RECENZE: Limitovaný Land Rover Defender je kolos za tři miliony, který zvládne město i divočinu

Slunce svítí a desítky tisíc domácích fotovoltaických elektráren jedou na plné obrátky. Pro majitele skvělá zpráva, dodavatelům a distributorům energií ovšem může pár takových slunečných dnů pořádně zavařit. Zvlášť ve dnech, kdy spotřeba zase tak vysoká není. Tehdy je totiž vyrovnávání sítě nejtěžší. Teď s ním ovšem pomůže takzvaná flexibilita, kterou přinesla novela energetického zákona. „Po technické stránce se nic nemění, zato po té legislativní je to obrovský přínos,“ vysvětluje Jakub Miškovský ze společnosti E.ON.

V čem spočívá rovnováha sítě a proč je tak důležitá?

Pro nás jako pro obchodníka s energiemi je důležité, abychom v každém patnáctiminutovém intervalu – dříve to byla hodina – měli v portfoliu stejné množství vyrobené a spotřebované elektřiny. Když si výrobu a spotřebu představíme jako plus a minus, potřebujeme držet úroveň na nule. V praxi je potřeba, aby to dohromady dalo padesát hertzů. Není to něco, co by si někdo vymyslel na papíře. Je to skutečně dané technologiemi a má to fyzikální důvody. Když se bilance výrazně vychýlí na jednu nebo druhou stranu, může to způsobit velké problémy. Historicky to bylo jednodušší, protože tady nebylo tolik obnovitelných zdrojů a současně ani spotřeba zákazníků nebyla tak složitá jako dnes. Jak roste množství fotovoltaických elektráren na střechách rodinných domů, které se pojí s vlastním bateriovým úložištěm, mění se chování zákazníků i z pohledu spotřeby. To s sebou přináší větší komplexitu a pro nás to znamená obrovskou výzvu.

Jak rovnováhu ovlivňuje právě to velké množství obnovitelných zdrojů?

To je téma především pro kolegy z distribuce. Nicméně obnovitelné zdroje síť ovlivňují skutečně výrazně, a i technologicky je tam proto strop. Třeba poslední dva roky už v distribuční soustavě vidíme stále více oblastí, kde už vůbec není možné fotovoltaiku do sítě připojit. V rámci E.ON Energie jako dodavatele energií tam sice zákazníkovi fotovoltaiku naprojektujeme, takže si může vyrábět nebo nabíjet baterie, ale z kapacitních důvodů už nemůže dodávat přebytečnou energii do sítě.

Rozhovor poprvé vyšel v magazínu Newstream CLUB

Jak vám s řízením sítě a zajištěním rovnováhy pomůže možnost flexibility, kterou přináší novela lex OZE III?

Po technické stránce se nic nemění, zato po té legislativní je to obrovský přínos. Před účinností novely energetického zákona v energetice takové výrazy jako flexibilita právně vůbec neexistovaly. V odborných kruzích se sice tento výraz běžně používal, v rámci konstrukce smlouvy se zákazníkem – ať už firmou, nebo domácností – jsme s ním ovšem pracovat nemohli. Teď přichází velké zjednodušení. Troufnu si říct, že bez legislativní změny bychom vůbec nebyli schopni s touto problematikou dál pracovat.

Co přesně se novelou změnilo a umožnilo?

Nově můžeme vystupovat jako takzvaný agregátor flexibility. To znamená, že můžeme nabízet zákazníkům nový produkt, respektive službu, na jejímž základě pak lze lépe vyrovnávat bilanci výroby a spotřeby elektřiny. Díky tomu, jak u nás byly postavené dotace na obnovitelné zdroje, mají téměř všechny domácnosti s fotovoltaikou také fyzické baterie. A právě ty dnes můžeme ve výjimečných situacích využít k vyrovnávání sítě. Někdy si z baterie trochu energie vezmeme, jindy tam zase trochu energie pošleme. A když pak přijdou extrémně slunečné dny, kdy výroba výrazně převyšuje spotřebu, umíme fotovoltaikám na dálku říct, aby chvíli do sítě nic nedodávaly, protože už je tam příliš mnoho energie. Umíme tedy posílat tři typy pokynů – nabíjení baterie, vybíjení baterie a zákaz dodávky přebytečné energie do sítě.

To pak znamená, že elektrárna úplně vypne? Jak dlouho to může trvat?

Z pohledu sítě ano, střídač v takovém případě přebytečnou energii uzemní a do sítě nic nedodá. Fotovoltaika ale pořád bude dodávat elektřinu do domácnosti, případně i do baterií. Průměrná délka pokynu se pohybuje kolem patnácti minut. Ve výjimečných případech to může být třeba hodina, ale to už by se dělo jen z důvodu zásadního problému v síti. Běžně se jedná pouze o několikaminutové záležitosti.

Jak to ovlivní chod domácnosti? Může se stát, že v některých chvílích nebude mít dostatek energie?

To se nestane. Nikdy nedojde k tomu, že bychom zákazníka jakkoli „odpojili“, to ani není technicky možné. Elektřina je v domácnosti vždy, jen se může měnit její zdroj. Když fotovoltaika vyrábí, primárně se vyrobená elektřina využívá na pokrytí potřeb domácnosti, ve druhé prioritě pak nabíjí fyzickou baterii. Až když je baterie plná, zbytek odchází do sítě. My postupujeme tak, že v případě potřeby nejdřív na krátký časový úsek omezíme dodávku do sítě. Když ani to nestačí a v baterii ještě nějaké místo zbývá, můžeme si přilepšit tím, že ji začneme nabíjet. Když jsou baterie plné, tak samozřejmě není co nabíjet.

Kterých domácností se flexibilita týká?

Důležité je jen to, aby domácnost měla fyzickou baterii. Dále jsou tam především legislativní podmínky. Zákazník u nás musí mít uzavřenou smlouvu jak na dodávku elektrické energie, tak i na výkup elektřiny z fotovoltaiky. Potom je tam ještě pár technických podmínek, které se týkají typu střídače a podobně. Pokud zákazník tyto podmínky splňuje, služba se mu vyplatí. Každý měsíc mu zaplatíme fixní odměnu a současně garantujeme, že žádným způsobem nenarušíme chod jeho domácnosti.

video

Sdílením elektřiny ze solárů lze vydělat tisíce, zároveň energie nevyjde vniveč

Money

Lidé, kteří vyrábějí elektřinu, ať už především pomocí fotovoltaických panelů, nebo díky jiným technologiím, mohou vyrobenou elektřinu sdílet. Je to nový trend. Když se za slunečného dne vyrobí dost elektřiny, a vy jste zrovna v práci, můžete elektřinu nasdílet smluvenému partnerovi, třeba příbuznému nebo sousedovi. A vydělají na tom všichni.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Jsou tam ještě nějaké další výhody? Ovlivní to třeba cenu energie?

Tam jsme částečně trochu svázáni legislativou, protože jsme povinni proúčtovat zákazníkovi vše, co přeteče přes distribuční elektroměr. V první fázi jsme se proto i na základě zákaznických průzkumů rozhodli pro fixní odměnu a flexibilitu jsme postavili zcela mimo služby klasického odběru a výkupu elektřiny. To má velký benefit v tom, že je tam pouze měsíční výpovědní lhůta. Takže si zákazník může službu bez větších závazků vyzkoušet, a pokud by mu nevyhovovala, zase kdykoli odstoupit. Kdybychom to navázali na odběr a výkup elektřiny, musely by se držet smluvní lhůty, tedy například dvouletá fixace. Nicméně v rámci dalšího vývoje služby řešíme právě i to, jestli bychom zákazníkovi mohli nějak přilepšit, i co se ceny silové energie týče.

Jaké máte s flexibilitou další plány?

Bavíme se o produktu pro zákazníky, kteří se o to zajímají více a chtějí z flexibility vytěžit maximum. Třeba že bychom je v případě zájmu aktivovali více a férově jim za to nabídli vyšší odměny. Řešíme ale také možné zapojení dalších zařízení. Kromě fotovoltaiky se díváme třeba i na elektroauta. V zemích západní Evropy už to dnes běžně funguje.

Kterých dalších spotřebičů a zařízení by to se do budoucna mohlo týkat?

Pro flexibilitu potřebujeme vždy zdroj, který má kromě výkonu také schopnost akumulace. To můžou být jednak baterie, které umějí odložit spotřebu a výrobu v čase, ale teoreticky také další zařízení jako tepelná čerpadla. Tam bychom mohli předtopit domácnost, respektive nahřát vodu o stupeň nebo dva víc. Domácnost to na svém komfortu nepozná, nám by to ale zase pomohlo. Zjednodušeně řečeno jakékoli zdroje, které umějí odložit svou spotřebu v čase, jsou pro nás atraktivní a vhodné.

Jan Zápotočný: Fotovoltaika se vyplatí každému. Jen se musí smysluplně navrhnout

Zprávy z firem

Vysoké ceny energií a s nimi související zájem o fotovoltaiku a obnovitelné zdroje jako takové se staly tématem posledních let. Jaká je situace dnes, když už největší energetická krize pominula a ceny se vrátily na hodnoty, které dále nevyžadují vládní zastropování? A co nás čeká do budoucna? Zeptali jsme se Jana Zápotočného, místopředsedy představenstva společnosti E.ON Energie.

Klára Sýkora (Sudová)

Přečíst článek

Co je ještě třeba změnit, aby flexibilita mohla fungovat i tímto způsobem? Je tam nějaká legislativní překážka?

Legislativně tam žádná překážka není, obecně ale bude třeba instalovat více chytrých elektroměrů, takzvaných smart meterů. Ty dnes ze zákona mají jen zákazníci s fotovoltaikou. Jedná se o elektroměry, které umějí odečítat výrobu a spotřebu na úrovni patnáctiminutových intervalů. To je pro flexibilitu klíčové, bez toho ji nejsme schopni vyhodnotit, a tím pádem ani poskytovat. Ale třeba naši kolegové z distribuce už mají vlastní kampaň a budou elektroměry vyměňovat i na dalších odběrných místech nad rámec legislativní povinnosti. Kromě toho potom budeme potřebovat další technologický vývoj na naší straně. Každé zařízení je něčím specifické, takže to bude nejen o dořešení technických detailů, ale také o konstrukci produktu jako takového. Zase budeme muset vyřešit i to, jestli nabídnout fixní odměnu nebo zvolit jiný model.

Jakub Miškovský

Vystudoval obor procesní a zpracovatelská technika na Fakultě strojní čvuT v Praze. Jeho kariéra je od začátku spojená se společností E.ON, kde začínal jako výzkumník a analytik trhu, následně se přes pozici projektového manažera dostal až k roli seniorního manažera produktů v oddělení inovací. Stojí za vývojem projektu E.ON Rovnováha, který zapojuje majitele solárních elektráren do takzvané energetické flexibility.

SAB Finance vyplatí na dividendě 81 milionů korun, je oporou v těžké době

Zprávy z firem

SAB Finance vyplatí ze zisku dividendu 80,8 milionu korun, tedy 26,50 korun na akcii. SAB Finance vyplácí dividendy dvakrát ročně. Zhodnocení akcie SAB Finance za celý rok 2025 je plánováno na 8,84 procenta.

nst

Přečíst článek

Škoda JS, člen Skupiny ČEZ a klíčový evropský hráč v oblasti jaderné energetiky, investuje do výrazného rozšíření svých výrobních kapacit. Společnost za tímto účelem koupila budovu někdejší Kalírny v hlavním škodováckém areálu v Plzni. Objekt přímo sousedí s Reaktorovou halou, kde firma vyrábí komponenty pro jaderné bloky a malé modulární reaktory (SMR).

„Díky této akvizici rozšíříme naši výrobní plochu o 20 procent. Navíc v přímé návaznosti na Reaktorovou halu, což přinese řadu synergií,“ uvedl generální ředitel František Krček. Podle něj zde firma počítá se vznikem více než stovky nových pracovních míst.

Hala, postavená v 70. letech, nabízí přes 6 tisíc metrů čtverečních výrobní plochy, dva těžké jeřáby s nosností až 250 tun a další speciální technologie pro těžké strojírenství. Díky tomu může firma ušetřit značné investice do nového vybavení.

7 fotografií v galerii

Přesná výše nákladů na rekonstrukci a termín dokončení modernizace zatím nejsou stanoveny. Podle Martina Randy z úseku Správy majetku a investic Škoda JS však jde o jednu z největších staveb v areálu bývalé Škody Plzeň.

Rozšíření kapacit souvisí s očekávaným boomem jaderné energetiky. Škoda JS chce využít příležitosti nejen v Česku – například při výstavbě nového bloku v Dukovanech či budoucích SMR – ale i v zahraničí. Firma už dnes dodává zařízení pro projekty ve Velké Británii a sleduje také připravované zakázky na Slovensku či v poválečné obnově Ukrajiny.

Jan Žižka: O jádru v Česku rádi mluvíme, ale měli bychom už i něco dělat

Zprávy z firem

Svět je na startu nového oboru jaderných modulárních reaktorů, přechod z fáze výzkumu a vývoje do reálné výroby chystají desítky firem. Nad „energetickým odvětvím budoucnosti“ ještě stále visí spousta otazníků, ale vše nasvědčuje tomu, že dříve či později ho čeká významný boom. O vítězích se rozhoduje už dnes. Česko má v jaderné energetice celá desetiletí historických zkušeností a může se stát předním výrobcem i exportérem, pokud dokáže svůj potenciál využít. Nebude to snadné, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.

Jan Žižka

Přečíst článek

Práce na několik let dopředu. Plzeňská ŠKODA JS získala zakázky v Dukovanech za půl miliardy

Zprávy z firem

Plzeňská ŠKODA JS a.s. získala od začátku roku sedm zakázek na dodávky a servis zařízení pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Jejich celková hodnota přesahuje 500 milionů korun. Pro strojírny to znamená kontinuitu dodávek i stabilní pracovní vytížení pro příslušné divize zhruba až do roku 2030, řekl Karel Samec, mluvčí výrobce a dodavatele zařízení pro jadernou energetiku, který patří do skupiny ČEZ. Podnik usiluje o dodávky zařízení pro primární i sekundární části nových bloků českých jaderných elektráren. Chce se také podílet na montáži, koordinaci, spouštění dílčích provozních souborů a projektování.

ČTK

Přečíst článek