Podivné létající předměty na noční obloze nejsou lodě mimozemšťanů, ale družice telekomunikačního systému Starlink Elona Muska, jemuž teď chce konkurovat Evropská unie, Čína a další aktéři. Mají ještě šanci?
Náročnou metu pro zvýšení investic do vědy si koncem minulého týdne na setkání hlav států a premiérů členských zemí v Budapešti určila Evropská unie. „Nový“ cíl se ovšem vyznačuje tím, že měl být už dávno splněný.
Už přibližně pětadvacet společností ve světě se snaží dosáhnout stavu, kdy budou vyrábět potraviny ze vzduchu, ovšem „propasírovaného“ přes bakterie.
Byl to uznávaný vynálezce a předseda Americké chemické společnosti. Dnes je jeho jméno varováním před maléry, které nastávají, když vědec a průmysl poruší základní principy zdravého rozumu a státní moc nemá sílu či chuť chránit před tím své občany. Thomas Midgley, ničitel planety, seznamte se.
Trojice výzkumníků z ekonomických škol ve Francii, Dánsku a Španělsku zjišťovala, jak lidé se zkušenostmi z práce v mezinárodním prostředí posuzují národnostní a společenské předpoklady dobrého šéfa týmu.
Vizionářský miliardář a fantasta Elon Musk čeká, že za třicet let bude na Marsu žít milion lidí. Vědci jeho prognózu neberou vážně, ale stejně zkoumají, jak by si tam lidé mohli vypěstovat jídlo, aby nebyli závislí na dodávkách ze Země.
Časopis MIT Technology Review sestavil přehled 15 firem, jejichž inovativní nápady ukazují cestu ke zlepšení klimatických podmínek na zemi.
Dnes řeknete robotovi běžným hlasem: „Najdi rozházené prádlo a přines je k pračce.“ Příště mu záchranáři na místě zříceného domu řeknou: „Najdi zasypané lidi a pomoz jim.“ Nebo jej dělník v továrně pár slovy pošle udělat něco neplánovaného. To je představa, jak by měl fungovat kvalitativně nový robotický systém, který vyvinuli na Massachusettské technice.
Rozsáhlý výzkum potvrdil, že prodejci, zejména ti v oboru B2B, kteří prodávají zboží a služby firemním zákazníkům, jsou kvůli pracovnímu tlaku ohroženi narušením duševního zdraví.
Nově vyvinuté zařízení využívá k získání elektřiny radioaktivní prvek americium. Není zapotřebí štěpný nebo fúzní reaktor, stačí využít běžného radioaktivního rozpadu této hmoty.
To, že velká vedra přinášejí ekonomické ztráty v zemědělství, snižují produktivitu práce zaměstnanců v nechlazených provozech nebo zvyšují nemocnost a úmrtnost zejména mezi staršími a chudšími lidmi, není nic nového. Vědci však přinášejí i další, nečekaná zjištění, s nimiž nikdo nepočítal.
První umělá inteligence v roli vědce si počíná tak trochu jako dávní učenci uzavření ve slonovinové věži svého papírového poznání: prohrabuje se už existujícími znalostmi (či omyly), vyvozuje z nich nějaké závěry, avšak nedělá experimenty, kterými by je ověřila. Ale i tak jí to začíná myslet.
Letní horka volají po zavádění další klimatizace v budovách, což zvyšuje spotřebu energie a peněz na udržení přijatelné teplotní pohody. Vědci ve světě proto hledají nové materiály, které by dokázaly domy ochladit jinak.
Robot, který se svými pohyby zřejmě nejvíc přiblížil člověku, by mohl pracovat v domácnosti a také pomoci v péči o nemocné a staré lidi.
Vědci hledají způsoby, jak lidem zachránit ranní pomerančový džus a vůbec finančně dostupný bohatý zdroj vitaminů v citrusovém ovoci. Bylo by dobré, kdyby to zvládli dřív, než nemoc, která snižuje úrodu, dorazí i do Evropy.
