Evropští zemědělci brojí proti masu z laboratoře, které umějí vyrábět i české firmy
Itálie zakázala pod pokutou 150 tisíc eur výrobu a prodej laboratorně kultivovaného masa. V Radě Evropské unie leží nóta podpořená i Českou republikou, podle níž kultivované maso ohrožuje základy evropského modelu zemědělství. Jaká hrůza že to ohrožuje Evropany? Potraviny, na které zemědělci nedostanou dotace.
„Syntetické maso neodpovídá naší představě o francouzské stravě,“ hodnotí francouzský premiér Gabriel Attal. Nic proti jeho přesvědčení, ale Attal z toho vyvozuje, že ani jiní by se neměli k tomuto jídlu dostat.
Italský ministr zemědělství Francesco Lollobrigida pravidelně prohlašuje, že chce Itálii ochránit před pohromou alternativních bílkovin. „Jsou hrozbou pro příjmy zemědělců,“ říká. Eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski sdělil, že alternativní proteiny nebude podporovat.
Nejdál jde Ettore Prandini, předseda největšího italského a třetího největšího evropského zemědělského svazu Coldiretti. V televizních vystoupeních dokonce tvrdí, že výzkum kultivovaného masa podporují velké farmaceutické firmy, aby spotřebitelé onemocněli a firmy zvýšily odbyt svých léků.
Jste zvědaví na karbanátek z „mamutího“ masa? Prohlédnout si ho můžete, ochutnat ne. Je to zatím jen návnada na možnosti, které genové inženýrství nabízí potravinářskému průmyslu. Tedy dostat na talíř nedostupnou lahůdku, anebo získat maso za dostupnější cenu a citlivěji k životnímu prostředí.
Vědci vypěstovali karbanátek z mamuta, pozřít se ho zdráhají. V mase z laboratoře ale vidí budoucnost
Enjoy
Masovou kouli z laboratorně vypěstovaného mamutího masa vyrobila australská firma, která zkoumá potenciál uměle vytvořených masných produktů. Informoval o tom list The Guardian.
Jeden steak z „pravého” mamuta nebo křepelky, prosím. Firma vyrábí laboratorní náhražky za kuře či hovězí
Enjoy
Karbanátek i pro vegetariány
Kultivované maso (označované také jako syntetické, buněčné nebo třeba jako alternativní protein) je takové, které roste v laboratoři. Nepleťme si je s „rostlinným masem“ vyrobeným ze sóji, seitanu (pšeničného lepku) a dalších rostlin případně třeba z vaječného bílku. Kultivované maso opravdu pochází ze svalových buněk zvířete, a má tedy do velké míry i jejich chuť.
Jenomže tyto buňky se odeberou živému zvířeti, které kvůli tomu nemusí zemřít, a pak rostou v bioreaktoru – kovové nádobě, v níž se množí v živném roztoku. Svalová vlákna se rozrůstají po „lešení“, případně je formuje třeba 3D tiskárna, aby vznikla podoba kusu masa. Zatím spíše karbanátku, na bifteky bývají vzniklá svalová vlákna příliš krátká.
Dříve se jako živné médium používalo krevní sérum potracených telat, takže až taková humánní záležitost to přece jenom nebyla. Ale to už se mění, dnes se používají aminokyseliny, cukr a sůl. Což je levnější a navíc by mohlo být přijatelné i pro vegetariány, kteří by si chtěli dopřát maso, jež nepochází z jatek.
Mimochodem, toto maso je v originálu bílé, protože červenou barvu opravdovému masu dává obsažená krev. V tomto případě se tedy přidává extrakt z červené řepy s příměsí železa, aby se barva srovnala.
Předpokládanou výhodou kultivovaného masa je, že jednou bude podstatně levnější, než to opravdové, protože se bude produkovat ve velkých továrnách. A bude také ekologičtější. Jeho produkce se obejde bez lánů postřikovaných polí pro pěstování krmiva, bez velkochovů produkujících nepříjemné odpady a skleníkové plyny, bez pohonných hmot spálených v zemědělských a transportních vozidlech...
Mléko, které ve skutečnosti není mlékem, a maso, jež není masem, je možné znát z vegetariánských a veganských obchodů a restaurací. Ale to, co přichází nyní, je něco revolučně jiného: mléčné výrobky, které svým složením odpovídají kravskému mléku, ale nepocházejí od krávy, nýbrž z bioreaktoru. Ekonomicky i ekologicky by to mohl být průlom.
Potravinový trh by měly změnit „pravé mléčné výrobky“, které neviděly krávu
Money
Česká želízka v ohni
V laboratoři kultivované maso dostalo schválení k prodeji lidem v Singapuru, ve Spojených státech, od července v Británii, vyrábí se v Izraeli. Svá želízka v ohni má i Česká republika.
Pražský startup Bene Meat Technologies získal evropskou certifikaci a stal se první firmou na světě, která může vyrábět kultivované maso jako jídlo pro psy a kočky. Od svého založení má jediného investora, společnost BTL zdravotnická technika. Předpokládá, že v budoucnu bude vyrábět kultivované maso i pro lidi.
Češi jako první na světě dotáhli certifikaci pro laboratorně pěstované maso, které nyní mohou přidávat do krmiv pro psy a kočky. Firma se snaží vypěstovat také maso určené pro lidi. V budoucnu by si díky jejich vývoji mohli lidé dopřát také etické steaky, bez výčitek ze zabíjení zvířat. 
Češi jako první na světě vyvinuli umělé maso pro psy a kočky. Další metou budou etické steaky
Zprávy z firem
Brněnská společnost Mewery vytvořila laboratorní vepřový burger. Vychází z předpokladu, že vepřové je oblíbené ve velké části světa, zejména v Evropě a Asii, takže tam všude by se mohla jeho laboratorně kultivovaná forma prodávat.
Český startup Mewery si připisuje globální prvenství. Jako první na světě představil burger s buněčně kultivovaným vepřovým masem. Čechům ho ale neservírovat nemůže. Na světě jsou zatím jen dvě země, které umožňují prodej umělého masa – asijský Singapur a USA. Právě na tyto trhy se Mawery chce v nejbližších letech dostat. 
Češi dali světu první vepřový burger, kvůli kterému nezemřelo jediné prase
Zprávy z firem
Ve skutečnosti když jde o jídlo pro lidi, musejí obě firmy zatím pokukovat mimo Evropskou unii, v níž zatím kultivované maso není schváleno ke konzumaci lidmi. Dokonce i Česká republika podpořila nótu, kterou v Radě Evropské unie podaly Rakousko, Francie a Itálie.
Nóta varuje, že pokud by se kultivované maso rozšířilo, ohrozilo by to fungování současného zemědělství. Některá její upozornění vyznívají poněkud legračně. Nóta třeba uvádí jako problematickou otázku, jak se zákazník dozví o geografickém původu produktu (zřejmě úplně stejně dobře nebo špatně jako u všech ostatních výrobků na trhu).
V jiných bodech je nóta otevřenější v tom, o co v ní opravdu jde: vyjadřuje obavy, že kultivované maso by mohlo ohrozit chov hospodářských zvířat, a tedy i živobytí zemědělců.
Třetina dotací EU jde do zemědělství
Evropské zemědělství je podporováno společnou zemědělskou politikou EU. To je štědrý dotační program, který zemědělcům v letech 2021 až 2027 vyplatí 387 miliard eur, tedy třetinu evropského rozpočtu.
Velmi zajímavou analýzu nyní přinesl uznávaný web Politico. Připomíná, že společná zemědělská politika vznikla jako nástroj, který měl odstranit chudobu venkova. Jak to u dotací bývá, narušují tržní mechanismus. Dokázaly zvýšit výkony evropského zemědělství, ovšem až tak, že v minulých desetiletích vedly k nadprodukci zemědělských produktů. Živočišná produkce v tom podle webu Politico hraje významnou roli, protože hospodářská zvířata představují vyšší a stabilnější ceny než levnější a nestálé obiloviny.
V této situaci přišla Evropská unie s konceptem Zelené dohody pro Evropu. Green Deal jako obvykle doprovází typický evropský byrokratický balast, v němž se poněkud utopila jeho podstata. Zatím jen zeširoka naznačuje, jak to udělat, abychom si udrželi svůj životní standard, který už teď ohrožuje změna klimatu. Logicky v něm muselo dojít i na velkokapacitní zemědělství, v němž globálně vzniká víc skleníkových plynů než ve veškeré dopravě. A to je spojeno zvláště s chovem dobytka.
Má z genově upravených zvířat určených ke konzumaci užitek i spotřebitel, nebo jenom producent? To není teoretická otázka. Určuje, proč mohou genové inženýrství přijímat nebo naopak odmítat běžní lidé, kteří o něm svými peněženkami (platebními kartami) rozhodují. Nejnověji oznámená genová modifikace je zase více užitečná pro výrobce než pro zákazníky.
Čuníci se změněnými geny čekají na povolení, aby se jejich maso smělo jíst. V Evropě to asi nebude
Zprávy z firem
Strach o peníze
Zemědělské svazy rychle vystihly nebezpečí, že by se od nich mohly evropské dotace odklonit a narušit dosavadní ochranářský systém. Evropou tedy proběhly osvědčené „přesvědčovací“ akce proti Green Dealu, jako jsou silnice zablokované drahými traktory nebo hnůj rozhazovaný ve městech.
Svezlo se s tím i laboratorně kultivované maso, i když v EU není povoleno ke konzumaci a v dalších zemích je zatím úplně okrajové. Najednou se stalo pro producenty standardního masa potenciálním konkurentem. A na svou stranu získali i politiky, kteří věří, že jim prospěje, pokud půjdou zemědělským svazům na ruku. Evropští zákazníci, kteří by se třeba chtěli rozhodnout sami, co chtějí, tuto možnost nemají.
Politico soudí, že zemědělci, kteří brzdí moderní technologie, místo aby se přizpůsobili novým trendům, škodí sami sobě. Dodat se k tomu dá, že Evropská unie, která má – bohužel jen teoreticky – lidský, znalostní, průmyslový i finanční potenciál k tomu stát se světovým leaderem, i v tomto odvětví vlaje kdesi vzadu.
Čína letos zvýší výdaje na vědu a výzkum ze státního rozpočtu o deset procent oproti loňskému roku. Chce tak umožnit příklon své ekonomiky k rozvoji špičkových technologií. Současně ji motivuje závod se Spojenými státy o technologickou převahu ve světě.
Technologická válka vrcholí. Čína v ní poráží Evropu
Zprávy z firem
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
