Brněnský start-up Mewery, který se věnuje vývoji kultivovaného masa na bázi mikrořas a živočišných buněk, získal 2,5 milionu eur, tedy v přepočtu 61 milionů korun, z programu EIC Accelerator.
Český startup Mewery si připisuje globální prvenství. Jako první na světě představil burger s buněčně kultivovaným vepřovým masem. Čechům ho ale neservírovat nemůže. Na světě jsou zatím jen dvě země, které umožňují prodej umělého masa – asijský Singapur a USA. Právě na tyto trhy se Mawery chce v nejbližších letech dostat.
Jste zvědaví na karbanátek z „mamutího“ masa? Prohlédnout si ho můžete, ochutnat ne. Je to zatím jen návnada na možnosti, které genové inženýrství nabízí potravinářskému průmyslu. Tedy dostat na talíř nedostupnou lahůdku, anebo získat maso za dostupnější cenu a citlivěji k životnímu prostředí.
Finská firma se chystá vyrábět jídlo přímo ve své továrně. Zemědělské plodiny ani hospodářská zvířata k tomu vůbec nebude potřebovat. Povolení k prodeji dosud nevyrobených potravin už získala v Singapuru, na evropský a americký souhlas zatím čeká.
Proslulý bonmot, připisovaný obvykle dánskému jadernému fyzikovi Nielsi Bohrovi, říká: Předpověď je velmi obtížná, zvlášť, když se týká budoucnosti. Na jednu takovou si troufli redaktoři vědecké sekce britského či spíše světového časopisu The Economist. Prognózují, které technologie by se měly vylepšit nebo dostat více do praxe v roce 2022.
Sněhové bouře v Evropě několikátý den po sobě omezily 🚄🚄🚄 vlakovou i V🛫🛫🛫 leteckou dopravu, v částech Německa si vynutily uzavření škol, v Británii a ve Francii připravily desetitisíce domácností o elektřinu. Dopolední letecké spoje mezi Prahou a Londýnem a mezi Prahou a Amsterodamem jsou zrušeny.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times. Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.
Rusko oznámilo, že v noci při rozsáhlém útoku na Ukrajinu použilo i novou nadzvukovou střelu Orešnik, píší agentury s odkazem na ruské ministerstvo obrany. Podle jeho sdělení byl útok reakcí na údajný ukrajinský pokus zaútočit na konci loňského roku drony na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina.