Paměťové čipy mizí do AI datacenter a běžní zákazníci to začínají pociťovat na cenovkách. SSD i operační paměti zdražily pro běžné uživatele během pár měsíců i na více než dvojnásobek.

Boom umělé inteligence začíná dopadat i na běžné zákazníky. Zatímco technologické firmy investují miliardy do budování datacenter a výkonných serverů pro AI, na trhu s paměťovými čipy vzniká tlak, který se rychle promítá do cen pro koncové uživatele. SSD disky i operační paměti během několika měsíců výrazně zdražily – v některých případech dokonce na více než dvojnásobek.

Zdražení i o 70 procent

Podle dat agregátoru Heureka.cz je růst cen u konkrétních produktů velmi výrazný. Například SSD Samsung 990 PRO s kapacitou 1 TB zdražil zhruba z 2 300 korun na konci loňského roku na současných přibližně 4 000 korun, tedy asi o 70 procent během tří měsíců. Ještě dramatičtější vývoj je u operačních pamětí. 32GB kit Kingston Fury Beast DDR5 se od poloviny listopadu zvýšil z přibližně 5 000 korun na zhruba 10 500 korun, což znamená více než dvojnásobný nárůst ceny.

Za zdražováním stojí především enormní poptávka datacenter po paměťových čipech. Pro trénování i provoz modelů umělé inteligence je potřeba obrovské množství výkonných serverů a jejich výrobci nyní skupují prakticky veškerou dostupnou produkci. Výrobci pamětí tak logicky upřednostňují dodávky pro AI servery, kde zákazníci akceptují nejvyšší ceny. Spotřebitelský segment se dostává na řadu až následně.

Pospěšte si s nákupem notebooku, mobilu, ojetiny, než podraží, burcují čeští prodejci

Názory

V Česku ani v jiných zemích neutuchá paměťová krize. Naopak, letos lze čekat její další zhoršení a výraznější zdražování notebooků, mobilů, ale třeba také vyšší ceny ojetých automobilů. Důvodem je umělá inteligence, resp. obrovské investice do ní a související infrastruktury, například datových center, v podání amerických technologických obrů, zejména Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Mety.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Nejrychleji se zdražení promítá do samostatně prodávaných komponent, tedy pamětí a SSD disků. U hotových počítačů a notebooků je zatím dopad mírnější, protože výrobci čerpají ze starších kontraktů. Přesto i zde ceny rostou. „U operačních pamětí používaných v PC došlo mezi lednem 2025 a lednem 2026 k významnému nárůstu průměrné ceny, a to téměř na trojnásobek,“ říká Marek Bělohoubek z Datartu. U notebooků zatím podle něj průměrné ceny vzrostly asi o šest procent, u stolních počítačů zhruba o osmnáct procent.

Trend se může postupně přelít i do dalších zařízení. Podle prodejců mohou letos mobilní telefony či notebooky zdražit o jednotky až nižší desítky procent. Výrobci se však pravděpodobně budou snažit držet finální cenovky spíše úpravou základních konfigurací – například snížením kapacity paměti nebo úložiště – než přímým zdražením celého zařízení.

Umělá inteligence tak sice zatím nenahrazuje lidskou práci v masovém měřítku, ale její rozmach už nyní citelně zdražuje hardware v domácích počítačích.

Česko si v lednu v evropském žebříčku inflace o dvě příčky polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 12. nejnižší, zatímco v loni v prosinci byla 14. nejnižší. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu. Podle údajů Českého statistického úřadu se spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně zvýšily o 1,6 procenta proti prosincovým 2,1 procenta.

Všechny sousední státy měly inflaci vyšší. Na Slovensku činila 3,8 procenta, v Rakousku dvě procenta, v Polsku 2,4 procenta a v Německu 2,1 procenta. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rumunsko s 9,7 procenta, za kterou následovala Ukrajina se 7,4 procenta a Bělorusko se 6,4 procenta. Nejnižší inflaci mělo Švýcarsko a Lichtenštejnsko, shodně 0,1 procenta.

Meziroční míra inflace v eurozóně v lednu podle Eurostatu klesla na 1,7 procenta ze dvou procent v prosinci 2025. Míra inflace v eurozóně dosáhla v období od roku 1991 do roku 2026 průměrné hodnoty 2,24 procenta, přičemž v říjnu 2022 dosáhla historického maxima 10,6 procenta a v červenci 2009 rekordního minima 0,6 procenta.

Aktualizováno

Inflace je nejníž od roku 2016. Potraviny ale dál zdražují

Money

Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 1,6 procenta, což je nejnižší růst od listopadu 2016. Inflace tak zpomalila z prosincových 2,1 procenta zejména vlivem převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát. Proti prosinci se spotřebitelské ceny v lednu zvýšily o 0,9 procenta hlavně kvůli zdražení potravin, nápojů a tabáku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který potvrdil svůj předběžný odhad.

ČTK

Přečíst článek

Lednová data pro inflaci v USA zatím nejsou k dispozici, ale očekává se, že inflace ve Spojených státech pravděpodobně v lednu 2026 zpomalí na 2,5 procenta. To představuje nejnižší úroveň od května, proti 2,7 procenta v každém ze dvou předchozích měsíců.

Roční míra inflace v Číně v lednu 2026 klesla na 0,2 procenta z 0,8 procenta v předchozím měsíci, což představuje nejnižší hodnotu od října 2025. Zmírnění inflace v lednu bylo způsobeno především vysokou srovnávací základnou a výraznějším poklesem cen energií. Čínská vláda pokračuje v podpůrných opatřeních, která mají podpořit domácí ekonomiku. Snaží se tak vyhnout deflaci, za celý rok 2025 se totiž ceny v Číně nezměnily, uvedl analytik Portu Marek Pokorný.