost AppHarvest v americkém státě Kentucky provozuje obrovskou hydroponickou farmu o rozloze 25 hektarů zaměřenou zejména na pěstování rajčat.
AppHarvest
Josef Tuček

Rostliny, které vyrůstají bez půdy, se stávají šlágrem – přibývá jich zejména ve Spojených státech, ale koupíte je také v Česku. Ostatně naši zemi reprezentují i na světové výstavě Expo v Dubaji.

V restauraci v českém pavilónu na Expu v Dubaji mají regál, v němž ve třech patrech nad sebou pěstují čerstvou zeleninu a bylinky. Jejich kořeny nejsou zapuštěny v půdě, omývá je pouze voda se živinami. V pouštním emirátu to určitě je reklama na postup, který ukazuje, že čerstvé plodiny se dají pěstovat v malém, intenzivně využitém prostoru v jakýchkoli klimatických podmínkách a po celý rok.

Výhody i nevýhody

Tato metoda pěstování bez půdy, jen v živném roztoku, se jmenuje hydroponie. Výhodou je rychlý růst a blízkost čerstvého produktu k zákazníkům, protože plodiny se mohou pěstovat téměř kdekoli. Vody se spotřebuje jen pět procent obvyklého množství. Řízená teplota a světlo umožňují opakovanou, dobře načasovanou sklizeň. V uzavřeném systému nebývají ani zapotřebí postřiky proti hmyzu a rostlinným chorobám.

GreeenTech

Zelené oázy v poušti. Český GreeenTech v Dubaji boduje, bude i v místní Ikei

O technologii pěstebních kontejnerů od firmy GreenTech je v Dubaji zájem. Její zakladatel, Dmitrij Lipovski, doufá, že si z Expa přiveze kontrakty za 10 milionů korun. „Švédům se to hodně líbí a chtějí naší technologii využít i v dubajské pobočce řetězce Ikea. A podařilo se nám dohodnout už i s jednou českou restaurací v Dubaji, která si od nás farmu z pavilonu odkoupí,” říká Lipovski.

Přečíst článek

Nevýhodu je vysoká spotřeba energie. Ne vždy je možné používat pouze energii z obnovitelných zdrojů, odběry se aspoň dají nastavit tak, aby zahrnovaly co nejvíce levnější energie v době mimo špičku.

K hydroponii se v posledních letech přidává postup zvaný aeroponie. Při něm bývají rostliny upevněny za stonek tak, že visí volně ve vzduchu. Živný roztok ke kořenům rozprašuje soustava trysek ve formě aerosolu.

Reklama

Lokální potraviny z velkoměsta

Hydroponický pěstební regál pro českou restauraci na Expu v Dubaji připravila pražská společnost GreeenTech. Její majitelé – technici Dmitrij Lipovskij a Milan Souček a zemědělská inženýrka Karolína Pumprová – ji založili loni v červenci. Dnes dodávají plodiny do stánků, restaurací i kancelářských budov, ale také jako první v Česku nabízejí za cenu přes tři miliony korun k prodeji své pěstební kontejnery. Ty jsou větší než regál v Dubaji, jejich šířka je 13 metrů a hloubka a výška po třech metrech. Dovnitř se ve vrstvách nad sebou vejdou 64 čtvereční metry pěstební plochy.

Regál české společnosti GreeenTech v restauraci na Expu v Dubaji dodává do kuchyně čerstvou zeleninu a byliny, které vyrůstají bez půdy, jen v živném roztoku. GreeenTech

Manifesto Market na Andělu.

Jak být zelenější? Manifesto na Andělu inspiruje na cestě k udržitelnosti

Prostor nového Manifesta na Andělu o víkendu 11. a 12. září zaplní akce v rámci festivalu udržitelnosti Sustainability Festival.

Přečíst článek

Podobu kontejnerů nebo nevelkých vnitřních prostorů má většina hydroponických či aeroponických pěstíren ve světě. Jak uvádí list New York Times, koronavirová pandemie ukázala lidem v amerických velkoměstech, že zásobování čerstvými potravinami se může snadno zhroutit. Navíc se lokální potraviny ze sousedství dostávají stále více do módy.

Celebrity mezi investory

Avšak zejména ve Spojených státech vznikají rovněž obrovské pěstírny. Obvykle se jim říká vertikální farmy, protože plodiny se v nich nepěstují pouze vedle sebe, ale také v řadách nad sebou. Například, jak píše časopis Economist, společnost nazvaná Plenty má v San Francisku vertikální farmu, která zabírá 8 100 čtverečních metrů, a dokáže z ní získat produkci, na kterou by běžné zemědělství potřebovalo plochu třistakrát větší. Společnost AppHarvest v Kentucky má hydroponickou pěstírnu dokonce na ploše 25 hektarů.

Potravinový trh by měly změnit „pravé mléčné výrobky“, které neviděly krávu

Mléko, které ve skutečnosti není mlékem, a maso, jež není masem, je možné znát z vegetariánských a veganských obchodů a restaurací. Ale to, co přichází nyní, je něco revolučně jiného: mléčné výrobky, které svým složením odpovídají kravskému mléku, ale nepocházejí od krávy, nýbrž z bioreaktoru. Ekonomicky i ekologicky by to mohl být průlom.

Přečíst článek

List New York Times vyčísluje, že v USA je nyní více než 2 300 vertikálních farem a v roce 2020 do nich směřovaly investice ve výši 929 milionů dolarů, což byl dvojnásobek oproti roku 2019.

Největší americká společnost pro vertikální zemědělství se jmenuje Bowery a mezi jejími investory figurují celebrity jako zpěvák a herec Justin Timberlake, herečka Natalie Portmanová nebo šéfkuchaři José Andrés a Tom Colicchio. Pravda, účast celebrit není důkazem ekonomické kvality projektu, nicméně je určitě dokladem módnosti daného odvětví.

Americká společnost Bowery zásobuje plodinami z hydroponických systémů zejména Manhattan. Bowery

Časopis Economist doplňuje, že plány na vybudování velkých vertikálních farem mají ve Spojených arabských emirátech, ve Švýcarsku a také v Číně se chystá podobný projekt v Šanghaji. Někdy se hydroponické pěstování rostlin propojuje s chovem ryb, které žijí v zavlažovací vodě a obohacují ji živinami.

Příroda v robotu

Odběrateli plodin z vertikálního zemědělství jsou hlavně obyvatelé bohatých městských aglomerací, ochotní si připlatit. Avšak například floridská společnost Kalera už dokáže dodávat své saláty za ceny obdobné cenám omytých a balených salátů z běžné produkce.

Vegan bowl

Vegani slaví svátek. Jejich řady se rozrůstají, ale jedí opravdu zdravě?

První listopadový den je svátkem všech veganů. Je tomu tak od roku 1994, tehdy na 1. 11. připadlo 50. výročí založení Britské veganské společnosti. Ano, něco co vnímáme jako velmi moderní stravovací trend, který bují posledních pár let, má poměrně hlubokou historii. 

Přečíst článek

Někteří zákazníci oceňují vysoký podíl vitaminů a živin, dosažený kontrolovaným pěstováním, další považují hydroponické rostliny rovnou za součást městské přírody. Oponenti říkají, že to s přírodou nemá nic společného. I Anya Rosenová, jež řídí vertikální farmu společnosti Square Roots v newyorském Brooklynu, připouští, že provozuje velký robot, který v sobě pěstuje rostliny. Považuje to však za výhodu.

Nekonečné jsou i spory o chuť. Někteří šéfkuchaři oceňují čerstvost této zeleniny a (řízenou) výraznou chuť. Jiní tvrdí, že chuti získané z opravdové půdy s jejím nenapodobitelným minerálním složením se nic umělého nevyrovná.

Další rozvoj vertikálního zemědělství bude tedy záležet na tom, kam se přikloní spotřebitelé. Anebo také na tom, zda pandemie zase rozvrátí zásobování velkoměst čerstvými plodinami.

>>>>>>Jak vědecké inovace mění byznys? Více čtěte zde<<<<<<
 

Reklama

Související

Pražman, ilustrace

Po USA, Kanadě a Brazílii dorazily geneticky upravené ryby i na japonský trh

Přečíst článek
kapři (ilustrační foto)

V Česku je kapr pilíř průmyslu, pro Američany či Australany velký škůdce

Přečíst článek
Reklama
Doporučujeme