Americký technologický gigant Nvidia v loňském roce výrazně šlápl na plyn a začal masivně investovat do společností napříč celým infrastrukturním řetězcem pro umělou inteligenci. Strategickým cílem je financovat podniky, které se následně mohou stát odběrateli čipových technologií samotné Nvidie. Tato snaha se ukazuje jako mimořádně lukrativní, když se původní sázka ve výši pět miliard dolarů na společnost Intel zhodnotila na více než 25 miliard dolarů, což představuje historickou návratnost během pouhých několika měsíců, podotýká server CNBC.

V roce 2026 tempo uzavírání dohod podle CNBC ještě zrychlilo. Nvidia již letos překonala hranici 40 miliard dolarů v investičních závazcích a své portfolio rozšiřuje o další veřejně obchodované akcie. Jen během tohoto týdne Nvidia uzavřela dohodu s provozovatelem datových center IREN, která jí dává právo investovat do firmy až 2,1 miliardy dolarů. Den předtím Nvidia uzavřela pakt se společností Corning, 175 let starým výrobcem skla, do kterého může vložit až 3,2 miliardy dolarů. Akcie obou firem na tato oznámení reagovaly prudkým růstem.

Nvidia se stala největším vítězem rozmachu umělé inteligenci díky výrobě grafických procesorů, které jsou nezbytné pro trénování modelů a zpracování obrovských datových toků. Globální boj o zajištění těchto čipů vytlačil akcie Nvidie za čtyři roky na více než jedenáctinásobek, což firmu vyneslo k tržní kapitalizaci zhruba 5,2 bilionu dolarů a učinilo z ní nejhodnotnější podnik na světě.

Každý z dodavatelů dostane investici?

Aby společnost upevnila svou dominanci i mimo oblast samotných čipů, financuje nyní Nvidia celý dodavatelský řetězec. Tím si zajišťuje, že veškerá kritická infrastruktura poběží na jejím hardwaru a že bude existovat dostatečná kapacita pro uspokojení poptávky. V některých kruzích se však objevují obavy, že Nvidia, podobně jako poskytovatelé cloudových služeb Google a Amazon, investuje do jiných firem především proto, aby podpořila svůj vlastní růst.

Společnost, která v loňském fiskálním roce vygenerovala volné peněžní toky ve výši 97 miliard dolarů, podporuje některé z firem, jež od ní čipy přímo kupují, a v některých případech si od nich výpočetní výkon pronajímá zpět. Kritici tento model přirovnávají k dodavatelskému financování, které pomohlo nafouknout bublinu dot-com na přelomu tisíciletí. Analytik Matthew Bryson ze společnosti Wedbush Securities uvedl, že investice Nvidie zapadají do schématu kruhových investic, které vyvolává obavy o udržitelnost trhu. Bryson však tyto kroky zároveň vnímá jako potvrzení vize a budování konkurenční bariéry, pokud se firmě podaří plán realizovat.

AI hlad po čipech sílí. Nvidia, Apple i AMD tlačí TSMC k rekordům

Trhy

Čipový gigant TSMC oznámil za první čtvrtletí výrazný růst hospodaření. Čistý zisk společnosti meziročně vzrostl o 58 procent na zhruba 18 miliard dolarů, čímž překonal očekávání analytiků a znamenal už čtvrté po sobě jdoucí rekordní čtvrtletí.

nst

Přečíst článek

Nvidia v letošním roce podepsala nejméně sedm miliardových investic s veřejně obchodovanými společnostmi. Kromě toho se podle údajů FactSet podílela na zhruba 24 investičních kolech v soukromých firmách. Největší sázkou byla injekce ve výši 30 miliard dolarů pro tvůrce ChatGPT, společnost OpenAI. Nvidia se také účastnila financování Anthropic a xAI Elona Muska, a to krátce předtím, než se tato firma v únoru sloučila se SpaceX.

Důležitou součástí strategie jsou infrastrukturní projekty. Dohoda s IREN zahrnuje nasazení až pět gigawattů hardwarových návrhů Nvidia, které budou pohánět centra po celém světě. V rámci kontraktu s Corning pak tento výrobce buduje v USA tři nová zařízení zaměřená na optické technologie.

Nvidia se totiž při budování svých systémů pravděpodobně odkloní od mědi a zaměří se na optické kabely. Podobně strategické jsou i březnové investice ve výši dvě miliardy dolarů do firem Marvell Technology, Lumentum a Coherent, které vyvíjejí technologie křemíkové fotoniky.

Co přesně si Nvidia kupuje

Americký gigant se angažuje také u takzvaných neokloudů. V lednu Nvidia investovala dvě miliardy dolarů do CoreWeave a stejnou částku vložila do Nebius Group zaměřené na infrastrukturu a design továren na umělou inteligenci. Analytici jsou u těchto transakcí skeptičtější. Jordan Klein ze společnosti Mizuho sice chválí investice do výrobců komponentů jako chytré využití hotovosti pro zrychlení vývoje nedostatkových technologií, u neokloudů má však pochybnosti. Podobně jako u jiných transakcí, tyto obchody vzbuzují dojem, že firma dopředu financuje nákup svých vlastních produktů.

Ben Bajarin ze společnosti Creative Strategies sdílí podobné obavy ohledně dohody s IREN. Rizikem podle něj je, že pokud se hospodářský cyklus obrátí, trh se začne ptát, jak velká část poptávky byla organická a nakolik byla uměle podpořena vlastní rozvahou Nvidie. Přestože společnost vkládá obrovské sumy do svých partnerů, tyto sázky jsou stále zastíněny investicí do OpenAI.

Částka 30 miliard dolarů, kterou Nvidia napumpovala do OpenAI koncem února, přišla po více než desetileté spolupráci obou firem. Původní plán počítal s investicí až 100 miliard dolarů, z čehož však sešlo poté, co se OpenAI odklonila od vlastního vývoje datových center a začala se více spolehát na partnery jako Oracle, Microsoft či Amazon. Šéf Nvidie Jensen Huang v březnu uvedl, že stávající dohoda ve výši 30 miliard dolarů je pravděpodobně poslední velkou investicí před očekávaným vstupem OpenAI na burzu, který by se mohl uskutečnit ještě v letošním roce.

Kortizol nepředstavuje nepřítele, ale nezbytný hormon, který organismus připravuje na denní zátěž. Problém nastává ve chvíli, kdy chronický stres naruší jeho přirozený rytmus a trvale zvýšená hladina začne poškozovat imunitu i metabolismus. Cesta k rovnováze přitom vede přes drobné změny v jídelníčku, jako je stabilizace cukru v krvi, suplementace hořčíku nebo prosté odložení ranní kávy o 90 minut.

Kortizol se stal jedním z nejskloňovanějších pojmů současného wellness světa. Kortizol je hormon s přesně definovanou fyziologickou rolí, jehož hladina přirozeně kolísá v průběhu dne. Problémem není kortizol jako takový, ale chronické narušení jeho hladiny. Je to stav, kdy osa hypotalamus-hypofýza-nadledvinky (HPA) reaguje na trvalý stres tak, jako by šlo o akutní ohrožení, a hladina kortizolu zůstává trvale zvýšená nebo naopak vyčerpaná.

Šok po probuzení

Kortizol je hormon produkovaný kůrou nadledvinek. Ráno dosahuje svého denního maxima,  v prvních třiceti minutách po probuzení se totiž organismus připravuje na fyzickou a kognitivní zátěž dne. V průběhu dne hladina postupně klesá a večer by měla být na minimu, aby umožnila přirozený přechod do spánku. Tento rytmus je za normálních okolností přesně seřízený a biologicky žádoucí. Chronický stres, nedostatek spánku, nepravidelná strava, nadměrná fyzická zátěž nebo dlouhodobý psychický stres tento rytmus narušují.

Kortizol totiž buď zůstává trvale zvýšený, nebo tělo naopak ztratí schopnost adekvátně reagovat na akutní stresory. Obě situace mají měřitelné důsledky pro imunitu, metabolismus, kvalitu spánku, náladu i kognitivní funkce.

Biohacking: Večerní rutina rozhoduje o všem. Jaké chyby děláme před spaním nejčastěji

Enjoy

Večerní rutina funguje jako přirozené vyústění celého dne. Má totiž přímý dopad na to, jak se organismus zotaví během noci a s jakou energií vstaneme ráno. Večer je čas, kdy tělo postupně přechází z aktivního režimu do regeneračního, a tento přechod neprobíhá automaticky jen proto, že jsme unavení. Jak trávíme večer, ovlivní nejen rychlost usínání a hloubku spánku, ale i celkovou kvalitu regenerace.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Strava patří mezi faktory, které kortizolovou osu ovlivňují průkazně, i když mechanismy jsou různé a ne vždy přímočaré. Nejrychlejší vliv má glykemická stabilita. Prudké výkyvy krevního cukru, typicky po jídlech s vysokým glykemickým indexem nebo po vynechání jídla, spouštějí sekreci kortizolu jako kompenzační mechanismus. Tělo hypoglykémii vnímá jako stresový stav a reaguje na ni stejnou hormonální cestou jako na psychický stres. Strava postavená na potravinách s nižší glykemickou zátěží a dostatku vlákniny tuto reaktivitu snižuje. 

Hořčík je minerál, jehož hladinu v těle snižuje chronický stres a jeho nedostatek zároveň zvyšuje reaktivitu HPA osy na stresory. Hořčík se podílí na regulaci receptorů v mozku, které hrají roli v reakci na stres, a jeho dostatečný příjem ze stravy nebo suplementace má dobře zdokumentovaný vliv na snížení fyziologické stresové odpovědi.

Nejbohatšími zdroji jsou listová zelenina, ořechy, semena, luštěniny a hořká čokoláda. Podobnou roli hraje vitamín C, jehož nejvyšší koncentrace v těle se nachází právě v nadledvinkách. Při akutním stresu se jeho hladina rychle vyčerpává a dostatečný příjem ze stravy (citrusové ovoce, paprika, brokolice) podporuje funkci nadledvinek a moduluje kortizolovou odpověď.

Nezapomeňme na Omega-3 kyseliny

Omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA působí protizánětlivě a ovlivňují reaktivitu HPA osy. Studie ukazují, že jejich pravidelný příjem snižuje kortizolovou odpověď na psychický stres a zmírňuje zánětlivé procesy, které chronicky zvýšený kortizol spouští. Nejlepšími zdroji jsou tučné ryby jako losos, sardinky, makrela, sleď, z rostlinných zdrojů lněná semena a vlašské ořechy.

Střevní mikrobiom a kortizolová osa spolu komunikují přes osu střevo-mozek. Složení mikrobiomu ovlivňuje produkci neurotransmiterů, včetně serotoninu, a moduluje zánětlivé signály, které mají přímý vliv na reaktivitu HPA osy. Fermentované potraviny jako jogurt, kefír, kimchi, kysané zelí nebo kombucha a strava bohatá na prebiotickou vlákninu podporují diverzitu mikrobiomu, která je spojená s nižší mírou úzkosti a lepší regulací stresové odpovědi. 

Biohacking: Proč záleží na jediné bakterii víc než na dietě

Enjoy

Střevní mikrobiom je klíčový regulační systém, který propojuje výživu, imunitu i metabolismus. Jeho rovnováha ovlivňuje energii, zánět i psychiku. Správným složením stravy a životním stylem lze podpořit prospěšné bakterie a tím cíleně zlepšit zdraví i celkovou kondici organismu.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Některé běžné součásti jídelníčku kortizolovou osu naopak zatěžují. Problematická je například konzumace kofeinu těsně po probuzení, kdy kortizol přirozeně dosahuje svého ranního maxima. Posun první kávy o hodinu až hodinu a půl po probuzení je praktický krok, díky kterému kortizolovou křivku zbytečně nezatěžujeme.

Podobně působí alkohol, který i v menším množství narušuje noční regeneraci HPA osy a zvyšuje ranní kortizol a tento efekt se při pravidelné konzumaci kumuluje. Ultrazpracované potraviny kortizol ovlivňují nepřímo přes glykemické výkyvy, chronický zánět a střevní mikrobiom, přičemž všechny tři mechanismy HPA osu zatěžují samostatně i ve vzájemné kombinaci.