Válka v oblasti Hormuzského průlivu se rychle přelévá i na česká pole. Přes tuto klíčovou námořní trasu před konfliktem proudila významná část světového obchodu s hnojivy, ropou i LNG, tedy surovinami, které určují cenu dusíkatých hnojiv i pohonných hmot. Prudké zdražení vstupů proto podle Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR ohrožuje konkurenceschopnost českých i evropských farmářů. Evropské řešení podle nich musí být společné, nikoli závislé na tom, která vláda má silnější státní rozpočet.

České zemědělství čelí nové nákladové vlně, která nepřichází z polí, ale z geopolitiky. Válka v oblasti Hormuzského průlivu a omezení lodní dopravy přes jednu z nejdůležitějších světových tras pro energie a hnojiva zvedají ceny nafty, plynu i dusíkatých hnojiv. Pro zemědělce to znamená jediné: další prudký růst nákladů v době, kdy výkupní ceny zemědělských komodit reagují pomalu a často až se zpožděním.

Podle aktuálního průzkumu Zemědělského svazu ČR mezi členskými podniky zatím české produkční zemědělství část dopadů tlumí díky předzásobení. Více než 87 procent respondentů má zajištěno alespoň polovinu jarní potřeby dusíkatých hnojiv a téměř polovina podniků dosud nenakoupila hnojiva za nové, výrazně vyšší ceny. Tato relativní odolnost ale může být jen dočasná.

Aktualizováno

Polovina úrody v trapu. Dubnové mrazy způsobily pěstitelům škody za stovky milionů

Money

Čeští ovocnáři počítají další tvrdé ztráty. Dubnové mrazy podle prvních odhadů zničily až polovinu letošní úrody a škody mohou vystoupat do vyšších stovek milionů korun.

ČTK

Přečíst článek

Nejtvrději se nyní krize propisuje do cen nafty. Pohonné hmoty musí zemědělci platit okamžitě, zatímco vyšší náklady nemohou ze dne na den promítnout do výkupních cen obilí, mléka, masa nebo dalších komodit. Tlak se tak soustředí do provozního financování podniků.

Tlak na financování

„Zemědělec není v pozici obchodníka, který si může ze dne na den přepsat ceník. Když zdraží nafta, hnojiva nebo energie, zaplatí to okamžitě. Ale dokud nezareagují komoditní burzy a výkupní ceny, nemá tyto náklady kam promítnout. To vytváří mimořádný tlak na provozní financování podniků,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Riziko se může naplno projevit na podzim a v příští sezóně. Pokud drahá hnojiva zůstanou realitou delší dobu, farmáři začnou omezovat dávky hnojiv, ochranu rostlin i investice. Průzkum ukazuje, že více než 73 procent respondentů zvažuje omezení hnojení nebo přípravků na ochranu rostlin a téměř 72 procent podniků počítá s omezením investic.

„Pokud budou zemědělci nuceni omezovat hnojení nebo ochranu rostlin, nebude to mít dopad jen na ekonomiku podniků. Projeví se to i na nižších výnosech, což negativně ovlivní ceny potravin,“ upozornil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Nafta je drahá, ale chleba kvůli nám nezdraží, říká Jan Šimek, šéf obří zemědělské firmy

Zprávy z firem

Drahá nafta a drahá hnojiva zhoršují bilanci zemědělských podniků. Zhoršuje jim to možnost investovat do modernizace. Do cen potravin by se to však nemělo promítnout. Kilo chleba stojí padesát korun, cena pšenice z toho představuje asi tři koruny. "Kdyby někdy někdo říkal, že zemědělci zdražují chleba, tak to není možné," říká Jan Šimek, generální ředitel společnosti JTZE, která spadá pod skupinu J&T, obhospodařuje čtyřicet tisíc hektarů půdy a je tak po Agrofertu druhým největším tuzemským zemědělským podnikem.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Právě hnojiva se stávají jedním ze symbolů nové evropské zranitelnosti. Nejde jen o cenu samotného výrobku, ale o celý řetězec: plyn jako surovinu pro výrobu dusíkatých hnojiv, náklady evropských výrobců zatížených emisní regulací, dražší dopravu, pojištění nákladů a nejistotu kolem dodávek přes Hormuzský průliv. Podle Reuters Evropská komise v reakci na zdražení hnojiv způsobené válkou v Íránu zvažuje mimořádnou podporu farmářů i možnost vytváření zásob hnojiv pro budoucí krize.

Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR proto požadují, aby se problém řešil jednotně na evropské úrovni. Varují před modelem, v němž by Brusel pouze rozvolnil pravidla a nechal jednotlivé státy, aby si své zemědělce podporovaly podle možností vlastních rozpočtů. Takový přístup by podle nich zvýhodnil farmáře ze silnějších ekonomik a oslabil ty ze zemí, které nemají tak velký fiskální prostor.

„Pokud má Evropská unie řešit problém cen hnojiv, musí ho řešit jako evropský problém. Nemůže říct členským státům: kdo má peníze, ať si své zemědělce podpoří, a kdo je nemá, ať se s tím nějak vyrovná. To by nebyla společná zemědělská politika, ale soutěž národních rozpočtů,“ uvedl Martin Pýcha.

Jednotné kompenzace

Zemědělské organizace navrhují tři hlavní kroky: jednotné evropské kompenzace dostupné farmářům ve všech členských státech podle stejných pravidel, zrušení nebo pozastavení uhlíkového vyrovnání na hranicích pro hnojiva a pozastavení nákladů spojených s emisními povolenkami ETS1, které zatěžují evropskou výrobu hnojiv.

Podle zemědělců současná kombinace drahých vstupů, geopolitické nejistoty a evropské regulace zvyšuje náklady na výrobu potravin a zároveň oslabuje evropské producenty vůči dovozům ze zemí, kde neplatí srovnatelné klimatické, environmentální ani výrobní standardy. Kritici plošného pozastavení CBAM naopak upozorňují, že samotný dopad tohoto nástroje na ceny hnojiv může být omezený a že ceny se odvíjejí i od nákladů evropských výrobců v systému ETS.

„Pokud budou evropští výrobci hnojiv nadále zatíženi náklady na emisní povolenky, zatímco evropský trh zůstane otevřen levnějším dovozům ze zemí bez srovnatelných regulací, povede to k oslabování evropské výroby a přesunu produkce mimo Evropskou unii, nikoli ke skutečnému snížení globálních emisí,“ uvedl Jan Doležal.

Ekonomiká stabilita

Respondenti průzkumu od vlády i Evropské unie očekávají hlavně systémová opatření. Nejčastěji zmiňovali vyšší vratku spotřební daně z nafty, podporu provozního financování, kompenzace zvýšených cen vstupů, omezení byrokracie, podporu produkce a tlak na snížení cen energií a hnojiv na evropské úrovni.

Zemědělci zároveň upozorňují, že trvalým řešením nemohou být jen další dotace na kompenzaci rostoucích nákladů. Klíčové je podle nich obnovit ekonomickou stabilitu produkčního zemědělství a posílit postavení prvovýrobců v potravinovém řetězci.

„O zemědělství musíme začít mluvit stejně vážně jako o energetice nebo obraně. Potravinová bezpečnost není samozřejmost. Pokud Evropa nebude schopna udržet vlastní produkční zemědělství, může se během relativně krátké doby stát závislou na dovozu potravin ze zemí, které nevyrábějí podle standardů požadovaných po evropských zemědělcích,“ uzavřel Martin Pýcha.

Celosvětové výdaje na umělou inteligenci letos dál výrazně porostou. Podle nové prognózy analytické společnosti Gartner se mají zvýšit o 47 procent na téměř 2,6 bilionu dolarů, tedy zhruba 54,5 bilionu korun.

Gartner tak svůj odhad oproti lednu ještě zvýšil. Tehdy počítal s růstem o 44 procent na přibližně 2,5 bilionu dolarů.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Největší část investic má směřovat do AI infrastruktury. Výdaje na ni by se letos měly zvýšit rovněž asi o 47 procent a dosáhnout 1,43 bilionu dolarů. Výdaje na AI služby mají podle prognózy činit 585,5 miliardy dolarů a výdaje na AI software 453,2 miliardy dolarů.

Za dosavadním růstem stojí hlavně technologické firmy a poskytovatelé cloudových služeb. Ostatní podniky jsou podle Gartneru opatrnější a do rozsáhlých transformačních projektů se zatím příliš nehrnou.

ChatGPT místo Googlu. Mladí Češi mění způsob, jak hledají informace

Zprávy z firem

Češi vzali umělou inteligenci za svou. Používají ji tři ze čtyř, mladí s ní už nahrazují Google.

nst

Přečíst článek

Tempo zpomalí

„V současnosti projevují jen omezený zájem o využití umělé inteligence k nastartování převratných změn v podnikových strukturách. Namísto toho upřednostňují AI iniciativy, které přinášejí postupné zvyšování efektivity a produktivity,“ uvedl analytik Gartneru John-David Lovelock.

Růst výdajů má pokračovat i příští rok, i když pomalejším tempem. Gartner očekává, že v roce 2027 celosvětové výdaje na AI stoupnou zhruba o třetinu a přiblíží se 3,5 bilionu dolarů.