Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Jak Mossad zabil Chameneího: Klíčovou roli hrála AI i dopravní kamery

Alí Chameneí
ČTK
 ČTK

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.

Americko-izraelské údery dnes stejně jako íránská odveta pokračovaly třetím dnem. Hlavní vlna útoků ale podle amerického prezidenta Donalda Trumpa teprve přijde. Trump uvedl, že nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně,

Izraelci měli přístup k téměř všem teheránským dopravním kamerám roky a zašifrované snímky se posílaly na servery v Tel Avivu a jižním Izraeli, uvedly dva nejmenované zdroje FT. Podle jednoho z těchto zdrojů byla jedna z kamer obzvlášť užitečná, jelikož zachytila, kde běžně parkovali členové Chameneího ochranky a řidiči íránských politických špiček.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu

Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Přečíst článek

Narušení mobilního signálu

Prostřednictvím kamer izraelské zpravodajské služby shromažďovaly informace o adresách strážců, jejich pracovních rozvrzích a o tom, koho měli přiděleno chránit.

Izrael a Spojené státy také narušily mobilní signál v části Teheránu, kde byl Chameneí zabit, takže ti, kteří se snažili kontaktovat bodyguardy a předat případná varování, slyšeli obsazovací tón.

„Znali jsme Teherán tak, jako známe Jeruzalém,“ sdělil FT člen izraelské zpravodajské služby. „A když nějaké místo znáte stejně dobře jako ulici, na které jste vyrůstali, všimnete si jediné věci, která tam nepatří,“ dodal.

Podle představitele, který hovořil s britským deníkem, Izrael použil nástroje umělé inteligence a algoritmy, které vyvinul, aby roztřídil obrovské množství dat, jež shromažďoval o íránském vedení a jeho pohybech. To umožnilo vystopovat Chameneího na sobotní schůzku, kde byl zasažen, a poskytlo to izraelské tajné službě Mossad a americké Ústřední zpravodajské službě (CIA) důkaz, že vysoce postavení představitelé jsou na cestě na jednání. CIA měla podle zdrojů také lidský zdroj, který poskytl klíčové zpravodajské informace.

Rafinérie v Íránu

Jan Palaščák: Jak může (a nemůže) útok na Írán ovlivnit ceny ropy

Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.

Přečíst článek

Ne všechny podrobnosti o atentátu na Chameneího jsou známy. Některé možná nikdy nebudou zveřejněny, aby byly chráněny zdroje a metody, které se stále používají k vypátrání dalších cílů.

Zabití íránského duchovního vůdce však bylo politickým rozhodnutím, nikoli pouze technologickým úspěchem, uvedlo více než šest současných i bývalých izraelských zpravodajských představitelů. Když CIA a Izrael zjistily, že Chameneí bude v sobotu ráno pořádat schůzku ve svých kancelářích poblíž Pasteurovy ulice, naskytla se příležitost ho zabít spolu s mnoha členy nejvyššího vedení.

Související

Alí Chameneí

Alí Chameneí je po smrti, tvrdí Netanjahu i Trump. „Dál pevně velí na bojišti,“ odpovídá Írán

Přečíst článek
Íránské protesty si vyžádaly nejméně 16 500 mrtvých, uvádí lékaři

„Genocida pod rouškou digitální temnoty“. Íránské protesty už si vyžádaly přes 16 tisíc mrtvých

Přečíst článek

Turkův případ otevřel debatu: Má prezident právo odmítnout ministra? Češi mají jasno

Petr Pavel
ČTK
 ČTK

Téměř tři pětiny Čechů si myslí, že má prezident zasahovat do činnosti vlády, má tak ale činit pouze v omezené míře. Podle necelých dvou třetin veřejnosti by prezident měl mít právo odmítnout jmenování ministra, mělo by se tak ale dít jen v ojedinělých případech. Více než polovina obyvatel naproti tomu tvrdí, že hlava státu by ministry navržené premiérem měla jmenovat. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.

Prezident Petr Pavel, který odmítl ministrem jmenovat kandidáta vládních Motoristů Filipa Turka, se podle průzkumu těší u veřejnosti velké oblibě. Lidé pozitivně hodnotí mimo jiné to, jak reprezentuje republiku v zahraničí a jakým způsobem dbá o důstojnost a vážnost prezidentského úřadu.

Co si myslí Češi?

Necelá třetina lidí v průzkumu uvedla, že by prezident vůbec neměl zasahovat do činnosti vlády. Více než čtvrtina pak zastává názor, že by měl jmenovat ministry na základě vlastního uvážení. Pětina dotázaných si myslí, že by prezident neměl mít nikdy právo odmítnout ministra navrženého premiérem, zjistil průzkum.

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka

Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Přečíst článek

Přímá volba prezidenta je veřejností vnímána jako nejvhodnější způsob výběru prezidenta. Podporují ji podle CVVM čtyři pětiny občanů. Přibližně polovina lidí se shoduje, že pro výkon funkce prezidenta nezáleží na tom, zda byl kandidát v minulosti zapojen do politiky.

Průzkum se uskutečnil na konci ledna a začátkem února, zúčastnilo se ho 1725 lidí.

Michal Nosek: Kodex snese vše, jaká ale bude realita?

Vláda si schválila etický kodex. Dokument plný vzletných vět o důvěře veřejnosti, prevenci střetu zájmů a povinnosti opustit jednání už při pouhém „zdání“ konfliktu. Na papíře působí přesvědčivě. Jenže česká politika má dlouhodobě problém ne s tím, co píše do dokumentů, ale s tím, co skutečně dělá.

Přečíst článek

Související

Prezident Petr Pavel (vpravo) jmenoval Igora Červeného (vlevo) ministrem životního prostředí

Babišův kabinet je kompletní. Pavel jmenoval Červeného ministrem životního prostředí

Přečíst článek

Michal Nosek: Kodex snese vše, jaká ale bude realita?

Michal Nosek: Kodex snese vše, jaká ale bude realita?
Profimedia
Michal Nosek

Vláda si schválila etický kodex. Dokument plný vzletných vět o důvěře veřejnosti, prevenci střetu zájmů a povinnosti opustit jednání už při pouhém „zdání“ konfliktu. Na papíře působí přesvědčivě. Jenže česká politika má dlouhodobě problém ne s tím, co píše do dokumentů, ale s tím, co skutečně dělá.

Etický kodex není zákon. Je to závazek. Dobrovolné přihlášení se k vyššímu standardu chování, než jaký vynucuje legislativa. Právě proto je jeho přijetí vždy testem důvěryhodnosti těch, kteří jej schvalují.

Vláda Andreje Babiše slavnostně přijímá pravidla, která sama v minulosti pomáhala relativizovat. Mluvit o nulové toleranci ke střetu zájmů v situaci, kdy česká politická scéna má za sebou roky debat o propojení vysoké politiky a rozsáhlého podnikatelského impéria premiéra, působí přinejmenším paradoxně. Nejde přitom o právní výklad. Etika není o tom, co ještě projde zákonem. Je o tom, co si politik z vlastní odpovědnosti nedovolí.

Andrej Babiš

Politico: Babišův byznys od klinik plodnosti po květiny. Brusel nemá úplný přehled

Server Politico upozorňuje, že podnikání českého premiéra Andrej Babiš sahá daleko za hranice holdingu Agrofert. Přes investiční fond Hartenberg Holding vede stopa k jedné z největších evropských sítí klinik umělého oplodnění, k internetovému prodeji spodního prádla i k síti květinářství.

Přečíst článek

Kodex například říká, že člen vlády má odejít z jednání i tehdy, pokud hrozí jen zdání střetu zájmů. To je správný princip. Otázkou zůstává, zda se z něj stane praxe. Česká zkušenost ukazuje, že mezi deklarací a skutečným krokem bývá značná vzdálenost. Opatrnost často ustupuje politickému instinktu a mocenské realitě.

Má-li být dokument víc než jen součást komunikační strategie, musí platit především pro ty nejvýše postavené. Etické standardy se neměří podle toho, jak přísně dopadnou na řadové úředníky, ale podle toho, zda omezí i samotné politické vedení.

S otázkou důvěry úzce souvisí i další rovina politických slibů. Kdy vláda vrátí lidem to, co jim podle její rétoriky předchozí kabinet „sebral“? Taková věta na předvolebních pódiích silně rezonovala. V rozpočtu už méně.

Prezident Petr Pavel

Pavel veto nechystá. Rozpočet se schodkem 310 miliard míří dál

Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru na serveru denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet. Hlava státu také očekává, že zákon o rozpočtové odpovědnosti bude novelizován. Sněmovna zatím schválila základní parametry návrhu rozpočtu, nyní ho projednají sněmovní výbory.

Přečíst článek

Vrátit lidem lze jen to, na co existuje finanční krytí. Pokud má vláda současně snižovat daně, zvyšovat sociální výdaje, kompenzovat ceny a zároveň udržet schodek veřejných financí pod kontrolou, musí jasně říct, kde na to vezme prostředky. Bez konkrétního plánu zůstává i tento slib jen politickou zkratkou. Srozumitelnou, ale účetně neudržitelnou.

Etický kodex se schvaluje během jednoho jednání. Důvěra veřejnosti vzniká roky, ale ztrácí se během okamžiku. Dokument může být prvním krokem. Rozhodující však bude, zda se jeho principy promítnou do každodenního rozhodování vlády.

Související

Andrej Babiš a Petr Macinka

Politický diář Dalibora Martínka: Válku, nebo mír? Macinka a Babiš jsou v pasti

Přečíst článek
Doporučujeme