Platit za krásu se vyplatí. Hezcí lidé jsou úspěšnější a vydělávají víc peněz, tvrdí výzkumníci

Vydat peníze za zvýšení své krásy není čistě utrácením, ale může jít o opravdovou investici, která zkrášlené osobě dokáže přinést zisk, dokazuje skupinka výzkumníků na základě experimentů uskutečněných ve Francii.

Krása bývá drahá. Americká konzultační společnost McKinsey propočítává, že globální tržby na „trhu krásy“ dosáhly v roce 2022 sumy asi 430 miliard dolarů. Tím myslí tržby za výrobky určené k péči o pleť, péči o vlasy, parfémy či make-up. Nezapočítává tam peníze vynaložené na plastickou chirurgii, oblečení, šperky a kdo ví co dalšího.

Ale vynaložené peníze se mohou vyplatit. A nejenom třeba lidem v showbyznysu, kde bývá krása stejnou nutností jako montérky pro řemeslníka. Tvrdí to čtyřčlenná mezinárodní skupina výzkumníků. Ve Francii zkoumali, jestli lidé, kteří jsou krásní, působí důvěryhodněji než ti méně obdaření.

„Na dnešním silně konkurenčním trhu práce jsou ekonomické výhody krásy nepopiratelné,“ hodnotí dosažené poznatky Astrid Hopfensitzová, profesorka na ekonomické škole Emlyon v Lyonu, která studii koordinovala.

Hezcí bývají úspěšnější

Různé studie dokazují , že hezcí lidé bývají v životě a práci úspěšnější a v průměru vydělávají víc peněz. Je to proto, že působí důvěryhodněji, takže dosáhnou lepšího kariérního postupu?

Tohle naznačují už dřívější studie, které ovšem mají velkou nevýhodu. Pokusné osoby dostaly fotografie a říkali, co si myslí o lidech na nich zobrazených. Tím se dalo zaznamenat, jak jsou vnímáni lidé hezcí ve srovnání s lidmi méně hezkými (vnímání krásy totiž v konkrétní kultuře bývá překvapivě podobné). Ale toto vnímání se nedalo porovnat s realitou. Neboli – dřívější výzkumníci zaznamenali, co si pokusné osoby o člověku na snímku myslí, ale nemohli určit, jestli je tento názor správný.

Monopol v robotické chirurgii končí. Prospěch z toho budou mít i čeští pacienti

Enjoy

Robotická chirurgie představuje rostoucí a nadějnou oblast medicíny, v níž má dominantní postavení americká společnost Intuitive Surgical. Její britský konkurent se nyní chystá k expanzi, která by mohla být výhodná i pro české pacienty.

Josef Tuček

Přečíst článek

Skrytá akční hra

A tak skupina Astrid Hopfensitzové připravila novou sérii experimentů. Zahrnula do ní 357 dobrovolníků, mužů i žen, v Paříži, Lyonu a v Nice. Výsledky popsali v odborném periodiku Journal of Economic Behavior & Organization.

Výzkumníci zkontrolovali, že se pokusné osoby navzájem neznají. Pořídili jejich fotografie. Zjistili, jak zúčastnění dobrovolníci hodnotí krásu ostatních na snímcích. A spustili krátký experiment, při němž se účastníci neviděli navzájem a hráli ve dvojicích jednu z takzvaných skrytých akčních her, které byly už dříve vymyšleny pro testování nezištného důvěryhodného postoje jednotlivce.

První hráč viděl pouze fotku druhého hráče. Pokud k němu nezískal důvěru, hru odmítl a oba hráči dostali po pěti eurech. Když však první hráč podle obrázku uvěřil, že druhý hráč je férový, hru odsouhlasil.

Poté přišel na řadu druhý hráč. Mohl prvního hráče „podrazit“, hru odmítnout a dostat 14 eur (v tom případě první hráč odešel s prázdnou). Anebo mohl druhý hráč hodit kostkou. Když na ní padla jednička až pětka, první hráč dostal 12 eur. Když padla šestka, první hráč nedostal nic. Druhý hráč však ve všech případech dostal deset eur.

Co je podstatné: Z chování prvního hráče se výzkumníci dozvěděli, zda považuje druhého hráče za důvěryhodného jen podle jeho vzhledu na snímku. A protože experimentátoři věděli, zda je osoba na fotografii hodnocena ostatními jako krásná, mohli v souhrnu všech her porovnat, jestli byli krásní účastníci experimentu považováni za důvěryhodnější než ti přírodou méně obdaření.

Z chování druhého hráče se pak výzkumníci dozvěděli, jestli se první hráč ve svém odhadu důvěryhodnosti podle fotografie nespletl.

Svět musí uživit osm miliard lidí. Bez vylepšené genetiky, chemie a techniky to nepůjde

Enjoy

V tomto týdnu dosáhl počet obyvatel zeměkoule osmi miliard. Obavy, že tolik lidí nepůjde uživit a čekají nás války o potravinové zdroje, se nenaplnily jenom díky vědě a možnostem průmyslu – zejména toho chemického a strojírenského. Vystaráno však není, vědu i průmysl čekají nová zadání, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

Mylné odhady

Jak to dopadlo? Osoby hodnocené na snímku jako hezké, byly také ostatními účastníky pokusu považovány za důvěryhodnější, a proto s nimi první hráči chtěli hrát.

A byl tento odhad správný? Nebyl. Zhruba v polovině případů totiž druhý hráč důvěru zklamal, kostkou nehodil, vzal si víc peněz a protihráči nenechal nic. Což bylo z pohledu jeho zisku výhodné, ale neférové.

Výzkumníci z toho vyvodili, že lidé považovaní za krásné mají větší šanci těžit z důvěry ostatních. Což jim může usnadnit kariérní postup nebo uzavírání dohod s obchodním partnerem. Ale neoprávněně, ve svém chování se neprojevují o nic důvěryhodněji či férověji než jiní lidé. Tento závěr přitom platí stejně pro ženy jako pro muže.

Co s tím? Badatelé soudí, že tohle bychom měli mít na paměti, abychom se nenechali oklamat vzhledem toho, s nímž jednáme. A pokud personalisté někoho vybírají na novou pozici podle dotazníku, neměla by k němu být připojena fotografie.