Reklama

Dalibor Martínek: Klima se hroutí. A pšenici se pořád daří

Kombajn, ilustrační foto
Pixabay
Dalibor Martínek

V Česku je největší oteplení za posledních 2100 let. Tedy od doby, kdy tady místo lidí pobíhali vlci a medvědi. Od doby, kdy se ještě nenarodil Ježíš Kristus, až do současnosti. To je sdělení expertů na klima z České Akademie věd. Údaje prý vyčetli z letokruhů stromů. Odborně řečeno, data vyplynula z dendrochronologických záznamů.

Kde experti vzali takto staré stromy, z nichž letokruhy pročítali, již zpráva jednoho z nejčtenějších českých zpravodajských webů neuvádí. A vlastně to není pro tento článek podstatné.

Klimatolog Pavel Zahradníček a jeho kolega, profesor Miroslav Trnka, oba mediální miláčci, které novináři vyhledávají, aby jim řekli něco šťavnatého k oteplování planety, přednesli v článku několik objevných tezí.

Globální oteplování, ilustrační foto

Guterres: Pokud spojíme síly teď, můžeme odvrátit klimatickou katastrofu

Globální oteplování postihuje všechny regiony světa, mezinárodně dohodnutá hranice bezpečného oteplení o 1,5 stupně Celsia je nebezpečně blízko. Jediná cesta, jak se vyhnout jejímu překročení je jednat hned a jednat rozhodně, uvedl v prohlášení ke zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN generální tajemník OSN António Guterres.

Přečíst článek

Zahradníček je například citován: „Zemědělci většinou poznají dopady klimatické změny i běžného počasí jako první.“ S tím se dá asi souhlasit. Tedy pokud jde o počasí. Běžný člověk totiž těžko rozliší, kde končí počasí a začíná klima. Když prší, je to počasí, nebo důsledek klimatické změny? Když je v létě třicet stupňů, je to už oteplování planety, nebo běžné letní vedro?

Klimatologové na tyto záludné otázky vždy vytáhnou nějakou dlouholetou časovou řadu. Kterou vyčtou třeba z letokruhů dávno zašlých stromů, jako v tomto případě.

Reklama

V poplašném článku, jedním z mnoha, které sypou hlavní česká zpravodajská média jako brambory z pytle, se mimo jiné uvádí další pozoruhodnost. „Naší nejvýznamnější obilovinou je pšenice, a ta je hodně ohrožena suchem. Už od 90. let se zvětšila plocha, která tímto byla postižena, a do poloviny století může stoupnout plocha pšenice zasažená suchem na dvojnásobek.“ Konec citace experta na klima.

Tisková konference ke zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN

Světoví lídři vyzvali k agresivním opatřením v oblasti ochrany klimatu

Po znepokojivé zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN o závažných a nezvratných důsledcích globálního oteplování vyzval generální tajemník OSN António Guterres politiky, soukromý sektor a občanskou společnost k odpovědnosti a činnosti.

Přečíst článek

K tomu lze přiložit aktuální údaje o sklizni obilí. Data samozřejmě nejsou kompletní, neboť jak si i Pražáci všimli, kombajny stále jezdí po polích a silnicích. Takže jak zní aktuální údaje? K 26. červenci je průměrný výnos základních obilovin na úrovni 6,09 tuny na hektar. V porovnání s loňským rokem jde o 0,15 vyšší výnos.

Loňská celková produkce obilovin byla víc než 7,5 milionu tun. Výnos z hektaru byl oproti roku 2019 opět vyšší, a to o 0,42 tun na hektar. Zemědělci tedy zatím evidentně nevidí, co klimatologové věští.

Aby někdo neřekl, že se tento článek zaobírá krátkou časovou periodou, tak pohled víc nazpátek. V roce 2010 bylo podle údajů ministerstva zemědělství v Česku sklizeno 6,3 milionu tun obilovin, s výnosem na hektar 4,8 tuny. Ještě dříve, třeba v roce 2002 to bylo 6,8 milionu tun obilovin. Jak ovšem praví výhledový dokument ministerstva z té doby, došlo k poklesu osetých hektarů. A to zejména vzhledem k přetlaku pšenice na volném trhu. Což způsobilo pokles její ceny.

Zemědělci možná, jak tvrdí klimatologové, pocítí změny jako první. Zatím, jak se zdá, o úrodě té které plodiny víc rozhoduje výše dotací než klima.

>>>>>> Další komentáře čtěte v naší rubrice názory <<<<<<

Elektromobil, ilustrační foto

Evropa na cestě k zelenému „nerůstu“. Co přinesou návrhy z Bruselu

Zpřísnění ekologických cílů navrhované Evropskou komisí ohrozí evropskou konkurenceschopnost. Na důsledky v podobě zdražení nejvíce doplatí méně majetní.

Přečíst článek

Ursula von der Leyenová, šéfka EK

Lukáš Kovanda: Zelené ambice Bruselu jsou střelou do vlastní nohy

Brusel představil revoluční zelený balíček. Důsledek? Zdraží auta, letenky, bydlení i elektřina.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Doporučujeme