Podobný vývoj u pohonných hmot, jaký dnes vidíme v souvislosti s válkou na Blízkém východě, bylo dosud možné sledovat pouze během ropných krizí v letech 1974 a 1980 a za finanční a hospodářské krize v letech 2008 a 2009.

Uvádí to ve své analýze německý Spolkový statistický úřad Destatis. Ceny pohonných hmot u německých čerpacích stanic byly podle jeho dat v březnu o pětinu vyšší než před rokem. Za benzin Super zaplatili motoristé o 17,3 procenta více, nafta byla o 27,9 procenta dražší než před rokem. Lehký topný olej podražil o 44,4 procenta.

Aktuální nárůst cen energetických produktů je v meziročním srovnání do jisté míry podobně vysoký jako během dřívějších ropných krizí v 70. a 80. letech minulého století a také v období světových hospodářských krizí, například finanční a hospodářské krize, která začala v roce 2008 pádem americké banky Lehman Brothers. Bezprostředně po začátku války proti Ukrajině před čtyřmi lety však byly cenové šoky u energetických surovin výrazně citelnější.

Ukrajina zasáhla ceny více, ale z nižší základny

Rusko-ukrajinská válka vystřelila ceny energetických surovin s ještě větší razancí. V březnu 2022 platili soukromí spotřebitelé na německých čerpacích stanicích průměrně o 41,9 procenta více za benzin Super a o 62,7 procenta více za naftu než o rok dříve. Pohonné hmoty celkově byly dražší o 46,8 procenta. Za lehký topný olej museli soukromí spotřebitelé zaplatit dokonce téměř dvaapůlkrát více, tedy o 144,4 procenta, než v březnu 2021. Ceny ovšem rostly z podstatně nižší základny.

Dovoz ropy podražil o čtvrtinu

Dovoz ropy byl v březnu 2026 o 24,6 procenta dražší než o rok dříve, dovoz ropných produktů podražil skoro o polovinu, tedy o 48,6 procenta. Naproti tomu dovoz zemního plynu zlevnil o 8,6 procenta. Bylo to ovšem díky vyšší výchozí úrovni v předchozím roce.

Horší čísla, pokud jde o dovoz ropy a zemního plynu, přináší meziměsíční srovnání. Oproti únoru se dovozní ceny ropy zvýšily o 45,9 procenta, ceny plynu o 19,6 procenta. Ropné produkty cenově vzrostly o 45,9 procenta.

V březnu 2022, po vypuknutí války proti Ukrajině, vzrostly oproti březnu 2021 dovozní ceny ropy o 87,5 procenta, ropných produktů o 108,4 procenta a zemního plynu dokonce o 330,5 procenta. Důvodem silného nárůstu dovozních cen byl však také bazický efekt. Kvůli nízké poptávce v době pandemie byly dovozy ropy a plynu na začátku roku 2021 stále velmi levné.

Český průmysl neroste přesvědčivě. Naději dávají zakázky z Německa

Zprávy z firem

Český průmysl v březnu podle statistiků oslabil. Slabou, nicméně kladnou hodnotu nových zakázek drží nad vodou poptávka ze zahraničí, což je ostatně vidět i na výsledcích zahraničního obchodu. Zásadní význam má pro nás stále Německo.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

První a druhá ropná krize

Německý Spolkový statistický úřad v závěrech své analýzy konstatuje, že podobný vývoj cen energetických surovin, jaký dnes zaznamenáváme v souvislosti s vojenským konfliktem v Perském zálivu, svět viděl při dvou ropných krizích a také při finanční krizi, která propukla v roce 2008 a později se proměnila v krizi hospodářskou.

První ropnou krizi spustila v roce 1973 takzvaná jomkipurská válka, tedy válka mezi Izraelem a koalicí arabských států vedenou Egyptem a Sýrií, která vypukla v den nejposvátnějšího židovského svátku Jom kipur. V březnu 1974 byla dovážená ropa o 221,1 procenta dražší než o rok dříve a ceny pohonných hmot pro spotřebitele vzrostly o 32,5 procenta.

Druhou krizi v letech 1979 a 1980 vyvolala islámská revoluce v Íránu. Dovozní ceny ropy se do března 1980 zdvojnásobily a pohonné hmoty dosáhly v září 1981 tehdejšího maxima s nárůstem o 27,7 procenta.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Finanční krize a pandemie koronaviru

Finanční a hospodářská krize, která se začala už v roce 2007 rýsovat ve Spojených státech a naplno propukla v září 2008 kolapsem americké velkobanky Lehman Brothers, byla charakteristická výraznými výkyvy cen energií. V červenci 2008 stoupla dovozní cena ropy meziročně o 50,6 procenta, topný olej podražil o 59,2 procenta. Po propadu následovalo nové maximum v březnu 2012.

Během koronavirové krize probíhal vývoj cen energií opačně než během finanční krize: po silném poklesu cen energií na začátku pandemie následoval výrazný nárůst. Poté, co dovozní ceny ropy v souvislosti s vypuknutím pandemie kvůli slabé poptávce klesly do dubna 2020 na nejnižší úroveň od srpna 1999, začaly – i v důsledku rychlého hospodářského oživení – od června 2020 opět růst.

Hlavní město eviduje přibližně dvě desítky brownfieldů o celkové rozloze téměř 90 hektarů. Podle developerů jde o lokality s výrazným potenciálem pro další rozvoj města, který zatím zůstává z velké části nevyužitý.

Jedním z menších brownfieldů v tradiční městské čtvrti je bývalý průmyslový areál ve Vršovicích. Společnosti Neocity a Daramis zde připravují rezidenční projekt Connect Vršovice, který má nabídnout více než 300 bytů.

10 fotografií v galerii

Podle údajů Národní databáze brownfieldů se v Praze nachází zhruba 20 takových lokalit o celkové rozloze přibližně 88 hektarů. Průměrná plocha jednoho brownfieldu činí asi 4,4 hektaru. Nejde však o jednotný typ území. Brownfieldy zahrnují menší areály uvnitř městské struktury i rozsáhlé transformační plochy.

Mezi nejznámější pražské příklady patří Bubny-Zátory, Smíchov, Žižkov nebo Rohanský ostrov. Jejich proměna ve funkční městské čtvrti probíhá postupně už řadu let. U takto rozsáhlých území je nutné doplnit městskou strukturu, občanskou vybavenost a často vytvořit prakticky novou čtvrť.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Menší brownfieldy v širším centru města podle developerů představují jiný typ příležitosti. Nacházejí se uvnitř stabilizovaných čtvrtí a jejich proměna může navázat na už existující charakter okolí. Nejde tak o vznik zcela nové čtvrti, ale spíše o doplnění současné zástavby.

„Brownfieldy dnes představují jeden z největších nevyužitých potenciálů pro rozvoj města. Často jde o lokality v dobrých dopravních uzlech nebo v širším centru, které už mají vybudovanou vazbu na okolí, ale chybí jim funkční struktura a vybavenost,“ uvedl CEO Neocity Oded Ber.

Podle něj jsou brownfieldy také jednou z cest, jak přivádět na trh nové byty bez nutnosti zabírat další nezastavěné plochy. „Využíváme území, která často ležela ladem desítky let,“ dodal.

Ve Vršovicích má vzniknout 320 bytů

Projekt Connect Vršovice vzniká v bývalém průmyslovém areálu a jeho dokončení je plánováno v horizontu dvou let. Nabídnout má 320 bytů v devíti budovách.

V nabídce mají být dispozice od menších bytů 1+kk a 2+kk pro jednotlivce a páry až po větší jednotky 3+kk a 4+kk určené pro rodiny. Každý byt má mít balkon, terasu nebo předzahrádku. Součástí projektu budou také podzemní garáže a dobíjecí stanice pro elektromobily.

Projekt počítá i s komerčními prostory v parteru, zelenými vnitrobloky a veřejně přístupnými plochami, které mají areál propojit s okolím.

Podle Bera mohl developer v této lokalitě rychle přejít od plánování k výstavbě. „Lokalita má fungující a zavedené služby, dopravu i komunitu. Stavbu jsme zahájili necelý rok po spuštění předprodeje, což je v dnešních podmínkách spíše výjimečné,“ uvedl. 

Česko v březnu táhl export a stavebnictví. Průmysl ale zůstává varováním

Zprávy z firem

Česká ekonomika v březnu nabídla smíšený obraz. Zahraniční obchod skončil výrazným přebytkem, stavebnictví zrychlilo meziroční růst, průmysl však čtvrtý měsíc v řadě zpomalil. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

nst

Přečíst článek

Vršovice se dál proměňují

Vršovice patří k částem širšího centra Prahy, které se v posledních letech výrazně proměňují. Čtvrť si podle developerů zachovává lokální charakter, zároveň ale nabízí prostor pro nové rezidenční projekty.

Proměna bývalého průmyslového areálu ve Vršovicích tak zapadá do širšího trendu využívání menších brownfieldů uvnitř města. Ty mohou podle developerů pomoci rozvoji Prahy bez dalšího rozšiřování zástavby na jejích okrajích.