Zajímá nás
Spadla ve firmě počítačová síť? Je to malér, protože bez počítačů se dnes nic neudělá. Ale – kupodivu – je to také příležitost k tomu, aby vznikly nápady, které firmu posunou kupředu, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Už se zdálo, že svět konečně má hned dva účinné léky proti obezitě. Že si tlouštíci oddechnou a buď oni, nebo zdravotní pojišťovny sáhnou do kapsy, aby léky zaplatili. Farmaceutické firmy si naopak kapsy namastí. Jenže se ukazuje, že tyto léky nepomohou každému, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Dlouhá desetiletí zpřísňovali zákonodárci pod tlakem veřejnosti bezpečnostní pravidla pro farmaceutický průmysl. Nyní se naopak formuje skupina lidí, která chce kvůli prodloužení života užívat i neprověřené léky. Cynicky hodnoceno: oni chtějí hodně riskovat, a my ostatní bychom – snad – mohli na jejich úkor vydělat.
Rostoucí poptávka po sluneční energii povzbuzuje nabídku i od výzkumníků. A tak v posledních dnech přinesly vědecké časopisy odborné texty o dalších vylepšeních solárních panelů. Autoři kompaktních, účinných a odolných panelů vesměs pocházejí z Číny.
Soukromé kliniky pro asistovanou reprodukci čili pro pomoc rodičům k otěhotnění už léta prožívají celkový rozmach. Ne náhodou do nich ještě ve svém předpolitickém období investoval i Andrej Babiš. A stále se objevují postupy, které obor posouvají k netušeným možnostem.
Poptávka po kvalitních nabíjecích bateriích, ať už v mobilních telefonech nebo elektromobilech, zvyšuje zájem o lithium, které je jejich nejdražší součástí. Výzkumníci tedy samozřejmě zkoumají možnosti jeho nahrazení. V posledních měsících se do popředí prodírá sodík. Jeho razantní tažení právě teď přichází z Číny.
Vědci pokročili ve strojovém „čtení myšlenek“, tedy v poznání toho, co si zkoumaná osoba myslí. I tady hraje roli využití umělé inteligence. V praxi by to mohlo jednou vést k ovládání počítače nebo třeba i výrobní linky jen svou vůlí, ale také k proniknutí do nejhlubšího lidského soukromí.
Japonská kosmická sonda se v úterý roztříštila při neúspěšném přistání na měsíčním povrchu. Spolu s ní spadl i kurs akcií společnosti ispace, které sonda patřila. Na letošní rok však plánují soukromé firmy přistání dalších tří sond na Měsíci. Za roky 2003 až 2006 by to pak celkem mělo být třináct sond připravených soukromými firmami. Měsíc zase získává pozornost jako možná základna pro let na Mars i jako potenciální zdroj nerostů pro Zemi.
Jste zvědaví na karbanátek z „mamutího“ masa? Prohlédnout si ho můžete, ochutnat ne. Je to zatím jen návnada na možnosti, které genové inženýrství nabízí potravinářskému průmyslu. Tedy dostat na talíř nedostupnou lahůdku, anebo získat maso za dostupnější cenu a citlivěji k životnímu prostředí.
Do čeho investuje americký technologický multimilionář Sam Altman? Do úspěšného vývoje umělé inteligence a do oblastí, v nichž je úspěch nejistý – do prodloužení života s využitím lidské krve a do technologie fúzních reaktorů. Investor, jemuž se zatím dařilo, na co sáhl, tím docela riskuje.
Nevyhnutelný odklon od fosilních paliv otevírá nové podnikatelské příležitosti na vznikajícím trhu pro „zelené“ alternativy. Inspirativní nápad založený na vlastní technologii zkouší americký start-up Amogy. Používá čpavek a už jej nasadil do dronu, traktoru a tahače návěsů. Teď pracuje na malém remorkéru.
3D tisk jídla automatizuje kuchyňskou přípravu, zajistí přesné použití zvoleného receptu, dodá požadovaný obsah živin a ještě zvýší bezpečnost potravin. Chuť si tvůrci pochvalují.
Nové genetické testy prozrazují stále přesněji, kdo je vystaven vyššímu riziku dědičného onemocnění třeba až za desítky let. Podle současných poznatků mohou data prospět zdravotním pojišťovnám i farmaceutickému průmyslu. Zato u jednotlivců je situace složitější – někomu včasné varování pomůže zdravotní hrozbu snížit, jiného vystraší a zkazí mu život.
Zatím největší ve světě uskutečněný experiment ukázal, že čtyřdenní pracovní týden vítají nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé, protože – i když to na vypadá neuvěřitelně – se jim zvýšily příjmy. Je však dobré výsledky dobře zvážit.
„Časy se mění, ocel je věčná.“ Tak zní proslulý výrok připisovaný globálnímu ocelářskému magnátovi Lakshmimu Mittalovi. Neplatí však stoprocentně – ocel možná opravdu je věčná, ale také prochází změnami. Teď se třeba má stát „zelenější“. Nové technologie začínají tuto objednávku plnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
