Reklama

Jídlo jen z vody, vzduchu a elektřiny má být na talířích už letos

Bíkovina Solein je sama o sobě bez chuti, a dá se proto použít jako součást mnoha jídel.
Solar Foods, užito se svolením
Josef Tuček

Finská firma se chystá vyrábět jídlo přímo ve své továrně. Zemědělské plodiny ani hospodářská zvířata k tomu vůbec nebude potřebovat. Povolení k prodeji dosud nevyrobených potravin už získala v Singapuru, na evropský a americký souhlas zatím čeká.

Reklama

Základ všeho, co jíme, tvoří vzdušný oxid uhličitý, voda a sluneční energie. Z těchto jednoduchých ingrediencí se (procesem zvaným fotosyntéza, který je ovšem hodně složitý) vytváří stavební hmota rostlin. Ty si ji už jen vylepší doplňkovými látkami z půdy. A když se pak rostlinami krmí hospodářská zvířata, získáme i maso.

Jak vypadaní „novodobé amarouny” se podívejte do galerie:

Společnost Solar Foods se chystá tento proces napodobit. Zatím jej zvládá v laboratoři, ale chce vyrábět jídlo ve velkém ve své továrně ve městě Lappeenranta v jihovýchodním Finsku. Firma je spin-off z finského technologického výzkumného ústavu VTT a místní technické univerzity.

Proces není důsledným kopírováním přírody. Při výrobě se základní složky „protáhnou“ přes půdní bakterie. Ty pak v bioreaktorech vytvářejí bílkovinu s obchodním názvem Solein. Vzniklý protein ve formě prášku je bez chuti, což je dobře. Pro lidi by měl být součástí stravy a nerušit její původní chuť. Mohl by ovšem současně být krmivem pro dobytek nebo pro ryby.

Reklama

Moučný červ

Hmyz na talíři? Bude ho přibývat, ale ani si toho nevšimneme

Hmyz směřuje do evropského potravinářského průmyslu. Oklikou – propasírovaný přes ryby, drůbež nebo prasata, kde to konzumentům v podstatě nevadí a vesměs o tom ani nevědí.

Přečíst článek

Novinka jako kdysi brambory

Pracovníci Solar Foods chtějí ve své zatím rozestavěné továrně s využitím elektřiny z obnovitelných zdrojů získávat elektrolýzou vody vodík. Současně chtějí ze vzduchu, případně i z průmyslových procesů zachycovat oxid uhličitý. Těmito dvěma plyny pak budou „krmit“ speciální kmen bakterií Xanthobacter, jehož užití pro potravinářské účely si patentovali. Vodík bakteriím ve speciálních nádobách dává energii, oxid uhličitý vnáší stavební materiál – uhlík. K nim se ještě přidá čpavek, který do produktu přidá dusík.

Z takto „vykrmených“ bakteriálních buněk budou zaměstnanci ve výrobě vytvářet žlutý prášek složený až ze 70 procent z bílkovin. Solein se může používat jako náhrada za maso, ale také třeba přidávat do cereálií, pečiva, nebo nahradit vajíčka v nudlích a těstovinách.

Polní robot projíždí pšeničné lány a zkoumá, jak se vyvíjejí zrna uvnitř klasů.

Brambory v rentgenu, roboty v pšenici. Výzkumníci hledají plodiny pro změněné klima

Nejen lidé, také zemědělské plodiny chodí na rentgen. Pomáhá to při jejich přípravě na budoucnost, kdy budou muset uživit další miliardy strávníků. Nasazení rentgenu je přitom pouze jedním z prostředků vývoje moderního zemědělství, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Solein byl zatím schválen pro výživu v Singapuru v říjnu 2022. Na povolení v Evropské unii a ve Spojených státech zatím čeká. Je to totiž nová potravina, která vyžaduje speciální schvalovací proces. Její tvůrci ji významem přirovnávají k prvotnímu dovozu brambor do Evropy v 16. století, protože ty tehdy také představovaly zcela nový pokrm, který výrazně změnil výživu Evropanů.

V Solar Foods věří, že výrobu budou moci rozběhnout ještě letos a naplno ji pak spustí začátkem roku 2024. Dosáhnou prý roční kapacity 100 tun Soleinu, což by mělo vystačit jako základ pro čtyři až pět milionů jídel.

GMO, kukuřice

Genové inženýrství se zase přiblížilo k evropským polím

Genově upravené zemědělské plodiny by se mohly už příští rok objevit na polích v Anglii. Ta by se tak mohla stát vzorem pro Evropskou unii, která genově upraveným rostlinám klade spoustu administrativních překážek, komentuje vědecký novinář Josef Tuček. I v EU se ale prosazuje názor, že nepoužívat poznatky vědy škodí zemědělcům i spotřebitelům.

Přečíst článek

Továrna ekologičtější než pole

„Naším cílem je nahradit bílkoviny živočišného původu, které mají velký dopad na životní prostředí,“ vysvětluje Pasi Vainikka, výkonný ředitel a spoluzakladatel Solar Foods.

Klasické zemědělství není příliš efektivní, pokud jde o využití sluneční energie pro vytváření biomasy, a ještě méně efektivní je výživa hospodářských zvířat rostlinnými krmivy. K tomu si přidejme, že zemědělství vyžaduje velké plochy půdy, obvykle spotřebuje obrovské množství vody a ještě je zdrojem skleníkových plynů z výfuků zemědělských strojů. To vše má ekologické dopady, které by mohlo jídlo z továrny zmírnit.

Podle údajů společnosti Solar Foods potřebuje Solein v porovnání se zemědělskými plodinami na jednotku vyrobených bílkovin stokrát míň vody a dvacetkrát míň půdy (sem je započítána i plocha využívaná pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů). Ve srovnání s hovězím masem je na jednotku produkce Soleinu spotřebováno 600krát míň vody a je zapotřebí 200krát méně půdy. Nejsou zapotřebí chemické postřiky ani hnojiva.

Experimentální zemědělský robotík americké společnosti Earthsense.

Robot na poli. Trhá plevel, dávkuje hnojivo a hlídá zdraví rostlin

V průmyslových zemích pracují v zemědělství obvykle jen dvě až tři procenta ekonomicky aktivních obyvatel. Svou práci zvládnou díky cíleně vyšlechtěným plodinám, silné mechanizaci a průmyslové chemii. Ale i to přestává stačit.

Přečíst článek

Hledání investorů

Mluvit o tom, jakou budoucnost může mít produkce potravin čistě v továrně, je zatím samozřejmě předčasné. Ještě v roce 2020, v době laboratorních výzkumů, firma pro média uváděla, že kilogram čistého proteinu vyjde na 30 eur. Při velkovýrobě by náklady měly klesnout, ale Solar Foods nyní předpokládanou prodejní cenu nesděluje.

Na svůj rozjezd firma koncem loňského roku získala grant ve výši 33,6 milionu eur od státní organizace Business Finland. Ale dále hledá soukromé investory, aby mohla postavit i druhou továrnu.

Svět musí uživit osm miliard lidí. Bez vylepšené genetiky, chemie a techniky to nepůjde

V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Reklama

Související

Letadlo většinou řídí autopilot, ale bez lidské kontroly se zatím neobejde.

Airbus vyvíjí systém, který by mohl nahradit drahé piloty. A zlevnit letenky

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme