Firmy budoucnosti? Prestižní univerzita MIT vybrala ty, které pomáhají brzdit změnu klimatu
Zprávy z firemČasopis MIT Technology Review sestavil přehled 15 firem, jejichž inovativní nápady ukazují cestu ke zlepšení klimatických podmínek na zemi.
Časopis MIT Technology Review sestavil přehled 15 firem, jejichž inovativní nápady ukazují cestu ke zlepšení klimatických podmínek na zemi.
Dnes řeknete robotovi běžným hlasem: „Najdi rozházené prádlo a přines je k pračce.“ Příště mu záchranáři na místě zříceného domu řeknou: „Najdi zasypané lidi a pomoz jim.“ Nebo jej dělník v továrně pár slovy pošle udělat něco neplánovaného. To je představa, jak by měl fungovat kvalitativně nový robotický systém, který vyvinuli na Massachusettské technice.
Rozsáhlý výzkum potvrdil, že prodejci, zejména ti v oboru B2B, kteří prodávají zboží a služby firemním zákazníkům, jsou kvůli pracovnímu tlaku ohroženi narušením duševního zdraví.
Nově vyvinuté zařízení využívá k získání elektřiny radioaktivní prvek americium. Není zapotřebí štěpný nebo fúzní reaktor, stačí využít běžného radioaktivního rozpadu této hmoty.
To, že velká vedra přinášejí ekonomické ztráty v zemědělství, snižují produktivitu práce zaměstnanců v nechlazených provozech nebo zvyšují nemocnost a úmrtnost zejména mezi staršími a chudšími lidmi, není nic nového. Vědci však přinášejí i další, nečekaná zjištění, s nimiž nikdo nepočítal.
První umělá inteligence v roli vědce si počíná tak trochu jako dávní učenci uzavření ve slonovinové věži svého papírového poznání: prohrabuje se už existujícími znalostmi (či omyly), vyvozuje z nich nějaké závěry, avšak nedělá experimenty, kterými by je ověřila. Ale i tak jí to začíná myslet.
Letní horka volají po zavádění další klimatizace v budovách, což zvyšuje spotřebu energie a peněz na udržení přijatelné teplotní pohody. Vědci ve světě proto hledají nové materiály, které by dokázaly domy ochladit jinak.
Robot, který se svými pohyby zřejmě nejvíc přiblížil člověku, by mohl pracovat v domácnosti a také pomoci v péči o nemocné a staré lidi.
Vědci hledají způsoby, jak lidem zachránit ranní pomerančový džus a vůbec finančně dostupný bohatý zdroj vitaminů v citrusovém ovoci. Bylo by dobré, kdyby to zvládli dřív, než nemoc, která snižuje úrodu, dorazí i do Evropy.
Olympiády už dávno nelámou sportovní rekordy tak často jako v minulosti. Je čas dát sportovcům prostor, aby podali vyšší výkony, což bude divácky (i komerčně) zajímavější než dnešní sport. To tvrdí skupina kolem australského byznysmena Arona D’Souzy. Jak to chce udělat? Umožnit doping.
Itálie zakázala pod pokutou 150 tisíc eur výrobu a prodej laboratorně kultivovaného masa. V Radě Evropské unie leží nóta podpořená i Českou republikou, podle níž kultivované maso ohrožuje základy evropského modelu zemědělství. Jaká hrůza že to ohrožuje Evropany? Potraviny, na které zemědělci nedostanou dotace.
Písaři ve starém Egyptě na tom byli zdravotně mizerně, ukázal nedávný český výzkum. Ale dnešní lidé pracující v kancelářích si také nemají proč vyskakovat. Mívají potíže, které je připravují o kus zdravého života i o peníze, které by mohli vydělat. Dá se to však změnit.
Sluneční a větrné elektrárny dodávají podle počasí někdy elektřiny málo, jindy moc. Jaderné elektrárny jedou ve stabilním režimu, je pro ně nevýhodné pořád měnit výkon. Všem se tedy hodí, pokud mohou nadbytek získané energie ukládat a použít později na vyrovnání spotřeby. Zatím je to drahé, ale ukazuje se, že existují levnější, na pohled až neskutečně jednoduché způsoby.
Myslí to vážně, nebo mi lže do očí? To je otázka, kterou si snad každý někdy položí, když mluví s potenciálním obchodním partnerem, s prodejcem nabízeného zboží nebo třeba jen tak s někým v restauračním zařízení. Výzkumníci zkouší zapojit do odhalování lží umělou inteligenci. Dokáže to líp než člověk, výsledky ale pořád nejsou nic moc. Nicméně už mohou přinášet problémy, pokud se na ně někdo příliš spolehne.
Čína už předběhla Evropu i Ameriku ve vývoji a výrobě levných elektromobilů. A teď už zřejmě směřuje k tomu, že bude dominovat také ve výrobě „zeleného“ vodíku, který by měl být významným plynem budoucnosti nejen v dopravě, ale zejména v průmyslu.
Amerického výrobce čipů Intel prohrál odvolací soud ⚖ proti pokutě od EU, nakonec ale zaplatí méně. Druhý nejvyšší soud EU firmě pokutu snížil o 140 milionů zhruba na 237 milionů eur (5,7 miliardy korun). Komise Intelu pokutu vyměřila před dvěma lety za maření konkurence.